monolog

Brian de Palma se snažil o co nejoriginálnější pojetí v každé scéně a nechtěl nechat scénu přistávajícího letadla ve filmu, protože se jedná o klasické klišé. Režisér druhého štábu Eric Schwab se s ním vsadil, že scénu příletu Marie (Melanie Griffith) natočí takovým způsobem, aby ji nebylo možné z filmu vyškrtnout. Zjistili si proto, kdy je na letišti při zapadajícím slunci vidět v pozadí silueta Empire State Building vzdálená 20 km. Je to sotva půl minuty za rok. Následně najali letadlo Concorde a jeho posádku z Air France a za pomoci 5 speciálních videokamer a mnoha dalších lidí tuto scénu natočili. Ve finále 10vteřinová scéna stála přes 80 tisíc amerických dolarů a de Palma ji ve svém filmu skutečně použil.

Kyle Chandler již v minulosti hrál ve filmu o King Kongovi a sice ve verzi Petera Jacksona z roku 2005 – King Kong.

Seriál se pokusili v roce 2001 vzkřísit filmem Criss Cross (2001), který byl filmovou verzí dílu 10 a 11 ze druhé série, ale neměl úspěch a dál se nepokračovalo.

V devadesátých letech dvacátého bylo Srbsko zmítané občanskou válkou, izolované restrikcemi Spojených národů a obchodním embargem. Tropická idyla nádherného ostrova, boj dobra se zlem, lehký humor, charismatický hrdina a velmi mnoho repríz udělaly z Nicka Slaughtera symbol odporu a opoziční politiky. Měsíc trvající protesty v zimě 97 proti prezidentu Slobodanu Miloševičovi za vytvořily z Nicka třídního hrdinu a s heslem: "Slotera Nika, za predsednika" ("Nick Slaughter Presidentem") na rtech, billboardech, odznacích, komiksech a letácích jej vynesly na vrchol popularity. Mnoho hospod a barů bylo přejmenováno a dekorováno na Tropical Heat styl, srbská populární punková skupina Atheist Rap nahrála hit: "Sloteru Niče, Srbija ti kliče" ("Nicku Slaughtere, Srbsko tě zdraví"). Dalším oblíbeným heslem bylo: "Svakoj majci treba da je dika, koja ima sina k'o Slotera Nika" ("Každá matka by byla hrdá mít syna jako je Nick Slaughter"). A nikdo mimo Srbsko by to nevěděl, nebýt náhody. V roce 2008 se Rob Stewart, představitel Nicka, podíval na fandovskou skupinu Nicka Slaughtera na Facebooku, kde bylo kolem 17 000 členů, většinou ze Srbska. Když zjistil, co a jak, domluvil se s bývalými představiteli opozice a přiletěl za obrovského zájmu médií, politiků a veřejnosti na návštěvu. O jeho návštěvě a o tom, co se stalo v devadesátých letech byl natočen dokument Nick Slaughter for President (2012). Rob si při návštěvě popovídal mimo několikeré návštěvy v srbských televizních talkshow i s bývalým vůdcem odporu Srdjou Popovičem a s Atheist Rap si zazpíval na koncertu jejich píseň.

Série Dragonlance, čili Dračí kopí, vznikla v polovině osmdesátých let jako první podpůrná fantasy sága pro další z her na hrdiny, jako jsou dračí doupě apod. Během let se k původním autorům Margaret Weiss a Tracy Hickmanovi přidávali další a další, až vzniklo bezmála 200 románů a novel, z nichž u nás vyšlo 20 v azurově modrém přebalu. Během dvaceti let vznikl mohutný propletenec příběhů z historie i budoucnosti Krynnu, ať už dobrodružství hlavních hrdinů, či jen nezávislá extempore různých excentrických postaviček.

Navzdory příbuzenskému vztahu nesdílejí otec a syn Donald a Kiefer Sutherlandovi v průběhu celého filmu ani jednu společnou scénu.

Film produkovala Tina Sinatra, dcera Franka Sinatry, představitele kapitána Bena Marca v původním zpracování z roku 1962.

Představitelka Grace Eva Amurri je dcerou Susan Sarandon, která zde hraje její matku, i ve skutečném životě.

Film je natočen podle stejnojmenného románu Richarda Price, který napsal i scénář.

Film původně natočila společnost Filmation v roce 1988 pod názvem Sněhurka a Zlé království. Vedení společnosti Disney se ale obávalo, že si lidé budou snímek plést s originálním pokračováním, produkovaným právě jejich studie. Při vzniku filmu se tak právníci studia Walt Disney snažili producentům jejich práci co nejvíce znepříjemnit. I proto tak v pohádce nejsou trpaslící, na které vlastní práva právě Disneyova studia, ale trpaslinky. Po dokončení snímku vznesla společnost Walt Disney žalobu, která uvedení filmu opozdila o pět let, donutila produkční fírmu vyhlásit kvůli právním poplatkům bankrot, v několika drobnostech změnit obsah filmu a také název na svou konečnou podobu.

Film je natočen podle tehdy úspěšné stejnojmenné radiové šou "Beverly" Jean Ruth-Haye (1917-2004). Říkali jí další Vera Lynn a od 1941 byla první DJ ženou v rádiu vůbec a její "Probuzení s Beverly" (i ji) všichni milovali celých pět let. Už 1943 se prodalo na milion kopií přepisu šou na vinylové LP. Jean po Beverly pracovala v dalších rádiích po celé zemi a byla považována za jednu z nejlepších DJ vůbec. Získala i několik cen. Na filmu se podílela i jako technický poradce. To její zásluhou získal Frank tuto roli, protože studio nechtělo obsadit neznámého zpěváka. Night and day, již ve filmu zazpíval, mu přivedlo před práh stovky fanynek a odstartovalo jeho filmovou kariéru.

Přestože to dnes již málokdo ví, jedná se o remake německého filmu Fanfaren der Liebe (1951), který byl natočen podle francouzského filmu Fanfare d'amour (1935). Následně byl film natočen ještě jednou v Turecku jako Fistik gibi masallah (1964).