SeBig

Můj další brakový počin o nasraným cápkovi, kterýho vychová drak. Enjoy.

-

-

Zrovna teď, jak to čteš, tak jsem po dlouhé době rozjel hru Medal of Honor: Allied assault. Neznáš? Tvoje mínus. Je to fantastická střílečka u které můžeš v klídečku vypnout a kropit nácky, protože proč ne žejo? Nevím proč, ale měl jsem chuť to sem dropnout a doporučit někomu jako jsi ty, kterej to momentálně nehraje, aby si osladil život tímto skvostem a nebyl nejbrhůds pro smích, že to neznáš. Děkuji za nic.

♫☺v topu je celý playlist btw čekuj- 

ps: nemám rád duben :-)

ČÉGO, přejí pěkné slunečné odpoledne

♥♠♦◘♦•○♫↓$/:E1♦˝N8○5♠2♥♀-7◘5♠8○7◘4♠{13«4•5◘6○3361↓1◘1j8)♀5♦☺2464◘7!☻2♥5♠♣9J098♦6♣41♣4112♦◘974Y♦5=Y4Y☺56)4Y4◘9)5♠1Y♦84☺89Y4♦1A1 ... jen jsem zkoušel jak se píše sluníčko, ale nevyšlo a nebaví sry. 

Nevěřil jsem, že tohle někdy napíšu, ale Resident evil 4 se sakra povedl po všech stránkách. Jde o to, že jsem se k tomu nikdy jako mladší nerdík nedokopal. Měl jsem to na PS2, ale nelákalo mě to hrát, kvůli trošku pozměněnému žánru, a to na akční. Hru jsem prodal a po létech opět koupil remasterovanou na PS4.

Co musím jako první podotknout, je to, že ani jsem nebyl zklamaný, že zde bylo minimum puzzles. Puzzles mě totiž ve hrách moc nelakají, stejně jako stealth. Je to prostě na přemýšlění a na dlouho, ale to vůbec nemění nic na tom, že některý puzzles v sérii RE se tak povedli, že mě i dokonce bavili, stejně jako v Uncharted. Místo zombíků z původních tří dílů tu máme něco podobného - nasraný vesničany ovlivněné parazitem (kterého objevily ve vykopávkách) zvaném Las Plaquas. Oproti zombíkům, tihle parchanti na tebe i pořvávají nějaké španělské hovna, ale jsou vskutku zábavní. Mapa je gigantická a taková v hodně středověkém stylu, je tu vesnice, les, doly, jeskyně, gigantickej hrad a pak ostrov. Gigantické věci jsou samozřejmě u série RE klasika, mapu jsem si užíval, bavila mě i když vizuál trochu zestárl, ale to se pozná jen, když se pozastavíš a civíš do lesa. Ovladatelnost celkem nepraktická, ale zvykl jsem si na to a navíc opět zvyk ze série. Musí ti to prostě přijít do ruk a u tak zabavné hry, to není vůbec žádný problém. Lore je celkem jednoduchý pochopit a je oproti třeba takový dvojce i dost zábavný. Z hororu se stal hororový, akční zábavnák tzv. Hned ze začátku Leon vytasí hlášku ,,wheres everyone going? Bingo?" a to jsem chcal. Vrací se i Ada a má i svojí kratší kampaň, kde za ní můžeš hrát a i dokonce je tam Wesker, kterej mě svou přítomností překvapil a měl jsem radost. Nepřátele je uvolnující střílet, hlavne když z nich lezou paraziti a ty je vykrosíš na hovna, zbraně jsou parádní, můžeš je kupovat od prodejce, kterej je v této sérii taky novinka a jedno z největších plus. Loot hned nepřijde vniveč a ty se snažíš vysbírat všechny poklady, abys to pak mohl sellnout a vylepšit, či koupit si nějakou pořádnou bouchačku. Bossové jsou celkem easy, až teda na bývalého Leonova parťáka, kterej dal celkem zabrat. Já i myslím, že tohle celý psát, je naprosto zbytečný, leč to musí znát každý gamer. 

Resident evil 4 se stal jednou z mých srdcovek, kterou vždy rád zapnu a zastřílim si pár vesničanů. Lituji toho, že jsem tim kdysi pohrdal, je o opravdu špičková hrá s (na tu dobu) excelentní grafikou. 

Další část věnuji filmu Brawl in Cell Block 99. Toto považuji za jeden z novějších filmových masterpiecu od dokonalého, nadějného režiséra Craiga Zahlera, který má pod palcem, ješte pár super skvostů. To co přinesl tento film mým emocím jsem naprosto nečekel. Ve filmu jsou takový zmrdi, že jsem měl fakt chuť na jejich krev a ta se mi taky dostala. Kdo film neviděl a miluje toto drsné násílí, vyvolané silným motivem k vraždě, ať to klidně zkusí, ale varuji, s ničím se to opravdu nesere. 

Tahle scéna je opravdu velmi uspokojivá po tom všem co "hlavní hrdina" ve filmu zažije.. 

Jednoho z dalších mála zlomových scén jsem si dovolil přidat scénu, z mého dost oblíbeného akčního snímku od mistra Johna Woo. Není to nic jinýho, než (za mě) jeho nejlepší film Face/Off, jeden z mých top oblíbených akčních filmů.

Tato scéna má představit, to že mise hlavního hrdiny Seana Archera, který si s hlavním záporakem Castor Troyem, prohodí ksicht má být uspěšná do tý doby, než uvidí svůj xicht na xichtě záporáka. Je to zamotaný? Pust si film. Je to špica. Důvod proč si s hlavním záporák prohodí obličeje, je ten aby získal i informace ve přísně střeženým vězenským komplexu. Informace má už sebou, ale je tu jedno velké ALE.. 

Scéna krásně ukáže, jak se všechno krásně dosralo a jak je náš hlavní hrdina Sean Archer v pěkný řiti, když zjistí, že hlavní záporák, vyvraždil všechny jeho kamarádíčky z policie, který o tomto děsným plánu věděli.. Tohle je za mě velice zlomová scéna a dva aktéři Travolta/Cage zde předvádí, to, proč patří mezi mé nejoblíbenější herce do dnes.. 

Jako další příklad sem uvádím scénu z jednoho z nejlepších katastrofických filmů a vůbec jednoho z nejlepších filmů dle skutečné události vůbec a to je za mě nic jinýho než masterpiece Titanic. K tomuto filmu mám svůj názor v komentáři. Teď ke scéně, tohle je opět zlomový bod a taky nejduležitější  z celého filmu. Tato scéna otočí celý žánr film ze současné romantiky na naprosto strhující akční drama. Scéna je naprosto nenahraditelná, neumím si představit, že by něco šlo udělat líp. Za doprovodu té hudby mi filmy vždycky, když to vidím, vyráží dech, získá 200% mé pozornosti, nemrkám a jen čumim za doprovodu husí kůže. Tohle je pro mě snad NEJLEPŠÍ FILMOVÁ SCÉNA všech dob. Takový pocit jsem snad nikdy u žádného jinýho filmu neměl. 

Definice filmu, který ve mě zanechá vzpomínku, otevře mi držku a nahodí mi husí kůži. Tyto filmy hodnotím nejlépe, ale zároveň je velmi těžké takové filmy objevit v dnešní době. Některý vyvolávají husí kůži, leč na to máte nostalgický vzpomínky z dětství a ta lepší varianta je, když si film pustíte v dospělosti a film vám vyrazí dech na firstfeel i tak. To jsou ty pravý poklady. 

Jako první příklad této definice sem uvádím scénu z mého top filmu Goodfellas. Tento film musí vidět každý, kdo miluje téma Mafie a vše okolo ní. Toto je za mě naprostej masterpiece a víc o filmu v komentáři. Tato scéna je zlomová (tak v půlce filmu), kdy se ukáže, jak drsný a nemilosrdný svět mafiánů může být. Naprosto nenahraditelné, surové herecké výkony a když jsem toto viděl poprvé, nemohl jsem si to vynachválit. Jen jsem prostě čuměl s otevřenou držkou. 

Máme tu třetí díl, který jsem si též užil, ale už to nebyl takový akční, dobrodružný přepich jako ve dvojce a příběhem a lokacema to spadá do úrovně prvního dílu i když s lepší grafikou.

Příběh mě ani tentokrát moc neoslovil, spíš jsem se těšil na další hromadu dobrodružných lokací, super akce, kosení enemáků a další vychytávky, co série Uncharted nabízí. Nedalo by se říct, že tohle je nejslabší díl, ale já to tak cítil, protože za celou sérii mi tam vadila jedna kapitola, která mi přišla uplně debilní a to bylo blouzení v tý poušti, to mě fakt jako už otravovalo. Jinak nic jinýho nemám, snad jen že dvojka byla zábavnější a tohle je zase takovej menší pokles, ale jako trojka to ušlo a docela jsem se hodně bavil. 

Po jedničce jsem čekal, že hry budou dobrodružstvím na stejné brdo, ale nečekal jsem že dvojka se stane mým nejoblíbenějším dílem. Naprostá bomba.

Máme tu spousta nových lokací, máme tu vlak, sněhové lokace, bombastickou akci co víc prostě dodat? Užil jsem si to moc, miluju hry kde jsou sněžný lokaci, nebylo to ani tak o nervy jako v prvním díle páč jsem se nenudil, spousty zábavných puzzles no prostě fakt bomba díl, nečekal jsem. Nevím co bych k tomu víc psal. Tenhle díl bych si klidně i někdy do budoucna rád zopakoval. Postavy vpohodě, enemáci tak nějak stejní, ale jak už jsem psal tady vyhrává akce a lokace.

Až po tomto díle mi série Uncharted a Nathan Drake přirostli k srdci. 

Tohle dobrodružství ve stylu Tomb raidera, akorát že bez Lary jsem nikdy nějak extra neplánoval, ale byla nuda, tak jsem to zkusil a nakonec jsem tak trochu litoval nelitoval. Zároveň ta hra je nehorázná zábava, ale na druhou stranu jsem u toho měl teda pěkný nervy (ani nevím proč, asi kvůli tomu, že jsem přestal kouřit?). No ovladač lítal vzduchem i na TV. Bohužel.

Po pravdě, jak už jsem psal, nikdy mě ta série nelákala a jako první jsem dohrál čtyřku, ale tady to chci mít popořadě. Čtyřka mě chvílema srala postavama, a tady mě ještě tak nevytáčela ta ženská, co se k Natovi furt srala a hrála si na to, jak je hrozně pomocná a přitom není. Záporáci nejdřív tak easy, že jsem si řekl, že za dva dny to mám dohraný (což jsem měl), ale ten final boss, to zas byly nervy. Prostředí je hodně pěkné, vetšinou jsou to lesy, jungle, projíždku na vodním skůtru, což mě hodně bavilo a chvílema to opravdu připomínalo Crashe Bandicoota, kterýho taky dělal Naughty dog.

Uncharted je určitě parádní dobrodružství, který bych se nebál doporučit, i když u těch starších dílu grafika už trochu zestárla, ale i tak je to moc hezky udělaný. 

Po dohrání druhého dílu jsem hned začal shánět remaster třetího dílu na ps4 a strašně jsem se těšil až okoštuju další nasraný xichty a hlášky Kratose. 

Když jsem hru rozehrál, byl jsem fascinován kam až se s grafikou dostali a připadalo mi, jak kdyby ta hra vyšla snad nedávno jak byla nádherně udělaná. Příběh opět uplně easy, Kratos opět na začátku dostane totálně na prdel a musí zas projít pár peklíček, aby se došplhal opět k Zeusovi a pomstil pomstu z minula. Máme tu o dost výraznější bosse, než ze dvojky, ale taky o dost výraznější quick time eventy, který mě nejvíc dosrávaly vždycky, proto taky dávám nižší hodnocení, než u dvojky, protože u ty jsem nechytal takový nervy jako u tohohle dílu. To je fakt jediný velký mínus. Nevím, co to v tý době bylo za modu, dávat všude takovýhle quick time eventy, ale byl to totální doser. Enemáci opět rozmanití, prostředí, jak už jsem psal, nádherný. Nevim, kdo je designer lokací této hry, ale je to fakt pán, tohle vymyslet. Boje (až na ten QTE) zábava a hudba furt stejně skvělá jak z předchozího dílu.

Já ani nemám moc o tomhle co psát, jelikož, ta hra je fakt bombastická, až teda na fakt pár věci a určitě ji doporučuji. Je to skvělý dobrodružný, akční, fantasy zážitek. Brutál.

Když už jsem se "rozepsal" o sérii DMC nesmí mi tady chybět i můj názor na moji pravou oblíbenou "sword and fantasy" hru? Dá se to tak napsat? Já myslím že jo. Tak tedy God of War neboli drsný Kratos, který se nebojí urvat hlavu komukoliv, kdo mu stojí v cestě. Přijde mi to jako kdyby to bylo loni, když jsem poprvý u kamaráda na PS2 zkusil jeden level v God of War 2 a strašně jsem si to rasení nestvůr užíval. Ubilo pár let a mě přišla pod ruku ZCELA ZDARMA od kamaráda originálka GOW2 spolu s dalšíma asi tak deseti hrama, který mě ani tak moc nebavili, ale tohle to bylo teprve labůžo kurva.

Přiznám se první díl jsem nehrál, ale vím tak ve zkratce baj voko očem to má jako být. Když jsem rozehrál dvojku v roce 2019, byla přesně tak perfektní jak jsem si ji pomatoval a vůbec tenhle brutální skvost nezestárnul. Příběh je zcela jednoduchý, fotr Kratose, Zeus mu nakope prdel a skopne ho do pekla, ty se z pekla musíš probojovat a bojuješ s ruznými monstry, seš v ruzných lokacích a všechno je tak krásně rozmanitý, že si to nejde neužít. Hudba je jednoznačně boží, souboje brutální jak s běžnýma enemákáma, tak i s bossema, který každý z nich má něco do sebe, jelikož jsou to bozi samozřejmě. Není to ani úplně hardcore a hru jsem dohrál snad bez sebemenšího problému až na quicktime event u final bosse, kterej mě totálně jebal. Občas jsem měl třeba problém kam dál jít, protože mapy jsou celkem otevřené, ale s tím jsem měl problém víc ve třetím díle, tady to ještě šlo. Bavilo mě hodně tunit Kratose a vše bylo tak nějak bez problému a já si hraní fakt užíval i když je to dost starý a já to hrál na first feel.

Na Kratose, díky jeho brutálnosti a nasranosti nikdy nezapomenu a zapisuje se k mému srdci jako jedna z těch TOP herních postav a celkově tuhle značku, i když trochu pozdě jsem si hodně oblíbil a stala se jednou z mých srdcovek. 

Po osvěžující akční dvojce, přichází další jebání doprdele. Musím ale napsat, že tohle mělo aspoň něco do sebe a nedokážu napsat zda-li mě bavila více lehká, gameplayem stravitelná dvojka nebo těžká jak přežraný prase připravený na porážku, gameplayem stravitelná trojka. 

Příběh tady trochu vyniká víc než v předchozích dílech hlavně díky zapamatovatelným hlavním bossům tohoto dílu. Je tu šašek, obrovská stonožka, upíří bruxa a další v čelem s hlavním záporákem, kterej se chystá vám zničit všechny nervy. Graficky je to velký krok od druhého dílu a hned ze začátku vás to hodí do akce bez jakýchkoliv otázek. Navíc, kdo hrál předchozí díly, jistě ví, že Dante vyskillil do úplnýho maximalního démona, kterej láme panéláky pohledem. Tady ve třetím díle je to trochu jinak, je to preguel před jedničkou, timpádem začínáte úplně nahatý bez jakékoliv schopnosti a taky žádnou extra schopnost po celou hru ani nedostanete, maximálně tak zbraně hlavních bossů pomůžou, které pak můžete postupně tunit. Po týhle velký ojebávce hned ze začátku je tu ješte další. Já tedy nechci nijak spoilerovat hru jo, ale tohle není uplnej spoiler takže takhle: ty bossy, který tak bedlivě všechny porazíte, musíte půlku znich porazit ještě jednou prosím, ano. Myslel jsem, že mě odvezou, když jsem musel bojovat znova proti Bruxe, která měla tak sedm ultimátek, ale nakonec jsem zjistil, že ty bosse jsem si mohl vybrat podle sebe, abych tak netrpěl, ale to by stejně nepomohlo protože final boss bylo muka utrpení snad víc jak GOW3. Soundtrack je furt stejně topovej, enemáci se s vámi nemazlí a sem tam poskytnou slušnou zábavu na kosení. 

Abych to shrnul, tak hra mě sice místama dost srala, ale za ten zážitek celkově tahle trilogie asi stála? Když jsem to dohrál a porazil hlavního bosse cejtil jsem neuvěřitelnou radost, protože tohle byla fakt výzva. Jestli máš rád výzvy něco jako Bloodborne, Dark souls.. tak zkus asi i toto (ovšem jestli ti nevadí stará herní mechanika či grafika), ale tohle ja na tu dobu pěkný, jelikož Capcom měl v tý době své metody jak např. RE udělat pěknýho a tím byl i dost nadčasovej. Demon tedy opravdu může zaplakat, protože u dohrání mi vytekla slza radosti, že jsem tohle dal. Vím ale jedno, repete rozhodně nedám, to spíš asi to Bloodborne nebo jinou soulovku. 

Tohle byla ta jízda na kterou jsem čekal. Ano, možná budu znít jako tupej primitiv (což taky jsem), ale tahle hra byla tak easy, že jsem si jí fakt jen a jen užíval. I když občas mě to tedy chytlo (ty nervy), ale byla to rychlá, svižná osvěžujicí jízda. 

Proč tak slabé hodnocení? Stará trilogie DMC prostě a jednoduše zestárla, kdybych hrál druhej díl jako malý, je to dost možná jedna z mých srdcovek a teď  bych ji tady vychvaloval, ale jelikož jsem jí dohrál až teď jsem už tak trochu rozmazlenej a o dost náročnější, jak hráč tak i všechno. Příběhem mi to bylo jakž takž ukradený stejně jako u prvního dílu, vím že Dante je nájemný lovec démonu a teď je jde všechny vykosit, do toho se tam přisere nějaká pizda, za kterou taky můžu pak odehrát kampaň blablabla to mě upřímně nezajímalo já chtěl hlavně pořádně zábavnej gameplay, což jsem asi tak nějak dostal? Co se týče grafiky budu hodně tolerantní, vím z jaké je to doby a umím to pobrat, na dokonce na tý starý grafice i nějaký to kouzlo je. Některý lokace mi přišli zbytečně prázdný, trochu připomínalo Soul reaver, ale i tak démonů bylo naštěstí na kosení dost. Co se týče hudby, tak tu taky chválím, není nic lepšího než poslechnout si nějakej pořádnej metal do toho rasení. Vedlejší postavy, enemáci atd.. asi fajn? Takový zapomenutelný, ale že by mě tam vyloženě nějaká postava vadila, či neseděla nedokážu napsat. 

Určitě jsem si druhý díl užil o hodně víc než první. Bylo to easy a já to jako zápor neberu. Hru hraju abych se pobavil a né abych se nasral. Béčková akční zábava.