janculeeh

Tarantino je bůh. Bůh tvoří božská díla. Přesně tak je tomu u filmu Pulp Fiction. Nestačí ho vidět jen jednou. Aby člověk pochopil podstatu filmu a vůbec, zachytil všechny detaily tohoto filmu, musí ho sledovat stále dokola. Poprvé jsem ten film vůbec nechápala, jeho posloupnost, postavy, jejich řeč. Ale postupem času jsem odhalila kouzlo tohohle filmu. Každej chce nějak žít a přežít a udělá pro to vše. Pro film s tak úžasným scénářem nemohl Tarantino vybrat lepší herecké obsazení. A to nemluvím o hudbě, která výtečně doplňuje každou scénu. Není divu, že na Vykoupení z věznice Shawshank nezbylo umístění na Oscara.

Absolutně úžasný a dokonalý příběh o dvou naprosto odlišných lidech. O lidech, které dohromady svede, dá se říct, že náhoda. Phillippe, kterému osud udělil tvrdou ránu, najde někoho, koho přesně hledá - nelítostivého a prostého člověka - Drisse, který si na nic nehraje a chová se jako by Phillippe byl jemu rovný. A myslím, že to je přání všech handicapovaných lidí. Film je naplněný emocemi, příběhem o přátelství a tím, jak pohled prostého člověka dokáže změnit váš život k lepšímu. A to nejlepší ze všeho - konečně někdo dokázal, že Amerika není filmová velmoc, že se najde někdo, kdo to umí na stejné, dokonce lepší úrovni.

Jak miluju Bridget Jones, tak miluju Lásku nebeskou. Je to absolutní odpočinková vánoční pohoda, která vedle Mrazíka už nesmí chybět každý rok v televizi. Postavy jsou z různých společenských vrstev a jejich příběhy se velmi poutavě prolínají. Mým nejoblíbenějším momentem je situace, kdy Prime Minister sdílí zadní sedadlo své limuzíny s malou "chobotnicí" s ultraskvělým pokerfacovým výrazem a svojí sekretářkou, která je nejspíše příbuzná s nějakým dlaždičem. Film je plný přátelství, radosti, lásky, ale také zklamání. Film z Anglie s anglickým humorem a sem tam anglickými herci. Žádný umělými vtípky přeplněný hollywoodský trapnotrhák. Avšak největší korunu filmu nasazuje balení náhrdelníku v podání Mr. Beana. Ehm, pardon. Rowana Atkinsona.