verbal

verbal

Čuk Rorýs

okres Ostrava
Ježíšův strejda Karel

4933 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 14 28 41 54
    • 14.4.2018  20:40

    Nejvymakanější politická satira, jaká kdy byla v našich lůzrech a hnojích uplácaná… No satira, ono je to vesměs smutná pravda. Tudíž spíš naše nejvymakanější tragikokotmédie nezvládla dlouhý formát, stejně jako tak tak klipař Najbrt absolutně nedává celovečeráky. A tak se to po nadějně ostrých čtyřiceti minutách téměř standardní qality zvrhlo v dalších padesát rychlovyblité polomongoloidní vaty pro diváky TV Loppatov, jen aby to mělo délku kinofilmu. Takže namísto ždímání již suchého hadru měli raději počkat na budoucí výživná dobrodružství, až se té ostudné vypité egoistické senilní mrtvole na hradě zlomí při státní návštěvě Sovětského svazu játro, nově vzniklé hnutí národního zchytření - NE - rozvěsí hrabivého maďarského zkurvysyna a jeho suitu po kandelábrech a bude se kolektivizovat Agrozmrd. Anebo taky ne a bude zde žít navěky 70 procent vypatlaných, lehce zmanipulovatelných ovcoidních hovad, které tentokrát demokraticky, dobrovolně a pod heslem národ sobě zvolily druhé největší zlo od rocku 1948. Další podobné rádoby satiře se já už ale nebudu smát někde z Kostariky. Tedy pokud jí neanektuje Venezuela.

    • 13.4.2018  21:04

    Takže holky, pokud se někdy rozhodnete skáknout si na chatu omrdat dědka, poučte se, a nikdy se nenechávejte přicvakávat klepetama k pelesti! Ono taková kombinace nitráku s viagrou může lehce způsobit, že seniorovi vašich snů nedopatřením nezduří lemrouch, nýbrž aorta, tudíž místo toho, aby vám ho tam z posledních sil zuřivě nadrobil, je v piči jen obrazně, načež vy skončíte sama, otrávená, neukojená a navíc s pomalu hnijícím starobincem po boku, aniž byste si měla čím sáhnout do nočního stolku pro vibrátor a zahnat tu frustrující prudu. Ač Káje Gugínové pomalu klepe přechod na kundu, pořád by ještě takhle na první pohled stála minimálně za dlouhý, pomalý a intenzivní doprovod do geriatrické ambulance, a sledovat její výkony v posteli stále přináší poměrně vkusný a estetický zážitek, nehledě na to uvolňující rozhýbání artritidy v zápěstí. A tak se Štefanova grafomansky užvaněná předloha dočkala mnohem záživnější audiovizualizace, která by byla dvojnásobně zábavnější, kdyby ti rejtyngoví přizdisráči dodrželi základní premisu knihy, a sice že hlavní hrdinka měla být nahá. Nahá, kurva! Anebo taky ne. Kdo ví, jestli Káje jen nenabalzamovali xicht a dekolt, přičemž měla pod tím kombiné jen krepovou, hnusně povislou kožku, atrofované panděro, nevzhledný páreček tlejících silikonů, olezlou rybu a brutální strie.

    • 8.4.2018  20:52

    A nač nás to dnes, nejdražší pane otče, ve své neskonalé velkodušnosti vlastně berete?“ zeptali se před vstupem do kina mí pečlivě pěstění budoucí dárci orgánů a kostní dřeně. „Inu,“ odvětil jsem výchovně mentorským tónem „tentokráte, má milá antikoncepční selhání, vskutku zbystřete, bude to velmi poučné! Jeden talentovaný obstarožní otyloň před pár lety napsal skvělou a originální knihu, která pojednává o vám podobných nezletilých kokůtcích, kteří nedělali nic jiného, než imrvére vysedávali u mobilů a počítačů, až je málem sežral Epl s Gůglem!“ „No samozřejmě, pane otče, budeme jako vždy nesmírně pozorné a dozajista se důkladně poučíme!“ „Dobrá, dobrá,“ pohladil jsem je spokojeně po hlavách, přičemž jsem se v duchu plácal po ramenou nad nespornou účinností mé výtečné výchovné metodiky. „A jelikož máme to štěstí, a můžeme představení zhlédnout v jediném v našem městě přeživším, nehrabivém a přátelském kinematografu a nikoliv kde??? …“, zeptal jsem se zdviženým prstem a zvídavě nadzvednutým obočím. „… V jednom z těch zkurvených monopolních Sinezmrdů s židácky přebušenými cenami za lupen, kde nám šacujou tašky, abychom do sálu náhodou nepropašovali něco jiného než ty jejich desetkrát předražené koňské chcanky z postmixu!“ zacitovaly zcela pregnantně nositelé mého genetického kódu unisono. „Ano, ano,“ přikývl jsem se blaženě a opět nenalézal dostatek ramen k poplácávání, jaká jsem to názorová autorita „tudíž jsem ochoten vám za ušetřených sto osmdesát korun českých za vstupné koupit jakékoliv oblíbené potraviny a nápoje, samo sebou dle mého vlastního výběru!“ To následné bezelstné nadšení v dětských tvářích se vskutku téměř přiblížilo k pocitu z prasknutí napěchované Mástrkarty. „Jůůůůů!!!“ zaplácaly obě ručičkama a opět sborově dodaly: „A navíc nás dnes žádný nekřesťansky hrabivý holandský buzerant nebude za ty prachy ještě půl hodiny zadarmo vyplachovat pásmem, jak vy s oblibou říkáte, vyjebaných dementních reklam!“. „Pravdu díte, milánkové, ale již nadešel čas přistoupit k vlastní projekci. Tak šup, a nezapomeňte, že tady jim žvýkačky pod sedadla nelepíme, nepoléváme sedačky fantou, neházíme čipsy na podlahu a pečlivě nezašlapáváme do koberce. Tohle je divácky přívětivé kino, čili žádné „Jen ať si ty kurvy za to nehumánní výpalné aspoň pěkně zauklízejí.““ *** „Tak co si o tom jako erudovaný filmový kritik myslíte, vážený pane otče?“ zeptaly se zvídavě mé přestřiky ihned po skončení. „Inu, tenhle pan Klajn sice není kdovíjaký spisovatel,“ začal jsem ze široka „nicméně v rámci jakž takž snesitelné stylistiky se mu povedlo koncipovat fenomenální, nostalgické a svižné porno se skvělým příběhem snad pro každého, kdo se kdy pokoušel se smrtí v očích a džojstykem v ruce sundat z rampy tu „opici, házející sudy“, vyžrat žlutým jedlíkem všechny tečky z displeje, později ukouzlit rozpixelizovaného čaroděje v kobkách D&D či sejmout Hitlera ve Wolfštajnově bunkru, přičemž mu v Unitře duněl VanHálen. Přiznám se, že jsem měl trochu obavy z toho Štefana, protože posledních třináct let točí samé co?“ zapojil jsem je hravě do svého sofistikovaného monologu. „No přece samé otravně nudné, stařecky dementní, odporně kýčovité a nechutně patetické velesračky!“, returnovaly bez zaváhání. „Ano, opět správně, nicméně tentokrát kupodivu vstal z mrtvých, ukázal, že Sci-Fi je prostě jeho kopyto, osmdesátá a devadesátá léta minulého století vrcholem jeho kariéry. A ač v těch dvou a půl hodinách zabral asi jen necelých padesát procent knihy, což asi jinak ani nešlo, uplácal její trikově dokonalou, hlavopatoidní a perfektně dramaticky zvládnutou vizualizaci. I změny oproti předloze jsou naprosto snesitelné, předchozí čtenář se tak dočká nejednoho příjemného překvapení a dokonce úplně nových vytříbených vyfikundací, jako například skvostného přetočení tolik přeceňované Kubricko – Kingovy narkoleptické obrpičoviny, zaříkávání koulí dračí magii z Exkalibru, megahitu Pokroucené sestry a samozřejmě Čakyho! Prostě jsem si v té tmě málem sahal vlhkou rukou na šulínka. Ups, to poslední jste samozřejmě neslyšeli a budete to ignorovat, to upjatí bigotní katoličtí otcové jako já samozřejmě NIKDY! nedělají, byl to jen takový řečnický obrat. Ale dost o mě, jakpak se to líbilo vám? Avšak dejte si veliký pozor, co teď řeknete, otec je na nostalgické vlně a velmi citově rozjitřený!“ „Drahý pane otče, bylo to vskutku úchvatné! Uteklo to snad rychleji než pedofilní kněz před mravnostní policí a my jsme samým vzrušením i úplně zapomínali žrát čipsy! Myslíme si, že Štefan bravurně uctil tolik opulentní literární předlohu vskutku zdařilou a velmi vkusnou kvintesencí, jejíž naraci ad hoc navíc citlivě přizpůsobil mladé degeneraci, ač gró děje směřuje do dob, kdy začínaly uhelnatět plavuně. My rovněž adorujeme!“ „Hm, hm, opulentní, kvintesence, ad hoc, gró, narace, adorace, plavuně … Názorově mi sice děláte radost, avšak pokud se mnou, kurva, budete mluvit jako Zadek99 s Daglesem a Bludmanem, a budete navíc drzé, tak vás těm Albáncům na porno nakonec přeci jenom prodám!“

    • 6.4.2018  20:16

    Hranice mezi bláznivě akčním filmem a na hlavu postavenou mongoloidní pičovinou pro Livingdedy bývá mnohdy velice tenká. Tenhle Žóm Kolem Seru je sice poměrně slušný řemeslník a dosud na ní jakž takž balancoval, avšak teď dostal scénář načmáraný pastelkama velkými kostrbatými písmeny, s ožužlanými rohy a zapatlaný kdoví jestli Nutelou, načež definitivně přepadl do slintajícího davu s rozštěpy a pokřivenýma ručičkama. A tak čím dál tím hůř předstírající děda Nýson, jako vždy ultrasprávňácký okvádrovaný tvrďák nad hrobem, s nímž se Žóm zjevně nechal partnersky zaregistrovat, tentokráte bojuje nejen s obvyklými patetickým hnusem, přiblblými klišé, artritidou, osteoporózou a stařeckou demencí, ale také s excelentními neherci a dokonale obskurní logikou toho postiženého hovada, jež patrně uteklo z klecového lůžka a nedopatřením se dostalo k tužce a papíru. Počítám, že když už bylo v ráži, tak s kompulzivním kousáním se do vyplazeného jazyka spatlalo i ten downí animák závěrečného vykolejení vlaku. Takže stačilo, a ani v nejhorším nemusí být na škodu přestat, zejména, když tahle šablona už má totálně ojeté a zubaté kontury. Prostě Dej si pohov, Lájeme, anebo aspoň příště na konci umři. Ups, kurva, bojler. Tak sorry všem, kdo doufali jako já, že to ten trapně vyčpělý, věkem sešlý, kymácející se rachitický pyjonýr konečně jednou nerozchodí.

    • 4.4.2018  21:34

    Uaneli, Uaneli, jestli šukáš tak, jako hraješ, režíruješ nebo nedejsatan píčeš scénáře, tak se nediv, že tě nikdo nemá rád! Už tak peklotyčně otravná až debilní série Vhovněvězící (Inshitdious) se tímto dílem dotkla absolutního dna nehumánního teroru, jakého se může „horor“ na divákovi toužícím alespoň po trošce zábavy a povyražení dopustit. A tak se nyní, v už opravdu na totálních hovnech postavené, retardovaně narkoleptické historce, opět vydávají traumatizovaná bába a dva naprostí kreténi vymítat. Tentokrát pavučiny a další bordel při sáhodlouhém bloumání totálně nic nedělajícími sklepy rozličných starých barabizen, což trvá 95 procent tohohle martýria. Pak sice na pět minut narazí na pěkně udělaného démonka, co zamyká hrtany, ten se ovšem chová tak, že by mu Lucifer patrně vrazil kopyto do prdele a za trest ho poslal do nebe vytírat světcům hajzly. A ty jsou samé semeno a pocákané časáky s dětským pornem, takže totální humáč i pro čerta!!! Absolutní korunu uplácanou z downích hlenů tomu pak nasadí závěr jako z Broučků, kdy se z ničeho nic zjeví maminka s lucerničkou a pošle toho vytlemeného Karafiáta navěky do piče jen tím, že na něj posvítí. Prostě kvintesence úmorné, mentálně postižené scenáristiky, narychlo uplácané za každou cenu, která vás místo vyděšení spíše xmrti unudí.

    • 18.3.2018  21:18
    Tomb Raider (2018)
    ****

    No konečně zase někdo pořádně porajtoval ztracenou archu! A ani nevadilo, že tahle Hrobkojezdkyně nesplnila kástingové přednosti předobrazu jako pičoidní Endželína a slečnu Záhumenskou tentokrát hraje sympatický kluk. Počítám, že i nad ním určitě pár prudkých heteráků přeleštilo. Asi zvyk z džojstyku. Nevadili ani příliš estetičtí otrokáři, kteří než uvrhli hrdinného ťamanského kapitána do špinavého otroctví v kamenolomu, pečlivě mu depilovali jeho mužatkovský homoknírek. Počítám, že přibrali i koule. Asi vši. A už vůbec nevadilo, že firma SONY vyrábí baterky, které i po sedmi letech zahálení v pohodě přehrají videjko či rozdiktují diktafon. Asi Foršprung durš Technik. Prostě i tak svižně dobrodružná, strhující a skvostně udělaná kulantní zábava na nedělní odpoledne s jako vždy excelentně slizkým Goginsem, jenž s tímhle xichtem snad musí být záporná svině i mimo kamery.

    • 14.3.2018  20:46
    Annihilation (2018)
    ****

    Bojlerový poplach! … a tak se čím dál tím odpornější a topornější Natálka vypravila do zmutované džungle, kde chytla do rozkroku nějakou divnou plíseň. Ale mimicky dokonale to vůbec na sobě nedala znát, konstantně prkenný výraz zpruzené piče už měla i předtím. No, je všeobecně známo, že zdejší přechytřelí velkohubí honiči u počítání vloček při čtyřicetiminutových statických záběrech na padající sníh ve Vilnévových artových velesračkách svižnější a zábavné filmy moc v oblibě nemají. A když tomu navíc ještě chybí nějaká ta sice popkornově dementní, ovšem rádobyfilosofická kudrlinka, která by jim zavařila míchu, je zle a chudák film má okamžitě rejtyng plný lupů a otylého pižma. Ale v jedné věci mají pravdu, u Anihilace je opravdu nutno přemýšlet! Zejména nad tím, je-li hloupý kokot scénárista, režisér nebo autor předlohy, či se všichni tři jen snaží žertovně zabrnkat na citlivou strunu bezpochyby mentálně brilantním, hysterickým maďarským gejům. Tak si to shrňme. Na pobřeží stojí maják, ke kterému vede hostilní lidožravá džungle, z níž se ještě nikdy nikdo nevrátil. A do ní nějaký mozkoun neustále vysílá všechny ty spolehlivě mizivší deltaspešlrendžrsbarety, kteroužto marnou snahu obskurně korunuje tím, že tam nakonec nažene spasit Zeměplacku čtyřčlennou traumatizovanou pičí soldatesku. Čili tomu, aby někdo prostě z druhé strany přistavil k majáku bitevní křížník a namrdal do mutující plísně ten fosfor raketkou pěkně z pohodlí paluby, bránil zřejmě pouze fuckt, že by bylo během pěti minut vymalováno a brutálně by se tu pětkovalo, neboť by zbytek filmu vyplnily jen otravně sáhodlouhé Natálčiny flešbeky, jako tomu bylo s neméně topornou a ohyzdou paní Adamsovou u stejně retardovaně podloženého Erajvlu. Ovšem oproti němu se vám rozhodně nebudou tolik lámat sirky v očích, a ač na hovnech postavený, jedná se o příjemně brutální, atmosférický a vcelku zábavný trek dekompostujícím pralesem, přičemž scénu zmutování uječené krávy v uječenou krávu neváhám označit za naprosto vynikající. A taky moc krásně udělaný trek! Takže rozhodně nedejte na erudované kritiky expertních maďarských pastevců, kteří na to čumí s mongolskými titulky na sračkovitých mobilech při cestě na pracák, jen aby se u filmu mohli vyzvracet jako první a bylo jim pak z toho děsně teplo u šulínka.

    • 11.3.2018  20:37

    V dobách, kdy matičku Rus prudili Mongoloidi, se zrodil historicky první sovětský partyzán. Taky to byl sice napůl mongoloid, protože v mládí dostal po palici bolasem, trpěl akutní anterográdní amnézii a každé ráno mu nějaká lepá kunda musela odrecitovat, co vyváděl předchozí den, aby nedostal záchvat, ale jinak heroická normálka. Sveřepě pobíhal skal a stepí divočinou, hladový a roztrhán, a ukazoval eskadronám okupační Hordy, zač je toho piroh v rektu. Musím říct, že tentokrát Sojuzmultfilm uplácal vskutku zábavnou, krásně digitálně výpravnou a bez zbytečného patosu skvěle odsejpající pohádku o řádné osině v prdeli Batu chána, dokonce i s viditelnými cákanci softwarového kečupu, ve které nevypadají pičoidně ani soubojové zpomalovačky. Kolovrat byl sice dle bylinných zdrojů spíše dvoumetrákové animální hovado než šedesátikilový, vztekle šermující gej, avšak Ilja Mlíčňák je dostatečně herecky zdatný a charismatický sympaťák, pročež to utáhl daleko heterodůstojněji než například ten prkenný, kdovíproč všude protěžovaný Čurila Kenovič předloňského Vikinga. Prostě solidní poppelmeňová zábavička z Východního bloku, která chutná daleko lépe na plátně 3 metry a větším než na nějakém vypáleném noutbukovém displeji.

    • 9.3.2018  23:19

    To takhle ukecáte ke společnému čtení Bible na první pohled dravou, děsně lascivní a dokonale vysostruženou velekundu a nemůžete se dočkat, až už konečně nahá klekne na čtyři a odveze vás do ledničky pro lahváče. Načež ji při unyle funivém noření se do evangelií nedostanete z katolických zad ani heverem a při pokusu o jakoukoliv nekřesťanskou praktiku se zaštiťuje krucifixem a ústy sjíždí leda tak Otcenašeho. Přesně něco takového odborná terminologie definuje jako promrdaný potenciál. A naprosto stejné to máte s tímhle Detvišem. První půlka nomen omen a vy si úpěnlivě přejete být mrtvý, když sledujete nezáživné trampoty katalogové rodinky prkenného Wiliše. Ta druhá sice začne neznatelně přirážet, avšak počet mrtvých negrů, portorikánců a bílých socek, jakož i způsob jejich deratizace, by snad neukojil ani nehonivého řeholníka. K tomu všemu neštěstí zvládne Eliáš Hníth tak tak natočit akorát kečupovité amatérské snafporno, tudíž dramatizace a vedení herců na úrovni ochotnického spolku kvadruplegických mimů a kromě Deonofriovic Vincka jsou všichni koženější než galantérie. I ten ultratoporný Karlík Bronson to před čtyřiačtyřiceti lety kosil daleko přesvědčivěji, špinavěji, záživněji a s grácií. No škoda, kdyby se toho nechytla banda mantáků, mohla to být vcelku nekompromisní Smrtonosná smrt.

    • 7.3.2018  20:30

    Parodovat už tak samu o sobě dostatečně legrační předlohu, to je jako nošení pederastů do sakristie. S trochou fantazie se však z toho rozhodně dal udělat solidní pomešní ministrantí grupáč. Ta ale scénáristům generála Franka zjevně chyběla, a tak prostě vzali Opus Asinusi odpudivého polského ufona a jakoby kolem něj jen nastavěli pár dodatečných kamer, které suše sledovaly, jak ten otřesně ubohý mentální moulinex vlastně vznikal. Kuba sice se vší parádou trefil toho retardéra dokonale, nicméně jeho slizce prkenný bratr pobral snad ještě méně talentu než Tomek se Sesterem dohromady, jeho účinkování by se klidně dalo úspěšně parodovat v Katastrofálním kokotovi 2 a daleko lépe by zapadl mezi to toporné obludárium v originále. Když původní Room podpoříte roomem, lze se u té monstrózně bizarní velesračky i slušně pobavit, toto však byla jen nenápaditá, nudná, zoufale nevtipná a nic zajímavého nepřinášející reportáž z natáčení, byť se skvěle groteskně podaným vrchním dementem.

    • 4.3.2018  22:38
    Noční hra (2018)
    ****

    Vkusných, vtipných a zábavných amerických komedií je jako kulturních a pracovitých cigošů. Takže když už se jednou za menstruační cyklus vyžrané šedesátileté matróny Sandry Čonkové nějaká objeví, určitě to hned není záhodno globalizovat po vzoru zkurvených sluníčkářů, a jeden může leda tak s dokonale suchým xichtem Argonauta Bejtmena opatrně pokývat hlavou a uznale zamručet. Tahle rozhodně neparazituje na sociálních dávkách, nekrade vše, na čem drží magnet či na čem lze v Oktávii přehrát cédéčka a nedělá sousedům ze života smradlavou, uřvanou a zabordelenou noční můru. Solidně sarkastický, vcelku originální a tumorný scénář, který se drží daleko od obvyklých fekálů a mongoloidních trapáren, dobře vybraní, přirození a sympatičtí herci, co netrpí zánětem trojklaného nervu, a kulantní výprava a režie z toho udělaly překvapivou výjimku, kvůli které se sice člověk nezačne hned merkelovsky asimilovat, nicméně alespoň na chvíli přestane intenzivně přemýšlet o plošné deratizaci.

    • 1.3.2018  20:46
    Cocaine Godmother (TV film) (2017)
    odpad!

    Doby, kdy Katka bývala Alfou, jsou nenávratně v prdeli. Nyní, ve věku na hranici píchatelnosti, sešlá cévkováním dědka Daglese a dojením jeho stařeckých přestřiků, dostává svému prostřednímu jménu a pomalu směřuje k Omeze. Kvůli geriatrické péči na plný úvazek už i stěží zavadí o kloudnou roli a pózováním v opravdu příšerných televizních svinstvech už se z hereckého hrobu asi jen tak nevydrápe. Tahle Kokainová kmotra asi byla financována nějakou sluníčkářskou nadací pro podporu mongoloidních Hispánců. Režisér to měl patrně jen jako melouch mezi prodejem drog a všichni „herci“ včetně obskurně přehrávající Kateřiny svými výkony aspirují na prestižní mexickou divadelní cenu „El pendejo paralizado“, každoročně udělovanou nejpilnějším spotřebitelům okresu Juaréz. A ten scénář! Och! Jako by si někdo kladl za cíl nahnat na plac co nejvíce postižených cigošů a nechal je volně improvizovat na téma Narcos. No dada, more! Tak papá, Katko, ač jsi v minulosti přinesla mé pravici spousty radosti, máš to evidentně za sebou, tímhle by snad pohrdl i Štefan Segal.

    • 28.2.2018  21:58
    Borg/McEnroe (2017)
    *****

    POZOR!!! Tentokrát sice žádný bojler, avšak bigotním katolickým homosexuálům mohou při čtení této fundované expertní recenze z některých citově zabarvených substantiv a adjektivních vazeb padat doma ze zdí krucifixy! Pozdravujem uja HOMA, želám veľa nových skvelých reklám zakrývajúcich filmovú publicistiku, a hneď ráno pôjdem Hujdajom do McFucka vyskúšať, či dostanem kávičku, aj keď ukážem holú riť. *** Ač bylo v těch dávných dobách, kdy zrovna začínaly uhelnatět plavuně, mým největším sportovním koníčkem závodně si ukazovat s holkama ve školce přirození, oba aktéry jsem ještě zaznamenal. A to zejména v tom kontextu, že furt někde dávali na piču Lendlovi, u čehož fotr pěkně nahlas kurvoval a ulevoval si i jinými žalostnými vulgarismy, zcela neslučitelnými s pseudomorálkou upjatých šosáckých kokotů a už vůbec s očekávaným slovníkem docenta, doktora a kandidáta vět. Naštěstí se ty verbální odpornosti nikterak nepodepsaly na mém zdravém vývinu a vyrostl ze mě převelice decentní, slušný, něžný, citlivý a beznadějně romantický elegán, co v životě neřekl sprosté slovo, a také upjatý, erudovaný, za všech okolností korektní a nesmírně seriózní filmový kritik, zářný příklad „nové a lepší filmové publicistiky“, který nade vše miluje formální hrátky s jazykem… „Na koulích už to stačilo, jebej se výš, děvko!“ … A proto si vás teď, za úzu sofistikované filmově – teoretické terminologie, mohu dovolit oblažit svým bezesporu objektivním, škrobeným, vysoce odborným názorem a s grácii konstatovat, že to byl, kurva, fuckt vyjebaně skvělý film! Zasraně zábavný, kurevsky dobře zdramatizovaný a popiči natočený souboj autisty a neurotika, dvou největších psychošů tenisové hysterie. A také překvapivě výtečně zahraný. U toho švédského Zgudnasyna jsem si celou dobu myslel, že hraje Toma Hiddlestona, a on místo toho famózně předstíral vycukaného Borga, no a u Šejly LaBlafa se jedná o historicky první roli, v níž nevypadal jako prkenný rozkuřovač režiséra a toho vypatlaného, vzteklého amerického pičuse trefil opravdu dokonale. Sleděm na skandinávském treskovém dortu je pak jako vždy excelentní Stelan a také velmi schopná paní Novotná, která je vizuálně daleko snesitelnějším klonem Ňoumy Rampičové. Prostě vikingové zmákli vynikající nehtohryzné sportovní drama a opět ukázali Holému údu, že to jde i bez pomrdaného patosu a zpičeného kýče.

    • 27.2.2018  21:10

    Zdejší zavilí masturbanti jsou zjevně schopni vypulírovat Grünwalda i při tom, když zvednou ze země slimáka a očumujou ho zespoda. A tak není divu, že mimořádně odporná umělohmotná barbína s xichtem jako nahnilá řepa, proti které je totálně přitažlivá mrdna i její strýček Elrond a jíž tam v estetické zhnisanosti zdárně kunduje další mokvavý neherecký vřed – peklotyčně slizká Béla Trn, má na svědomí pár lokálně naškrobených pyžamek s Medvídkem Pů, vylízanou rýhu v několika monitorech a totálně přebušená procenta u hloupé a plytké mattelovské kokotiny. Takže si místo téhle sračky Radši dejte bacha, tam je sice taky obskurně hnusná blondýna, ale filmik má aspoň genitálie.

    • 20.2.2018  21:17

    ♫ Když si oslizlou pizdu vezme cáknutý chuj, pak maj jedinej záměr - znudit tě xmrti stůj co stůj. Celej film jen tak sedí a hubou kydají hnůj, když si oslizlou pizdu vezme cáknutý chuj. ♫ Tak, velkohubí sebemrskačští artoví hnědopichové se již řádně vycákali a myslím, že je akorát tak čas na názor soudného heterodiváka, který se domnívá, že film má plnit zejména svou elementární funkci, kterou je zábava. A tou dvouhodinové sledování unylého autistického vycukávání nějakého nabubřelého přitepleného potrata, co sem tam pooooooomalinku šije hnusným starým bábám pytle na brambory, aby vypadaly ještě starší a hnusnější, rozhodně není! Prostě dokonalé krmivo pro pozéry, perverzní masochistické nudofily a otravolály, no a samozřejmě pro všechny ty obvykle beznázorové přikyvovače samozvaných odborníků, co se raději uotravují xmrti, než aby přiznali, že to byla manýristická hemoroidogenní velesračka, navíc citlivě doplněna mimořádně odrhovacím sluchožravým klavírem z němých grotesek, ze kterého vám po půl hodině začnou po celém těle naskakovat mokvající puchýře. Velesračka zcela bez děje, pojednávajíci ve vyfetlých, rádoby psychologických etudách pouze o tom, jak si snobský aspergerální retardér nabrnknul sice vypatlanou, avšak cílevědomou servírku, a ta mu způsobuje zcela nezáživné záchvaty kokotismu. Ale co taky čekat od osvědčeného komatizéra Endrzna! Ovšem zahráno je to samozřejmě excelentně! Danek Den deklaroval, že už na to sere a že je to jeho úplně poslední uspávačka hadů, proto se na ni nebývale pečlivě připravil. Počítám, že si v rámci Stanislavského metody před natáčením nějakou tu psychózu schválně skutečně uhnal, a i ta neméně skvěle kundující mu ohyzdná pypka se snad jako iritující piča už musela narodit. Takže, pokud zrovna po projekci nemilujete krvavé stopy chrupu po celém těle, pročež děkujete spotřební elektronice, že jste se tou nudou nakonec neukousali, neboť jste měli zrovna v mobilu totálně záživnou fotku tmy v prdeli, kterou jste mohli s nebývalým zájmem celou tu dobu nadšeně analyzovat, zabavíte se daleko lépe, když si místo toho pustíte na zem pár porcelánových talířů a budete se po nic dvě hodiny bosky procházet.

    • 16.2.2018  20:31
    Accident Man (2018)
    ***

    Bitky jako z baletní přípravky pro bukanýry, hudba z porna, dechzastavující neherecké výkony prkenného napomádovaného geje Asskinse a poliomyelitického čokoládového otyloně Míši Jé Bílého, scénář a dialogy jako by se někdo s mongoloidním kukučem, rozštěpem a pokřivenýma ručičkama snažil do vybryndaného jogurtu na krmící židli prstem přepsat Odplatu namixovanou s Džonvíkem. Ovšem na druhé půlce prdele je to takové roztomile přímočaré, perverzně zábavné a odsejpající, takže pokud se mentálně naladíte na pokojovou rostlinu, vyklopíte pár lahváčů a vypnete indikátor nevkusu, dá se u toho sto pět minut vcelku bez zlobení dost dobře kompulzivně žužlat vlastní palec. Rozhodně zatím nejlepší bliják toho koženého gogotanečníka.

    • 14.2.2018  21:30
    The Ritual (2017)
    ***

    Bojlerový poplach! Když se čtveřice oslizlých traumatizovaných velkobritských obstarožních otyloňů vypraví na funivou túru severním Švédskem, může z toho být buď tklivé přežívací drama dle skutečných událostí o tom, jak je jednoho po druhém sklátí infarkty při urputném drápání se na 690 metrů vysokou velehoru jménem Kuormakka, nebo skorohoror o tom, jak je jednoho po druhém prostě něco sežere. Toto je ten druhý případ, v němž to nejdříve vypadá, že se ty otylé výletníky v solidní atmosféře syrových kulis severní Skandinávie snaží unyle a plagiátrosky jednoho po druhém sežrat Záhada Härkärvaarské čarodejnice, tudíž se při otravných, rušivých haluškách ve vrčícím nočním lese málem umlátí hlavama o stromy, přičemž se ti pičusové chovají jako hysterické blondýny, co zabloudily v šopinpárku a nemohou najít nehtové studio. Pak však přijde ta relativně zajímavější polovina, ve níž vyjde najevo, že je nezkouší vybubat jen pár hrozivých větví, slaměný panák a vykuchaný Tedybér, nýbrž nefalšovaný lidožravý potrat germánské mykologie, vzniklý když tenkrát Lokki zahýbal Sigyn a šukal skot. Ten sice chrchlá runy solidně démonickým barytonem, nicméně na pohled je to takový trapný parohatý krávoid, strašidelný asi jako Satanklauzův sob Rudolf, co se na chůdách vydal na maškarní bál Kokakoly převlečený za žirafu. A to je trochu škoda, protože kdyby spatlali méně směšnou obludu, přidali kečupu a ubrali houbiček, byl by to rozhodně nadprůměrný spektákl.

    • 11.2.2018  22:03

    Jak se jen odborně kriticky vyjádřit k filmu, jehož doslovnou náplní je: unylá reportáž ze zasedání sněmovny, psaní na stroji 1, nudný projev v parlamentu 1, psaní na stroji 2, nezáživné a špatně zdramatizované intriky a pošťuchování nabubřelých degenerátu, psaní na stroji 3, unylá reportáž ze zasedání poslanecké sněmovny 2, trochu méně nudný projev v parlamentu 2, konec? Inu, nezbývá, než se opět úchylit do hřejivé náruče sofistikované filmově teoretické terminologie a pouze erudovaně konstatovat, že to stálo pěkně za piču! Prostě dvouhodinová kýčovitá kostýmní pruda, zábavná asi jako žvýkání kožené vazby oxfordského slovníku při strojovém předčítání politických dějin Druhé světové války. A tak to jediné, co vás při projekci téhle otravy dělí od bolestivé smrti nudou, je sledování opravdu geniální kreace Geryho Starce v roli Nemockéhokostela, jenž podle všeho udělal svým slavným projevem „We shall fuck …“ naprosto totéž, co král Jiřík, který se tenkrát kvůli Hitlerovi i odnaučil kokotat. No, ať už byl tím hrdinou, co žvaněním stmelil ledvinkový puding kdokoliv, a film byl opět patetický rektobol, fucktem je, že jsem viděl snad tu nejúžasnější ukázku dokonalého herectví, jakou kdy kamera zachytila, tudíž je opravdu škoda, že Osrala zase dostane nějaký toporný negr.

    • 5.2.2018  20:49
    Braven (2018)
    **

    Srát se do famílie amerických dřevorubců není radno ani pro psychotického velkoobchodníka s chechtacím práškem. Táta má totiž průpravu u Dotraků, dědek je sice senil, ale bývalý zabiják Avatarů, máma lučištnice s permanentním premenstruačním syndromem a fracek je tak hustý, jako by právě vylezl z negerské polepšovny. No, jednoduchá ramboidní tupost je to teda řádná, režisér i scénárista měli asi neštovice, když se bral na základce Aristoteles, nebo sem tam šňupali rekvizity, nicméně nasnímali to docela líbivě, je to mile brutální a Momoň to dává vcelku charismaticky. Takže to, jak se tady dva odpadující pupušové snaží umlátit příliš optimistického Ryčího kabelkami od Vuitona, kdy jeden to patrně viděl v jazyce, nekompatibilním pro jeho míchu a bez mongolských titulků, tudíž zažil mnoho překvapení, a druhý opětkoval Blejt Ranra 2049, berte jen jako milé rozptýlení. Je to přesně na opruzenou dvojku.

    • 3.2.2018  22:02

    Prostě takové normální šosácké předměstí. Divný táta s divnou tetou vyautují divnou mámu, divný synek zůstává v autistické ulitě, záhy se objeví divný pojišťovák a spolu s divnými řidiči autobusu se všichni vzájemně semelou v divné vybíjené. A div se světe, je z toho zábavně divná, hravá, skvěle natočená i zahraná, výpravně vymazlená černotumorná popičofka, takový Hičkok na pervitinu, čtvrtý nejlepší scénář divných židích bratrů (mají jich dobrých přesně pět) a jednoznačně nejlepší film Žužu Žorže (zatím natočil jen samé otravně divné sračky). Z čehož opět plyne poučení zásadně nevěřit zdejším rozumbradickým milovníkům pánských rekt a vždy se raději přesvědčit na vlastní oči, jací jsou to divní a nevkusní kokotci.

    • 2.2.2018  20:49

    O grilovaných jen dobře, avšak tryzna za Sbor dobrovolných hasičů Marlborolandu by se určitě s heterosexuálními scénáristy v zádech dala zmáknout akčně, zábavně, vkusně a bez ruptur konečníku, a ne jako pateticky telenovelizované maskulinní pošššťuchování müžných, do pül pasu svlečených, perfektně depilovaných, no prostě mačččo ültrasprávňáckých pyjonýrů, jejichž jediným životním posláním je za každou cenu hasit, ať už hoří, nebo ne, jen sem tam proložené unylými a nic moc udělanými veselými historkami z hašení. Holt být lesní lopata u Požíračů horkých psů, to není jen tak. To jeden musí být minimálně přenádherný, osvalený a sveřepě angažovaný doktorand astrofyziky s postgraduálem z etiky, rétoriky a dokonalých mezilidských vztahů, takže rozhodně žádné „What had you hotshots (Tzarya fingers in cunt) / what had you been doing / that you our little brew… brew… brew… brew… brewery / left burn to ruin …“ jako všude jinde! Pozn. překladatele: © verbal 2018. Všechna tráva vyzrazena. Pokud si to nějaký uvědomělý přesličný anglosaský hasič byť jen zanotuje na hajzlu, je povinen navalit tantiémy ve výši 50$ za sloku na můj účet, jinak mu zarazím do prdele OSU.

    • 29.1.2018  21:03
    Velká hra (2017)
    ****

    Po Zkurvysynovi ze Stěnové ulice přichází Pizda z Losích Andělic, aneb další glorifikace jakože děsně kůl usvědčeného podvodníka. Rychloprstá Molly byla sice morálně méně závadná než Čorkař Banditfort, protože de fuckto obírala jen stát a přeplacené zmrdečky, kteří si mohou za jednu noc dovolit promrdat v pokru roční rozpočet menší rozvojové země, avšak poselství je jasné! Ojebávej, koho můžeš, ale když o tom pak napíčeš knihu s nádechem bulváru, ve které ze sebe uděláš v děsně šik renegáta, záhy o tobě natočí i film a z následného píárka budeš rýžovat ještě víc než za časů zbojničení. Tak čichej, maďarská kundo, až si to jednou odsedíš, můžeš si najmout někoho, kdo umí alespoň v jednom jazyce gramaticky správně formulovat, a taková Jebka z Čapího hnízda, Endyho hra, Malý zmrd, Maďar Babitch nebo Kdo chytá v řepce se určitě mezi lopatami ujme a urobí z teba tohto akože novodobého Robina Úda, čo Čehúňom bral a sebe dával! Ale zpět k filmu. Holka samozřejmě vůbec, ale vůbec neměla prsty v pračkách pro Rusáky, kdepak!!!, a tak si teď babochlapské lesby, jako například Degenerovaná Elena, nadšeně čechrají bobry nad tím skvostným příkladem úspěšné, silné a sebevědomé ženy, která to natřela jak chlapům, tak slepému justičnímu systému. Prostě pohádka o Bezelstné piči výhradně na základě sebepropagační pičí knihy, které už jen dle vlastního konstruktu filmu mohou uvěřit jen ti, co žerou seno. Natočeno je to ovšem naprosto skvěle, odsejpá to svižněji než průjezd progelovanýma čtyřkama, i ta afektovaná slizká rezavá trubka konečně ukázala alespoň náznak jakéhosi herectví, byla vycpaná a nabalzamovaná tak, že by ji člověk v pár závěrech dokonce málem prohlásil za píchatelnou, a scéna, kdy ji otylý strýček z Naší kozy přijde domů slušně požádat o spolupráci, je jedna z nejsugestivnějších, jaké jsem kdy viděl. Takže tentokrát jen jedna dolů za společenskou závadnost námětu.

    • 26.1.2018  20:39

    Typický příklad toho, jak dokáže špatný přívěs dokonale odpudit. Podle něj to totiž vypadalo jako retardovaná kokotmédie pro lopaty, osazená navíc ke vší té tuposti slizkým prkenným vypleštěncem s downovým syndromem – Čuníkem Tatůmem, a ultratrapně vypadajícím kysličníkovým Pseudobondem. Na výstrahy nedbaje jsem na to dost znechuceně včera poklikal, abych si po projekci zchladil péro pohrdavým zvratkem, a ejhle! Ona se z toho nakonec vysvrbila vcelku sofistikovaná kokotmédie o lopatách, které až takovými lopatami nebyly, když dokázaly vyfotosyntetizovat poměrně fikanou a zábavnou rozkrádačku. Agent Nulanulaprasečí xicht tolik tragický rozhodně nebyl, jen ten neherecký mongoloidní rypák se jako obvykle nevysvrbil nijak a kapku to celé kazil. Avšak toporný down netoporný nedown, bavilo mě to daleko víc než Štefanovi dřívější Klůnyho manekýni.

    • 22.1.2018  21:32

    Co děláme v ASSgardu? Strážíme předaleké galaxie! Další „seriózně“ pojaté trampoty dokonale depilovaného homoboha hromü a bleskü již byly zřejmě kontrakokotivní. Do temnoty a brutality zamířit nešlo, aby davy juvenilních dyslektiků náhodou neutrpěly traumata spojená s fekálními inkontinencemi, tudíž zbývalo po zaslouženém úspěchu Strážců gaylaxie jediné, a sice natlačit trakthor do tumorné noty. Obřezaný maorský smíšek Lajka Mamtiki rozhodně nebyl špatnou volbou a se šarmem sobě vlastním obvyklou mrveláckou sériovou čalamádu pro debily rozhodně osvěžil a mírně přetáhnul přes okraj žumpy. ASSgardská mykologie sice stále dostává ve sjednocených barvách Benetonu na progelovaný anus tak, že by z toho Vágnerovi povisl Lohengrin, a ke všem těm AfroAssům a ŤamanoVanům ještě bezprecedentně přibyla i Negrovalkýra, takže počítám, že se v dalším díle konečně spravedlivě dočkáme i nějakého toho Nilfheimmohamedána či Muspellportorikánce, nicméně jinak tentokráte Pájka skvostně vyautoval toho toporného buzerantského kladiváře s rozkokošně pürpürovou pelerinkou zejména zbrunetěnou, neuvěřitelně píchatelnou a skvěle hrající Blanšetkou, výborným Hulkem a hlavně vlastní kreací kameňáka Korga, jenž s cigánskou dikcí neustále trousí humory, sušší než klín farské posluhovačky. Rozhodně jedna z těch snesitelnějších omalovánek pro předčasně potracené.

    • 18.1.2018  21:20

    Sekndhendové filmy bývají vesměs ošuntělé, natočené za příspěvky Armády spásy, osazené topornými rozkuřovačí či rozkuřovačkami nějakého toho beznadějného režiséra amatérského porna a dovolenkových videí, mají sysluprosté narkomanské dialogy a některé z nich dokonce i smrdí. Tento je sice naprosto jednobuněčný a bez jakýchkoliv bičíků, nicméně nějakých větších aktů násilí se na tupě zírajícím divákovi nikterak nedopouští. Tvůrci patrně poslali nějakou kozatou dvacítku s aftami na samotného Wiliše a ten, patrně spokojený s přesvědčovacími metodami a vědom si toho, že jeho gerontoportfolio v posledních letech už stejně míří směr prdel, jim na to kývnul, aniž by sežral celý rozpočet. Tudíž zůstalo ještě pár drobných na čtyři další, poměrně slušné skoroherce, kteří ten bulharský pornokomparz nakonec přehráli. Prostě tři bratři v triku, dva protřelí přirození sympaťáci a jeden odporný slizský prkenný rypák, zřejmě syn majitele sekndhendu, vezmou Wiliše do partičky a vystřílejí agresivní gang velkoobchodnílů s bílým, žlutým, hnědým a černým masem. Ač lacině natočeno a jednoduché jako kopačka do koulí, scény plynule navazují, více se střílí, než mluví, dialogy potvrzují, že scénárista bez fantazie má minimálně učňák z nemongoloidní komunikace a ani moc pičoidně nevatí. Rozhodně jsem s Brůsem viděl daleko rakovinotvornější sračky.

    • 15.1.2018  21:20

    Tak já, jakožto zdejší největší expert na nemocné mulťácké kokoty, musím konstatovat, že je naprosto zřejmé, na koho Better watch out cílí. A rozhodně to nejsou škaredí olupení panicové s psychiatrickými diagnózami, žonglující ze svých pokojíčků během frenetického kmitání pravačkou cizími termity, ve kterých zjevně mají značný moulinex. Krištof Dokloval zde skvěle namixoval všechny myslitelné kongruentní přístupy, takže tato originální, svižná, překvapivá a zábavná vánoční pičovinka s famózně zmáknutým náctiletým psychošem může propadnout snad jen u zamindrákovaných samolibých pacientů, egoistických mudrlantských emohomosexuálů a samozřejmě u ŽIVÝCHMRTVÝCH s vyhnitými dutinami lebečními. Jakožto zdejší největší odborník na wykydpedické polyhystery, notorické matrice archetypálních enunciací filosofické skepse jako například „Nemrdám, tedy trolím!“, experty na přirostlé předkožky a specialisty na honění mikrošulinů tak snímku uděluji čtyři plnotučné hvězdičky. Better watch again.

    • 14.1.2018  20:55
    Tvář vody (2017)
    *

    Vilém Býkovský míval bizarní, fantaskně temný potenciál jako málokdo. Někdy před 11 lety však, jako jeho zjevně velký vzor Štefan Hracíkopec, prošel přechodem, ztloustnul, začal chovat kočky a točit troubící jeleny a panenky s porcelánovýma hlavama pro hormonálně destabilizované prasnice či náctileté homodebily, ze kterých se chce nemenopauzujícímu heterosexuálnímu divákovi akorát tak Blade. Těchto Padesát odstínu puškvorce kombinovaných s RyboÍtým satanžel není výjimkou. A tak si němý, neskonale iritující, odpudivý babochlap ze zoufalství narazí žábochlapa, neštítíc se mezidruhového křížení se s ním bez váhání vytře, a já v tom lepkavém přívalu estrogenní červenoknihovní prudy jen čekal, kdy ta piča naklade ichtylovi jikry a on mezi žábrami procedí „FrogÍtý foun houm“, čímž si brnkne do Vodníkova pro stěhováky. Sice nutno na druhou stranu uznat, že je ten přiteplený kýčovitý opruz skvěle zrežírovaný, výborně zahraný (Míša Šanón je snad slizštější než cigánské hračky) a vizuálně retropotuněný tak, že i ty vajíčka natvrdo asi vytáhli po šedesáti letech z mrazáku, nicméně nemasochisticky založený, duševně zdravý jedinec taky přece nezačne dobrovolně píchat enormně otylé padesátky se třemi bradami, aby se pokochal fakt realistickým knírem, hmatatelnou sadou ojetých pneumatik a autentickým puchem žluklé rybiny.

    • 12.1.2018  20:56
    Čára (2017)
    ***

    Popiči režisér + jebnutý strihač = 3,4999. Ďalší silný argument pre kultúrnu Európu k tomu, urobiť uprostred Maďarska kolmú čiaru zo severu na juh a všetko od nej na východ pripojiť k okresu Užhorod, nech si tie animálne jebky deratizuje car Vladimír. Videl by som to tak niekde tesne za Popradom, aby nám v Šengene zostali Tatry a v najväčšom uhorskom popovom hite sa nemuselo začať blýskať nad Fatrou. Prišli by sme síce na chvíľu o Červenáka, kým by sa Ďuro konečne z tej cigánskej riti neodjebal do Prahy a neurobil zaslúženú dieru do sveta. A potom hneď hermetický múr ako hovado bez akýchkoľvek prechodov, ostnaté drôty, nášľapne míny a elektrický plot, aby nám skorumpovaní Hrycovia nevpúšťali do civilizácie to skokotené kriminálne svinstvo a ghetové hnedouhry. No, možno by som ešte pred tým odoslal HOMA späť na salaš, Maďarsko-ukrajinská databáza tam citeľne chýba a ani tomu obskúrnemu bačovskému marketingu by sa tam nikto nesmial. Ináč opäť celkom kulantná prácička, Peťko, len si si mal najať neožraté nožnice a nabudúce by som si prosil šťastný koniec, to znamená nechať tých odkundesov dojebať sa medzi sebou kompletne!

    • 10.1.2018  22:10
    Veronika (2017)
    **

    Veronyka Mižigarová vyrůstá ve zvláštně neutěšených poměrech. Extrémně fertilní matka Mižigarová se může posrat, aby uživila své dětské přídavky, tudíž je furt někde v prdeli a shání barevné kovy, přičemž však celá pětičlenná famílie zdá se legálně kočuje v luxusním bytě, zabírajícím celé patro, v němž dojít z jednoho konce na druhý vyžaduje půl dne, pohorky a buzolu. Veronika má permanentně na krku všechny brilantní mladší sourozence – mentálně nedostatečného, pochcávajícího se Romana, slaboduchou Sandru a rychloprstého Dezidera. Ač nejstarší, je Veronyka taky piča. Nebo se aspoň tak chová, zejména, když během zaromování slunce vyvolá něco, co klidně může být mayský démon, čert, Káča nebo jen starý cigoš vyválený v bahně, co se jim pak šourá po kvartýru, dělá bordel a sviní zespoda všechny matrace. Ten dehtový neposeda Veronyku posedne neposedne, a dělá to sveřepě tak dlouho, dokud ji nepřinutí pořádně otevřít hubu a zařvat „Uááááá“, a dokud přiopilý, službu konající městský strážník Milan Varga nenapíše do protokolu, že šlo o „paranormálňý zjef“. Pak to skončí a ani není nutno toho nezbedníka poslat zpátky do kvíje nebo do prdele. Zbytečně hezky natočená a slušně zahraná, v pár okamžicích i atmosférická, avšak z nekonzistentních hoven uplácaná rychlokvaška bez hlavy, paty i čehokoliv mezi tím. Plazivý Pako se sice stále urputně snaží pořádně si nagelovat démonoskop, ale zdá se, že se famózním REC 2 zcela vymítl.

    • 6.1.2018  21:51

    Plochočárníci ryloudyt jsou naprosto zbytečnou předělávkou už tak otravného a nezáživného Ševcova originálu, založeného na bulvárně semikudlankovských Můdyho blábolech. Jen tu nudnou pičovinu osadili slizštějšími herci (ano, Elena Stránková je stále obskurně odporná a ultimativně nesympatická a Diego Měsíc začíná čím dál tím víc vypadat jako zlý vyžilý pederast z mexických telenovel), „kapku“ zjednodušili, aby si i nejbrilantnější zástupci mladé degenerace nemuseli zavařovat míchu slabikováním určitě neexistujících termitů jako elektroencefalogram, kardiopulmonální resuscitace nebo juvenilní oligofrenik, a doplnili o pár nudných trapných bubáků, které si takový astrální dobrodruh může uhnat při tom jakože eNDÉčku. Ovšem jinak samozřejmě vím, že posmrtný život nade vši pochybnost existuje, stejně jako ten předsmrtný, neboť jsem se o tom na vlastní astrál několikrát přesvědčil. Každý erudovaný astrální cestovatel totiž ví, že se kvůli naprosto totožných posmrtných zážitků nemusí nechávat zkomatizovat partičkou kokotských lapiduchů, nýbrž bohatě stačí večírek s kvalitním Elkem nebo vývarem z ajahuasky. Jeden takový se kupříkladu zvrhnul na podzim roku 2011. Asi patnáct minut po perorálním podání výše zmíněných dobrot jsem se náhle vznesl a napálil xichtem do stropu. Když jsem se pokrytý astrálními pohmožděninami otočil a podíval dolů, spatřil jsem ladné křivky fyzického verbala, jak se s přitroublým výrazem rozvaluje na sedačce a z koutku úst mu vytéká slina. Chvíli jsem se rozkošnicky kochal pohledem na to nádherné tělo mladého Apollona, načež jsem se pořádně odrazil, proletěl ostravským smogem a namířil si to přímo na západ. Asi po hodině letu přede mnou najednou tunel jako kráva! U jeho ústí stál excelentní kriminálník Pája Bém, na hlavě kšiltovku Metrostavu, ve tváři výraz finančního zajištění do konce života, pomrkával na mě a klepal si na Rolexky, ať prý co nejrychleji letím dál, než to praskne a už se na Letnou nedostanu. Raději jsem ho poslechl, načež jsem zjistil, že mám patrně nějaký škraloup a po smrti mě asi čekají věčná muka. Cestu mi totiž náhle zastoupila prateta z matčiny strany a v rukách obří mísu zkurvené žemlovky. Tu nesnáším, protože mě tím svinstvem od tří do šesti let každé prázdniny dennodenně vykrmovala. Tvářila se nasraně a řvala, že to prostě budu žrát, nebo jinak udělá špenát, což je pro mě snad ještě horší noční můra! Natáhlo mě a zachvátila panika, naštěstí jsem v její obraně uviděl mezeru mezi lapačkou a stěnou Blanky, tak jsem to tam okamžitě napálil, se štěstím proklouzl a mazal dál za světlem. Než jsem však k němu doletěl, objevil se přede mnou z čista jasna Értn Sena. Celý brunátný v obličeji, hystericky gestikuloval a portugalsky na mě ječel, že tu nemám, kurva, co dělat, na Letnou mě prostě nepustí ani za pytel sušených čuráků a ať prý okamžitě táhnu do piče, nebo mě přejede Meklerenem. Najednou stopka, zatmění, a se svistem jako prase mě to bleskurychle vtáhlo zpět do fyzického verbala. Když jsem se plně zresuscitoval, zjistil jsem, že mám plnou hubu vyblité žemlovky a na břichu stopy pneumatik!!! A od té doby někdy v noci slýchávám z hajzlu řev čtyřtaktního přeplňovaného šestiválce. To jsou věci, co?! Asi o tom v budoucnu napíču tak tucet knih, pětkrát je zfilmují a Netflix o mě natuty pak ještě udělá seroš! Doufám, že mě bude hrát balkánská mrdna Nina Dobrev. Ta je ostatně jediným důvodem, proč na to čumět, i když by ji jeden daleko raději viděl klečet nahou na čtyřech, než neumětelsky předstírat herečku v nějaké unylé sračce.

<< předchozí 1 2 3 4 14 28 41 54
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace