vodelu

Film mě zcela pohltil. Očekával jsem akční pif-paf. Ovšem dostal jsem ochutnávku britské elegance, kterou obdivuji. Fenomenální výbuchy hlav a ohňostroj z nich na konci mě totálně rozsekal ☺. I když se mi nelíbili scény jako "zastřel psa" či "matka ovlivněna softwarem chce zabít dítě", ale na druhou stranu scéna "masakr v kostele" byla skvělá. Vřele doporučuji.

Film, který má obrovskou sílu už jen tím, že je podle skutečnosti. Hlavní ženskou roli ztvárnila Sigourney Weaver, kdy ze zajímavostí mě zaujalo, že se herečka šla zeptat matky, zda může roli ztvárnit. Film ukazuje to, jak je těžké přijmout jinakost. Bobby nádherný mladý muž je gay, ale je v silně katolické rodině a ta to nehodlá přijmout. Posílá Bobbyho na „léčbu„, což situaci ještě zhorší. Bobby bojuje se sebou a zároveň ještě s matkou. Ta se ho zřekne a on odchází do města za klukem, Miluje ho, ovšem on ho pak opustí kvůli úletům s jinými. Bobby nesnese nátlak od matky ani ztrátu milého a skáče z mostu a zemře. Poté přichází část, která je moc poučná. Matka začne litovat, co vše udělala. Vyčítá si vše, co udělala. Moc se mi líbí, jak film ukazuje problematiku toho, že lidé nejsou zcela ztotožněni s homosexualitou, které zajisté je odchylkou, ale není úchylkou a není nemocí. Homosexuální lidí ač už lesby či gayové nebo bisexuálové a dokonce transgender mají stejné právo žít, milovat a být milováni stejně jako heterosexuálové. Přál bych si, aby tento film viděli všichni lidé na světe. Aby si uvědomili, jak mohou svými činy ublížit. A pak už je pozdě litovat.

Film na mě ze začátku působil velmi příjemně. Ovšem poté se začal dotýkat faktů, které mi nejsou zcela příjemné. Jedná se zpočátku o zneužívání dítěte knězem v církevní škole. Příběh je velmi pěkný, ovšem je těžké se v něm vyznat. Pokud film srovnám s dalšími filmy P. Almodóvara, patří mezi ty povedené. Krásně ukazuje, že církev není tak dokonalá jak se zdá. Má velké problémy, problémy takové, že jimi porušuje to, co sama zakazuje. Většinou se i o těchto problémech víc, ale nemluví se o nich. Zároveň poukazuje na nádhernou lásku dvou mladých chlapců, která je, ale násilně rozdělena, jelikož kněz je "zamilován" do onoho chlapce. Na filmu se mi také líbí to, že poukazuje na gay komunitu, což se objevuje i v dalších filmech P. Almodóvara. Mohu kvalitativně přirovnat k dalšímu filmu P. Almodóvara a to s "Vše o mé matce", kde herecky září mimo jiné P. Cruz a také zobrazuje věci, o kterých se v běžné společnosti nemluví. Filmu bych vytknul jeho "splašenost v čase", kdy se pohybujete v ději a v čase na všechny směry a divák na první pohled nechápe souvislosti. Na druhou stranu musím vyzdvihnout to, že film otevírá problematiku zneužívání dětí (z filmu jsem i čerpal na seminární práci na vizuální antropologii při svém vysokoškolském studiu) a také otevírá gay komunitu a problémy jako HIV, drogy, otázka gendru či transgendru. Za sebe mohu film doporučit.

Jako LGBT aktivista, jsem se na tento film těšil, ale již z předešla vím, že se musí k těmto filmům přistupovat opatrně. A to hlavně z toho důvodu, že mohou zkreslovat reálnou situaci. Tomuto filmu musím jako velké plus dát za to, že skutečně taková to situace může být velice obtížná a lidisi nevybírá prostě je. Zároveň plusem je poukázání na stále přítomnou homofobii, která podle mého názoru v naší vyspělé civilizaci nemá již místo. Nutno podtknout, že toto téma je stále trnem v oku konzervativců a příznivců !tradiční" rodiny. Další otázka "Co je tradiční rodina?". To mě navádí k druhému pólu a to k pólu zapornému tohoto filmu. Je sice milé, že scénář dává divákovi na konci možnost domyslet si, co s hlavním hrdinou bude, ale poukazuje na to, že homosexualita pouze budí bolest a zklamání. S čím, opět zvýrazňuji jako LGBT aktivista, naprosto nesouhlasím. Suma sumarum výkon hlavních postav je podle mě více než obdivuhodný. Líbí se mi poukázání na homofobií, což nutí k zamyšlení. Já osobně bych rád věděl více, než jen to, že hlavní hrdina opustil ženu a zůstává SÁM. Jako divák, co to cítí, bych chtěl přeci jen nějaké rozvesellujiví prvky ...

Hvězdně obsazená komedie kde vedle hlavních rolí hrajicí Zuzana Kanócz, Simona Stašová a Marek Vašut hrají i velikáni jako Stella Zázvorková, Miroslav Donutil, Ladislava Něrgešová i Jaromír Nosek. Je to komedie, u které si člověk odpočine. Simona Stašová hraje "free" ovšem ovdovělou matku, překladatelku a tlumočnici Janu, která miluje USA a jakmile se objeví na letišti, tehdy ještě Ruzyně, stává se z ní američanka ovšem - s českým pasem. Nesnáší čechy, ale poté i poláky, němce atd. a stále hledá životního partnera. To i stejně dcera Laura, kterou stvární Zuzana Kanócz, hledá svojí životní lásku. Nechává si radit od své kamarádky Ingrid (Ladislava Něrgešová) a né vždy jsou to rady dobré. Vyzkouší několik vztahů nejdříve je to lektor angličtiny a poté mladý prodavač mobilních telefonů. Je ironií, že Laura pracuje pro časopis Vyrovnaná žena, ale moc vyrovnaná není. Vše se změní, když příjde na scénu Oliver, čtyřicetiletý pohledný muž, kde se později ukáže, že je to právě bývalý partner Jany, který ji před lety velmi ztrapnil v divadle nevhodným oděvem. Já osobně mám velice rád výstupy Jany v podání Simony Stašové. Scéna, kdy se v restauraci čišník optá, co si dají. Jana objedná a poté se čisník zeptá co pro dceru. Je to velmi komická scéna. Všichni, kteří hledají oddych a pobavení je tato komedie vhodnou volbou. Moc se mi líbí na Janě, že ač se snaží chovat se kosmopolitně a velkoměstsky, češku v sobě nezapře.

Tak jako dlouholetý karlovarák jsem byl zvědav co mě čeká. Je to oddechovka, u které so člověk odpočine. Ovšem Karlovy Vary jsou trochu idealizované. Opravdu za GH Pupp nejsou Alpy a cesta přes Hůrky (ve filmu točitá zatáčka) taky vypadá jinak. Zase na druhou stranu klobouk dolů za úpravy a triky. Film se mi líbil, ovšem nemohu se zbavit dojmu, že lže o Karlových Varech. Za to hvězdičku dolů společně s kýčovitou scénou na konci.

Film vypraví o příběhu dvou lidí, každý žijicí "v jiném světě". Pošťák Jakub a romka Jolana se do sebe zamilují, ovšem nesou pochopeni okolím. Utíkají spolu. Jakub je napadán za to, že chodí s cigánkou. Jolana zase, že miluje gadže. Osobně jsem nepochopil, postavení romů k Jakubovi, kdy jej zvali a hostili. A nakonec ho nechali zmlátit. Aby si Jakub vzal Jolanu, byl problém. Ovšem, že si na konci filmu bere jedna cigánka gadže je v pořádku. Film se mi líbil jako kukátko do romské kultury. Ovšem dějově mi přišel dost chaotický. Za co, ale musím pochválit je právě to, jak je ukázán rozdíl mezi romskou a neromskou kulturou.

Měl jsem až nyní možnost, čistě náhodou, shlédnout tento film. Souhlasím s komentáři tady. Nikoliv, že bych po filmu měl pocit, že jsem shlídnul kulturní obraz čehokoliv, mám divný pocit, že jsem shlédnul slátaninu všeho možného. Důležité na co chci upozornit a ŽÁDÁM SCÉNÁRISTY ČI REŽII (i když se to k cílové skupině nejspíše nedostane), prosím, pokud točíte film, kde se opíráte o postavu, která má nějakou nemoc (v tomto případě diabetes), zjistěte si o této nemoci více, než jen to co se povídá. Takto by se nikdy diabetik nechoval (či se nedostal do tohoto stavu). Naprostou kravinu, kterou jsem nepochopil, je když má onen záchvat (záchvat u diabetu neexistuje) a nejdříve chce pokud jsem dobře pochopil inzulín a potom cukr. Je přeci logické,že by si vzal cukr ihned. A pro zasvěcení, cukr zvyšuje hladinu cukru, inzulín snižuje. Takže je to naprosto nelogické. Budu rád, pokud se k tomu někdo vyjádří, ale o tom pochybuji.

Na tento film jsem se chtěl podívat, kvůli jeho režisérovi, který natočil i známou a mě oblíbenou Kostku. Film ač má označení Sci-fi horor, prvky hororu jsem zde nenašel. Film začíná velmi slibně, kdy dva vědci (pár) tajně vytvoří onoho Spletence, tedy humanoid ze zvířecí a lidské DNA, aby z něj pak vytvořili důležitý enzym či bílkovinu pro léčbu lidstva. Zárodek odchovají v umělé děloze. Malý náznak hororu je při porodu, kdy rodicí se mládě ublíží vědkyni při porodu. Poté přichází ona sci-fi část, kdy si říkáte, jak to bude. Vychovávají malého tvorečka. Vyroste "holčička", tu poté chtějí utopit a litují toho, že něco takového vytvořili. Tady se film začně zvrhávat. Dospělého Spletence hraje francouzská herečka Delphine Chanéac, což hraje pěkně. Ale dějově se z toho poté stává brak. Spletenec začne být nebezpečný, a jelikož má DNA z nějakého mloka, má na ocase jedovatý bodec. Zabije kočku, na což ji vědkyně usekne trn na ocasu. Podle mě pro odsouzení za brak může scéna, kdy Spletenec souloží s vědcem, obvázaný ocas má zase trn, kterým málem vědce zabije. Vědkyně (přítelkyně) to poté i zjistí. Konec má opět malý nádech hororu, kdy Spletenec změní pohlaví. I jiní tvorové, které zkoumají, změní pohlaví a na konferenci se pobijí jako již dva samci nikoliv jako pár. Toto je krvavá scéna. Když Spletenec na konci změní pohlaví, znásilní vědkyni (svou biologickou matku, což se dozvídáme skoro až na konci), což je vrchol všeho. Zabije vědce a film končí tím, že vědkyně je těhotná a podepisuje smlouvu na to, že dítě dá k vědeckým účelům. Nemohu si pomoc dějový brak bez smyslu.