verbal

verbal

Čuk Rorýs

okres Ostrava
Ježíšův strejda Karel

5139 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 15 29 42 56
    • 30.11.2018  22:34
    Alfa (2018)
    ***

    Doba Ledová je doba ledová, všude samej mamut a jeden má pořád rýmu. Do ranní jeskynní kosy se probudíte zabalený ve špatně vydělané smradlavé kožešině z pratura, špinavýma mykotickýma rukama si vytřete chlupy z očí, táhlým zívnutím vystavíte na odiv svůj dokonale vyhnitý chrup, pazourkem vyklepete parazity, zbytky hoven a žluklého tuku z toho slepeného přemaštěného chumlu na hlavě a vrhnete se jako každý den pro jistotu vyprstit Miss Věstonice 19999 p.p. (před pohádkami), aby nebyla tolik mrzká, nevyhrožovala vám zalehnutím a celý den zase nepičovala, kdy už se, kurva, konečně vrátíte z toho lovu a budete se taky trochu věnovat rodině. Ta vedle vás zatím v celé své lascivně prasečí umorousané nahotě chrápe jako jeskynní medvěd, až se jí eroticky chvěje masivní ovarový převis, jehož nástrahy budete muset záhy překonávat při cestě k neprostupně zarostlé jámě lvové, čpící jako rozkládající se mrtvola neandrtálce. Ale zase to skvěle hubí pramasařky, a ty pak nevíří v jeskyni prach. Poučen z předchozích nezdarů, kdy vám něco ukouslo prostředníček, použijete k plnění registrovaných povinností raději pěstní klín a samozřejmě levou ruku, abyste byl v dominantní pravici stále schopen udržet oštěp a pořád zůstal náčelníkem té tlupy troglodytů. Pokrytý žlutozeleným hlenem a s totálně namoženým předloktím necháte po hodině úmorné dřiny tu praorgasmem zmítanou kupu sulcu v páchnoucím pelechu, vyserete se v rohu krasové ložnice a posnídáte mastodontí stehno, nedopečené a studené, protože ta marnivá parádnická pizda si zase celý den pletla v rozkroku dredy, místo aby udržovala oheň. Ovšem to je jen nepatrná cena za to, že vlastníte největší mrdnu ze stáda a ostatní paleolitičtí donchujání nepokrytě závidí. No a pak už se můžete s ostatními evolučně vytuněnými Australopitéky teda konečně vydat na ty mamuty. *** Tak takhle nějak by to bez příkras podal pamětník, pan Huml. To američtí paleontologové nám osadili přívětivou, vybarvičkovanou a prosluněnou Praevropu vyvoněnými Apači, vkusně vyholenými naostřeným pazourkem, s paleoelmexem vybělenými chrupy, a s lesklými, vkusně střiženými vlasy, zjevně pečlivě umytými v Pralorealu s blahodárnými výtažky z plavuně, co místo přerostlého Dumba loví prapižmoně jako zfetovaný Vinetú. Ani ta paní náčelníková, nechutná to pěstěná vychrtlina, rozhodně nesplňuje parametry paleolitické píchatelnosti a vypadá, jako by právě slezla z mola Viktoriina sekretu. Ale jebat, tedy pardon, chtěl jsem opět samozřejmě říct „výše uvedenému navzdory“, ve všem je nutno sluníčkářsky hledat něco pozitivního. I kupříkladu taková rakovina konečníku má kladné marginální efekty. Zvyšuje totiž vaši společenskou prestiž a sociální oblíbenost, což poznáte tak, že se vám někdo furt snaží lézt do prdele. Tudíž i tato digitální štorchárna o domestikaci lupuse, vyšlechtění prvního německého praovčáka a vzniku Evropského kynologického svazu mladého paleolitu kupodivu solidně odsejpá, je vizuálně přívětivá a nijak zvlášť neprudí. Prostě taková nezávadná vycíděná barevná rodinná bajka o nemrznoucím a rychlohojivém indiánském prametrosexuálovi, co tak dlouho seděl na studeném šutru, až chytil vlka.

    • 28.11.2018  22:49

    Stalo se poslední dobou již tradicí, že s Iberijci šlápnete do hovna jen stěží. A ani po tomhle vyšťourávat klackem rýhy v podrážkách, aby vám nesmrděl botník, rozhodně nebudete. Kulantně zrežírovaný, hutný a vrstevnatý příběh o počátcích ROH v Barceloně z dob, kdy Gaudí začal plácat Sagradu, kombinovaný s gengbengem, výpravný jako prase, koncertně zahraný a hlavně nasnímaný tak dokonale, že by za to kameraman zasloužil minimálně vyhonit mezi čtyřkama katalogové MILFky.

    • 26.11.2018  21:24
    Creed II (2018)
    ***

    Taxe má fundovaná predickce po prvním Negrorockym naplnila, satanžel s ne až takovým koncem, jaký jsem si vroucně přál. Ten nesympatický a totálně kožený mouřenín to zase rozchodil a Dragovci si uřízli ostudu i během Teplé války, tentokrát před Putinovým politbyrem. A je z toho jen leklý pokus o rymejk klasiky, která měla nesporný náboj a motivační drajv, až po ní nejeden gaučový olympionik zatoužil vyběhnout na Sibiř, popřevracet pár traktorových pneumatik, potahat pár klád a dát děsně na piču nějaké nasteroidované gorile. U tohohle prostě jen dopijete lahváče, hlasitě říhnete a otočíte se na druhý bok, protože toho necharizmatického vybouchaného negra máte od počátku úplně v prdeli, víte, že váš favorit ho za taťkou stejně nepošle, a dělnická moudra kolem z posledních sil pajdajícího pouťového filosofa s kontuzí mozku, dědy Silvestra, už jsou po těch letech kapku vyčpělá a spíše serou, jakož i hudební podkres dementních básniček, urputně recitovaných čokoládovými astrofyziky. Nicméně, bylo to o půl tuny otravných rodinných hovnot lehčí než ta první sračka, rohování vcelku ušlo, jako vždy sympatický Áda do toho ghetta vnesl i špetku nostalgie a šarmantně podržel šouravému Slájovi infuzní stojan, tudíž taková napuchlá omlácená trojka se zlomeninou horního oblouku se z toho vytřískat dá, navzdory mrazivému hororovému momentu ve druhé půlce. Exhumovat totiž bývalou alfazlatokopku Brigitu, která v kremačním věku dorostla do vskutku děsivého androgynního babochlapa, z toho tak trochu udělalo Rocky horror picture show a zombie apokalypsu.

    • 18.11.2018  00:37
    ONEMANSHOW Foundation - Cizí zeď (hudební videoklip) (2018)
    odpad!

    „… je jen jediná cesta, jak se dá dneska kritice vyhnout. Nerozmazávat po sobě hovna v trapně patetických pomyjích pro dementy … ♫ Rád ti píču na tvojí zeď, že další hněď plodí další hněď, a to že ti dá ňáky retard hlas, neznamená, že nejsi ocas …“ Tohle videjko je úplně stejně úsměvné, jako když například nějaký nedospěle trapný krmič bulvárních žump, Novotného rozkuřovač, bavič retardovaných smíšků, neumětelský plagiátorek, samolibý krutohustý boreček, jemuž ego, poháněné adorací mas potratů stavebních přidavačů a pásových dělníků sežralo zbytky intelektu a soudnosti, a charakterově pokřivený mukl, co své tolik blahoslaveně spokojené assbukové suitě mongololidí nejdříve prodával mobílky a nyní i knihy (asi se mu ty felace cigošů za katrem děsně zalíbily), jaké svět neviděl, našel při kouření romských spoluvězňů Ježíše a stylizoval se nám po propuštění do role ochránce slabých a utlačovaných, vdov a sirotků, aniž by měl sebemenší ponětí, o čem to vlastně tak angažovaně blije, ale hlavně že blije. A tak i neméně ohyzdný vidlácký synek Bartošek, na němž jsou také stále patrné mindráky ze školní šikany a ponižování děvčaty, stylizoval do hustopřísného blúsbradrsového megafrajera, a po jednom jediném kulantním nápadu s Prostřenem se mu ze vši té slávy konečně prokrvil šulínek a následně zatočila hlava, načež ihned začal kout hovna, dokud jsou smradlavá, až sám skončil v závalu hyenizmů a trapných bulvárních sraček pro lopaty, z nichž si dříve sám dělával legraci. Když se vysmějete tomu prvnímu, podá na vás na obvodním oddělení uniformovaných orgánů v Praze 10 plačtivé trestní oznámení pro nactiutrhání, bodejť by ne, když mu pár mongoloidů polajkovalo Assbuky a je teď jakože děsná virtuální celeryta, které bylo ovšem naprosto nespravedlivě okamžitě procedurálně zastaveno jednak proto, že se v té době službu konající podpraporčík na místě umlátil smíchy, a druhak protože bylo konstatováno, že žalujícímu nebylo nade vši pochybnost co utrhat. Vysmějete-li se tomu druhému, jste hnusný nenávistník a nepřející debil, protože jeho přece musí mít každý rád, když mu pár solvin lajklo videjko, a tak vytáhne z prdele jakože děsně kůl pateticky dementní pissničku o tom, jak je fujky špatné a nespravedlivé říkat nevkusným kokotům, že jsou nevkusní kokoti, jeho alma mater Extra…, tedy pardon, Seznam.cz, zaplatí pár profláklých prostitutů, co by při dostatečném zašustění srdečně zavyli i na celostátním srazu vesnických pedofilů a které si tolik rádi notují kopáči v kanalizačních rýhách, jen ten zmrd Leoš nepřijel zapřednášet, asi zpychnul neboco, no a consummatum est. Na světě je další středoproudý megatrapný povrchní slaboduchý škvár, textařská i hudební degenialitka, zvuková stopa z Ulice a pícnina pro hovada k sranci i povzdechu. Ovšem pokud jde výtěžek z prodeje hoven na charitu, je to samozřejmě zcela kulturně ospravedlnitelné a ani trochu degenerativní. Dávám odpad samosebou z čistý recese, je to jinak na jasnejch pět, voliči ANO si u toho budou dozajista podupávat do rytmu a Kamil záhy dostane šolich snů, Endyho očistný videoklip, který si dá Agrofert do daňově uznatelných nákladů jako výdaj pro zachování kontinuity podnikání. Viděl bych to předběžně na Rytmusem odrecitované „Ach synku, synku, dement-li jsi“, v pozadí Goťák „Mám rozpravkový dom, 50 mega v ňom“.

    • 11.11.2018  22:38
    #MístoKlidu (2018)
    odpad!

    #JáToTuNechciCoVy? Hornbach nám na už zjevně naprosto zaprodané Česko – maďarské reklamní databázi zbořil tabu, a tak vám teď můžu úplně klidně detailně povyprávět o tom, jak jsem se byl dneska vysrat. Začalo to, když jsem se ráno probudil a dával si obvyklou vydatnou snídani šampiónů, tedy kafe a cigáro, přičemž jsem si na internetách četl v Uherském salašovém zpravodaji článek s názvem „Martin Pomothy: ČSFD.cz je pro mě jen koníček, ne byznys!“ a u „ČSFD.cz je pro vás srdeční záležitostí. Může ale nastat situace, kdy je spojení koníčku a byznysu spíš na škodu?“ „Jakého byznysu? Byznys je přece něco, co děláme pro peníze. ČSFD.cz je pro mě ryzí koníček. To, že je finančně soběstačná, ani to, že dnes už hledím i na návštěvnost a statistiky, neznamená, že by se pro mě stala byznysem.“ jsem si náhle táhle usral. Usoudivše, že je načase, odebral jsem se směrem k hajzlu a cestou mě napadalo, že i sraní musí být HOMův ryzí koníček, a to nejen sraní sám sobě do huby. Jinak bych si musel myslet, že když pustil na HOMObázi mezi filmy tak očividné a tupé reklamní svinstvo, navíc doplněné horkou filmovou novinkou na nejvýdělečnějším úseku stránky a s neustálým kolováním v přívěsech, je to prostě jen obyčejné nevkusné hrabivé pokrytecké vidlácké hovado, které má úplně u prdele, co na to komunita, která sem leze především kvůli informacím o filmech. Což si samozřejmě v žádném případě nemyslím. Tuhle zcela nesouvisející trapnou nevkusnost, po které už si v Hornbachu nekoupím ani bublinku do vodováhy, jen se tam ještě skáknu vysrat do oddělení sanity, sem HOMO dozajista dal jen a jen proto, že také sraní je jeho oblíbenou kratochvílí a srdeční záležitostí! Mou rovněž, takže se můžeme překrásným oslím můstkem vrátit ke mně na hajzl a k tomuto veleskvostu, který bezesporu obohatil filmový a kulturní svět jako nic před ním. No co vám budu povídat, posadil jsem se, tlačil, prděl, hovna lítaly, a najednou mi blesklo hlavou, jaké by to asi bylo, kdyby tu těsně přede mnou smradlavě sral nějaký ubohý syrský běženec, toho času rentiér v Berlíně, dveře od hajzlu by svévolně začaly měnit vyřvaně pastelové barvy, sem tam z nich na mě mrklo nějaké oko, jak mi to sraní jakože jde, pod nohama bych měl místo krásně sterilních kachliček nějakou zkurvenou lepkavou gumu, z níž by se nedaly vytírat chcanky, a do toho všeho by v pozadí duněly tibetské fujary. No, asi bych měl při tolika rozptýleních dost problém se pořádně vysrat, jestli vůbec! Každopádně počkám, až tento filmový klenot vyjde na blúreji a podívám se na to znovu v pořádné kvalitě a s prostorovým zvukem, třeba změním názor. Doufám, že tam budou i nějaké zajímavé bonusy jako rozhovor s tím tolik talentovaným režisérem, který to vzal i přes nesmírnou vytíženost v oddělení řeziva, koktavým scénáristou, co lidem vždy tak fundovaně radí s čičičiččištěním seseseseptiků, nebo vystřižené záběry urputně seroucích otylých Germánů. Loučím se dnes s hlubokým morálním poselstvím, očividně z díla vyplývajícím, pro všechny vkusné filmové fanoušky a soudné majitelé zájmových stránek: „Každý hajzl ústí do žumpy!“, a samozřejmě s rozverným „Jájájupíjupíjej, čuráku!“ na rtech.

    • 11.11.2018  21:25
    Outlaw King (2018)
    ****

    Realita mezi chlapy v sukních před a po zbourání a naporcování Viléma Stěnoesa evidentně nebyla až úplně taková, jakou nám ji v pětadevadesátem romanticky nakýčoval brutální Mel dle zkreslujícího scénáře přímého Volišova zadku (opak předka). Ale jebat, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „abstrahujme od toho“, nechme dějepisnou akurátnost hysterikům, Statečné srdce je pořád jeden z nejlepších a nejzábavnějších historických velkofilmů, jaké kdy osvítily celuloid, a rehabilitace Bobíka Brúse, trochu nespravedlivě vygibsnovaného do proradné kundy, právě proběhla. Neproběhla asi úplně podle představ rodiny Brúsů, sice v ní Robert až na anglické velezmrdy nikoho nijak zvlášť nezrazuje, nicméně je tu vykreslený tak trochu jako přiteplený nerozhodný jeliman, porážkový Skot a latentní impotent. Ovšem proběhla téměř podle mých představ jakožto přihlížejícího, protože se jedná o poctivou, slušně odsejpající a hezky natočenou porci středověké řezničiny. Srovnávat to s výše zmíněnou Gibsoniádou je sice něco jako chlastat po ušlechtilém osmnáctiletém Lagavulinu vodu z pračky Jeníka Chodce, ale flašku to má docela hezkou a ožrat se z toho taky dá vcelku slušně.

    • 9.11.2018  17:51

    Hudební spolek Kvír, vedený nesmírně talentovanou sexuálně dezorientovanou princeznou s východoněmeckým pornoknírkem, byl bezesporu kreativním fenoménem homohudby osmdesátých let, který dodnes nepřestává inspirovat ani jindy striktně heterosexuální génie. Citlivý přičmoudlý pánský kolonoskoper s přezdívkou Rtuťovitý Alfréd a chrupem jako z karikatury od Vyčítala, obklopený od počátku aurou perverzní dekadence, neboť v jeho pichografii chyběla snad jen zvířátka (samozřejmě samečci), se jasně vždy jevil ideálním materiálem pro rozporuplný autobiografický film, navíc když tak dlouho s popěvkem „We’ll keep on fucking till the end“ na rtech kokotoval s operou, až si střihnul Aidu. Na ten tedy nakonec došlo a je docela škoda, že jej sebrali neseroucímu se židímu Sašovi, protože výsledkem je sterilní kýčovitá Máyová báchorka a megakorektně vyvoněná pohádka o čtyřech bezkonfliktních sluníčkářích, z nichž jeden si sem tam nechal strčit do prdele péro (samozřejmě jen v nevinných náznacích), protože byl bezskrupulózně manipulován zlým intrikánským teploušem. Prostě takový mumulendový perfektně vyhajpovaný videoklip pro hospodyňky za zenitem a obstarožní otyloně, co mají rádi píssničky, ale nechtějí o své oblíbené kapelce slyšet nic fujtajblového, z nějž dosud přežívající členové, majíc zjevně produkci pevně v rukou, vyšli jako usměvavé a pozitivní Bárbinky. Panenka s porcelánovou hlavou, něco, jako když tenkrát Hájlendr romanticky vyprcával v té lezavé kose skotské vrchoviny svou drahou, dokud mu nepošla věkem, v pauzách leštil meč, vítr mu při tom čechral enormně bujnou kštici a vzdouval kilt, chladné slunce něžně svítilo do vřesoviště a na pozadí vyl Bulsara „Who wants to live forever“. Na druhé půlce prdele je to však videoklip fantasticky udělaný, z každého detailu čiší Davčova hodinářská preciznost, výborně odsejpající, dojivý, s dokonale přetočeným koncertem s příznačným názvem Live Aids a famózně zahraný, včetně skvělého výběru všech zúčastněných držek kromě titulní postavy. Homoknír a předkus holt z přišlápnuté ropuchy s vyvalenými bulvami Merkuryho sice neudělají, ovšem pohyby, gesta, mimika i zpěv, to byl v podání toho chcípáckého Sinuheta vskutku dechberoucí herecký koncert hodný Osrala. Takže ač troubící jelen, je to jelen ztepilý, s bujným parožím a v tom kýčovitém lesním zátiší se na něj moc dobře dívá, obzvlášť na velkém plátně. Zdravím tímto svého doktora Albana, který mě na to pod pohrůžkou odpírání léčby hemoroidů přinutil jít do kina. V televizi bych to hodnocení rozhodně asi osekal.

    • 6.11.2018  20:48
    Slender Man (2018)
    odpad!

    Moderní démon prostě musí držet prst na tepu doby. Pokud dnes nezvládne šérovat videjka, četovat, tvítovat, ukazovat kurvičky na instagramu a jiná asociální zvěrstva, tu bandu pubertálních pičinek, které od spotřební elektroniky už neodlepí držku, prostě postaru nevybubá, ani kdyby v reálné realitě zběsile lítal okolo a mával šeredně pokřiveným čurákem. Strašidelný dickpic je holt strašidelný dickpic, když to nemám v mobilu, tak to neexistuje, a tak i hororový žánr začal satanžel majoritně tvajlajtovsky cílit do řad náctiletých mentálů. A to jak svou anémií, tak naprostou debilitou, protože nová krnící degenerace konzumních idiotů sežere jakoukoliv tupost, hlavně když v tom budou hrát jím podobní pičusové a bude to mít spousty asbuků, mesynžrů, vajbrů, spotyfájů, vocapů, tytrubek a dalších nezbytných retardujících utilit, nahrazujících starý dobrý lidský kontakt. V tomto škváru banda vypatlaných pypek na asociálních sítích virtuálně vyčetovala Chcípákmena, v podstatě takového pedofilního pana Tau bez xichtu a bez buřinky, co jen tak furt někde postává ve tmě, vrže a sem tam se změní na pařez z Mrazíka, načež nějakou tu pištící kravku obloží dřevem nebo totálně vypatlá (ač už to moc nejde). Onu tak hustou, logicky neprůstřelnou a totálně kůl mykologii kolem této obludy si snad scénárista seškrábal z třísel, poté do hotového patozvraktu jen prstem od hoven dokreslil šipky, kterým směrem mají ty ječící uhrovité piče zdrhat, narval do toho pár Eplů, aby někdo tu sračku z nemravných zisků z prodeje předražených pleček slaboduchým adolescentům i zaplatil, a celé to korunoval adekvátně intelektuálním vyústěním, které si rozhodně nezadá ani se stopadesáticentimetrovou trubkou, ústící z hajzlu do žumpy. Prostě dokonalá kulisa k uklidnění pacienta před lobotomií.

    • 5.11.2018  20:04

    „Haló, tady policista s traumatem a nezvykle extrémně agilní dánský telefonní záchranář, říkejte mi třeba Ole, vole, jak vám mohu pomoci?“ „Tady vyšinutá huhňavá kráva Inge z Kopenhágenu. Byla jsem unesena / neunesena, vyberte si, každopádně když usoudíte, že unesena, tak můžu v pohodě telefonovat, klidně mi když tak brnkněte.“ „Dobře, dobře, Inge, klid, dýchejte a počítejte šupiny na ocase malé mořské víly, já sice kdejaké pomatené smažce obvykle okamžitě zavěsím, ale vy jste natuty unesená a v nebezpečí!!! Já teď budu hodinu a půl nudně freneticky telefonovat na všechny strany a urputně buzerovat veškeré složky integrovaného záchranného systému, a jestli do té doby neusnete, tak vás z té šlamastyky / nešlamastyky dostanu, ať chcete, nebo ne. Jsem totiž Ole, nebývale extrémně agilní dánský telefonní záchranář.“ *** Když jsem se tu brodil čerstvým ejakulátem a potoky poševního šlemu vzrušeně hekajících recenzentů, těšil jsem se na nabušený a originální nehtohryz. Ty nehty jsem si u toho nakonec opravdu do krve okousal, ale to jen proto, že jsem mobil s Tetrisama nechal v kuchyni na lince, nechtělo se mi vstávat z gauče ani spát, a tudíž jsem neměl jinou možnost, jak se jinak u téhle telefonní prudy zabavit, abych nepošel nudou. Na hovnech postavená a v žumpě končící únavná telekonference se sociálně podtrženou stračkoidní zápletkou a dramatizací podobnou volání s plechovou hubou libovolného mobilního operátora, co vám nejdříve hodinu recituje menu a nutí vás furt mačkat tlačítka číselníku, aby vás nakonec spojila s nějakým, do kýčovité frazeologické prázdnoty korporátně vytrénovaným, telemarketingovým kokotem, který váš problém stejně nevyřeší. Prostě nezáživná zápletka v nezáživném podání, jedna mimochodní věta o kuchání dětí jinak mdlý film zábavným neudělá, s kamerou celou dobu přilepenou na xichtě nějakého nordicka, co se konstantně tváří, jako by měl opruzený konečník. Ten by na Mistrovství světa v unylém telefonování dozajista skončil na bedně snad i před Tomášem Tvrdým-y, jenž tenkrát dvě hodiny po telefonu objednával beton, a Gájenem Gejnoldsem, který se snažil otravně vyžvanit z telefonní rakve. No zlatá šmrncovní Telefonní budka u Kolína!

    • 4.11.2018  20:23

    Nepochybuji, že si u toho zdejší mírně vyšinutí řezničtí učňové úpěnlivě mačkali šulínky a funěli blahem. Načež to sadisticky procpali do červených čísel. Ano, masakr je to opravdu ukrutný, místy až nechutný, ovšem na straně druhé je to rovněž ukrutná dementní pičovina o tom, jestli je jediný ťaman, aniž by se zadýchal nebo vykrvácel z miliónu sečných, bodných a střelných ran, v jedné sáhodlouhé dvouhodinové nesmyslné bitce úplně sám schopen holýma rukama zdecimovat tisíc nebo dva tisíce jiných ťamanů, ozbrojených kompletním kuchyňským příborníkem, sekerami, mačetami, pistolemi, samopaly, brokovnicemi, granáty a došlo i na řezáky na koberce, řeznické háky či sekáčky na maso. Vyhřezávají při tom sice střeva, cákají mozky, vzduchem lítají zuby i celé sanice, dislokují se všechny myslitelné klouby a hnusně lámou veškeré tělesné výčnělky, páteře a vazy, ale to je tak všechno. Scénář typu „naběhněmě na plac a pojďme se sto dvacet minut bez ladu a skladu masakrovat“ nepochybně hladce udělá nejednoho psychopata, nicméně pro diváka, který si prostě u porcování lidí vášnivě nehoní, to začne být po chvíli těžká pruda a ocenil by i nějaký ten děj. Je to indonéská kafilérie, tudíž na scéně nesměl chybět ani již inventární, skvělý Auvajs, avšak fantastické dynamice a famóznímu natočení bitek v Zátahu to neleží ani u kečupem zkrvavené paty. Choreografie spíše připomíná pozdvižení v opičí kleci po střelbě do tlupy makaků, která se začne vzájemně chaoticky vztekle koksovat, aniž by se aspoň na chvíli zamyslela třeba nad strategií toho ultranezničitelného superťamana prostě tím stohlavým davem naráz obstoupit a udělat z něj v mžiku mačetami pyré. Takže v anotaci opět chybí Sci-fi / Fantasmagorie / Kokotmédie, a pokud vás sledování dezorganizovaného, urputně dlouhého, fyziologicky nemožného a přiblblého mrzačení a vyvrhávání primátů nezbavuje sexuální frustrace, pusťte si místo toho raději něco prznění dětí nebo zvířátek.

    • 3.11.2018  22:43
    22. míle (2018)
    ****

    Když Péťa na chvíli přestane pateticky cákat na americkou vlajku při honění si nad nezahlušitelnými ztepilými fešáky ze všech těch sýlů, forsů a renžrů a pustí se místo těch kýčovitých sraček pro otylé pojídače horkých psů do nekompromisního honění agenta s triplem, dokáže uplácat fuckt kulantní a neseroucí se akčňák, který si místy nezadá s fantastickými Auvajsovými Rejdy. Ostatně samotný gumový Auvajs se tohohle také zúčastnil, opět bolí a kope jak zdivočelý cigoš kabelové rýhy pro Telekom. Svižné od první minuty, mile brutální a navíc tentokrát ty speciální jednotkáře kolem jako vždy koženě přehrávajícího Márkyho Márka masivně decimuje kdejaká pouliční soldateska čmoudů z jakartských slumů, což rozkošně korunuje pro Holý úd nezvyklý heavyend. Takže jakožto zdejší expert na zamindrákované panice doporučuji nedat na tu hrstku zpomalených homokrejčích, co u toho nestíhali těkat očima, a šup s tím do červených čísel.

    • 30.10.2018  22:03

    Když se vás obludná babochlapská lesba rozhodne vyklepnout v tenise jen proto, aby se zrovnoprávnilo postavení štěrbin v potravním řetězci a ty se konečně v tom hnusném šovinistickém světě dostaly od plotny a žehlení na všechny ty emancipačně vytoužené pozice jako hornice, slévačka, zednice nebo kovářka, nenaděláte ani hovno, i kdybyste byl Federer. Přes síť proti vám totiž stojí nasupená kníratá estrotestosteronová mašina a feminitenistka s bobrem po pupek, sveřepě odhodlaná chcát ve stoje, tavit ingoty, rubat sbíječkou na čelbě nebo, jak my, našyncy, řykame, „zrobiť z Emana cypa“, která na tom kurtu radši pojde, než aby si nechala přišít čuráka a pokračovala v šikanování žen v týmu pánů tvorstva. Tudíž nám to lehkomyslný Robert tenkrát dost posral, a proto teď metrákoví bratři Williamsovi mohou sytým barytonem hekat při bekhendech a ponižovat všechny ty ruské a ukrajinské modelky na turnajích WTA, a jestli to takhle půjde dál, počítám, že my ostatní zkurvení šovinisté budeme záhy muset začít i kojit, aby se naše předražené polovičky mohly hned po porodu svobodně seberealizovat vrtáním na ropných plošinách či ručním porážením dobytka na jatkách. Každopádně je z těch temných událostí retromilý, svižný a pěkně natočený návod, jak si nemuset holit nohy, zejména pro kluky na mateřské a holky, co si za všech okolností poradí i bez chlapů jen za pomocí rukojeti tenisové rakety. Rovněž musím s hrůzou a pachutí zkažených krevet na jazyku konstatovat, že se jedná o historický první dokonalé obsazení Kamenné Emy. Ta ostatně byla jedinou možnou volbou, protože na tak slizkou ropuchu, jakou byla Bilydžín, by vhodnější kandidátku nenašli snad ani prohrabováním kontejnerů potratových klinik. Ema se tak konečně našla a byla v roli natolik autentická, že svou přirozenou ohyzdností překonala i předobraz, až mi z ní samovolně hnisala televize a já si musel co půl hodiny brát Kinedril, abych si náhodou znechucením spontánně nepoblil ovladač.

    • 25.10.2018  20:57
    Peppermint (2018)
    *

    I zkušený rutinér Péťa Morel prostě nenadělá nic, pokud dostane do rukou smradlavou řídkou hnědou hmotu, urputně vytlačenou někým s dokonalým smyslem pro patlání zbytečných nudných omletých klišovitých kokotin bez jakékoliv invence. Ta mu pak prostě mlaskavě proteče mezi prsty, ať se snaží sebevíc, a výsledným produktem jsou přiblblé trampoty podrážděné dojnice, co si takhle rovnou od plotny pomstychtivě odskočí na intenzivní mindža kurz, načež s permanentním PMS za pomocí nově nabytého bojového umění krav trága a kompletního arzenálu gumových modelů divných pušek od Hasbra nudně a unyle do posledního animálního pokerovance vyhladí kolumbijský drogový kartel. Pak někdo to hovno rozmíchá s mátovou drtí, dá tomu nálepku „Od tvůrců Tejkn“, a on se vždycky najde nějaký ten debil, co se na to podívá v naději, že zase jednou konečně kvalitativně půjde o skvělé a nepřekonatelné první nasazení taťky Nýsna. Nešlo. Je to přesně na úrovni Taťka Nýsn 2: Zmrtvýchsraní a Taťka Nýsn 3: Vraťseužkurvadohrobu. Možná dokonce i horší.

    • 24.10.2018  19:55
    Halloween (2018)
    ***

    Uchylného krveříznivého Míšu Majera ještě stále neskolila stařecká demence, a tak za zvuků pukající kukuřice již asi po sté uprchl z nejpřísněji střežené, tentokrát už gerontopsychiatrické léčebny pro přestárlé sériové vrahy (Už by si je američtí soudruzi měli konečně pořádně zabezpečit!), aby v předvečer všech pederastů bez skrupulí opět sveřepě opíchal nekulturní maloměsto masivním kuchyňským nožem, a zejména svou nejmilejší oběť, navrátivší se Džejmilí, byť se její kdysi luxusní čtyřky dávno vydaly na smutně povislou penzijní cestu směrem ke kolenům. Oba patrně pravidelně žerou Geriavit, a tak je z toho milá, dynamická, hezky natočená, příjemně krvavá a slušně odsejpající standardní kauflandovská roztržka o inkontinenční pleny v akci a více než důstojná pocta originálu, zaštítěná hudebně i produkčně samotným neutínajícím se mistrem Tesařem. Ale! V pravěku originální a novátorský koncept vyšinutého skupinového bodala je v 21. století již kapku vyčpělý, sto minut intenzivního píchání tisíckrát vykradlo kdejaké porno, tudíž sebelíp natočená omletá kostra „Nemluvný Míša chodí a penetruje, holky zdrhají a ječí“ už dneska spíš tak trochu prudí. Čili, ať si místní diskutabilně heterosexuální „experti“ melou co chtějí, jedinou inovaci do celého, v podstatě kolovrátkového čtyřicetiletého seriálu vnesl v roce 2007 skvělý Nemrtvý Robert, když jej prodchnul svou narušenou nekompromisní surovostí a romantickými příhodami z Míšova harmonického dětství.

    • 16.10.2018  21:29

    Tak dlouho se chodí s gelem do gejklubu, až se prdel utrhne. Byť rerimming trapné Sendleroviny, zhostili se žabožrouti této plagiátorské buznomédie poměrně s homoctí, ubohému originálu šarmantně rozorali anál, přičemž se nevyhýbali ani temně růžovému tumoru včetně týrání slepeckých psů a lízání žluklých důchodkyň. Je z toho vcelku zábavná situační homotaškařice o tom, že předstírat buzeranty se nemusí vždy vyplatit, protože je to přeci natolik přirozené, že i zarytý heterosexuál při tom může úplně klidně dostat chuť na kolonoskopii senegalským kabanosem. Jaká to bude bomba, to se teprve ukáže, až to na Al Džazíře zhlédne Pařížský výbor ISIS pro korektní chování zkurvených sluníčkařských džaurů v Eurochalifátu a vyhodnotí, není-li dle Koránoústavy předstírání homosexuality pravověrným čmoudem, ač za aláhulibým účelem dokonalé parazitické asimilace, náhodou na cenu Karlíka Hebda. No, snad nemaluju Mohameda na zeď, když tomu napálím plnotučnou trojku.

    • 10.10.2018  20:44
    Venom (2018)
    ***

    Přesně takhle by to vypadalo, kdyby Spájdrgej nebyl trapný náctiletý buzerant. Čili poměrně zábavný pořád homix pro trochu dospělejší mongololidi, kde však nikdo v bukanýrsky zaříznutých elasťácích nedělá „vžžžžuuum“ a necáká po chlapech jogurt. Homix, ve kterém Tomáš Tvrdýy prokazuje, že když zrovna nepředstírá nějakého toho existenciálně zádumčivého morouse s konstantně strnulým, kyselým výrazem typu „právějsemsiukousžalud“, co jednou za hodinu řekne „gogo“, je herecky úplně v prdeli a mimický boj s mimozemskou tasemnicí prohrává na celé délce tlustého střeva. Ale nevadí, i tak se to dá vcelku bezbolestně odsedět a mít to pár detailních záběrů na cákající krev z ukousaných hlav, trochu jadrného pičování, několik vtipů o mrtvých dětech a sem tam nějaké ty ryby a kozy, ještě bych i jednu přihodil.

    • 6.10.2018  22:16

    Po rozvodu je rozhodně nejlepší mít děti střídavě v piči, už jen proto, aby bývalým partnerům dočista nejeblo a měli trochu času i na své oblíbené předrozvodové koníčky jako například výherní automaty, závodní alkoholismus, píchání sekretářek / čističů bazénů či ono tolik populární živení nepřekonatelného odporu jeden k druhému. Jen takto lze nastolit dokonalou odlukovou harmonii, ovšem pouze v případě, není-li le papa slizký vyžraný psychopatický žabožroutský debil, který si neuvědomuje, že antikoncepční selhání si pěstujeme na orgány, a nikoliv proto, abychom si to po zapuzení mohli jejich prostřednictvím řádně vyřídit s tou frigidní krávou / tím povislým kokotem, co si lajsli dát se rozvést s takovou superkundou / megaborcem. Orgánovou banku je nutno udržovat v klidu a teple, a ne ji ustavičně vycukávat, protože čím je dárce psychicky stabilnější, tím je játro, ledvina nebo kostní dřeň transplantabilnější a tím ochotněji vás pak někdo v důchodu živí, cévkuje a utírá vám prdel. A pokud si to neuvědomíte, nestřelíte pak toho labilního spratka ani Albáncům na porno, načež vám zbyde jen narušený příživník pro pláč. Docela mile chladná civilní etuda ze života vítačů islámských parazitů, jímž záhy šaría takovéto nemyslitelné historky típne, pizda prostě ve dvojce dostane šutrákem, během pěti minut bude nastolen pravověrný řád a zbytek filmu kamera stráví korektním a bezkonfliktním čuměním do koberečku za řevu muezína. Etuda, jíž kapku chybělo mementní dotažení až k devastujícím následkům chování takového hovada, a které by rozhodně o stupeň zvedla hodnocení lepší střelecká forma na konci.

    • 3.10.2018  21:14
    La casa de papel (TV seriál) (2017)
    *****

    Partička španělských muklů vedená semiautistickým panickým šprtem se rozhodla devalvovat Euro a je z toho espectáculo de puta madre aneb téměř osmnáct hodin skvěle natočené a fantasticky zahrané divácké onanie s úžasně napsanými dialogy a postavami, mezi nimiž jednoznačně kraluje famózní Alonsovic Péťa v roli chladně mentorujícího bezemočního narcise Berlína. Některé ty náhody a jakože geniálně predickované rošády jsou sice místy kapku prvoplánové a přes statistickou hranu, nicméně i tak se jedná o jeden z nejlepších serošů za posledních pár dekád, který sem tam pomalu nejde vypnout, po jeho skončení máte vyloženě absťák a třepete se na další řadu, přičemž vám původně italské Skal a stepí divočinou, odrhovačka chytlavější než kapavka, bude znít v hlavě tak dlouho, dokud se nevydáte do Dolomitů a neodprásknete tam Mussoliniho.

    • 1.10.2018  21:56

    Patryk je sice bulvární hovado, co sem tam u psaní scénářů šňupe granulovanou samohonku, načež jsou návaznosti některých scén pro nenarkomany těžce diskutadebilní, nicméně točit opravdu umí a je i příjemně surový. A tak tu máme další, až komediální, państwowe panoptikum vypatlaných animálních krimošů, plné bezskrupulózních kurev (verbálních) a také bezskrupulózních kurev (jejich neméně humánních, ohleduplných a mozkově brilantních drahých poloviček, mnohdy neverbálních, protože mají furt něco v hubě). Je vidět, že režisér má uzavřenou skupinku oblíbených rozkuřovačů, které pravidelně obsazuje snad do všeho a jen jim prohazuje role, což mnohdy působí dost rušivě, avšak i tak je to poctivá porce kulantní pšontkovské řeznické komedie, kterou opět ozdobil Bohuš Linda a naprosto dokonalá Katka Warnke v roli barbíny s doktorátem z astrofyziky. Každopádně poslední DeVegovaný Pitbul bez všech těch slaboduchých olmerojáklovin byl ještě o třídu lepší. PS: Opinia zajebista, szanowna panno emmo53, no komendanci, kierowcy, księgowi i inne kutasy z tego teraz na pewno pierdolą, bo odpierdolić literę „k” to jest v polskim, kurwa, niemożliwe!

    • 30.9.2018  21:09

    Oslizlý, nesympatický, přehrávající a místy ukrutně trapný PseudohomoDelon se snaží retardovaně vyprcat vozíčkářku, i když je mrtvá na spodek. Navíc místo toho, aby si nechal přerazit páteř a bylo by to za pět z voleje, sníží se na její úroveň jen jako a toho kripla pouze předstírá. No hihň! Je z toho parakomický, paraúčelový, parapřiblblý až paradebilní pohřeb obvykle šarmantní a zábavné žabožroutské komedie (pokud zrovna děsně tumorně neasimiluje migranty), určený výhradně pro enormně otylé uklízečky a dělnice, toho času na pracáku, co doma lačně 24/7 přepínají mezi megahity TV Hovna a Primitive Love, aby si taky užily trochu té chitré a fťypné romantyki. No, možná že to upřímně pobaví i pár postižených, co vědí, že dva plnotuční paraplegici do sebe mohou leda tak vášnivě narážet vozíkama a předstírat paraorgasmy, pokud ona nemá bezbariérovou kundu a on nájezdovou rampu, parkovacího asistenta a elektromotor v prdeli. Pro kohokoliv jiného merde terrible par excellence.

    • 29.9.2018  22:46
    BrainStorm (TV film) (2008)
    *****

    Mít doma dementního dědka, v posteli nenasytnou dvacetiletou maďarskou nymfomanku, v čekárně armádu psychotických hysterek a v zádech stále dravou a dominantní exmanažerku volného času, to by nakonec uvrhlo do totální letargie i naprostého mámtovpičistu Ivana. Naštěstí jsou na to prášky! Když jsem se onehdy Bubáka ptal, kde ty pilulky na Alzhajmra jakože seženu, abych se den co den nemusel divit, proč mám, kurva, furt narvané kapsy zauzlovanýma kapesníkama, řekl, že prý v Boží lékárně. A tehdy jsem se vyděšeně rozhodl, že jestli Bůh vypadá jako Liška, tak to radši risknu u konkurence, protože v nebi zjevně fetujou, oprostím se od veškeré dosavadní askeze a odříkání a pořádně si zahřeším. Akorát že mi to u éšopu G-bay.org furt hlásí, že stránka neexistuje, a tak teď držím v ruce pět zauzlovaných kapesníků, zmateně na ně čumím a nemůžu si zaboha vzpomenout, kterouže tu manželku bližního svého jsem to vlastně chtěl požádat. No nic, posmilním je asi tedy všechny. Mozkobouře (Kde to, kurva, jsme, Jirko? V Komonvelsu?!) rozhodně není o urputném vymýšlení zbytečných korporátních kokotin, jak by mohl kulturně zaprodaný název napovídat. Je to příjemný, milý a mlaskavý film s kardiem, jaké už se dneska netočí! Film, po kterém se i cynický divák jen tak přiblble usmívá s vědomím, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, a jak už to v pohádkách bývá, i když se zdá, že všechno je pičou ke zdi, lze to s trochou tumoru vždycky nějak otočit do aspoň trochu přístupnější polohy. Inšalah, samozřejmě! Prostě Epštajn v nejlepší formě, ten Nezván Nečekán zase dokonale koncertuje spolu s panem Věkem, no a Bubák to má jako obvykle pevně v uších, už nejmíň po sté ukazujíc, že držet jej v mantinelech televizní produkce je plýtvání perlami na svině v maloměstských obývácích. PS: A všechno nejlepší k dnešní půlce cesty za Ředitelem, vole!

    • 27.9.2018  22:37
    Byl jsem Youtuber (2018)
    odpad!

    Co je ještě více degenerující, než 24/7 smažit degenerativní hry? Čumět 24/7 na zdegenerovaného dementa, jak smaží on, a plácá u toho dementní pičoviny! Co je ještě horší, než být na plný úvazek trapný neinventivní užvaněný pičus? Na plný úvazek čumět na trapné neinventivní užvaněné pičusy, ještě jim ty trapné neinventivní užvaněné sračky lajkovat a dělat z nich celerity školou povinných mentálů! No co taky čekat od země, kde rekordy sledovanosti lámou Príma Hnooj a TV Loppatov a kde na základě posledních volebních výsledků žije přes 30 procent nesvéprávných vyrachtaných solvin, které dle mrazivě hrůzného poselství tohoto sebelaskajícího škváru zplodily nejméně milión náctiletých retardů, co veškerý svůj volný čas po družině věnují smažení degenerativních her a sledování trapných neinventivních užvaněných pičusů. Masová virtuální audiovizuální socializace je to nejhorší, co mohlo pomalu chcípající Sapiense postihnout, a snad větší zlo než celosvětová epidemie příjice, přičemž Tytrubko je nejvýkonnější bakteriální inkubátor. Syfilis sice taky končí demencí, ovšem bez toho, aniž by během jeho progrese kulturní etalon společnosti klesal pod úroveň žumpové hladiny a plošný intelekt hromadně konvergoval směrem k prdeli. A tak nám tu vykultivovalo úžasné videopotratiště, místo, kde se rozliční hloupí potrati zcela bez talentu, kteří by jinak u pásu utahovali šrouby nebo jezdili s hovnocucem, dočkají svých patnácti minut slávy a nadstandardní výplaty jen za to, že veřejně ukazují, jací jsou to hloupí potrati (a to zejména kopírováním jiných potratů), blahoslaveně adorováni armádou ještě hloupějších potratů, vesměs slaboduchých čtvrťáků až osmáků, kterým bezděčně předávají svůj kokotismus a přesvědčují je, že takto se běžně projevují normální kulturní duševně zdraví lidé a budoucí pilíře společnosti. Ano, pilíře z hoven, a já opět bliju na poplach a varovně zvedám prostředníček! Držte své potraty co nejdál od těchto kanálů (v pravém slova smyslu), protože nám tu tímto Endymu roste další, mediálně dokonale vypláchlá a náležizě agrointeligentní degenerace voličů! Jediné, co bych povolil sledovat, by byly čelyndže v pití vitriolu, pojídání skla nebo mlácení hlavou do zdi s rozběhem. Ale abych nebyl zase až tolik příkrý, musím konstatovat, že ač ultratrapný a nenápaditý, je konkrétně tenhle slizký samolibý kokůtek oproti všem těm Stejkům, Grznárům, Rotům, Zelenkům a hlavně oproti naprostému králi, v šestém měsíci z lůna hajzlbáby vypadnuvších, rozštěpených šestiprstých stvůr – Míšovi, ještě relativně kultivovaný, vyložíme-li pro tento účel termín kultivovanost jako hovno, plovoucí na hladině septiku. Nicméně i tak je to samomasturbační rakovinotvorný videoodpad, který rozhodně nemá na Homobázi co dělat. Nebo tu snad od nynějška budeme v rámci nové a lepší filmové publicistiky hodnotit i všechny pětiminutové patozvratky pro náctileté nekulturní debily?

    • 26.9.2018  21:55

    Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, žije zkurveně velká prehistorická paryba. Říkejme ji třeba Marcela. Paryba tak obrovská, že si plejtvákama vyšťourává zuby, do držky se jí vejdou dvě pětadvacetimetrové jachty a je dravější než nymfomanka před přechodem. Marcela by si za tou mlhou v klidu predátořila se svou nejlepší kámoškou megaolihní Ivetou až dosud, kdyby se nečekaně neobjevil správňácky zádumčivý záchranář Jasoň s hluboce vyvinutým morálním kodexem a nepodráždil ji svícením do xichtu reflektorama jaderné ponorky. To se pak iritovaný oligocénní mazlíček konečně rozhodne přestat hnít někde u dna Mariánské škvíry, po 3 miliónech let od vyhynutí proplave tím bílým bordelem nad hlavou a vydá se k Šangaji požrat bezstarostně koupající se stáda ťamanů, přičemž se šablonovitě chová dle nejlepších tradic nejtupější béčkové scenáristiky. Tedy selektivně žere výhradně slizáky a zmrdy, ubližovat lozkokošným ťamanským holšiškám, loztomilouškým jolkšílkům nebo urputně altruistickým klaďasům a jejich kundám, byť potencionálním, by ho ve snu nenapadlo. S kým by pak traumatizovaný Jasoň při závěrečných titulcích pajdal s přírodně amputovanou nohou k zapadajícímu slunci, až tu gigantickou svini opíchá harpunkou, ukope sérií předpisových potápěčských kungfu chvatů a vyjádří tak své jednoznačné „NE!“ k nutnosti přirozené regulace čínské populační exploze, že ano … Prostě takový nepatrně tupější a mnohem svižnější Stethem a moře či Mega-Dick pro všechny, kdo považují Hemingveje za užvaněného přeceňovaného nudila a Melvila za otravnou grafomanskou kudlanku. Naprosto nic nového, ani kdoví jak nápaditého, ale nějaká ta horší trojka se z toho dá s vypnutým indikátorem nevkusu jakž takž vykousat.

    • 22.9.2018  21:12

    Asperger versus Predator je akční, svižná, nápaditá a vtipná jednohubka, nonšalantně vysekávající poklonu kultovním klasikám jedna a dvě, o nerovném souboji ubohého hnusného matkojeba z vesmíru s bandou po zuby ozbrojených bezskrupulózních syndromů a posttraumatických stresů. A jak známo, stresy udolají i vola, tudíž ubohý kosmický sportovní lovec, byť tentokráte mutačně apgrejdovaný, nemá od začátku proti té narušené kohortě učebnicových psychošů vůbec žádnou šanci. Po veletrapných Správných buznách jsem byl přesvědčen, že se za panem Černým již definitivně sevřely hýždě, ale jak z řiti vidno, Šejn to tam někde v hlubinách tlustého střeva pořád ještě má, stále umí vybrat a skvěle povodit kástingově přesné asociální úchyly a vložit jim do huby solidní nálož neotřelých hlášek. A tak vytrhnout páteř i s hlavou vyloženě zasloužil snad jen ten narkáč s nůžkami, jenž některé ty kokainově frenetické konce scén a pár obskurních LSD přechodů stíhal asi jako jediný a stříhal jako oficiální krejčí Čekteku, nedbaje, že 90 procent publika před návštěvou kina obvykle nefetuje. A taky to mělo mít víc Yvonky♥! Mnohem víc!!!

    • 13.9.2018  22:20

    Vege z Pittbula odpierdolili i Wlodek posmerfowal doteraz najbardziej zajebistego psa, chyba nie ostatniego. Ztratilo to předchozí narkáčské přechody a bulvární Olmeroviny, mrazivě přitvrdilo, zůstal jen rázovitý kolorit povislých polských orgánů, permanentně namočených ve Wodce wyborowej, co zasahují až v případě, že jim někdo sáhne na denaturák. Člověk má po tomhle pomalu strach skáknout si i do Cieszyna pro posypovou sůl na vaření, aby ho náhodou nepořygal nějaký ten pendrek při pokutování za špatné parkování, sveřepě ignorujíc přestřelky polskoruských gengů. Každopádně plná palba, o něčem takovém si můžeme od Sametových vrahů nechat v našich agrofertilních lůzrech a hnojích akorát tak zdát. Hlavopatoidní, mile brutální, svižné, výborně natočené i zahrané a ozdobené ultimativně oku lahodící dupą państwową, které bych bez zaváhání sešteloval karburátor na Maluchu, i když je to barbína.

    • 12.9.2018  22:02
    Upgrade (2018)
    *****

    Nasrat očipovaného kvadruplegika může být dost ošemetné. Nikdy nevíte, co do toho Intelu ti ťamani vlastně narvali, a tak se lehce přihodí, že ten gumový ležák náhle vyplivne jazykové ovládání, vypruží se ze zahálčivého horizontálu a precizně strojovým kunkfením vám pěkně nakope prdel. Takže od nynějška už radši nebudu parkovat před Tescem na kriplech a s ironickým úsměvem pak nabízet pičujícím vozíčkářům walkmany nebo je vyzývat k závodům ve skákání v pytlích. Každopádně Uanel, který kdysi dost zabodoval Pilou, avšak od té doby matlal jen skoro samé unylé sračky, si asi nějakým výkonným mikročipem apgrejdoval scénáristickou potenci, dokonce se naučil i jakž takž režírovat a překvapivě vypálil naprostou Vě-Fa pecku, u níž může jít pod tři snad jen totálně sebestředný artový velekokot. (Klidně mi, hoššy, zase napište něco hystericky milého, zas takový homofob nejsem.) Pecku natolik v detailech napěchovanou oblažujícími originálními vyfikundacemi, že ji odpustím i ten samoúčelný logický pičoid uprostřed filmu (scéna s hákováním čipu), za kterou by Uanelovi v kontextu s ne až zas tolik překvapivým závěrem Aristoteles dozajista pohrdavě pochcal levou hemisféru, načež by jej donutil vyžrat tak litr bolehlavu. Jinak je to ale čiré, zcela nevinné potěšení, skýtající naději, že filmy stále mohou být čistokrevnou zábavou, a nikoliv jen otravnou kulisou k honění gigantických eg a mikrošulinů umaštěným ufonům.

    • 9.9.2018  20:58
    Sestra (2018)
    ****

    Pan Válek je konečně kulantní démon! Vypadá jako Mensnovic Mařenka v kostýmu Betmena, tedy dostatečně hrozivě, hned od startu se nebojí řádně bubat a jít pěkně naprudko s xichtem na trh, místo aby 90 procent filmu jen ukrutně nudil a skřípal panty, načež udělal na konci nesmělé homobaf, xmrti vyděsil všechny ty zdejší esoterické geje (čti „hororové experty“) a ti mohli nadšeně pětkovat, jak tomu bylo třeba u Inshitdious. Tudíž jako obvykle, když se objeví pěkně přímočarý, solidně ponurý a svižný gotik s pekelnou hudbou a mile tísnivou atmosférou prastarého rumunského jeptiškária, kde má skoro každá řádová sestra pod řeholním čepcem nachystanou nějakou tu odpornou démonickou držku, s níž bubá jako o život, všichni ti místní na rimming vzatí odborníci a milovníci artově pomalého prostupování pánských rekt otráveně sténají, melouce cosi o nedostatečně sofistikovaných scénářích (Ano, nevrzl v tom snad jediný pant a nikdo hodinu naprázdno nehoupal lustrem!), nedostatečném prokreslení charakterů (Víme hovno o démonově traumatickém dětství a zneužívání taťkou Luciferem, takže lze jen stěží predickovat jeho následné pohnutky!) a sériových kopírkách (Vraj že ak démon už kadekde otáčal kríže, keď to urobí v inom filme, je to klišé, a upíri by mali okamžite začať hrýzť ľudí do riti, aby to bolo akože originálne!), no a verbal jásá. Prostě roztomile temná a hezky odsejpající jednohubka, jejíž celkový dojem kazil snad jen ten rádoby tumorný žabožroutský bukanýr.

    • 4.9.2018  21:37

    Novákovi zakopali bábu, která byla nějaká divná už předtím, než vystrčila kopyta. A jak už to bývá, divné báby se rády vracejí. Ale bába nebába, ono jinak solidně jebalo celé famílii, obzvláště naprosto dokonale odpudivé, předčasně potracené holčičce, co se narodila s prdelí místo xichtu, vypadala, jako by si ji uplácal Ledrfejs s libovolným hospodářským zvířectvem během texaského masakru, a která působila daleko méně děsivě, když si jako správný down rozšmelcovala držku o sloup veóčka. Ta je taky jediným opravdu strašidelným elementem této urputné snahy mě během třiceti minut dokonale uspat. No, zase jsem holt nedbal! Už přívěs vypadal na pěkně obskurní rohypnoliádu a místní olupení rozumbradičtí panicové (čti hororoví experti) ihned po hnusném ruském kinoripu opět mohutně leštili rákosy, nadšeně si cákali do pyžamek s Assvenžery a zasvěceně blábolili o hororu roku pro náročného diváka, což mě mělo ihned odradit. Avšak ignorujíc výstrahy jsem si to nedopatřením pustil místo plynu a možná bych udělal lépe, kdybych ohulil ten sporák, protože výsledek to mělo stejný a já byl do půl hodiny v kómatu. Máma mezi maniodepresivními záchvaty furt poooomalinku patlala domečky pro panenky, táta se ještě pomaleji choval jako nesvéprávný ignorantský kokot, až si oba ani nevšimli, jak mají zpomalené, retardované děti. Prostě nefalšovaný plíživý děs, do kterého jednou za čas bliknul stroboskop, nebo se tam halucinogenně mihla mrtvá bába, jenž vyvrcholil profláklým bezradným samoúčelným okultistickým pičoidem. Až okatě násilná snaha tvůrců o tu jakože tísnivou atmosféru vydržela akorát tak do prvního zívnutí, a během následujícího plazení hustým bahnem už pak bylo z mého pokojíčku slyšet jen hlasité chrápání. Nemyslete si ale, protrpěl jsem to poctivě až do konce a v momentech znuděných procitnutí jsem to poctivě vracel, aby mi náhodou neutek nějaký ten šnek. Neutek. Nicméně i tak za tím úplně nespláchnu, neboť Tonička ze sebe v té prudě vymáčkla snad nejlepší výkon kariéry, a také je nutno docenit tu kástingovou řeholi. Najít tak mimořádně děsivě hnusnou holčičku, to museli chudáci obsazovači nejmíň rok urputně prolízat pouťová obludária a potratové kliniky.

    • 25.8.2018  21:40
    Equalizer 2 (2018)
    *

    Zrovna jsem se takhle s chodítkem šourala obtížena taškama z nákupu v Kauflandu, kde jsem mimo jiné vyhrála krvavý souboj o lepidlo na zubní protézy v akci, když tu se ke mně náhle přitočil ňákej divnej negr, začal mi rvát tašky z ruky a něžně masírovat bércový vředy, přičemž citoval Prousta a mermomocí si mě rval na záda, že prej se v mým stavu a věku nemám co vláčet s tak těžkým nákupem a že mu bude nesmírným potěšením odnést mě domů. Sem si říkala, co je to zas za úchyla, co mě chce obrat o důchod nebo mi nedejbože v sedmdesáti zrevidovat bobra, ale nakonec se ukázalo, že je to jen Svatej Denzl, děsněj pyjonýr, ochránce slabých a utlačovaných, vdov a sirotků, bývalý speciální jednotkář s traumatem hledající vykoupení tím, že bude sveřepě pomáhat každému, kdo mu pípne na radaru, ať už o to stojí, nebo ne. Tak byla bych blbá, že, nezneužít takovýho ebenovýho fešáka. Domů jsem se sice dostala o tři hodiny později než obvykle, protože milej negr ještě musel cestou kompulzivně sundat ze stromů celý stáda vyděšeně mňoukajících koťátek, vynosit dva autobusy postiženejch dětí z hořícího azylového domu, převést asi milión slepců přes přechody a jen tak mimochodem vyhladit holejma rukama ten otravnej, mohutně ozbrojenej genk terorizující už léta všechny seniory v okolí, a to vše se mnou na zádech, chodítkem přes rameno a bandou těžkejch tašek v rukách, ale stálo to za to! Když jsme dorazili, tak mi ten čokoládovej samaritán během chvilky ještě nahodil fasádu na barák, zryl zahrádku, pohnojil záhon s rajčaty a přes celou zeď v obýváku mi namaloval naprosto věrnou kopii Poslední večeře, načež ještě jen silou svého charismatu a sugestivně výchovnými motivačními proslovy přesvědčil kohortu negerskejch výrostků, aby přestali čorkařit, čichat toluen a radostně dokončili základní vzdělání, což jim v budoucnu umožní jít na Harward a rozšířit již tak početné zástupy černopanterních intelektuálů. Než poté zmizel úplně sám zatočit s nemilosrdnou a dokonale vycvičenou partičkou síajej vrahů, přinutil mě podepsat prohlášení o mlčenlivosti, protože zásadně, ale fuckt zásadně pomáhá výhradně nezištně. A jestli to prej nikomu nevykecám, tak mi vyléčí alzhajmra a zbaví mě osteoporózy, až se vrátí, protože si dlouholetou nemilosrdnou četbou medicínské literatury zmáknul domácí doktorát z geriatrie. A to až řádně nadrtí Bibli, rád by se nechal i vysvětit na kněze!!! *** Strašná sračka a pícnina pro hovada!!! Tupější než voliči Endyho Babitche, průhlednější než podprda pouliční štětky a slizce patetičtější než Vladko zpívající Neublížil som. Oproti jedničce to sice kapku slušněji odsejpá, ale jinak Denzlův čokobohatýr jen sekl s prací v oddělení řeziva, pomocí Ubru teď likviduje živnostáky prohnilým taxislužbám a z toho altruismu už mu dočista jeblo. A ono není divu. Už jen prokousat se bez psychické újmy kompletní bibliografií přeceňovaného ultranudila Hemingveje v jedničce byl téměř nadlidský úkol, který mohl nejednu gumu lehce dostat na hranu naprostého mentálního vyčerpání a přivodit jí pomalou otravu unylou grafománií, ovšem to pořád není nic ve srovnání s tím, příčetný přežít jedinou kapitolu Prousta. Oproti tomu je i sebevivisekce tupými nůžkami naprosto bezbolestný a zcela netraumatizující zážitek. A tak ten pomatený megafilantropický kokot a yntelechtuán od hnědých baretů celý film frajersky chodí s Hledáním ztraceného času v podpaždí, jež jej očividně obohacuje víc než kvantová fyzika řeznického učně, tváří se jako hybrid Matky Terezy a doktora Švajcra, trousí existenciální moudra pouťových mluvků, nesmlouvavě spasí každého, kdo mu zkříží cestu, i když kladou odpor, a občas dá někomu na piču, avšak pouze v krajním případě, kdy nezaberou úlisná domlouvání, pseudofilozofické filipiky či kýčovité mentorování. Pročež to celé močopudné martýrium vyvrcholí trapnou, špatně zdramatizovanou i natočenou vybíjenou v ekomementivní fujavici. Ale jako audiovizuální dávidlo velmi účinné.

    • 7.8.2018  22:43
    Den 12. mann (2017)
    ***

    Myslím, že z fyziologického hlediska opět ne, soudruzi. Tohle by nedal sebenemrznoucí Nor, ani kdyby byl od přirození antiseptický a chlastal Fridex. A tak nám ten skutečně skutečný příběh cestou někde nabobtnal do záškodnického ledního medvěda. Ale jebat. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „ambivalentní determinace je ad hoc na místě“. V těchto zkurvených vedrech, kdy jeden netouží po ničem jiném, než se plazit Arktidou do Švédska, je to milý vizuální nanuk, který aspoň na chvíli vychladí spečené sítnice. Hezky natočený, kulantně zahraný, akorát po hodině začne být to neustálé plazení prokládané „Hajtla! Osopo, nefiděla ste tu irgendwo partyssan?“ „Filetuju sledě.“ „Osopo, ich hab‘ gefragt, jestli fy tu nefiděla partysan!“ „Až je nafiletuju, dám je do sudu.“ „Áááá, sut! Prochledat!!! Nichts? Verdammt, tak dem na další farma.“ dost napiču. Tedy pardon, nevím, co to se mnou dneska je, chtěl jsem samozřejmě říct „naračně monotónní“. No a vy začnete roupama přemýštet, co by bolelo víc, jestli kdybyste si zahradnickýma nůžkama ustřihli na noze neomrzlý malíček, nebo omrzlý. Nic, přežil jsem to se všemi třemi prsty, tudíž roztomile vymražená trojka.

<< předchozí 1 2 3 4 15 29 42 56
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace