mohamedsfinger

mohamedsfinger


14 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 13 18 24
    • 21.5.2015  12:21

    Skutečně mě to nadchlo a po celou dobu nepustilo. Estetika, která vychází z Jodorowského a Gilliama, převedená do bezvadně natočené akce (normálně to moc nemusím, ale klasičtí kaskadéři, triky a oheň prostě fungují). Žánrový klenot, jaký se už dneska běžně netočí.

    • 8.11.2014  09:57
    Interstellar (2014)
    ****

    Pokazit tak dobrý film takovým neskutečně patetickým a plačtivým koncem... achjo. Proč?

    • 14.9.2014  21:55
    Palindromy (2004)
    *****

    Geniální. Solondz je cynik až za hrob... a navíc odvážný v překračování hranic obsahu i formy.

    • 21.8.2014  10:33
    Chlapectví (2014)
    *****

    Že mě Linklater nemůže zklamat, to jsem věděl, ale tohle bylo něco úžasného. Tak krásně vystihnout dospívání kluka a vlastně i celé rodiny, to se snad nikomu ještě nepovedlo. Krása obyčejnosti. Navíc ta forma, nádhera. A i když měl film skoro tři hodiny, vůbec mi to tak nepřišlo a nestihl jsem se nudit.

    • 18.8.2014  14:16

    Filmařsky neskutečně hodnotné dílo, u něhož se člověk i přes ty více než tři hodiny skoro vůbec nenudí. Ale pět hvězd dát nemůžu, protože s myšlenkami, které jsou tu prezentovány se zkrátka nemůžu ztotožnit (i když natočeno je to tak dobře, že se člověk přistihne, jak těm klukům v bílých kápích začíná fandit).

    • 17.8.2014  22:24
    Přiznání (2001)
    ****

    Konverzační drama, které dokáže diváka strhnout na velmi malém prostoru. Skvělé herecké výkony a nádherná Uma k tomu, to zaručuje výborný zážitek.

    • 17.8.2014  22:19

    Nevěřil jsem, že po Amer se Forzani a Cattet mohou posunout ještě někam dál, ale Podivná barva slz tvého těla to je gejzír (diváckých) rozkoší a fetišů, které člověku nedají odpočinout. Neskutečně jsem se vyžíval v tom obsesivním citu pro detail (doslova) a surrealistických výletech kamsi do podvědomí. Dokonalé v každém ohledu.

    • 16.8.2014  00:23

    Hrozně prázdný pseudointelektuální blábol... nebýt režijních nápadů (změny poměru obrazu, práce s barvami podle rovin příběhu a pod.), hádal bych se do krve, že autorem scénáře je Coelho nebo podobný gigant hraní si na chytrost a hlubší přesahy. A to věnování Zweigovi na konci, to bylo myšleno vážně? Pokud nejde o nějaký zvrácený metahumor, tak teda potěš...

    • 8.7.2014  21:38

    Krásně natočené, ale tak prázdné.

    • 14.6.2014  10:13
    Cesta ven (2014)
    *****

    Ukázková dardennovština, akorát mnohem záživnější. Ze začátku jsem měl z některých (ne)hereckých výkonů nedobrý pocit, ale ta autentičnost a výpovědní hodnota nakonec přebily i to. Petr Václav na točil další malé (formou) velké (významem) dílo.

    • 7.6.2014  09:24
    Zulu (2013)
    ****

    Hodně syrová kriminálka, která přináší noir do jihoafrických slumů. Tohle mám hodně rád, hutný kriminální případ a zároveň přesahy do jiných "vážnějších" témat, tady tato kombinace funguje skvěle. Celé by to nemohlo fungovat bez výborných hereckých výkonů, minimalistický Forest Whitaker a překvapivě zhýralý macho Orlando Bloom. Velké překvapení, velká paráda.

    • 4.6.2014  22:50
    Amer (2009)
    *****

    Smysly rozdrážděné až na hranici extáze. Sexuální napětí surrealismu a husí kůže z neznáma a nejistoty. Žena. Tady člověk nepotřebuje nějaký další děj, jen se musí plně oddat té touze.

    • 4.6.2014  18:04
    Malé oslavy (2008)
    ***

    Obstojné sociálně kritické drama. Ale Tycův pokus o Loachovskou atmosféru a poetiku, který bohužel vychází tak napůl. S tím scénářem, kde dialogy šustí papírem jako tady, se toho nedá moc dělat. Herecky to táhne nečekaně civilní Polívka a Tereza Nvotová (fakt jí bylo v té době už 20?), zbytek holt nenadchne ani neurazí (což mě, pravda, u Šiškové docela překvapilo).

    • 4.6.2014  17:20
    Žiletky (1993)
    *****

    Pro mě hodně zásadní film. Radikální nejen po stránce formální (experimenty s obrazem, barevnou symbolikou a hudebním kontextem), ale také tím, že téměř rezignuje na příběh, ze kterého ponechává jen surrealistický skelet, který připomíná filmovou báseň. Právě práce s barvami velmi připomíná tvorbu Wima Wenderse, k němuž (a hlavně jeho Nebi nad Berlínem) odkazují i četné pohledy na panorama Prahy, krajinu města a také meditativnost celého filmu. Film je silně propojen s hudbou Psích vojáků a mnohé scény získávají smysl až při znalosti textů skladeb, které je doprovázejí, a hudba zde tak neplní jen funkci doprovodnou, ale i narativní.

    • 4.6.2014  17:00
    Smradi (2002)
    ****

    Po sedmileté tvůrčí přestávce natočil Tyc oproti předchozím dílům formálně dost umírněný film, který v některých momentech vypadá až televizně či dokumentárně. To ale pouze odpovídá vybranému tématu, adaptaci skutečného příběhu rodiny potýkající se s xenofobií nového bydliště. I přes tuto zdánlivou umírněnost je ale film opět vizuálně velmi zajímavý, hlavně díky kameře Patrika Honzauera. Velmi netradiční je v tomto filmu práce s humorem, který zde nepůsobí jako odlehčující prvek, ale naopak atmosféru ještě vyhrocuje a sarkasticky komentuje. Tradičně bravurní herectví Ivana Trojana i debutující Petry Špalkové působí v kontrastu s dětskou spontaneitou a nevázaností velmi přirozeně.

    • 4.6.2014  16:53
    Jako nikdy (2013)
    *****

    I přesto, že film řeší vážná témata, není filmem smutným, Tyc opět využívá svého zvláštního smyslu pro humor, který se objevuje na těch nejnečekanějších místech a snad ještě více než dříve připomíná schormovskou poetiku. Oproti předchozím filmům ubylo tradičních dlouhých záběrů přírody a poetických symbolů a režisérova záliba ve vizuálních experimentech, byť se projevuje i v tomto komorním snímku, je často velmi nenápadná, ve prospěch děje a dialogů. Právě příběh a vztahy v tomto filmu dostávají prostor jako nikdy. Snad poprvé hrají v Tycově filmu pouze profesionální herci, na jeho poetice se to ale vůbec nepodepisuje. Schmitzer, Medvecká i Špalková podávají další z životních výkonů.

    • 4.6.2014  14:38

    Nádherné animované sci-fi, které dost výrazně předběhlo svou dobu, ani ne tak animací (která je mimochodem hodně zvláštní a krásná), ale hlavně myšlenkou. V každém okamžiku se je na co dívat, no a taky co poslouchat. A to vše vzniklo ve studiu Jiřího Trnky v době rozjíždějící se normalizace...

    • 4.6.2014  10:31

    V podstatě strašně jednoduchý, až klišovitý příběh, který ale díky střihové skladbě působí mnohem sofistikovanějším dojmem. Za super muziku, skvělé herecké výkony a výborný monolog na podiu bych snad dal i čtvrtou hvězdu, ale pak si prostě zase uvědomím, že je pořád hlavně ždímač slz.

    • 4.6.2014  10:17

    Noir s estetikou MTV porna, velký vztyčený prostředník vůči zbytečnosti jedné generace. Dokonalá audiovizuální stránka, která je hypnoticky vyprázdněná a plná požitků jako celý příběh filmu. Celé to táhne skvělý James Franco, ale musím říct, že ty Disneyho holky tam fungují skvěle podvratným způsobem, stejně jako Britney. A ten ironický záblesk v očích je vlastně to nejdůležitější.

    • 2.6.2014  22:56

    Ten čistě americký příběh, legendy a hlavně nadhled, to je to, co tady funguje dokonale. Tak, jak má to poslední kolo vypadat.

    • 31.5.2014  10:37

    Vrchol němého filmu. Revoluce, předzvěst nového věku. To psychické vypětí, které způsobuje herectví Marie Falconetti a absence ustavujících záběrů nezvyklé úhly kamery a střih, to je až neuvěřitelné. Síla vyprávění obrazem je tady neuvěřitelná, téměř každý záběr by se dal zarámovat a pověsit na zeď. Einhornova hudba je taky skvělá, ale už jsem si vyzkoušel i pár experimentů s industriálními soundtracky... a funguje to parádně.

    • 30.5.2014  23:51

    Totální undergroundová stylovka... a má obrovský spád. Ty montáže, střih, neobvyklé úhly kamery, jo, může to být nezáměrně, ale funguje to parádně (tak nějak najazzle, jako kdyby Ejzenštejn vyrůstal někde v černošském ghettu). Navíc hodně svérázně pojatá sociální kritika, která je spíš (poměrně zdařilým) pokusem o vytvoření mýtu než snahou komentovat společenskou situaci. A ten soundtrack! Já zkrátka nemůžu jinak, než dát maximální hodnocení.

    • 30.5.2014  22:21
    Dvojník (2013)
    ****

    Všechny věci, které Richard Ayoade točí, mě hodně baví a mám pocit, že je s každým dílem lepší. V tomto případě už jde o téměř bezchybné dílo. Po celou dobu jsem si užíval to bezčasí a nervozní atmosféru, která Dostojevskému překvapivě sedí. Navíc ta nádherná kamera a hra se světlem a stíny, to si člověk nemůže neužít. Herci taky všichni výborní, ale i tak Jesse Eisenberg zvládne vyčnívat. K dokonalosti mi tady chybí už jen o trochu více režisérské osobitosti, ale ty inspirace už tady nějak výrazně neční, což naznačuje, že příště se můžeme potkat pod pěti hvězdami.

    • 22.5.2014  20:26
    Show! (2013)
    ****

    Docela silná deprese... ale dokument, který otvírá hodně zajímavé etické otázky. A nenechává je úplně bez odpovědí, jak by se na první pohled mohlo zdát.

    • 22.5.2014  19:19

    Téma strašně silné, ale zpracování mohlo být lepší

    • 17.5.2014  00:44

    Wheatleyho absurdní humor mi neskutečně sedl. Po celou dobu jsem se skvěle bavil a užíval si tu zoufalou asociálnost postav, že na tom filmu neumím najít chyby.

    • 17.5.2014  00:38

    Kaurismäki na vrcholu. Nádherná kamera, výborná hra s žánrem. A skvělé herectví... Kati, ty tvoje oči.

    • 17.5.2014  00:33

    Tornatoreho filmy se mi vždycky líbily, ale tohle, ten chlap zraje jako víno. To je zkrátka tak parádní filmařina, že by si člověk utrhl ruce, kdyby ten plný počet nedal. Ano, je docela možné, že na to, jak film skončí, zkušenější divák přijde dříve, ale i tak si může užívat tu cestu... a ta je možná ještě zajímavější.

    • 17.5.2014  00:28

    Možná trochu moc hipsterské v některých chvílích, ale taky příjemně podvratná romantika, pro kterou mám slabost. Navíc to Yasmin Paige fakt sluší. Richard Ayoade svůj celovečerní debut zvládl na výbornou, vypadá to na moc zajímavý příslib do budoucna.

    • 17.5.2014  00:24
    Sestra (2008)
    *****

    Vlastně to není adaptace, ale spíš jakási meditace nad textem Jáchyma Topola. Nějaké chyby by se tady daly taky najít. Tak proč pět hvězd? Protože takové filmy se točí málo, zvláště u nás. Pro tu neopakovatelnou atmosféru. Pro těch pár chvil, kdy se nechá člověk unášet obrazem a textem.

<< předchozí 1 2 3 4 7 13 18 24
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace