verbal

verbal

Čuk Rorýs

okres Ostrava
Ježíšův strejda Karel

ICQ: 85, 75 po 10 pivech
MSN: Moravskoslezské noviny?

4582 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 13 26 38 50
    • 27.6.2017  21:08

    Byť notně omšelá, tak vynikající a prospěšná hra, kterou by měli pravidelně praktikovat ve všech zkurvených korporátech, aby se svět vyčistil od pokřivených kípsmajláků a dalších, zdegenerovaným pracovním prostředím pokroucených kreatur. Nekulturní a malformační klima, které pod pokryteckou maskou pseudopřátelství a kožených úsměvů dojí v oupnkravínech ze zmanipulovaných otroků to nejhorší, přičemž záměrně pěstuje stres, podlost a bezskrupulózní profesní řevnivost, pak nenapravitelně kurví i mimopracovní charaktery všech postižených, činí z dříve nezkažených dívek konformní upjaté piče a z panických chlapců arogantní napomádované čuráky. Pátá kolona exportní zaoceánské degenerace je velkohubě proklamována jako nejproduktivnější forma řízení lidských strojů, avšak nakonec stejně všechny přistihnete, jak na věčných, veledůležitých brejnstormových mítynzích po sobě akorát nesvébytně metají zkomolené anglicismy při mistrovství světa v mlácení prázdné slámy a chrlení ověřeně nefunkčních kýčovitých motivačních pouček, pejntují čárty o hovně, šérují nepotřebné, před chvíli z prstu vycucané, avšak nabubřele znějící bekfíty, velkohubě evaluují neexistující sórsy, bildují nefunkční týmy a jinak strengují korporátního spirita, aby z toho nakonec ten největší pičus udělal kontingenční slajdy v excelu, který snese všechno, šérholdři byli spokojeni s tou dokonale vybrejnstormovanou pseudovýkonností a přefouknutá bublina ještě chvíli udržela virtuální jmění na akciovém trhu, než splaskne. Každopádně skutečné ryzí charaktery plavou na povrch žumpy až v krizových situacích, a sledovat sice už tisíckrát omletou, ale slušně zdramatizovanou a solidně zahranou vybíjenou stáda těchto ubohých zmrdečků, byla opravdu kulantní a škodolibě povznášející zábava!

    • 26.6.2017  20:40

    Děda Wyliž se z posledních sil urputně snaží o ryvajvl, ale ponižováním se ve fekálně trapných zvratcích nějakých dvou krutohustých vtipálků, co moc chtějí být Koheny, avšak ať dělají, co dělají, pořád jsou za kokoty, to asi příliš nepůjde. Vskutku dehonestující a zoufale nevtipná obludnost pro tak Trošku kapacitně omezené vyrachtance, kteří si dozajista do ruda oplácají kolena v záchvatech hurónského smíchu, když uvidí pitvořícího se povislého geronta drandit nahého na skejtu, strkat si do prdele devítku, nebo zmalovaného agresivní transkou ukrutně žertovně zdrhat v ženských šatech před partičkou nesmírně třeskutých čokoládových bukanýrů. No muhehehe, hihň, hihň … Vole, Brúsi, když už ti sysluplné nebo vtipné scénáře prostě dávat nechtějí, tak jdu raději do prdele, prostě se uskromním, vyměním 48+1 za nuznější 22+1, lamboše za sockovskou kvésedmičku a budu si kupovat škaredší dvacítky, ale aspoň shniju důstojně a jen s bandou kultovních filmů v zádech! S takovou se brzy přistihneš, jak se Segošem a Klecem hraješ v Burgasu bingo při čekání na kameru z půjčovny.

    • 25.6.2017  20:57

    Partička středozápadních vidláků zase multiotvorově obšťastnila nějakou tu vyrachtanou vesnickou roztleskávačku / šlápotu jménem Pegysů a zdá se, že jim ten milý gangbang v pohodě projde. To by ovšem nesměli zkřížit bércové vředy inspektoru Derrickovi … Aha, tak ne, teď jsem se dočetl, že to prý byl Mikuláš Klec, který jen začíná vypadat jako zoufale obarvovaný stranický funkcionář z Východního bloku. Sice hraje hovno a jen se celou dobu tváří, jako by právě před chvíli documlal žalud řádně žluklému šedesátiletému bezdomovci, ovšem v kontextu jeho nedávných sračkopočinů je tato stupidně jednoduchá kokotinka a zombí defilé hereckých mrtvol hotovým mástrpissem.

    • 23.6.2017  21:09
    Nevesta (2017)
    **

    Slizký Ivan si takhle nabrnkne kapku mongoloidní Nasťu. Ta zpočátku svou retardaci umně skrývá, protože se furt jen culí se jako čerstvě deflorovaný řitní otvor. Poté ji však Váňa vezme na návštěvu vidláckého příbuzenstva, co má ve skříni Mámu, Nasťa svou debilitu rozbalí naprudko a začne se chovat jako opravdový zevní genitál, až jí s odporem pohrdne i jindy nevybíravá vesnická striga. Já vím, ta vypleštěná neherecká kravka za to ani moc nemůže, to „režisér a scénárista“ je neumětel, co zvládne akorát tak amatérsky vykrádat imperialistické horory, ze kterých pak uplácá hnědou, pohromadě nedržící kouli, jež je stejně blbá jako nudná. A takový to mělo přitom kulantní začátek. Chopit se toho někdo s talentem a zůstat to v 19. století, vůbec se to nemuselo zvrhnout v otravně natahované šmejdění tupé bloncky po starém bububaráku a úmorné čekání na otřepaně očekávané „BAF“.

    • 22.6.2017  20:36
    Le convoi (2016)
    ***

    Odporné žabožroutské rasistické svinstvo, v němž tři páry vřele přivítaných, dokonale společensky asimilovaných, nesmírně kultivovaných, přínosných, inteligentních a krásných Francouzů jako poleno ve složení Nawid, Tariq, Yousuff, Ibrahim, Omar a Majid veze přes hodinu a půl po dálnici z Valencie do Paříže půl tuny mařeny a nějaký ten koxík, samozřejmě proto, aby je ekologicky zlikvidovali nebo použili k medicínským účelům. Jejich aláhulibou činnost bezohledně narušují hnusně xenofobní represivní složky a zkurvení nevěřící psi - nevinní civilisté, jímž je třeba ukázat, zač je toho šaría, protože těm pravověrným chudákům brání, aby kulturně žili jako slušní občané ve své „vlasti“. Podle tohoto tendenčního svinstva se pak může zdát, že to konopí měli na ilegální prodej nebo tak a že snad nedejaláh za devadesát procent kriminality ve Francii mohou netmářští a progresivní věřící v jediného pravého boha, což jediný s nimi spolčený slizký blondýn s černou botou rozhodně nevytrhne!!! A tak jsem nesmírně rozhořčen jakožto moderní obyvatel Salafistické unie, jenž si ze srdce nepřeje nic jiného, než buňku ibn Hassanových a jejich malou kozí farmu za sousedy ve vedlejším bytě, kundy s permanentními burkami, které by si pod trestem ukamenování nemohly sundat ani na hajzlu, síť mešit hustší než Lídl v chalifátu Čechy a Morava, Kocába jako ministra pro asimilaci, Kohouta včele resortu pro islamizaci Evropy a samozřejmě velkovezíra Endyho, elektronicky strhávajícího živořícím drobným živnostníkům osmdesátiprocentní daň na výživu migrantů Agrofertem. Ale i tak tento nechutný rasisticko demagogický škvár hodnotím kladně, neboť je poměrně zábavný, hezky natočený, solidně zdramatizovaný a hlavně dobře končí, protože se všichni naši milí hrdinové v závěru odeberou do ráje, kde si zaslouženě mohou na věky užívat se sedmdesáti panenskými ovečkami.

    • 20.6.2017  20:41

    Jste-li, či byl-li jste (ano, satanžel to většinou není léčitelné ani koňskými dávkami antikokotik), nevkusný náctiletý potrat hajzlbáby a řidiče hovnocucu, je tenhle o dvě ligy horší hybrid Fantastické sračky, Bamblbýho a Ninja Mentals pro vás jako stvořený. Už devadesátkový seriál byl naprostým dnem homixovo – hračkářské žumpy, od té doby se zjevně nic nezměnilo, a to včetně efixů na úrovni Chobotnic z druhého patra. Tudíž i zde pubescentně uvědomělá partička důkladně progelovaných multikulti týn buzíků a hormonálně rozhozených zpruzených barbín ve sdružených barvách Benetonu dle scénáře, za který by se nemusel stydět ani certifikovaný mongoloid, zase trapně potírá agresivní krávu s premenstruačním syndromem jménem Rita a retardovaně kungfuje její kameňáky, aby sprasila Zeměplacku a vy jste si měli u čeho bezduše mačkat jebáky, týrat domácí mazlíčky, mohli se dementálně ztotožňovat s některým z těch hloupých, povrchních, popkulturně degenerovaných bezcharakterů a příliš vám to nezavařilo míchu. Perníkovému tátovi očividně došly prachy na drogy, že zaprodal xicht něčemu tak sofistikovanému.

    • 19.6.2017  21:01

    Ole, co to jako, kurva, bylo, vole?! To se takhle po Adamových jablkách či Milých lidech naivně domníváte, že s Dány prostě do hovna šlápnout nelze, obzvláště, má-li to v celuloidových zádech kulantního režiséra a Proktora v hlavní roli. A bác ho! I s takovými predispozicemi náhle vyškrábáváte z podrážky trapnou semidebilní taškařici pro zabržděné hihňaly u tak Trošku lopatích spektáklů, v níž všichni, kromě toho, že ze sebe v duchu předčasně potraceného scénáře dělají ultimativní dementy, ještě navíc afektovaně přehrávají hůř než Tříska v Hamletovi. Strašlivě retardovaná pičóza, za kterou každý z těch blahoslavených čtyř a pětihvězdičkářů zaslouží hodit do výběhu banán a vyhrát poukázku na roční maratón shitkomů Prímy Hnooj, TV Lopattov, nebo rovnou na lobotomii.

    • 14.6.2017  20:56
    Rocco (2016)
    **

    Až komicky působící tupopíárko nejohoblovanější evropské klády, která vždy, když si nevypíchá uspokojivé množství peněz, ohlásí konec kariéry a úplně poslední film, zkasíruje, a pak vesele przní dál. Takže uvidíte polomongoloidní filozofování nemocného makarónského vyrachtance, který původně bytostně toužil dělat kopáče pro Metrostav, avšak pak zjistil, že má IQ stejné jako délku čuráka a je diagnostikovaný erotoman, načež se s takovou yntelechtuální výbavou promrdal až na vrchol hardkóru. Doktorát z astrofyziky o pouhých 140 kvocientních bodů těsně unikl také jeho nejen mentálně impotentnímu příživnickému bratranci/kameramanovi Gabriele, jenž má dle vlastních slov IQ snad ještě delší, nicméně gumové, a proto je jeho životním posláním snímat Rokův intelekt, což se za dvacet let ještě pořádně nenaučil. Proti brilantním müslitelům, bratrancům Syflredyjovým, tu stojí armáda erudovaných nukleárních vědkyň, veřejně proklamujících, že si nejvíce libují hlavně v tom, když jim někdo bezskrupulózně rejdí nenagelovanou chlamydickou lešeňovou trubkou v prdeli, zcela důstojně jim chčije do huby, fluše na kundu a šlape při šukání na hlavu, stimuluje jim dávivý reflex rvaním celé ruky do krku, nebo když si od nich armáda pokérovaných animálních hovad nejprve nechá mačisticky vylízat prdele, pak jim bolestivě naprudko ucpe enormními kládami všechny myslitelné otvory, načež jim hromadně zcáká xichty. Ty nejzářivější, zejména peklotyčně odporná a ultimativně vylízaná Kelly STD Oslizkundová, v tom ovšem spatřují vrchol feminismu, neboť se prý mohou jako silné ženy emancipovaně rozhodnout, jestli v natáčecí den vykouří koně, nechají si posrat kozy nebo zmáknou obojí. Prostě taková citlivá sonda do standardně prudérní lidské sexuality, nad kterou si zjevně eskadra krutohustě zkušených internetových milovníků lačně pulíruje grünwaldy, a pak, když se jim čirou náhodou podaří někde ožrat nějakou netknutou škaredou vyžranou krávu, děsně se diví, že s nimi nechce vyvádět takové zcela běžné romantické praktiky. A mimo jiné je to samozřejmě i o rodinné harmonii! Nesmírně šťastně vdaná maďarská tupka paní Syflredyjová má z mládí v pornu rovněž totálně sjetý dezén, takže teď už jenom žehlí, dělá jógu, mele pičoviny a díky fantastickým genetickým predispozicím obou rodičů porodila Rokovi dva mozkově brilantní syny - Lopatta a Solvinna, kteří se dmou blahoslaveným štěstím, že mají tak slavného tatínka, a jsou na něj patřičně hrdi. Paní Syflredyjová je také moc ráda, že má táta tak príma zaměstnání, a moc dobře ví, že u pásu mrdá zcela bez citu a pouze s ní s láskou! To je totiž velký, velký rozdíl!!! Při těchto debilních žvástech si vždycky představím, s jakou radostí a chutí si musí frajer, byť kompulzivní slévač, po dvanáctce na huti ještě utavit pár ingotů doma. Jednoduše až trapně hloupá reklama na deformovanou lidskou spodinu a její vymaštěné regresivní plky, jíž vévodí obří kokot, naplňující toto označeni fyzicky i mentálně.

    • 13.6.2017  20:27

    Filmy o honění mohou být někdy vcelku snesitelné. Jako příklad bych uvedl třeba Cougar MILF perfect handjob, v němž kozatá barakunda zručně honí nějakého pokerovaného gumového chcípáka. Frajer se po dvou minutách vycáká a divák se nestihne ani moc otravovat. A pak jsou tu ty méně záživné jako tuhle Stretn, v němž vypleštěný Prýčr honí zcela bez invence jakéhosi ruského tenoristu, který je sice tvrdý dost, nicméně vyvrcholí až po téměř neúnosných 95 minutách. A to je o tenisový loket, protože po chvíli toho furtdokolového ubíjejícího stereotypního honění nevíte, co by nudou, a tak si u televize začnete leštit stříbrné příbory po babičce, hustit cyklistickou ruční pumpou pneumatiku od traktoru, čistit drátěným kartáčem dvoumetrovou, notně zkorodovanou železnou traverzu od rzi či vykonávat jiné typické domácí práce, enormně zatěžující dominantní ruku. Je to prostě učebnicový příklad zesatandarma prohoněného potenciálu. Evidentně měli prachy, měli herce, měli i slušného režiséra, avšak nebylo to nic platné, když scénář spatlal nějaký nenápaditý infekční narkoleptik a sériový uspávač hadů.

    • 12.6.2017  21:12
    Mumie (2017)
    ****

    Tak v tom nakonec skutr Tomík toho zafačovaného Tutenchámovoda přeqapivě nehraje, ačkoliv je nabalzamovaný dost slušně. Ještě si tedy z posledních sil invazivní kosmetiky a digitálního retuše střihnul dalšího imposibilního misionáře a s urputně zatahovaným břichem, zoufale zatínanou atrofií a pečlivě progelovanou barvou na vlasy se nechává lačně narcisticky okusovat znechucenou kamerou výhradně z nedehonestujících úhlů. Ale nevadí, na prokrvování nekrotizujících tkání tam je Análbelka Voližová, prvotřídní sparingpartnerka k polohovému závodu na 4x100 pichů. Na tisíckrát exhumované téma svraštělých starověkých Egypťanů s banem u Osirise už moc kudrlin vymyslet nelze, a tak se jedná o ryze strojovou zábavu. Ale nevadí, ta je precizně vysekaná na céencé stroji, svižná, líbivá a hlavně přeqapivě temná. Avšak co naplat, nikdo tam nečurákuje v pestrobarevných elasťácích, nehází brutálně namejkapovaný kanálovým poklopem s americkou vlajkou ani přitepleným kladívkem, nebo se nepřevléká za blikající turbokonzervu, a už vůbec nikomu neprcají z dlaní pavučinky, tudíž kulantní přímočarý poctivý hororový akčňák postrádá pro náctileté e-mentály a nevkusné bukvolidi onu pověstnou supergejí filosofickou hloubku a rozhodně je nedostatečně žužu.

    • 9.6.2017  10:39

    Mimořádně slizký potrat Chúlia Iglesiase sériově obšťastňuje svou gigantickou kládou vilné madridské sedmdesátileté roštěnky, a ty ten příval červenoknihovní něhy a romantiky tak nějak nerozdýchávají. Proto se mu snaží ty jeho vkusné milostné rejdy zarazit neméně psychicky vyladěné duo iberských cajtů, ala oddělení Q, ve složení kokotavý sociofob a agresivní psychotik. A je z toho opět kulantní LaIslaMinimalistický napínač s řadou drobných osobních dramat, kterým se táhne vedrem zatuchlý pach rybiny a tříselných mykóz a jenž oplývá takovou zvláštně bezútěšnou, civilně syrovou atmosférou. Těžko popsatelnou, ale nebyl bych to já, kdybych se o to alespoň nepokusil. Takže si zkuste představit videoklip k tklivě molovému hapkohoráčkovskému šansonu s chrchlající rozpadající se Hegerkou v pozadí a názvem třeba „Když ti bába v negližé přirození pohryže“.

    • 7.6.2017  21:46
    Personal Shopper (2016)
    odpad!

    Škaredý nesympatický kluk Kristián Pingl opět vytáhl ze svého pestrého nehereckého rejstříku obligátně konstantní výraz zpruzené emopiče, avšak místo prkenně vysávat homopýry a homodlaky se tentokráte vypravil plašit xichtem duchy. No duchy … Režisér Prdelajas je totiž urputný esoterický artista, tudíž v jeho podání anotované drama/napínač připomíná spíše řídkou rádoby uměleckou sračku/hloupou narkomanskou pičovinu. Navíc k uzoufání nudnou a otravnou. Bylo to přesně takhle, každá scéna cca 10 minut: otrávená pizda jede vlakem, otrávená pizda jede na skútru, otrávená pizda sedí v křesle a tupě čumí do zdi, otrávená pizda vidí šmouhu, otrávená pizda textuje, otrávená pizda si přes zákaz zkouší hadry jiné otrávené pizdy, otrávená pizda se prstí, otrávená pizda znovu textuje, otrávená pizda slyší šramot, otrávená pizda tupě čumí v hotelu, z něhož posléze vyjde asi duch!!! a potom slizký klátič té otrávené pizdy ze scény 7, a nakonec otrávená pizda jede do Ománu, kde, jak jinak, zase stojí a tupě čumí. Ke všem těm jakože sofistikovaným homoforám a anállogiím si ještě připočtěte vskutku bezednou hloubku dekadentně existenciální nitrolebeční prázdnoty pokaždé, když tam někdo otevře hubu, a vyjde vám skvostně metakokotsky vypointovaný stominutový výstřik scénáristické a režijní virchujozity. Ovšem i tak místní, tentokrát převážně maďarské vyhřáté klice transcendentních snílků zařehtaly alegorické vozy a uzrela „intímne ponory do hlavnej hrdinky v eroticko podmanivej atmosfére, významovo bohaté, no ťažko uchopiťelné miešanie žánrových pravidiel, metaforický zmysel motivu zrcadiel a technólogii, ktorý pomôže pochopiť sujet či ezoterickú tématiku, zo ktorej miestami realizmom až mrazí“. Ochochó, ako popičofsky sa dá popísať povrchná, nudná a zle nakrútená jebnutá kokotzina, keď si chalan stále musí stimulovať zmyslové prežitky rukami!

    • 5.6.2017  20:43

    Já si vždycky myslel, že pank je především o jebání na zkurvenou komerci, systém a konvence. Pak se ale připosere jak Danek Vře, natočí T2 prosté Porna, aby to mělo rejtynk DG (Dýler Gájdenc) i pro mladistvé narkomany a více zacinkalo, tak rádoby krutohustý pankáč Velšký Ýrving, který k té degradaci dá souhlas, asi aby měl love na Háčko. A to je, jako by uplácali porno bez šukání. Etickou otázkou pak zůstává, je-li pro ty dnešní nezletilé retardy závadnější vidět naprudko stříkačku s nějakou tou dobrotou v žíle nebo bobra, okusujícího kládu. Já myslím, že rozhodně za a), protože trocha toho mrdání ještě z nikoho vyrachtanou smažku neudělala. Každopádně z toho nakonec ti komerční zaprodanci oklikou vyfetovali vcelku milý srazík Klubíku vypatlané lidské spodiny po dvaceti letech, který však má oproti syrové jedničce dost scvrklé a povislé koule, a jehož pank pošel věkem.

    • 4.6.2017  20:37
    Život (2017)
    *****

    Joaha! Takže pokud se v áčkovým režisérem áčkově natočeném filmu osazeném áčkovými herci přes hodinu unyle nerozebírají s vyšinutou plechovou hubou při cestě na Jupiter nejpalčivější filozoficko metafyzická dilemata tlučhubovského kokotizmu jako například „Kolik stojí deset hrušek, když jedna stojí v širém poli“, prohlásí jej zdejší Klubík patologicky hloubavých umaštěných paniců s patentem na kategorizaci filmů automaticky za béčko a unisono mu okázale kurví rejtynk. A samosebou vše, v čem se objeví frustrovaný kosmonaut v raketce, je jen vykrádačkou Vesmírné prudy 2001 nebo Vetřelce. Ale já vám poradím, hošššy. Začněte tím, že si koupíte šampón proti lupům, deodorant, hadry z jiného obchodu než Maminčin hipster a pečlivě si vymačkáte všechny jebáky na obličeji a krku. Poté konečně ve třiceti opusťte svůj zatuchlý pokojíček s Mekbukvicí, plakátky kapitána Homokokota, Super a Spájdrgeje, stylově prokládanými wykydpedicky vyčerpávajícími výbory z díla Kierkegaarda a Schopenhauera, a společensky se uplatněte v některém z mnohých skvělých zaměstnání, adekvátních vašemu dokokotorátu z FFUK. Třeba u Mekdonalda, v Tesku nebo jako prodejce multilevlu. Garantuji vám, že po takovéto odvážné resocializaci si záhy i najdete kluka, zašukáte, uvolníte přetlaky, okolí vás začne znatelně méně považovat za škaredého nesnesitelného egoistického pičuse a poznáte, že Život nemusí být jen nabubřelé honění nevyvinutých šulínků, ale i čiré odreagování a zábava. Skvělá náplast na posledního přežvaněného Vetřelce! Žádné ubíjející androidí kreacionistické filipiky, žádné unylé hodinové cestování na planetu Smrtící nuda, jen pěkně od startu odsejpající a krásně udělaný souboj porážkové posádky s vychcaným, agresivním a nekompromisně lidožravým ufonským humusákem.

    • 2.6.2017  20:51

    Úchylný starý Malfoj nadívá lidí úhořema a pak z nich mačká mulťák, aby mohl vyprcat svou mongoloidní dceru. Je zřejmé, že tupá zápletka jako z osmdesátkového amatérského šestákového braku, situovaná do tisíckrát omleté kýčovité léčebny, kde jako obvykle není zřejmé, komu jebe, z hovna bič neuplete ani s rozpočtem Titashitu. A tak Krevní sraženina, který rozhodně není Marťas, udělal další velkolepý krok ve svém kariérním úpadku, doufejme, že prkenný slizák Dandehán se snad po tomhle trapně urputném, dvouapůlhodinovém přehrávání podívá před kameru už jen jako čistič čoček, no a všichni ti roztoužení klátiči downů si budou příště moci místo do kina chodit hladit svá pokroucená přirození pouze za ploty léčeben vrozených genetických anomálií, kde těch poslintaných Gothů krpatě běhají celá stáda.

    • 1.6.2017  22:03

    Týmto opäť srdečne zdravím, teraz do riadne vyhriatej Kalifórnie, všetkých maďarských pokryteckých riťopichov a chcel by som sa vážne uchádzať o to miesto akože PéHaPé programátorika. Najebal bysom hneď reklamy aj priamo do komentárov, aby si sa nabudúce mohol amatérsky tahať za lofasa aj na Bora Bora. *** Halo, Ich bin Helga aus Warnemünde, 18 Jahre, a ja byla poslana na hudebni tabor nach Tschehei, fedena faše slafna sbormeister, Herr Ferbal. Tabor to spezial, my musela nur dloucha dechova nastoj mitgebracht, že by my nautchit von Herr Ferbal sprafně foukat. Ihned po moje pšijezd ja aber sjistit, še alles falsch, Herr Ferbal außerordentliche hofado und nur lakat junge deutsche Mädschen zu ficken unter saminka hudebniho fsdělafani. Se mnou, Helga aus Warnemünde, fšak der Arschloch udělat die große Fehler und fest pšepotchitat! Meine Groß Groß Groß Groß Groß Groß Großmutter byla totiš die berühmte Brunhilde aus Niebelungslied, und so ja se sebou nenechat, jak fy šikat, orat. Takše teď ten uchylna pedofil byt nahy sfasana nach kozelec, kouli v hubě a kfilenim bittet mich, še by ja pšestala ho bitchovat. Und fy sajiste chapat, še in diese poloha der Scheißkerl nemohla schreiben, und so muß ich ein Paar slof über film Der Fremde: Verbindlichkeit šeknout. Takše, Rydly uš byt stara zenil und langsam posila sfoje nejlepši dilo nach Fotze, nebo jak Herr Ferbal rad šikat, do pitche. Ušfaněna pohadka o jebla Android mit Gottkomplex (und ich meine der Gott, nein ta faše chnusna mumie, co fšdycky kurvit Einkesselbuntes) opsachovat siebzig procent nudna švastu und nur dreizig prozent Fetšelec. A to je na horor was? Na richtig, malo, kurfa, malo! Mischi, unserer großen Schauschpieler, sice sase hrat, jako by mu hošet koudel bei der prdel, aber difak sfědafa na Fetšelec a ne na zwei tepla plechofa huba, jak pul hodina … Moment mal, bitte. „Halte Maul, du verfluchter Pervert, to tfoje „hmmmgrrrrr“ ruschit mě pši moje erudofana Filmkritik. Ty chtit, še by ja tobě projit jehlofkama po koule, oder was?!“ … Takše Entschuldigung, ja muset učit der uchyl slušně chovat. Kde jsem to … ach so … jak pul hodina fedou kytchowita kokoti plky, jestli nas stfošit Buch oder nějaka skurfena Ity, a pšitom si fsajemně olisuji die Flöten. To je echt matrosch gerade für artofa hnědopich und intelechtulane pšechšaty buzeranten aus Philosophiefakultäten. A kdyš se endlich objevit nějaky ten obluda, je to rychle wie sračka, protože fšechna prachy sešral Mischi a nic nenechat na Effekten. I ten der Kosmos pak fypada jak in Stardrek s roku sechsundachzig. Kdyš fy k tomu ještě pšipotchitat posatku, co se mesi tim švaněnim chovat wie eine Kokotenbande, und außerordentlich hnusna babochlap v hlavni role, proti ktere je i Ryplyofa miss intergaylaktickych letu, a fy chcete lieber mit na xichte fejshhagra, abyste se na to nemusela difat, fyjde fam … Entschuldigung noch mal … „So was, du verdammter Ablenker, kolik ty chtit noch ran? Warte mal, fyndam ti s huby ta koule, aby ty mohla otpofidat … Pomoc, pomoc!!! Okamžitě mě rozvaž, ty zkurvená náckovská děv… mmmmgrrrr …“ Tak nichts, ještě budem musela hodně cvičit. So dame tši, aber nur aus soucit, toto Rydly ausgekurwt hat jako tehdy Hanibala. A jetzt ja si ein bischen zašadit s tim ostnata pšipinak. Mmmmmgrrrrrrchchch.

    • 28.5.2017  21:16
    Kidnap (2017)
    ***

    Bobule je e-miminovsky odpudivý typ správňacké hysterické matky, jež by svého rádoby lozkokošňouškého malého negra nejraději veřejně ujavjuovala xmrti. Což ale evidentně nemusí být vždy na škodu. Pokud jí na její mohutně poslintanou a přehnaně vyobjímanou obsesi někdo sáhne, změní se v rozzuřenou barakundu a komando dojnici, transformuje jindy sračkovitý a zoufale poruchový rodinný minivan od Chrajzleru v nezničitelný tank s doživotní zárukou mobility a bezednou nádrží, přičemž pouze za pomoci kompulzivního mateřského pudu vyhladí mezinárodní gang překupníků s rozmazlenými potraty. Jednoduchá až hloupá kravinka, která však od samého začátku kulantně odsejpá, a pokud člověk vypne indikátor nepravděpodobných kokotin, docela se i zabaví a nestihne moc zlobit. Zvláštní poklonu si rozhodně zaslouží Bobulin balzamovač, který pomalu plesnivějící padesátku napustil formaldehydem tak dokonale, že vypadá na pětatřicet, a než by jí jeden zkontroloval občanku nebo hrábnul na rybu, klidně by se po ní i gerontofilně sápal.

    • 22.5.2017  21:07
    Designated Survivor (TV seriál) (2016)
    ****

    Kýfr se na stará kolena transformoval z podrážděného pitbula Jendy Bauera do páprdovitě naivního prasidenta Spojených sráčů amerických, ovšem ukrutně správňáckého, morálně neposqrněného, pyjonýrsky čestného a zásadového, který si libuje v pateticko patriotistických projevech a po nocích samou láskou k vlasti vášnivě prcá srolovanou hvězdopruhatou vlajku. No charakterizace xblití a jako vystřižená z nějaké kýčovité ufonské Emerichárny. Ovšem na straně druhé je tahle naivní konspirační bajka O poctivém chujopletovi, jenž pravdou a návistí sveřepě potře každou lež a nelásku ohrožující integritu nejzdegenerovanější demokracie světa, tak nějak vinně potěšující a svižně odsejpající, až jsem se těšil na každý další díl. A navíc je Mařenka Kvéčko snad jediná ťamanka, které bych dobrovolně zabrnkal na Géčko, aniž by musela přinést vlastní kytaru, platit nebo úpěnlivě škemrat.

    • 20.5.2017  22:40
    Contratiempo (2016)
    ****

    Contratiempo mucho gusto. Pokud se vracíte z víkendové „služebky“, tedy bezuzdného řádění v hotelu Putanella se šťastně či existenčně dobře vdanou La kundou, je dobré pozorně čumět na cestu. On pak stačí jeden blbý, v nestřežené chvíli přebíhající paroháč a během okamžiku můžete být v piči už nejen doslovně, ale i obrazně. Banderillavůd sice brutálně kombinoval až k fucktoriálu a některé okolnosti a chování hraničí s kauzálním kokotismem, nicméně i tak se jedná o hutný, zábavný, dialogově vymazlený, excelentně natočený a skvěle zahraný napínač, a hnědopišsky hledat nepodstatné chyby v logice u čistočisté zábavy může jen egoistický rozkuřovač, co pravidelně chytá afty z nemytého Aristotelova žaludu.

    • 17.5.2017  21:35

    Krátký film o tom, jak sektička Mansnovic Karlíka opíchala manželku polského pedofila. Slušná atmosféra, ale to je tak vše. Prostě přijdou, zapíchají si a odejdou se zakrvácenými noži. A to je taky jediná viditelná krev. Jinak píchají skrytě, nesměle a s rejtyngem Kouzelné školky. Což je u takto tematicky jednoduše vyhraněného scénáře něco, jako by točili porno se záběry výhradně na poskakující čela šukajících či šukaných, avšak atmosféra kvartýru by byla dusná, upocená a sem tam by někdo nahlas heknul. No a já patřím k té skupině erudovaných a sofistikovaných diváků, co preferují vidět naprudko kundu, než šedesát minut upjatého chození kolem neexponované bodné rány.

    • 14.5.2017  21:02
    Savage Dog (2017)
    *

    Neherecký kungfugej Asskins tentokráte odcestoval kamsi do „kulis“ poválečné Indopičíny (jedna kaluž s bahnem, jedno bulharské křoví a jeden papundeklový bar 3x3 metry, kde podávají hroznové nehai). A když ten homorenegát dorazil, natolik se tam oteplilo, až si musel sundat Kulicha. Tentokráte nebyly peníze ani na baletního mistra, ani na krasobruslařského trenéra, tudíž Skot neplachtil na špagátech, a choreografie se tak dostává na opačný pól obvyklých leteckých manévrů. Všichni otylí aktéři včetně nesympatického vietnamského prasete Cunt Li(ž)ho zůstávají těžce při zemi a předvádějí amatérsky natočené páření tapírů, plné mistrovsky provedených, ukrutně komplikovaných úderů a kopů jako například hospodskafacka-tsuki, hroschispar-tsuki, ukopnutikoleno-geri, autobylodobrnafki-geri či naprosto smrtící schtouchdopandera-uke, před kterými si náš hrdina vždycky zpomaleně sundá špinavý smradlavý nátělník a se seriózně strnulou grimasou předvede humornou sestavu kultunudistických zatínaček. Prostě takový ten výpravně, scénáristicky a herecky vymazlený film, po kterém litujete, že jste si ošoupávali sítnice.

    • 13.5.2017  23:05

    Tak trochu jsem se bál dalšího Šitloka nebo Muže ze strýce, avšak musím s potěšením konstatovat, že Ryčí je díkymadoně zpátky z piči a legendy o vzniku hnusného piva, ledvinkového pudingu a vypatlaných čutálistů se zhostil vskutku kůl a důstojně. Ártý Pendragon je sice hlavou londýnské bordelové mafie, je to plné afrosaských rytířů, čínských kugfistů a vikingů vypraných v Perwolu, nicméně Karlík Huhňan v prehistorické džisce je charismatický sympoš, Žid Zákon kulantně slizký záporák, Bubla Bůčková skvělá v roli sklepní chobotnice, Exkalibr konečně předvedl, proč je výjimečným výkovkem, a sysluplná, místy i vtipná dějová linka, podpořená Gejovým originálním kulometným střihopisem, se tentokrát k hranicím pomateného homokokotismu ani nepřiblížila. Asi nejlepší fantasy za posledních pár let a s výbornou hudbou.

    • 10.5.2017  23:42

    Ten večer mi zkurvilo více věcí. Budu teď asi nepatrně pejorativní a expresivní, abych dostatečně zřetelně vyjádřil své spravedlivé rozhořčení, tudíž Svazy katolických matek a Klubíky bigotních šosáků okamžitě přestanou číst a potáhnou raději do piče. Dvakrát v životě jsem neuváženě nasmrkal jedné paní do gramofonu a teď za to krutě platím. Mně i oběma mým antikoncepčním selháním se jednička děsně líbila, taxme ve stejné sestavě vyrazili i na dvojku. Satanžel jsme se nemohli dočkat, až to budou hrát v jediném poctivém, nebanditském kině s lidskou tváří, naprosto srovnatelně komfortním, které tu ještě tak tak skomírá po ryze monopolním nájezdu dvou holandských Cinezmrdů, jeden bez dvou z Amsterdamu, druhý za dvacet z Rotterdamu, majitel tentýž, 90 procent trhu, antimonopolní úřad na to jebe. Kurvy jedny, amorálně hrabivé. Takoví dárci orgánů mají totiž zpravidla v kině žízeň. Jednou jsem se kdysi pokoušel vstoupit do sálu s igelitkou z Tesca, kde jsem měl ilegální kontraband v podobě 2l (slovy „dvou litrů“) Fanty za 19 Kč (slovy „devatenáct korun českých“), vrhlo se na mě hned u vchodu komando sveřepých uvaděčů, vyrvalo mi ji z ruky s tím, že mi ji vrátí na konci školního roku, a velitel už si skoro nasazoval gumové rukavice na prohlídku tělesných otvorů, jestli náhodou ještě někde nepašuju další dvoulitrovku. Plival jsem kolem sebe a okázale pičoval na všechny strany, ale bylo mi to platné jako downovi učebnice astrofyziky, a málem na mě zavolali policajty. Podobně potupnou proceduru jsem před svými vyživovacími povinnostmi podstoupit nehodlal, abych jim šel příkladem, a tak jsem se uvolil nezřízeně utrácet v cinezkurvysynském baru. „Ale jen střední, kurva,“ říkám jim výchovně, „zase byste chodili furt chcát a měli z filmu hovno!“. „Máte naprostou pravdu, pane otče!“ odpověděly unisono mé dokonale edukované celoživotní starosti. Ale co se nestalo! Ta úděsně milá slečna u pultu, která se patrně právě překvalifikovávala z hajzlbáby na nejpomalejší ťukačku do pokladního terminálu ve střední Evropě, a proto jsme se ve frontě o třech lidech ani chvíli neotravovali asi třicet minut, mi po objednání dvou středních (0,75 l) Fant nabídla krutohustě výhodný buzi-nes, a sice jestli prý nechci velkou (1 l), je to prý jen o deset korun dražší a budu toho mít víc. Po rychlé konzultaci se svou židovskou kalkulačkou jsem nemohl jinak, než nadšeně souhlasit. Boží, to jsou ale v těch kinech altruisté a filantropové, co se snaží jednomu tak bezelstně ušetřit, až mu zbyde ještě i na přízeň žen a luxusní předměty! A pak to přišlo. 75 (slovy „sedmdesát pět“) korun za jeden litr močoviny z postmixu, ověřená nákupka tohohle svinstva - 8 Kč včetně DPH. NOTYPYČO!!! Opravdu nejde o nějakých posraných 75 kulí, ale o princip a nemožnost jiné volby! Stoprocentní zisk by byl ještě vysrkatelný, 200 procent na procezení něčeho o pojebaných zlodějských hovadech mezi zuby, ale skoro 1000 procent marže na pančovaném svinstvu, to by si snad nelajsli ani Lehmanovic bratři v nejlepší formě, ani v pětihvězdičkovém hotelu v centru Kurvy stověžaté. Po letmém nahlédnutí do účetních závěrek těhle pamrdů zjistíte, že rock co rock vykazují čistých 10 mega jen za prodej občerstvení. A proč? Protože každý návštěvník je prostě odsouzen k dilematu - buď být debil a cvaknout nějakému otylému holandskému amorálnímu zmrdovi jachtičku, nebo mít žízeň. A moc možností jít do jiného kina, než k evidentním monopolním zlodějům, už nezůstalo. (Ostatní naprosto neziskové pochutiny a pro ty chudáky totálně likvidační ceny lístků rozeberu záhy v rozsáhlejším textu.) Takže jsme se usadili, fuckani usrkli a nesměle se zeptali: „Pane otče, smíme promluvit?“ „Povoleno, když to musí být,“ odvětil jsem dobrosrdečně, „ale buďte struční, výstižní a jděte rovnou k jádru věci!“ „Pane otče, pokorně prosíme za prominutí, ale my to patrně nadále požívat nebudeme. Je to totiž, a odpusťte nám to poněkud expresivní vyjádření a prostořekost, mimořádně odporné.“ „Smradi nevděční,“ utrousil jsem nasraně a začal vytahovat z kalhot řemen. Avšak abych byl sice přísný, ale spravedlivý, před výkonem trestu jsem ochutnal. A vskutku, opravdovou Fantu to nevidělo ani v tom třicetiminutovém martýriu pomrdaných reklam, kterým vás před každým filmem úplně zadarmo!!! bez skrupulí nakrmí, a chutnalo to jako chcanky bezdomovce s akutním zánětem močových cest, co měsíc nežral nic jiného než enormně chemicky ošetřované pomerančové slupky. Ale nekupte to za ty prachy a tak výhodně! No co vám budu povídat, všechno mě to otrávilo natolik, že málem byla narušena má pověstná objektivita při posuzování díla samotného. Ono je totiž těžké vychutnat si film, když v hubě máte pachuť předražené koňské moči a půl hodiny před samotným začátkem vás ještě nějaký vypičenec za židovských 170 korun svévolně terorizuje až nehumánními Impulzovými a dalšími komerčními audiovizuálními zvěrstvy. Sebeovládnu se však, a ač okolnosti kulturního prožitku hodnotím smradlavým žluklým odpadem v osidlech Cinezabijáka filmů, Vol. 2 má naprosto fantastickou úvodní titulkovou scénu, Taclík, zmutovaná mývaloliška, loupežníci z Mrazíka, mimigrůt i ten tupoň a neherec Bautista jsou opět homixově nekonvenční a vtipní, Kurt šarmantní, a než na vás závěrem jako z Assvenžrů vykydají tunu odporného patosu a kýčovitých rodinných hovnot, což vám podruhé zkurví den, je to stejně dobé jako dokonalá Vol. 1. Půjdu ale oproti ní dolů jen o jednu, protože jsem si trochu spravil náladu, když jsem zbytkem toho předraženého žlutého travexu těm nezištným dobrákům s gustem pořádně polil sedačky a udělal kolem řádný bordel. Ano, byl jsem to já, řada 10, místa 14-15-16. Velmi doufám, že vás zvýšené náklady na uklízečku kompletně zruinují a dostanou šanci rozumně!!! prosperovat divácky přátelské, neparazitní a nemonopolní kinematografy.

    • 9.5.2017  21:29
    Hunter's Prayer (2017)
    odpad!

    Poměrně známý režisér, poměrně profláklý neherec a kožený jeliman, to by jeden čekal něco, co má aspoň náznak hlavy, ostruhu z paty a trochu soudnosti. Jaké je to pak nemilé překvapení, když mu naservírují demencí ohlodaný, zpola ohnilý trup, mimořádně neinventivní a nudný pičoid, nečekaně i špatně zrežírovaný, očekávaně příšerně zahraný a se scénářem, za který by se nemusel stydět ani absolutní vítěz národního kola ve strkání nůžek do zásuvky a srkání jogurtu nosem. Prostě takový ten film, u něhož celou dobu přemýšlíte, jak asi velký kokot musel být ten, co něco takového zaplatil, jestli si ten, co tohle napsal, neprokousl úpornou snahou jazyk a nepolámal příliš mnoho pastelek, a zda by ochotník Hodnotingtn se svou opravdu až humornou kreací smažkovského zabijáka, jehož „umělecky“ opět nepřekvapivě pojal jako toporně mongoloidního koalu, vyhrál i Aflekiádu, nebo by skončil až těsně za Benem.

    • 4.5.2017  20:29

    Deus ex Benzina je přesně taková nudná, vymatlataná a navrch z různých zdrojů vykradená kyberpičovina, jakou lze od předlohy z jeblých ťamanských omalovánek pro mimořádně retardované děti očekávat. Tento trapný maglajz, evidentně ilegálně poslepovaný z Čepeloběžce a dalších skvělých počinů Filipa Ká Ocase, není ničím jiným než tisíckrát viděným, otravným, pomateným a neinventivním digitálním mrdníkem, ovšem totálně kyber!!!, do něhož byli i herci a ťamanský jebloň Nakaši Kimono zjevně vybráni jen podle toho, jak hustý kyberexistenciální výraz (rozuměj: Strnule kožený, rádoby zádumčivý xicht futuristicky deprimovaného humanoida či topinkovače) dokáží dvě hodiny udržet. Skarletka, jako mikrovlnka s mozkem unyle potírající bezohlednou a veskrze prohnilou fuj fuj kyberkorporaci, z toho vyšla zase docela SEKSY, neboť prodělala digitální ořez kobylí prdele a fotošopovou plastiku neúprostně padajících koz, nicméně kromě až mnohdy komického, permanentně kyberrozporuplného kukuče nemá v podstatě co hrát. Ale jako kyberčuráci se tam tváří úplně všichni a pořád, takže nikoho ani moc nezastiňuje. Prostě taková kyberdechovka a hloupě nahnilé Mango pro nevkusné ťamany, otoky mozků a nekulturní náctileté masturbanty.

    • 3.5.2017  21:47

    Že je deprimovaná štěrbina nevyzpytatelnější než týden nekrmený pitbul, to musí být jasné snad každému, kdo si někdy nějakou ochočil či domestikoval. Sem tam se sice chovají jako totální piče, ale košile se samy nevyžehlí, byt nevysaje a večeřet furt konzervy, to je o žaludeční vřed, proto nad tím empatický a chápavý mačo většinou rozverně mávne rukou a nazve to ženskou přirozeností (slovní základ „přirození“). Netuším, odkud tenhle polský boreček čerpal předobraz pro tak neuvěřitelné kundí chandry, jestli si to jen vycucal z masturbační ruky, nebo opravdu statisticky anomálně někdy potkal čtyři až takto jeblé samice, nicméně ve Spojených státech nepřekonatelného svrbění vysmerfoval natolik bizarní historky, že jsou svým způsobem docela zábavné a poměrně slušně odsejpající. Tou první se potácí maloměstská tupka s akutní anginou klitoris, jejíž manžel je odpudivý pšontkovský slizák, až se štítí opřít o něj po všech těch letech i hajzlovou štětku, tudíž se chodí rozprsťovat šmírováním fešáckého flanďáka a doma pak zavírá oči. Druhá se točí okolo trampot navenek gestapácky chladné ředitelky školy, avšak se stejnou diagnózou jako naše tupka z prvního příběhu, která se majetnicky snaží získat monopol na svého dlouholetého klátiče, až ze zoufalství na nádražním hajzlu vyšuká Pažouta ze šesté bé, aniž by doslova hnula brvou. Poté přichází tlustá stoletá lesba, nemotorně usilující o vysrkání dvacetileté škeble, a když se nezadaří, alespoň vyděsí diváka tak zrůdnou frontální nahotou, že má nutkání milosrdně vypíchat oči všem těm ubohým geriatrům a gynekologům, aby už nikdy nemuseli trpět jako on. No a čtvrtá je o té škebli ze třetí. Ta se zjevně do vískání otylých vypelichaných žluklých bobrů příliš nehrne, a tak se raději nechá zroháčovat úchylným fotografem, který spící krasavici následně pocáká jogurtem. Nebo vlastně nevím, co to přesně bylo, kamera mu čuměla na chlupatou prdel, když tu Dobrou mámu frenetickými pohyby s funěním otvíral. Ovšem frontální nahota téhle flexibilní juniorky alespoň trochu zažehná předchozí trauma a vrátí jednomu ztracenou víru v existenci estetiky, osové souměrnosti a pevných netvarohových kuželoseček. Takže se toho rozhodně nebojte, je to jen o ujetých, dostatečně nemrdaných Polkách, nikoliv o lásce! A to by bylo pro tento rock z Kina na hranici vše. Nějakou dobu nebudu s polskými filmy tolik prudit.

    • 2.5.2017  21:02

    Prosta nuda o morderstwie je dokonalou kulisou k otrávenému šťárání se v rypáku, zpruzenému okusování si nehtů a plivání jich okolo, kompulzivnímu počítání vlasů lysajícího frajera v řadě před vámi, k zoufalé hře Kámen, nůžky papír mezi vlastní pravačkou a levačkou, okázalému sportovnímu poposedávání, ostentativnímu hlasitému funění a dalším strhujícím a mnohem zábavnějším aktivitám, které lze provozovat, když se něco v kině táhne kurevštěji než čerstvě vychrchlaný tuberácký hlen. Holým údem tisíckrát omleté degenerační policejní drama, kdy otec je cajt veskrze prohnilý a syn cajt ukrutný správňák, až to celé to vyústí v rodinnou tragédii, se rozhodně dá natočit i svižně, záživně, bez prdeldrásajících sáhodlouhých rodinných pikniků, úmorných, naprosto s dějem nesouvisejících a zbytečných dialogů nebo scén a manýristicky pomalých nájezdů na hnusný barák obrostlý psím vínem, aby i kokot divák pochopil, že už je v jiném flešbeku. Arek je bezesporu aktor znakomity, ale zdá se, že to z něj udělalo tak trochu arogantního a egoistického pičuse, urputně vzdorujícího pomalu doznívající krizi středního věku, jenž by se rozhodně měl držet výhradně svého kokotpyta a už nikdy nefušovat do čehokoliv za kamerou, ani do jakéhokoliv hudebního producírování. Po projekci se totiž změnil v až nedůstojného Doktora Mizsa, co během svého na každém kroku krutohustě propagovaného koncertu řádil na pódiu vskutku jako ten Stary głupy chuj, který se z posledních sil urputně snaží pomocí klipčártu a hnusného, degresivně disharmonického homoblůs ukázat, jaký je gerontoboreček, a zoufale ošustit cokoliv, čemu ještě úplně nezplesnivěla ryba a kozy neatakují pupek jako jeho vrstevnicím.

    • 1.5.2017  20:32
    Konvoj (2016)
    ****

    Kdybych si před promítáním přečetl zdejší obsah, patrně bych se filmu vyhýbal víc než kapavka Tetracyklínu, protože ten artový hnědopich, co tu s takovou distersní exaktností, ba až savantickou idiocií šermuje s cizími termity jako panic se šulínkem, evidentně na delší dobu navzdory doporučením svého psychoterapeuta vysadil antikokotika, otevřela se mu třetí díra do prdele a zase uviděl víc než samotný režisér. Maciej byl na projekci, je to racionální, sympatický a skromný týpek s nohama na zemi a myslím, že kdyby si přečetl, co tu o jeho opravdu kulantním, naprosto přímočarém a neoddiskutovatelně originálním napínači ten ufon napsal, okamžitě by na něj zavolal minimálně gejxorcistu, protidrogové a Úřad pro potírání užvaněných esoterických masturbantů, co si nevidí na špičku čuráka. Režisér si dozajista žádné „pičoidní otázky neklade, duchovní pojivo, v němž se usazuje smog, jakož i morální ambivalenci“ má naprosto v prdeli, a ten sebezcákavý blábol měl asi znamenat jen to, že i polská vězeňská služba je plná bezskrupulózních, zkorumpovaných, mnohdy i věčně ožralých a řádně vypatlaných zmrdů, kteří se, když na to přijde, neštítí ničeho. A tím největším je zde legendarny pancerny Janek, který už sice s tankem nejezdí, protože by se jeho věkem sešlá posádka pomalu nenasoukala ani do geriatrické ambulance a Šaryk je dávno v kielbaskach, avšak nadále ty obrněné vozy umně zneužívá k nekalým rejdům. Takže tento opravdu zábavný, napínavý, svižný, špinavý, klaustrofobický, výborně zdramatizovaný, zahraný i natočený film, o jakém si náš buranský Kameňákov může nechat leda tak zdát, stojí za to zhlédnout nejen proto, že je fuckt popiči, ale také pro možnost ještě uvidět na ekranie jednu z ikon kinematografii państwowej.

    • 1.5.2017  08:48
    Marie Curie (2016)
    *

    Jelikož byla Máňa fuckt hustá ranařka a měla totálně vzrušující život, je i tento film snad záživnější než nasycování uhlovodíků, dobrodružnější než elektrolýza halogenů, zábavnější než poleptání fosforem, dokonce více strhující než oxidace Smolince a uteče to rychleji než poločas rozpadu Radia. Kdyby to aspoň bylo o tom rozbíjení atomu, jeden by si třeba i odnesl nějaké obohacení. Ovšem sledovat sto minut (a teď pozor, následuje krutý, naprosto detailní bojler, který vám zcela znehodnotí dokonalý filmový zážitek) etudy typu Mařka dostává Nobelovku, Mařka jen tak čumí, Mařka jde po laboratoři zprava doleva, Mařka jen tak čumí 2, Mařka třepe zkumavkou, Mařka se cachtá v příboji a plká s Ajnštajnem o naprostých pičovinách, Mařce zkumavka modře světélkuje, Mařka dostává Nobelovku 2, Mařka unyle prcá s nějakým žabožroutským nekňubou, Mařka jen tak čumí 3, Mařka jde po laboratoři zleva doprava (náramné oživení!), Mařka čumí 4, tentokrát na oceán a bác ho, konec, to je vskutku transcendentní zážitek a vynikající prostředek proti páteři. Obzvláště, pokud nemáte naprosto kam uhnout, neboť vedle vás v narvaném festivalovém kině zleva sedí čerstvě exhumovaný geront, co smrdí jak prochcaný tepich, zprava se na vás okázale lepí nějaký šarmantní lačný bukanýr a před sebou máte vílu s proporcemi keporkaka, která vám svými dvěma metry v kohoutku i kolem ramen dokonale hermeticky odfiltrovává české titulky, přičemž vy si francouzsky umíte plynule říct leda o felaci, a i tak tu intonaci mnohdy zrovna dokonale netrefíte a skončíte s kroasánem v prdeli. Aspoň že si ti pšontci svou atomovou pyjonýrku trochu esteticky zkulturnili a obrzydliwego zmutovaného babochlapa, který ve skutečnosti vypadal jako Drábková poté, co spadla v Dukovanech do reaktoru, osadili v současnosti asi nejpíchatelnější zkorodovanou artystką państwową, která i celkem slušně hraje, a udělali z ní lvici fyzikálních kabinetů a chemických laboratoří s modře světélkující štěrbinou. Globálně však těžký opruz a hemoroidiáda, za níž by scénárista a dramaturg zasloužili znuděně nakrmit těmi nejhnusnějšími chemickými herbatnikami z Lídlu, polomáčenými v Poloniu.

    • 30.4.2017  11:08
    Šrám (2014)
    ***

    Vidět na festiválku polských, českých a maďarských filmů německo francouzský flák natočený Turkem bylo původně přinejmenším stejně překvapivé a logické, jako by se jeden narazil na přehlídce dětských animovaných filmů na něco s názvem Krtek a Čičolína nebo Lidskou stonožku. Opodstatnění to však mělo, protože výpravu tomu uplácal slynny pšonkowski Pištěk Alan Starski. Naštěstí! Těšil jsem se, že skončí kňučivý píár monopol na vyhlazování pro židy a holou kostí konečně zamávají i Arméni, kteří si to mnohdy užili i mnohem intenzivněji, avšak očekávat od Turka realistický Chačaturjanův seznam by patrně bylo stejně naivní jako vyhlížet německou komedii z Osvětimi. Údajně to načančané „vypořádáváni se s minulostí“ i v Osmanské říši hustě polajkovali. A tak film začíná jako zubokazná reklama na Marlenku a končí tak, že otylé přecitlivělé hospodyňky nebudou potřebovat napařování u žehliček. Výplň mezi tím tvoří chvilka velmi povrchního a umírněného příkoří na zhruba deseti Porážkosjanech a zbytek Tour de glóbus sympatického Přežívsjana, hledajícího svou poturkovanou rodinu, avšak natahovaný tak, že vaše prdel pozná středověk a na každé další zastávce si budete usilovně přát, ať už ty svoje cigošky, kurva, konečně najde. Na druhou stranu je to ale vskutku popičovsky výpravné (Starski Na Granicu dojel i oprávněně zafrajeřit), krásně natočené, skvěle zahrané a až na tu hemoroidocidní stopáž ta limonádička i docela odsejpá.

<< předchozí 1 2 3 4 13 26 38 50
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace