Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (937)

plakát

Debbie a její parťačky (2018) 

Tenhle film má prostě super obsazení, na kterém to utáhne. Ačkoliv má film spoustu úžasných hereček, žádná nedokázala úplně zaujmout, abych si řekla - tahle postava je super, všechny postavy byly takové nemastné neslané. Zdálo se mi to méně propracované než Dannyho parťáci, všechno tak trochu osekané, nevysvětlené, jak se která z postav dostala na to místo, kde mohla plánu nejvíc pomoct. Ale závěr překvapil.

plakát

Rudá volavka (2018) 

Rudá volavka je špionážní krimi thriller, který se snaží převážně šokovat brutálními scénami, což se mu daří. Velmi autenticky pak působí, když spolu rusové v Rusku mluví anglicky a stejně autenticky působí i to, že když hlavní hrdinku "seřežete jako jelito", tak je v další scéně už úplně v pohodě. Celý film tak nějak přemýšlíte pro koho hlavní hrdinka vlastně pracuje a misky vah se s každou scénou převáží buď na jednu, nebo na druhou stranu. Finále jsem tak nějak předvídala, takže mě vyloženě nepřekvapilo. Na tohle budu ještě hodně dlouho vzpomínat, ovšem asi ne v dobrém. 3*

plakát

Poslední aristokratka (2019) 

"Jmenuji se Marie Kostková z Kostky. V rodové historii jsem v pořadí třetí." Aneb jak vtipná knížka cestou na filmové plátno ztratila veškerý vtip. Dokud se film jakž takž držel knížky, tak to ještě šlo, člověk se sem tam zasmál, ale v druhé půlce filmu to ztratilo šmrnc, šťávu a zbytek toho vtipu, který se sporadicky objevil v první půlce. Film navíc strádá převážně tím, že převodem na plátno ztratil hlavního tahouna a vypravěče knížek - Marii, která ve filmu hrála jakési druhé housle. Škoda promarněného potencionálu.

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

Film, který na vás dýchá atmosférou 60 let s příjemným obsazení hlavních rolí, ve kterých je vidět, že si jak DiCaprio, tak Pitt užívají každou chvilku. Krásná Margot už je pak jen jako třešnička na dortu. Film, který se příjemně vleče ke skvělému finále. Ač to není takový masterpiece jako Pancharti nebo Django, tak Tarantinovi fanoušky to nezklame.

plakát

Jumanji: Další level (2019) 

Když už jsem zhlédla první díl, tak jsem si řekla, proč se nepodívat na dvojku. Zbytečná nastavovaná kaše. V podstatě film vymyslí trošku odlišnou zápletku, ale jinak úplně stejnou, vymění scenérii a jede si ve stejných kolejích. Tentokrát se přidají nové postavy a pokusy o vtipné scény tady vážně nefungují, protože je to celé postavené na dvou postarších pánech, kteří se celou dobu ptají pořád dokola na to samé. Nesympatický cast si k sobě nabral nováčka, který té nesympatičnosti dodal korunu.

plakát

Jumanji: Vítejte v džungli! (2017) 

Plus tohoto filmu vnímám jako to, že to není pokus o reboot, ale pokračování, které se snaží trochu vzdát poctu původnímu filmu. Taky se mi líbilo, že se nepokoušeli nijak ten původní film vykrást a zápletka byla úplně jiná. I bylo ve výsledku dobře, že místo toho, aby se ta hra promítla v reálném světě, vtáhla všechny dovnitř. Tím ale všechny plusy končí. Jako největší mínus musím snad vyzdvihnout strašně nesympatický hlavní cast, ač separátně pár z těch herců můžu, tak dohromady se mi to vůbec nelíbilo, nemělo to žádnou dynamiku. Když se nad tím filmem zpětně zamyslím, tak z něj mám spíš negativní emoce. Žádná jedinečná zápletka, vtipné to nebylo. Jednou se na to podívat dalo, ale víckrát ne.

plakát

Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) (2020) 

Po traileru jsem se hodně bála, ale mě to ve výsledku vůbec nezklamalo! Šílená a chaotická Harley to se svojí hyenou rozjede na kolečkových bruslích ve velkém barevném stylu a já se fakt bavila od začátku do konce. Mělo to tempo, mělo to spád, mělo to fajn soundtrack, mělo to skvělou Margot Robbie, mělo to slušný vedlejší cast (kromě policistky, ta mi tam moc nesedla), mělo to bobra v baletní sukýnce a ve výsledku, já snad fakt nemám co vytknout. 5*

plakát

Sněží, sněží... (2019) 

Ono se sice říká, že se nemá srovnávat knížka s filmem, ale já si tady v tom případě prostě nemůžu pomoct. Knížku jsem poprvé četla zhruba před pěti lety a navodila ve mě úplně úžasnou vánoční atmosféru, všechny ty tří příběhy byly prostě kouzelné a vánoční a plné sněhu a já se k té knížce o Vánocích, už několik let, hrozně ráda a opakovaně vracím. Představte si tedy mé nadšení, že se letos budu moct podívat i na její filmové zpracování - a byla to skutečně ledová sprcha. Dokázala bych pochopit, že bylo potřeba nějaké detaily vynechat či přepsat, ale proč přepisovat úplně všechno? Nemělo to žádné kouzlo, žádná vánoční atmosféra na mě nedýchla, prostě nic. A je to fakt škoda promrhaným materiálem, ten film mohl mile zahřát u srdce, kdežto tyhle vypůjčené postavy v jiných příbězích se mnou nic nezmohly.

plakát

Deadpool 2 (2018) 

Já a Deadpool očividně nebudeme kamarádi. Už u děsně přehypované jedničky jsem měla docela problém, ale i přesto jsem se tedy rozhoupala pro dvojku s tím, že už alespoň vím, do čeho jdu, co od toho čekat a nečekat. Ovšem i přes ta malá očekávání mě film dokázal zklamat. Očividně mám jiný smysl humoru než všichni ostatní, protože já se nezasmála ani jednou, tyhle ty "fekální" vtipy a nechutnosti, které byly už dost za hranou mě skutečně vtipné nepřišly. Navíc mě hrozně nebavilo, jak si ten film hrál na parodii superhrdinských filmů a ve skutečnosti to vlastně žádná parodie ani nebyla. Hned v prvních deseti minutách vám to naservíruje nečekaný (a takový dost nelogický a zbytečný) zvrat, který pak udá tempo zbytku filmu, který vlastně nemá žádný normální děj, jen je to sled nelogičnosti vedle nesmyslu. Pochopitelně se musí vrátit i dvojka (vlastně v tomhle dílu trojka) těch nejméně zajímavých X-Menů, které studio vyhrabalo a vlastně jediná postava, která tu katastrofu zachraňuje (ačkoliv ne úplně dostatečně) byla Domino. Ovšem co mě na filmu iritoval úplně nejvíc (a jo, vadilo mi to i v jedničce, ale asi protože to všem přišlo děsně zábavný, tady toho bylo ještě dvakrát tolik) bylo to pomyslné bourání čtvrté stěny a to neustálé narážení a zesměšňování Marvelu, ostatních superhrdinů a ty narážky na filmovou kariéru Ryana Reynoldse - to ve filmu prostě vidět nechci. Třetí díl už si snad odpustím, teď jen musím doufat, že Deadpool nezaujme nějakou větší roli v MCU, ještě, aby se nedejbože nacpal třeba do fáze 4 Avengers.

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

"We are in the endgame now." Tak tomuhle se říká epické završení desetileté ságy od Marvelu. Možná, že to nebylo úplně dle mých představ, ale nedá se tomu upřít, že to byl prostě parádní tříhodinový konec Infinity sagy, se kterým se dokážu smířit. Jen co film začal, tak se hned vrhnul do akce a první půl hodina byla přesně taková, jak jsem si představovala. Ovšem pak film dost rázně dupnul na brzdu a následující cca hodina se nesla v dost pomalém tempu, tady si upřímně myslím, že to bylo až zbytečně dlouhé a skupina anonymních alkoholiků a Scotta zjišťujícího, co se vlastně stalo, by se dalo sestříhat a zkrátit, aby bylo víc času na závěrečnou akci. Nicméně, jakmile se tady to překlenulo, tak se film zase rozjel a šlo se opět do akce, ze které pak až do konce nepolevil. Musím přiznat, že se film vydal úplně jinou cestou, než jsem osobně předpokládala a tak mě docela překvapil (tady za to si dovolím poděkovat propagaci, která ven nepustila v podstatě vůbec nic z děje a velmi málo nových záběrů, takže děj filmu byl skutečně nečekaný). Zároveň ale zrovna tady v té části filmu mi přišlo nejvíc plot holes a nelogičností a ačkoliv vás v podstatě varují předtím, abyste v tom nehledali logiku, prostě jsem se tomu neubránila a i zpětně si stojím za tím, že některé akce byli prostě vrcholem absolutní nelogičnosti. Nicméně, ať už to bylo jakkoliv, dovedlo nás to do zdárného a uspokojivého konce jedné filmové etapy. Trochu mi tedy vadilo, co tvůrci v tomto díle provedli s Thorem a Hulkem. Asi největší překvapení pak pro mě bylo, že nezabili postavu, o které jsem si byla stoprocentně jistá, že umře a naopak zabili někoho, u koho jsem to absolutně nečekala. Moje největší stížnost však putuje ke Captain Marvel, která byla jednoznačně naprosto otřesná. Tohle universum bylo v přípravě deset let a chápu, že Captain Marvel bude důležitou postavou pro fázi 4, ale v tom případě nechápu, proč jí prvotně vůbec cpali sem, kde působila jako pěst na oko a nikdo nevěděl, kdo to vlastně je. Pokud jí chtěli zařadit do Infinity sagy, tak její film měli představit už dávno (třeba před rokem či dva) a dát lidem šanci film zhlédnout, ale když její sólovku dají do kin zhruba měsíc před Endgame, tak se musí počítat s tím, že spousta lidí jí napoprvé uvidí až v Endgame a zatímco ostatní měli deset let na to, aby si utvořili charaktery a někam se posunuli, Captain Marvel tam prostě vpadla a tvářila se, že je z nich vlastně nejlepší a nejsilnější a že zatímco ona to pořeší, ostatní hrdinové si můžou jít dát kafe - kdo vlastně seš a kdes teda celou tu dobu byla?? Jsem sice all for feminism, ale tohle mi přišlo až moc a dost mi to zkazilo dojem z filmu. Nicméně 5*