Horak

Násilně kolektivizovaní rolníci se poznenáhlu vzbouří, když návrat bývalé jeptišky zjitří náboženské cítění. Napětí vyvrcholí o štědrovečerní noci, která má daleko ke svátku klidu, míru a míru. Režisér Karel Kachyňa společně se scenáristou Janem Procházkou však mířili ještě dál: chtěli postihnout obrysy každého fanatismu, ať již se oháněl spásou na nebesích nebo už tu na zemi. Ve své baladičnosti stále působivé, černobíle natočené dílo těží zejména z běloskvoucí mrazivosti zimní scenerie.

Příběh skupiny lidí, pracujících na gigantickém bagru DS - 70. Ing. Marek je pověřen, aby se svými spolupracovníky uvedl do provozu tento mohutný stroj, který nahradí práci čtyř tisíc dělníků. Stroj je však úmyslně poškozen členem rozvratnické skupiny. Další sabotáž na opraveném rypadle se však nezdaří dík náhodnému odhalení a energickému zásahu SNB i závodní hlídky. Film dojímá především svou upřímnou naivitou, která z něho dělá pro dnešního diváka ceněnou budovatelskou taškařici, která zaručeně pobaví.

Film vypráví dobrodružný příběh mladého vojáka, svobodníka Milana Pazdery. Milan se zamiluje na večírku do krásné mladé dívky, která tvrdí, že je tady na zdravotní dovolené. Jak se pozná, je to nebezpečná špionka, která se snaží pomocí mladíka, který je písařem na velitelství vojenského tábora, získat hovorové tabulky. Snímku nelze upřít řemeslně dobré provedení. Myslím si, že svou kvalitou většinu ostatních budovatelských snímků převyšuje, ale silně ideologicky podbarvený příběh a naléhavá agitace ho čestně řadí po bok všemu tomu rozkulačování, znárodňování a budovatelskému nadšení 50.let. Za zmínku tu ještě určitě stojí Vlastimil Brodský jako bezpáteřní západní agent, moc hezká postava.

Budovatelské drama boje za znárodnění cihelny. Úkolem tohoto filmu bylo ukázat na příkladu cihelny význam Února pro poměry v našem průmyslu. Dobře je tu vylíčen předúnorový továrník, který nenávidí Revoluční odborové hnutí a jeho představitele na závodě. Ví dobře, že solidarita odborově organizovaného dělnictva znamená konec jeho zvůle. Film něják nevyčnívá z řady dalších agitek. Pěkná role napraveného zde připadla Josefu Bekovi.

Budovatelská veselohra, natočená podle populární divadelní hry Vaška Káni na námět socialistického soutěžení a zlepšovatelství. Je zde líčen pracovní souboj dvou dělnických kolektivů pražské továrny, z nichž partu starých vede brusič Karhan a mládežnickou partu jeho syn. Jejich zápolení na závodě vede k socialistickému soutěžení a ke spolupráci, v níž dají staří k dispozici své zkušenosti a mladí nové nápady a jejich společným úsilím se podaří snížit úkolové časy při broušení pístních čepů z dvanácti minut na pět. Zápletka jako víno, musim říct, že jsem v posledních minutách ani nedejchal. Stihnou to?! Jindřich Plachta ovšem hraje poctivě a skoro se zdá, že upřímně.

Neuvěřitelný film z řady porevolučních céčkových koprodukcí se "západními filmaři". Josef Laufer v roli zákeřného bídáckého doktora Drechsla. Český Belmondo Krampol v roli plukovnika Bromika. Do toho spousta nahotinek, erotických scén a dalších českých herců. Tragické herecké výkony, trapné efekty, opravdu neskutečné dialogy a zpětný dabing do originální anglické verze. Pro milovníky braku je to ovšem klenot k pohledání:).

Vynikající britský třídílný dokument zabývající se dnešním střetem amerického neokonzervatismu a radikálního islamismu. Spousta svědectví, faktů a zajímavých postřehů. Velmi dobře postihuje dnešní vliv medií a jejich úlohu v neustálém nahánění strachu ať už z islamistů nebo čehokoliv jiného. Pro ty, kdo už viděli vřele doporučuji americky dokument Why we fight.

Když vidím tenhle film, tak bych se strašně rád ocitl v těch báječnejch časech přelomu 60.-70. let. Sex drogy a rock´n´roll, západní společnost ještě nebyla tak zblblá konzumem, muzika byla upřímnější, řeky byly čistší a tak dal Vynikající atmosféra, výborné herecké výkony, úžasný soundtrack. Když budu hodně upřímný, tak jsem vždycky záviděl hlavnímu hrdinovi, hned bych si to s nim vyměnil a střihnul si turné s mojí oblíbenou kapelou a Kate by tam mohla bejt klidně taky:).

Možná hodnotím příliš přísně a hodně subjektivně, ale jinak prostě nemůžu. Někdo by možná dal hvězdu za ne až tak špatně zpracovaný konflikt Olina s otcem. Nebo by se třeba našlo i něco jinýho, ale mně tenhle film nepřišel ani trocu vtipnej a vůbec to celé byla kolosální nuda, ktera je navíc silně prorostlá nastávající rakovinou reálného socialismu. Nevim jak bych to popsal, ale zůstala mi z toho ještě dlouho taková divná pachuť něčeho fakt nepříjemnýho, co už nechci nikdy vidět.

Dle předlohy našeho druhého dělnického prezidenta - prezidenta "spisovatele" Tondy Zápotockého – vznikl film, který vypráví dramatický příběh hospodářské krize. Dělník měl v těchto těžkých časech ještě tvrdší chléb něž obvykle. Zlí továrníci propouštěli a neměli kapku pochopení pro hladové krky dělnických dětí. Tak tomu mělo být i v Kodymce. Zde se ale dělníci nedali, narovnali své hřbety a pánům se postavili. Dostalo se jim také podpory z nejcennějších. Sám soudruh Koutecký je přišel podpořit! Nikdo ovšem ještě netušil, čeho všeho je ta masarykovská fašistická chátra ( a všichni jejich pomahači - výborný Miloš Kopecký) schopná. Olovem zhořkl chléb dělnický! Odpad!!! Bylo mi z toho zle od žaludku! Nad budovatelským nadšením se bavím, traktoristky, úderníci, horníci, to je všechno náramná sranda, ale ne tohle. Hrůza hrůz! Bolševické vidění světa v té nejzhoubnější podobě. Je třeba dodat, že film je špatný celkově. Těžko hledat jediné pozitivum. Snad jedině připomenout, že se jedná o herecký debut Jany Brejchové.