monolog

monolog

J D

okres Brno-venkov
Milovník starých dabingů, poslední dobou xenofob a rasista. Taky diskriminuji dle etnika a to už jen tím, že žiju.

328 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Final Cut (2004)

    Málokterý film se neopírá pouze o drahý laciný triky, kterých je už dneska všude hodně. Tady jde o myšlenku, myšlenku kontroly a zachování si soukromí a o síle svědomí a všeho lidskýho, co v sobě člověk může nosit. Když se člověk zamyslí nad všemi důsledky Zoe implantátu (budu věřit, že jste si všichni přečetli popisy mechanismu v jiných komentářích), nezbývá mu, než být ohromen. Tyto nahrávky by nebyly používány jen na vzpomínkové obřady místo pohřbů, ale třeba i, ve velmi důležitých případech u soudu, kdy by nebylo možné vinnu a nevinnu prokázat jinak nebo u významějších osobností by z toho rovnou sestříhali životopisná díla a dokumenty o jejich době. Využití by se našlo mnohem víc, než jen obřadní vzpomínka. A také by se to dalo, jak se ostatně také ve filmu stane, snadno zneužít. Vždyť co máme dneska víc, než své soukromí? Všechny ty materiální krámy odhodíme dávno před hrobem a co už nám zbyde víc? Svědomí? Nebo čest? Život nás bohužel téměř denně učí, že své ideály musíme porušovat, pokud chceme zapadnout do společnosti a pokud nezapadneme, přichází sankce a ta je obvykle vyloučení z kolektivu. Podle mě je to hluboce lidský příběh o člověku, který se snaží žít v harmonii se svým svědomím, minulostí, budoucností i lidmi kolem sebe. Jenomže tohle všechno dohromady bohužel nejde, nikdo takhle nemůže žít dlouho, protože dřív nebo později přijde nějaký ten pověstný slon do porcelánu a svist! Domeček z karet padne jako mávnutím kouzelného proutku. Robin Williams pro mě zase jednou dokázal, že je jedním z nejlepších herců v Hollywoodu, že umí hrát a dokáže divákovi ukázat, jak se chová člověk.

  • poster

    Můj nepřítel (1985)

    Autora předlohy Barry Longyeara mám rád, ale bohužel se mi tuhle povídku nepovedlo nikde sehnat, takže ten konec srovnat nemůžu, ale taky mi to přišlo hodně nečekaný, spíš ale až to, jak Davidge odvede Zammise před tu radu. Ta akce mi ani tak moc nevadila, ale je škoda, že ten konec trošku hlouběji nepromysleli. myslím, že by to ani nebylo tak těžký, vymyslet duchaplnější konec. ale jinak ten film stojí za to vidět. dennis quaid jako člověk je tak lidskej, až je to neuvěřitelný. A musím říct, že drakova filozofie se mi taky dost líbila. přišlo mi to něco jako buddhismus. Film je vlastně příběhem velkého přátelství, přátelství, které přesahuje prostor, čas i lidský život. Přátelství na život a na smrt, které ale ve skutečnosti možné není. A od toho tu je fantazie a fantaskní svět, aby nám tyto nemožné věci a těžko postižitelné lidské hodnoty, jako je pravá láska, přátelství nebo oddanost ukázal tak, jak bysme si to přáli ve skutečnosti.

  • poster

    Francouzský polibek (1995)

    Jedna z nejlepších romantických komedií posledních let a pro mě nejlepší film Meg Ryan vůbec. Mezi hlavními hrdiny to tak jiskří, že je až škoda, že to nebylo doopravdy a že se z nich nestali manželé. Scénář sice není kdovíjak nápaditý, ale dialogy jsou inteligentní a postavy propracované i dobře zahrané. Francouzský chansony mám rád a nejen je. Tim Hutton v pro mě dost nezvyklé roli nepříliš dobrého nepodarka a slabocha a Jean Reno jako další drsnej polda, kterej ale má pro jednoho poctivýho krysáka pochopení a slabost. Člověku se ta Francie díky tomuhle filmu zalíbí ještě víc, až mi připadala hezčí, než ve skutečnosti. Hned bych se tam pustil, koupit si nějakou tu viničku, nabrnknout si nějakou tu francouzskou holku, co špulí rty a po večerech usrkávat první mladý víno a zakusovat k němu kus toho středně proleželýho ovčího sýra, zatímco sousedi kolem hrají karty. Tohle je jeden z filmů, po kterých jsem totálně naměkko.

  • poster

    Suddenly! (1954)

    Spoilery Frank Sinatra ve své určitě životní roli. Kam se hrabe jeho oskarový Angelo Maggio z Odtud až na věčnost. Tady je opravdu vidět, že mu nešlo o to jen "hrát ve filmu", ale skutečně hrát. Jeho psychopatický (nebo psychotický? občas se tu rozdíl stírá) vrah je jedním z nejlepších psychovrahů, jaký jsem kdy viděl. Tady ještě chtěl hrát co nejrozdílnější a nejdramatičtější postavy a daří se mu to. Hraje každým pohybem, každým pohledem, ale nepřehrává. A i všechny další hlavní postavy (celkem 5) jsou skvěle vykreslené, a to je při tak krátké stopáži docela úspěch. Téměř celý děj se odehrává v jedné větší místnosti, ale nijak to nevadí, protože je to hlavně kecačka odhalující nitra postav, doslova je pitvající a rozmělňující na viditelné elementy. Rozhovory Franka se Sterlingem jsou občas docela ostrý a někdy se člověk nemůže ani ubránit úsměvu. Co platilo tehdy, platí i dnes. Konec nasadí celýmu filmu korunu, všechno snažení všech postav, umírání, zabíjení, všecko bylo následně zbytečné.

  • poster

    Dvě tváře lásky (1996)

  • poster

    Osudový dotek (2004)

    Po prvním shlédnutí se OD rázem vyšplhal do mé top 75 všech dob (75 proto, že za každej rok mýho oblíbenýho filmovýho období mám jeden top film a někdy to bylo docela perný vybírání, přestože nové tisíciletí mi příliš práce s výběrem nedává). Mám rád časové paradoxy a hrdiny, kteří se snaží zachránit svůj svět a dojít štěstí s milovanou ženou. Tady je to podpořeno ještě solidními hereckými výkony a rychlým dějem, kterému nechybí zajímavý příběh a neobvyklá zápletka. Ke konci sice jde celou hodinu předtím pracně budovaná logika drobínek do háje, ale v té chvíli mi to už moc nevadilo, protože tak povznášející a zábavný majstrštyk jsem už moc dlouho neviděl a prostě mi to bodlo. Navíc tak zábavný a povznášející kus natočený dokonce deset let pSs (po Statečném srdci). Nedivím se, že do toho Kutchera vložil tolik prostředků, práce i přemlouvání. Vyplatilo se mu to. A to že pro roli své lásky získal Amy Smart filmu taky dost prospělo, protože je to prostě roztomilá pusina :) A takové malé upozornění pro všechny (a navíc i spoilerové varování). Tento film má tři možné konce, které tvůrci natočili. Jeden dobrý (žijí spolu šťastně až do smrti), druhý neutrální (žijí, ale ne spolu, šťastně až do smrti) a třetí špatný (přinejmenším jeden z nich žije šťastně až do smrti). Nejsolidnější zážitek z tohoto filmu budete mít s tím špatným, který je v režisérské verzi.

  • poster

    Dobrodruzi (1967)

    Drama o lásce, přátelství a cti. Ta ostrovní pevnost je Fort Boyars, jinak Napoleonova pevnost, kterou nechal postavit u la Rochelle na mnoha stech žulových blocích základů (u La Rochelle je písčité nepevné dno, takže ta pevnost je jako ledovec, nad hladinu jí kouká jenom žulový zlomek). Film jsem viděl poprvý před nejmíň patnácti lety na Federální TV 1 (F1) a dodneška jsem si z něj něco odnesl. Přesnou ideu lásky a přátelství, jak by mělo vypadat.

  • poster

    Robin Hood: Král zbojníků (1991)

  • poster

    Repo Men (2010)

    Kvalitní herecké obsazení a perfektní SF příběh vévodí tomuto docela nenápadnému filmu, který lidstvu realisticky předpovídá nepěknou budoucnost. Sice syrově akční, ale přesto je to kritika kapitalismu. Ne toho zdravého kapitalismu, který postrkuje společnost kupředu, ale oné shnilé houby, která požírá sama sebe. Korporace, které prodávají za jakoukoliv cenu, pro chuť zisku a moci, aniž by je zajímalo ono tupé stádo zákazníků, z nichž tyje. Je to taková nejasně naznačená antiutopie, kterou vede slizký, ale o nic méně sympatický Liev. Temně zobrazené polorozpadlé okraje společnosti jen hustí atmosféru bezvýchodnosti života v této realitě. Skvěle zahráno, výtečně napsáno a smysluplně zrežírováno. Nakonec překvapí zajímavá pointa jako třešnička na dortě.

  • poster

    Timecop (1994)

    Podle mě jeden ze tří dobrých snímků Jeana Claudea VanDammea (ještě Univerzální voják a Dvojitý zásah) a jeden ze tří dobrých snímků Petera Hyamse (ještě Kozoroh jedna a 2010 Druhá vesmírná odysea). Od obou mužů jsou všechno ostatní opravdu nepříliš zdařilé bláboly. A můžete mě citovat. A když jsme už u toho vypočítávání, jeden ze dvou dobrých snímků Mii Sary (ještě Legenda) a jeden ze čtyř dobrých filmů Rona Silvera (i když nikde nebyl hlavní postavou, ještě Exploze, Silkwoodová a Ali), jen Bruce McGill je světlou vyjímkou v tomhle filmu plným hvězd ze druhé kategorie. Nejen v McGyverovi měl životní roli. Mimochodem, a neříkám to často, dabing s Jiřím Pomeje je mnohem lepší, jak originál.

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace