Khotzilla

Alice Nellis má problém s druhým pohlavím, a to už delší čas. Jiné dámy kvůli tomu chodí na terapie, paní Nellisová o tom točí filmy. Herci dělají, co můžou, někteří (nedoceněná Klára Melíšková) jsou i výteční. Jenže co naplat, když to, proč vůbec měla potřebu zfilmovat Vieweghovu předlohu, paní režisérka nějak není schopna vyjevit. Jasně, heslo carpe diem má v dnešním světě smysl, ale to by se dalo zvládnou krátkou povídkou. Takže výsledná otázka zní: "Kolik je asi těch, kteří nejsou masochisté a přesto ten film ochotně budou chtít vidět podruhé?"

Mluvit o muzikálu je naprostá a čirá mystifikace: Tohle je rocková opera klasického střihu, chvíli jsem se u sborů nemohl zbavit neustále vyskakujících vzpomínek na  Lloyd Webberův Jesus Christ Superstar. Filmové pohrávání si se stylizací, střídání bombastičnosti s komorními záběry domu u lesa a bazénu, a vůbec svobodný přístup, ve kterém jako by se střídala divadelní teatrálnost a nudná realita, je dechberoucí. Naopak refrénové opakování banalit je občas až únavné. Jen se nemůžu zbavit toho, že "náročný film, který není pro každého"  a  "drama" na jedné straně, jsou trochu v rozporu s "pompézní show" a "žánrem k oddechu a zábavě" na straně druhé.  Herecké výkony hodné antické tragédie a skvělá hudba Sparks ovšem ční nad tím vším. Jsem moc rád, že jsem tenhle film viděl, ale zatím si nejsem jistý, jestli bych to dal ještě i podruhé.

Kdo má pocit, že z komiksu by měl vzniknout artový film, asi se tady bude nudit. Kdo čeká akční jízdu jako v Marvelovkách (která to zaplaťpánbu není), asi taky, Pro toho, kdo zná poetiku i děj původního komiksu a jde na oddechovou a nenáročnou komedii, je to slušný standard. Nad průměr ho vytahují herecké výkony - Alain Delon si to neskutečně užívá a ze všech asterixovských Césarů je jednoznačně nejlepší, ale Benoît Poelvoorde jako Brutus je skvělý úplně stejně. Nejsem si jistý, kolik lidí ocení úžasné cameo nejen Michaela Schumachera, dotažené o účast Jeana Todta, ale celkově to funguje. Není to tak dobré, jako filmová verze "Kleopatry", ale zase třeba vedle propastného rozdílu mezi českým komiksem Mach a Šebestová a jeho filmovou verzí, jde úplně o jinou ligu. V podstatě je tu jediný problematický moment - a to je obsazení Astérixe. To se dá přežít.

"Takový práce to muselo dát, a přitom taková blbost"...

Nikdy bych nevěřil, že to napíšu, ale vedle tohoto jsou i Kameňáky a třetí Slunce seno vcelku zábavné, nápadité a hlavně slušně obsazené filmy. Vždycky jsem to bral tak, že Troška točí podlézavé filmy pro jednodušší lidi, s populistickými vtipy, ale že řemeslo vcelku jakžtakž zvládá. Tady ale není ani průměrné nic. Když třeba srovnám tu sice vlezlou, ale vlastně přesnou melodii ze Slunce seno s tou kýčovitou zoufalostí ala Eva a Vašek, kterou Vágner zplodil tady, tak je to rozdíl tak tří lig. Jestliže jednička ještě měla jakýs takýs, byť nenáročný scénář, tady už to vypadá, že "příběh" vznikal naostro a že se s ním dopředu nikdo už ani nepsal... A skutečnost, že herecky bezbarvá Lucie Vondráčková nebo ochotnicky přehrávající Jana Synková tu jsou za herecké hvězdy, je už dokonale smutná... Horší filmy než tohle je opravdu těžké hledat... i když trojka je v tomto směru jasným kandidátem...

Hana Vagnerová a tady možná trochu překvapivě i Pavel Nečas jsou docela dobrý herci, i když nemají moc co hrát. Naopak Vanda Hybnerová je u toho na zabití. Obsadit do filmu pubertální pophvězdičky Celeste a Adama je pak trochu jiná (tak o tři nižší) liga neherectví, než když si neherce vybíral Forman a uměl je vést. Vlastne to mohla být docela oddechová blbina pro nenáročné... kdyby scenář nesoustředil snad všechny myslitelné stereotypy o mladých, který nutí se občas u toho nudit a občas vede ke značné trapnosti, kterou si diváci musí oddřít za tvůrce. U témat jako je maniakální cyklistika nebo Youtubering se to občas trefí, u zoufalého klišé "všichni mladý jsou závislí na mobilech a je to děs" - je to děs. Možná by už konečně mohl někdo natočit film o tom, že samozřejmě "čumět do mobilu" není o nic horší než když se dřív čumělo všude do novin, kde nic nebylo ke čtení, natož pak to, co dělali v minulosti teenageři - jako když třeba v osmdesátkách poslouchali Michala Davida a sbírali céčka nebo v sedmdesátkách psali Sally a nadšeně podlézali režimu třeba na Spartakiádách a navzdory občasnému tvrzení je do toho nikdo nemusel nutit... Ale zpět - děj je slaboduchý, Rafťáci nebo Snowboarďáci měli oproti těmhle umrněným zoufalcům aspoň nějaký koule. Dokonce i koupací scéna s nahýma slečnama je tak zoufale nevěrohodná a nepravděpodobná, že to celé totálně vyšumí... Nuda a šeď. Jo a ten závěrečný pokus o happyend, by měli pedagogové promítat studentům ve filmových školách jako odstrašující příklad opaku realističnosti... Jeden by řekl, že se už filmaři u Panic je nanic a dalších podobně plochých a neživotných filmů poučili... a ono ne...

První, o čem jsem u toho musel pořád přemýšlet, jak bych se v takové beznadějné situaci zachoval já. Trochu deprese. Pak ovšem přišlo pomyšlení, jak na tenhle old-school budou reagovat mladý a neklidný, co musí mít všechno přehledný, podaný polopatě a k tomu sto dvacet klipových střihů za minutu, aby jim to náhodou nepřišlo pomalé a neakční... a u toho pomyšlení jsem se už bavil. Skvěle se myslím povedlo i střídání vesnické zaostalosti (klidně se to vůbec nemuselo odehrávat v Řecku, ale někde v Turecku nebo Kazachstánu) a městské živelnosti, přičemž režisér dokonce odolal i  lacinému vizuálnímu podbízení v podobě přírodních krás a zdánlivě náhodného ukazování antických ruin. Postupem času se ovšem stejně neudržel, a z běžného turisty postupně udělal supermana, co sice syká bolestí s prostřelenou rukou, ale nijak moc mu to nebrání v běžném fungování. V tu chvíli už je tajuplnost ta tam. A když vše sklouzne k zoufalé předvídatelnosti (sorry - spoiler) v podobě pracovníka ambasády, u kterého snad jen lidi s IQ 80 mohou netušit, že se z něj vyloupne hajzl, a neodolá ani přelézání kolejí před jedoucím metrem, tak už je to v pytli. Finále, kde už je z hlavního hrdiny kříženec Indiana Jonese, agenta 007 a Jacka Sparrowa  (madam s kosou musí počkat až po titulkách), už se nese na vlně lehké trapnosti. Škoda.

Tim Burton je skvělý skoro všude, ale oblibu tohoto zmateného dílka jsem nikdy moc nepochopil. Téma duchařské komedie je zde pojato ještě prkenněji než v Ghost Busters a výsledkem je jen průměrná oddechovka, která sice neurazí, ale zároveň nejen za ostatními Burtonovými filmy silně pokulhává. Chápu, že ve své době to možná celé působilo absurdně a šokujícím způsobem, ale zpětně vzato je to spíš nuda. Zachraňují to jen masky a některé herecké výkony. Viděl jsem jednou celé a podruhé už nedokoukal.

Viděl jsem to v našem vesnickém kině, v běžné distribuci, odkud je to do Zlína (kde tuším probíhal zmíněný festival) si 300 km. Film z rodu těch, které jsou "tak blbé, až je to hezké".

Stačí dvě slova: Boží poslání! Jednoduchý děj (jako ostatně ve skoro každém muzikálu), ale spousta nezapomenutelných hlášek, vynikající muziky (i když překvapivě nikoli bluesové), skvělé obsazení herecké i muzikantské, jasný názor na nácky, jaký v žádném českém filmu nenajdete, a k tomu skvěle zparodované honičky s desítkami zničených aut. Plus vynikající scény s naštvanou milenkou a country omezenci a akční spád bez hluchých míst. Resume: kdo se u tohohle filmu nebaví, tak asi nejspíš moc nebude mít smysl pro humor. Navíc film, který rok od roku zraje. Kultovní záležitost.