Martinibaby

Vpodstatě je to pěkná pitomost, ale Jim Carrey je nekompromisně perfektní, takže se prostě nemůžete nesmát, jelikož na tom celý film staví:) Geniální grimasy, hlášky, Carreyovská klasika. Za vidění stojí, ale asi ne víckrát, než jednou.

Tak nějak nemám slov..

Hodně silný filmový zážitek s ještě silnějším zakončením. Černobílé snímání udělalo své, depresivní atmosféra života na sídlištích byla vykreslená tak dokonale, že byl v tu chvíli člověk rád, že je tam, kde je. Chvilkama mi to sice připomínalo Děti ze stanice ZOO, ale nijak to celkový pocit z filmu nepokazilo. Celý příběh byl natočen tak realisticky, že mi doslova tekly slzy zároveň s Terezkou.

Burtona jsem místy ve filmu nepoznávala, ale to nic nemění na mém unešení :) Miluji všemožné druhy wonderlandů a tenhle mi taktéž učaroval - hlavně po herecké a vizuální stránce. Mia, Johnny a Helena, nepopsatelná nádhera. A kostýmy.. ach, kostýmy.

Já se teda k smrti nudila a tak ve třech čtvrtinách jsem usnula..

Jelikož jsem tak trochu Alice-freak, nejspíš se to na mém hodnocení dost podepíše. Ale i když bych od toho měla odhlédnout, vytkla bych snad jen onu částečně nevyhnutelnou předvídatelnost, se kterou ale skvostně adaptovaný scénář celou dobu udatně lomcoval. Moje nadšení podtrhla genialita herců (i když na 'Alenku' jsem si musela trochu zvykat), obzvlášť Hatter a White Knight, ale i hromada dalších. Do toho ona perfektní alenkovská surrealita a fantastično pojaté v originálním polo-futuristickém směru, digi-vyhrávky s prostředím, kostýmy a mnou oblíbená 'multižánrovitost' :) To vše se u mě podílelo na tom, že onu 'nadměrou' délku jsem skoro nevnímala. Celkově to pro mě byl ráj pro oko a pohlazení po (mé poněkud ujeté) duši. Nemůžu než doporučit.

Nemůžu se rozhodnout mezi 3* a 4*, takže si představte něco jako 3,5* :) Jako parodie, na čím dál tím více se rozmáhající hiphopovou kulturu, je to naprosto geniální a účel to splnilo víc než dokonale. Pokud se prostě chcete zasmát a nenamáhat mozek složitějšími zápletkami, tak sáhněte po tomhle filmu, určitě nebudete zklamaní :)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, možná právě ten nejoblíbenější :) Amelii prostě miluju, je to příběh, který mě i po stopadesátém shlédnutí dokáže znova dojmout, rozesmát i rozbrečet. Audrey je naprosto vynikající herečka, pro kterou snad role Amelie musela být napsaná 'na míru', jinak si to totiž nedokážu vysvětlit :) Miluju barvy a styl kamery, miluju Tiersenovu hudbu, miluju originalitu celého snímku, miluju Audrey a Mathieu-ho a miluju pana Jeuneta za to, že něco tak nádherného vytvořil.

Až neskutečně přesvědčivé svědectví o tom, jaká zvěrstva se mohou dít za zavřenými dveřmi (třeba i u sousedů) a před kterými se často zavírají oči, protože přece 'It's best to stay out of it..' no ne? Dokud za to někdo nezaplatí životem. Naprosto vynikající herecké výkony (hlavně Ellen a Catherine, ale i ty sadistické pohledy kolem-postávajících dětí byly až moc uvěřitelné), skutečná událost, velmi silné scény. Rozhodně stojí za shlédnutí a donutí člověka se zamyslet, nad čím příště přivře oči.

Já nějak nevím.. umím si i představit, že být Američanka, tak mě ten film víc 'vezme', ale takhle.. Místy jsem se docela nudila, nebylo to ani tak obsahem filmu, ale spíš tím podáním. Herci sice byli perfektní, ale film byl na mě až moc podivně rozvlekle zpracován. Nemluvě o tom, že mě vážně uráží, když v amerických filmech obsazujou Rus(k)y do rolí Čechů/šek (čímž nám přisuzujou ohavnou výslovnost a intonaci) a navíc ani nemám Svetlanu ráda...