Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Pohádka

Recenze (160)

plakát

Giovanni – první klučičí akvabela (2014) 

Příjemně zpracovaný dokument o jednom velkém dětském snu, kterému přidává na kvalitě i atmosféře naivně dětský pohled hlavních hrdinů.

plakát

Nora zpívá pro Sýrii (2014) 

Válka v Sýrii vyhnala mnoho dětí i dospělých mimo jejich domovy. Mnoho z nich by jistě dokázala vyprávět svůj bolestivý, traumatizující příběh, plný stesku po domově, změn, předčasného dospění, ale i snů a plánů, jak s "novým" životem naložit. Strávit jediný den s jakýmkoli z těchto dětí je dle mého soudu dost silný materiál pro kvalitní drama. To ovšem není tento případ. Autorka neumí pokládat ty správné otázky, nelíbí se mi ani kladení jednotlivých záběrů za sebe a tok celého filmu. Látka dobrá, zpracování pokulhává.

plakát

Merlijn se už školy nebojí (2013) 

Nevýhodou tohoto dramatu je fakt, že hlavní roli hraje chlapec s tak lehkou formou autismus (alespoň co je z filmu možno usoudit), že působí spíš jako špatně vychovaný rozmazlený fakan, neochotný respektovat pravidla, a bohužel tak nepřibližuje problematiku autismu ve světle, které by si toto onemocnění zasloužilo.

plakát

Teorie všeho (2014) 

Uronila slzu, zasmála se, zasnila se, vychutnala si velký lidský příběh a naplnila přesně to, co od takového bijáku čekáte.

plakát

Americký sniper (2014) 

V zemi, kde je prototypem dobrého vojáka Švejk, jen těžko pochopíme ten americký fanatismus a poslání válčit, ehm, zachraňovat svět na druhém konci planety. Díky bohu z tohoto snímku tahle posedlost zas tolik nečiší a člověk si může vychutnat v rámci žánru příjemné válečné drama. Bonus navíc: líbila se mi atmosféra závěrečných titulků, jednoduchý nápad, ale působivý.

plakát

Mortdecai: Grandiózní případ (2015) 

Nemusím pitvořivý humor, takže Švejka, Mr. Beana a podobné figurky neumím docenit. Přesto se mi Mortdecai i se všemi lacinými vtípky dostal pod kůži. Film není nijak závratně geniální, akční scény jsou odfláknuté, myšlenka příběhu a zločinu triviální a předvídatelná, ale přesto to Depp dokáže uhrát natolik grandiézně, že jsem docházela z kina nadmíru spokojena - a nejen kvůli němu, bod i za Paula Bettanyho a nádherný vozový park včetně jedné oktávky, kdo si jí všiml? ;-) Jen je škoda, že se Depp ze škatulky osudového lamače ženských srdcí už asi definitivně posunul do škatulky pitvořících se podivínů.

plakát

Vraždy v kruhu (2015) (seriál) 

Po třetím díle stále na rozpacích. Tahle kriminálka je prostě taková divná, neslaná nemastná, ani ten Trojan mi tam moc nesedí. Dávám šance dalším dílům a snad se to trochu rozjede.

plakát

Případ pro exorcistu (2015) (seriál) 

Po druhém díle: Nové seriály České televize vždy uvítám s nadšením, člověk potřebuje občas na chvíli vypnout a odfrknout si u hodinové podívané. Jejich laťka je však poslední dobou dost nevyvážená. Vedle seriálů, které baví, zaujmout a s chutí vyhlížíte další díly (Neviditelní, Život a doba soudce A. K., Čtvrtá hvězda, jakž takž ještě Případy 1. oddělení) je tu skupina těch, nad kterými vám údivem padá čelist, nebaví, jsou bez nápadu, nedotažené, plytké (Marta a Věra, Clona, ani nemluvím o Pečeném sněhulákovi). K této druhé skupině osobně ZATÍM řadím i Případ pro exorcistu. Zklamala mě v prvé řadě herecky. Přerostlá hihňající se puberťačka Voříšková, zase podivínský Hádek, naprosto nepříjemná Melíšková (její role je pro mě naprosto nepochopitelným obsazením) a překvapivě nudný a toporný Krobot. Když nefungují herci, to ostatní už to nevytrhne, ale tady skomírají i další věci: laxní scénář, nepochopitelné (vycpávkové?) scény, nelogické vyšetřovací postupy... České ty detektivky nějak přestávají jít.

plakát

Krásné lži (2010) 

Další z miloučkých filmů s Audrey Tautou, který zaujme herecky, ale přeci jen jeho "kouzelná" atmosféra trochu pokulhává a příliš se bije se sarkastickým humorem.

plakát

Sama nocí tmou (2014) 

Brala jsem to jako ochutnávku íránské kinematografie a dostala krapet za uši. Nebudu si hrát na intoušku, měla jsem co dělat, abych znuděně neutekla. Příběh, střih, dialogy... jsem otrávena. Abych nebyla jen kritizující... Líbila se mi práce s hudbou (ale ne vždy hudba samotná), některé záběry kamery (i když se ty povedené nemusely opakovat třikrát za film, pravidlo když to zabere jednou, zabere to pokaždé, fakt neplatí), naopak jsem asi nechápala humor filmu.

Ovládací panel
17 bodů