verbal

verbal

Čuk Rorýs

okres Ostrava
Ježíšův strejda Karel

5084 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 15 28 42 55
    • 16.10.2018  21:29

    Tak dlouho se chodí s gelem do gejklubu, až se prdel utrhne. Byť rerimming trapné Sendleroviny, zhostili se žabožrouti této plagiátorské buznomédie poměrně s homoctí, ubohému originálu šarmantně rozorali anál, přičemž se nevyhýbali ani temně růžovému tumoru včetně týrání slepeckých psů a lízání žluklých důchodkyň. Je z toho vcelku zábavná situační homotaškařice o tom, že předstírat buzeranty se nemusí vždy vyplatit, protože je to přeci natolik přirozené, že i zarytý heterosexuál při tom může úplně klidně dostat chuť na kolonoskopii senegalským kabanosem. Jaká to bude bomba, to se teprve ukáže, až to na Al Džazíře zhlédne Pařížský výbor ISIS pro korektní chování zkurvených sluníčkařských džaurů v Eurochalifátu a vyhodnotí, není-li dle Koránoústavy předstírání homosexuality pravověrným čmoudem, ač za aláhulibým účelem dokonalé parazitické asimilace, náhodou na cenu Karlíka Hebda. No, snad nemaluju Mohameda na zeď, když tomu napálím plnotučnou trojku.

    • 10.10.2018  20:44
    Venom (2018)
    ***

    Přesně takhle by to vypadalo, kdyby Spájdrgej nebyl trapný náctiletý buzerant. Čili poměrně zábavný pořád homix pro trochu dospělejší mongololidi, kde však nikdo v bukanýrsky zaříznutých elasťácích nedělá „vžžžžuuum“ a necáká po chlapech jogurt. Homix, ve kterém Tomáš Tvrdýy prokazuje, že když zrovna nepředstírá nějakého toho existenciálně zádumčivého morouse s konstantně strnulým, kyselým výrazem typu „právějsemsiukousžalud“, co jednou za hodinu řekne „gogo“, je herecky úplně v prdeli a mimický boj s mimozemskou tasemnicí prohrává na celé délce tlustého střeva. Ale nevadí, i tak se to dá vcelku bezbolestně odsedět a mít to pár detailních záběrů na cákající krev z ukousaných hlav, trochu jadrného pičování, několik vtipů o mrtvých dětech a sem tam nějaké ty ryby a kozy, ještě bych i jednu přihodil.

    • 6.10.2018  22:16

    Po rozvodu je rozhodně nejlepší mít děti střídavě v piči, už jen proto, aby bývalým partnerům dočista nejeblo a měli trochu času i na své oblíbené předrozvodové koníčky jako například výherní automaty, závodní alkoholismus, píchání sekretářek / čističů bazénů či ono tolik populární živení nepřekonatelného odporu jeden k druhému. Jen takto lze nastolit dokonalou odlukovou harmonii, ovšem pouze v případě, není-li le papa slizký vyžraný psychopatický žabožroutský debil, který si neuvědomuje, že antikoncepční selhání si pěstujeme na orgány, a nikoliv proto, abychom si to po zapuzení mohli jejich prostřednictvím řádně vyřídit s tou frigidní krávou / tím povislým kokotem, co si lajsli dát se rozvést s takovou superkundou / megaborcem. Orgánovou banku je nutno udržovat v klidu a teple, a ne ji ustavičně vycukávat, protože čím je dárce psychicky stabilnější, tím je játro, ledvina nebo kostní dřeň transplantabilnější a tím ochotněji vás pak někdo v důchodu živí, cévkuje a utírá vám prdel. A pokud si to neuvědomíte, nestřelíte pak toho labilního spratka ani Albáncům na porno, načež vám zbyde jen narušený příživník pro pláč. Docela mile chladná civilní etuda ze života vítačů islámských parazitů, jímž záhy šaría takovéto nemyslitelné historky típne, pizda prostě ve dvojce dostane šutrákem, během pěti minut bude nastolen pravověrný řád a zbytek filmu kamera stráví korektním a bezkonfliktním čuměním do koberečku za řevu muezína. Etuda, jíž kapku chybělo mementní dotažení až k devastujícím následkům chování takového hovada, a které by rozhodně o stupeň zvedla hodnocení lepší střelecká forma na konci.

    • 3.10.2018  21:14
    La casa de papel (TV seriál) (2017)
    *****

    Partička španělských muklů vedená semiautistickým panickým šprtem se rozhodla devalvovat Euro a je z toho espectáculo de puta madre aneb téměř osmnáct hodin skvěle natočené a fantasticky zahrané divácké onanie s úžasně napsanými dialogy a postavami, mezi nimiž jednoznačně kraluje famózní Alonsovic Péťa v roli chladně mentorujícího bezemočního narcise Berlína. Některé ty náhody a jakože geniálně predickované rošády jsou sice místy kapku prvoplánové a přes statistickou hranu, nicméně i tak se jedná o jeden z nejlepších serošů za posledních pár dekád, který sem tam pomalu nejde vypnout, po jeho skončení máte vyloženě absťák a třepete se na další řadu, přičemž vám původně italské Skal a stepí divočinou, odrhovačka chytlavější než kapavka, bude znít v hlavě tak dlouho, dokud se nevydáte do Dolomitů a neodprásknete tam Mussoliniho.

    • 1.10.2018  21:56

    Patryk je sice bulvární hovado, co sem tam u psaní scénářů šňupe granulovanou samohonku, načež jsou návaznosti některých scén pro nenarkomany těžce diskutadebilní, nicméně točit opravdu umí a je i příjemně surový. A tak tu máme další, až komediální, państwowe panoptikum vypatlaných animálních krimošů, plné bezskrupulózních kurev (verbálních) a také bezskrupulózních kurev (jejich neméně humánních, ohleduplných a mozkově brilantních drahých poloviček, mnohdy neverbálních, protože mají furt něco v hubě). Je vidět, že režisér má uzavřenou skupinku oblíbených rozkuřovačů, které pravidelně obsazuje snad do všeho a jen jim prohazuje role, což mnohdy působí dost rušivě, avšak i tak je to poctivá porce kulantní pšontkovské řeznické komedie, kterou opět ozdobil Bohuš Linda a naprosto dokonalá Katka Warnke v roli barbíny s doktorátem z astrofyziky. Každopádně poslední DeVegovaný Pitbul bez všech těch slaboduchých olmerojáklovin byl ještě o třídu lepší. PS: Opinia zajebista, szanowna panno emmo53, no komendanci, kierowcy, księgowi i inne kutasy z tego teraz na pewno pierdolą, bo odpierdolić literę „k” to jest v polskim, kurwa, niemożliwe!

    • 30.9.2018  21:09

    Oslizlý, nesympatický, přehrávající a místy ukrutně trapný PseudohomoDelon se snaží retardovaně vyprcat vozíčkářku, i když je mrtvá na spodek. Navíc místo toho, aby si nechal přerazit páteř a bylo by to za pět z voleje, sníží se na její úroveň jen jako a toho kripla pouze předstírá. No hihň! Je z toho parakomický, paraúčelový, parapřiblblý až paradebilní pohřeb obvykle šarmantní a zábavné žabožroutské komedie (pokud zrovna děsně tumorně neasimiluje migranty), určený výhradně pro enormně otylé uklízečky a dělnice, toho času na pracáku, co doma lačně 24/7 přepínají mezi megahity TV Hovna a Primitive Love, aby si taky užily trochu té chitré a fťypné romantyki. No, možná že to upřímně pobaví i pár postižených, co vědí, že dva plnotuční paraplegici do sebe mohou leda tak vášnivě narážet vozíkama a předstírat paraorgasmy, pokud ona nemá bezbariérovou kundu a on nájezdovou rampu, parkovacího asistenta a elektromotor v prdeli. Pro kohokoliv jiného merde terrible par excellence.

    • 29.9.2018  22:46
    BrainStorm (TV film) (2008)
    *****

    Mít doma dementního dědka, v posteli nenasytnou dvacetiletou maďarskou nymfomanku, v čekárně armádu psychotických hysterek a v zádech stále dravou a dominantní exmanažerku volného času, to by nakonec uvrhlo do totální letargie i naprostého mámtovpičistu Ivana. Naštěstí jsou na to prášky! Když jsem se onehdy Bubáka ptal, kde ty pilulky na Alzhajmra jakože seženu, abych se den co den nemusel divit, proč mám, kurva, furt narvané kapsy zauzlovanýma kapesníkama, řekl, že prý v Boží lékárně. A tehdy jsem se vyděšeně rozhodl, že jestli Bůh vypadá jako Liška, tak to radši risknu u konkurence, protože v nebi zjevně fetujou, oprostím se od veškeré dosavadní askeze a odříkání a pořádně si zahřeším. Akorát že mi to u éšopu G-bay.org furt hlásí, že stránka neexistuje, a tak teď držím v ruce pět zauzlovaných kapesníků, zmateně na ně čumím a nemůžu si zaboha vzpomenout, kterouže tu manželku bližního svého jsem to vlastně chtěl požádat. No nic, posmilním je asi tedy všechny. Mozkobouře (Kde to, kurva, jsme, Jirko? V Komonvelsu?!) rozhodně není o urputném vymýšlení zbytečných korporátních kokotin, jak by mohl kulturně zaprodaný název napovídat. Je to příjemný, milý a mlaskavý film s kardiem, jaké už se dneska netočí! Film, po kterém se i cynický divák jen tak přiblble usmívá s vědomím, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, a jak už to v pohádkách bývá, i když se zdá, že všechno je pičou ke zdi, lze to s trochou tumoru vždycky nějak otočit do aspoň trochu přístupnější polohy. Inšalah, samozřejmě! Prostě Epštajn v nejlepší formě, ten Nezván Nečekán zase dokonale koncertuje spolu s panem Věkem, no a Bubák to má jako obvykle pevně v uších, už nejmíň po sté ukazujíc, že držet jej v mantinelech televizní produkce je plýtvání perlami na svině v maloměstských obývácích. PS: A všechno nejlepší k dnešní půlce cesty za Ředitelem, vole!

    • 27.9.2018  22:37
    Byl jsem Youtuber (2018)
    odpad!

    Co je ještě více degenerující, než 24/7 smažit degenerativní hry? Čumět 24/7 na zdegenerovaného dementa, jak smaží on, a plácá u toho dementní pičoviny! Co je ještě horší, než být na plný úvazek trapný neinventivní užvaněný pičus? Na plný úvazek čumět na trapné neinventivní užvaněné pičusy, ještě jim ty trapné neinventivní užvaněné sračky lajkovat a dělat z nich celerity školou povinných mentálů! No co taky čekat od země, kde rekordy sledovanosti lámou Príma Hnooj a TV Loppatov a kde na základě posledních volebních výsledků žije přes 30 procent nesvéprávných vyrachtaných solvin, které dle mrazivě hrůzného poselství tohoto sebelaskajícího škváru zplodily nejméně milión náctiletých retardů, co veškerý svůj volný čas po družině věnují smažení degenerativních her a sledování trapných neinventivních užvaněných pičusů. Masová virtuální audiovizuální socializace je to nejhorší, co mohlo pomalu chcípající Sapiense postihnout, a snad větší zlo než celosvětová epidemie příjice, přičemž Tytrubko je nejvýkonnější bakteriální inkubátor. Syfilis sice taky končí demencí, ovšem bez toho, aniž by během jeho progrese kulturní etalon společnosti klesal pod úroveň žumpové hladiny a plošný intelekt hromadně konvergoval směrem k prdeli. A tak nám tu vykultivovalo úžasné videopotratiště, místo, kde se rozliční hloupí potrati zcela bez talentu, kteří by jinak u pásu utahovali šrouby nebo jezdili s hovnocucem, dočkají svých patnácti minut slávy a nadstandardní výplaty jen za to, že veřejně ukazují, jací jsou to hloupí potrati (a to zejména kopírováním jiných potratů), blahoslaveně adorováni armádou ještě hloupějších potratů, vesměs slaboduchých čtvrťáků až osmáků, kterým bezděčně předávají svůj kokotismus a přesvědčují je, že takto se běžně projevují normální kulturní duševně zdraví lidé a budoucí pilíře společnosti. Ano, pilíře z hoven, a já opět bliju na poplach a varovně zvedám prostředníček! Držte své potraty co nejdál od těchto kanálů (v pravém slova smyslu), protože nám tu tímto Endymu roste další, mediálně dokonale vypláchlá a náležizě agrointeligentní degenerace voličů! Jediné, co bych povolil sledovat, by byly čelyndže v pití vitriolu, pojídání skla nebo mlácení hlavou do zdi s rozběhem. Ale abych nebyl zase až tolik příkrý, musím konstatovat, že ač ultratrapný a nenápaditý, je konkrétně tenhle slizký samolibý kokůtek oproti všem těm Stejkům, Grznárům, Rotům, Zelenkům a hlavně oproti naprostému králi, v šestém měsíci z lůna hajzlbáby vypadnuvších, rozštěpených šestiprstých stvůr – Míšovi, ještě relativně kultivovaný, vyložíme-li pro tento účel termín kultivovanost jako hovno, plovoucí na hladině septiku. Nicméně i tak je to samomasturbační rakovinotvorný videoodpad, který rozhodně nemá na Homobázi co dělat. Nebo tu snad od nynějška budeme v rámci nové a lepší filmové publicistiky hodnotit i všechny pětiminutové patozvratky pro náctileté nekulturní debily?

    • 26.9.2018  21:55

    Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, žije zkurveně velká prehistorická paryba. Říkejme ji třeba Marcela. Paryba tak obrovská, že si plejtvákama vyšťourává zuby, do držky se jí vejdou dvě pětadvacetimetrové jachty a je dravější než nymfomanka před přechodem. Marcela by si za tou mlhou v klidu predátořila se svou nejlepší kámoškou megaolihní Ivetou až dosud, kdyby se nečekaně neobjevil správňácky zádumčivý záchranář Jasoň s hluboce vyvinutým morálním kodexem a nepodráždil ji svícením do xichtu reflektorama jaderné ponorky. To se pak iritovaný oligocénní mazlíček konečně rozhodne přestat hnít někde u dna Mariánské škvíry, po 3 miliónech let od vyhynutí proplave tím bílým bordelem nad hlavou a vydá se k Šangaji požrat bezstarostně koupající se stáda ťamanů, přičemž se šablonovitě chová dle nejlepších tradic nejtupější béčkové scenáristiky. Tedy selektivně žere výhradně slizáky a zmrdy, ubližovat lozkokošným ťamanským holšiškám, loztomilouškým jolkšílkům nebo urputně altruistickým klaďasům a jejich kundám, byť potencionálním, by ho ve snu nenapadlo. S kým by pak traumatizovaný Jasoň při závěrečných titulcích pajdal s přírodně amputovanou nohou k zapadajícímu slunci, až tu gigantickou svini opíchá harpunkou, ukope sérií předpisových potápěčských kungfu chvatů a vyjádří tak své jednoznačné „NE!“ k nutnosti přirozené regulace čínské populační exploze, že ano … Prostě takový nepatrně tupější a mnohem svižnější Stethem a moře či Mega-Dick pro všechny, kdo považují Hemingveje za užvaněného přeceňovaného nudila a Melvila za otravnou grafomanskou kudlanku. Naprosto nic nového, ani kdoví jak nápaditého, ale nějaká ta horší trojka se z toho dá s vypnutým indikátorem nevkusu jakž takž vykousat.

    • 22.9.2018  21:12

    Asperger versus Predator je akční, svižná, nápaditá a vtipná jednohubka, nonšalantně vysekávající poklonu kultovním klasikám jedna a dvě, o nerovném souboji ubohého hnusného matkojeba z vesmíru s bandou po zuby ozbrojených bezskrupulózních syndromů a posttraumatických stresů. A jak známo, stresy udolají i vola, tudíž ubohý kosmický sportovní lovec, byť tentokráte mutačně apgrejdovaný, nemá od začátku proti té narušené kohortě učebnicových psychošů vůbec žádnou šanci. Po veletrapných Správných buznách jsem byl přesvědčen, že se za panem Černým již definitivně sevřely hýždě, ale jak z řiti vidno, Šejn to tam někde v hlubinách tlustého střeva pořád ještě má, stále umí vybrat a skvěle povodit kástingově přesné asociální úchyly a vložit jim do huby solidní nálož neotřelých hlášek. A tak vytrhnout páteř i s hlavou vyloženě zasloužil snad jen ten narkáč s nůžkami, jenž některé ty kokainově frenetické konce scén a pár obskurních LSD přechodů stíhal asi jako jediný a stříhal jako oficiální krejčí Čekteku, nedbaje, že 90 procent publika před návštěvou kina obvykle nefetuje. A taky to mělo mít víc Yvonky♥! Mnohem víc!!!

    • 13.9.2018  22:20

    Vege z Pittbula odpierdolili i Wlodek posmerfowal doteraz najbardziej zajebistego psa, chyba nie ostatniego. Ztratilo to předchozí narkáčské přechody a bulvární Olmeroviny, mrazivě přitvrdilo, zůstal jen rázovitý kolorit povislých polských orgánů, permanentně namočených ve Wodce wyborowej, co zasahují až v případě, že jim někdo sáhne na denaturák. Člověk má po tomhle pomalu strach skáknout si i do Cieszyna pro posypovou sůl na vaření, aby ho náhodou nepořygal nějaký ten pendrek při pokutování za špatné parkování, sveřepě ignorujíc přestřelky polskoruských gengů. Každopádně plná palba, o něčem takovém si můžeme od Sametových vrahů nechat v našich agrofertilních lůzrech a hnojích akorát tak zdát. Hlavopatoidní, mile brutální, svižné, výborně natočené i zahrané a ozdobené ultimativně oku lahodící dupą państwową, které bych bez zaváhání sešteloval karburátor na Maluchu, i když je to barbína.

    • 12.9.2018  22:02
    Upgrade (2018)
    *****

    Nasrat očipovaného kvadruplegika může být dost ošemetné. Nikdy nevíte, co do toho Intelu ti ťamani vlastně narvali, a tak se lehce přihodí, že ten gumový ležák náhle vyplivne jazykové ovládání, vypruží se ze zahálčivého horizontálu a precizně strojovým kunkfením vám pěkně nakope prdel. Takže od nynějška už radši nebudu parkovat před Tescem na kriplech a s ironickým úsměvem pak nabízet pičujícím vozíčkářům walkmany nebo je vyzývat k závodům ve skákání v pytlích. Každopádně Uanel, který kdysi dost zabodoval Pilou, avšak od té doby matlal jen skoro samé unylé sračky, si asi nějakým výkonným mikročipem apgrejdoval scénáristickou potenci, dokonce se naučil i jakž takž režírovat a překvapivě vypálil naprostou Vě-Fa pecku, u níž může jít pod tři snad jen totálně sebestředný artový velekokot. (Klidně mi, hoššy, zase napište něco hystericky milého, zas takový homofob nejsem.) Pecku natolik v detailech napěchovanou oblažujícími originálními vyfikundacemi, že ji odpustím i ten samoúčelný logický pičoid uprostřed filmu (scéna s hákováním čipu), za kterou by Uanelovi v kontextu s ne až zas tolik překvapivým závěrem Aristoteles dozajista pohrdavě pochcal levou hemisféru, načež by jej donutil vyžrat tak litr bolehlavu. Jinak je to ale čiré, zcela nevinné potěšení, skýtající naději, že filmy stále mohou být čistokrevnou zábavou, a nikoliv jen otravnou kulisou k honění gigantických eg a mikrošulinů umaštěným ufonům.

    • 9.9.2018  20:58
    Sestra (2018)
    ****

    Pan Válek je konečně kulantní démon! Vypadá jako Mensnovic Mařenka v kostýmu Betmena, tedy dostatečně hrozivě, hned od startu se nebojí řádně bubat a jít pěkně naprudko s xichtem na trh, místo aby 90 procent filmu jen ukrutně nudil a skřípal panty, načež udělal na konci nesmělé homobaf, xmrti vyděsil všechny ty zdejší esoterické geje (čti „hororové experty“) a ti mohli nadšeně pětkovat, jak tomu bylo třeba u Inshitdious. Tudíž jako obvykle, když se objeví pěkně přímočarý, solidně ponurý a svižný gotik s pekelnou hudbou a mile tísnivou atmosférou prastarého rumunského jeptiškária, kde má skoro každá řádová sestra pod řeholním čepcem nachystanou nějakou tu odpornou démonickou držku, s níž bubá jako o život, všichni ti místní na rimming vzatí odborníci a milovníci artově pomalého prostupování pánských rekt otráveně sténají, melouce cosi o nedostatečně sofistikovaných scénářích (Ano, nevrzl v tom snad jediný pant a nikdo hodinu naprázdno nehoupal lustrem!), nedostatečném prokreslení charakterů (Víme hovno o démonově traumatickém dětství a zneužívání taťkou Luciferem, takže lze jen stěží predickovat jeho následné pohnutky!) a sériových kopírkách (Vraj že ak démon už kadekde otáčal kríže, keď to urobí v inom filme, je to klišé, a upíri by mali okamžite začať hrýzť ľudí do riti, aby to bolo akože originálne!), no a verbal jásá. Prostě roztomile temná a hezky odsejpající jednohubka, jejíž celkový dojem kazil snad jen ten rádoby tumorný žabožroutský bukanýr.

    • 4.9.2018  21:37

    Novákovi zakopali bábu, která byla nějaká divná už předtím, než vystrčila kopyta. A jak už to bývá, divné báby se rády vracejí. Ale bába nebába, ono jinak solidně jebalo celé famílii, obzvláště naprosto dokonale odpudivé, předčasně potracené holčičce, co se narodila s prdelí místo xichtu, vypadala, jako by si ji uplácal Ledrfejs s libovolným hospodářským zvířectvem během texaského masakru, a která působila daleko méně děsivě, když si jako správný down rozšmelcovala držku o sloup veóčka. Ta je taky jediným opravdu strašidelným elementem této urputné snahy mě během třiceti minut dokonale uspat. No, zase jsem holt nedbal! Už přívěs vypadal na pěkně obskurní rohypnoliádu a místní olupení rozumbradičtí panicové (čti hororoví experti) ihned po hnusném ruském kinoripu opět mohutně leštili rákosy, nadšeně si cákali do pyžamek s Assvenžery a zasvěceně blábolili o hororu roku pro náročného diváka, což mě mělo ihned odradit. Avšak ignorujíc výstrahy jsem si to nedopatřením pustil místo plynu a možná bych udělal lépe, kdybych ohulil ten sporák, protože výsledek to mělo stejný a já byl do půl hodiny v kómatu. Máma mezi maniodepresivními záchvaty furt poooomalinku patlala domečky pro panenky, táta se ještě pomaleji choval jako nesvéprávný ignorantský kokot, až si oba ani nevšimli, jak mají zpomalené, retardované děti. Prostě nefalšovaný plíživý děs, do kterého jednou za čas bliknul stroboskop, nebo se tam halucinogenně mihla mrtvá bába, jenž vyvrcholil profláklým bezradným samoúčelným okultistickým pičoidem. Až okatě násilná snaha tvůrců o tu jakože tísnivou atmosféru vydržela akorát tak do prvního zívnutí, a během následujícího plazení hustým bahnem už pak bylo z mého pokojíčku slyšet jen hlasité chrápání. Nemyslete si ale, protrpěl jsem to poctivě až do konce a v momentech znuděných procitnutí jsem to poctivě vracel, aby mi náhodou neutek nějaký ten šnek. Neutek. Nicméně i tak za tím úplně nespláchnu, neboť Tonička ze sebe v té prudě vymáčkla snad nejlepší výkon kariéry, a také je nutno docenit tu kástingovou řeholi. Najít tak mimořádně děsivě hnusnou holčičku, to museli chudáci obsazovači nejmíň rok urputně prolízat pouťová obludária a potratové kliniky.

    • 25.8.2018  21:40
    Equalizer 2 (2018)
    *

    Zrovna jsem se takhle s chodítkem šourala obtížena taškama z nákupu v Kauflandu, kde jsem mimo jiné vyhrála krvavý souboj o lepidlo na zubní protézy v akci, když tu se ke mně náhle přitočil ňákej divnej negr, začal mi rvát tašky z ruky a něžně masírovat bércový vředy, přičemž citoval Prousta a mermomocí si mě rval na záda, že prej se v mým stavu a věku nemám co vláčet s tak těžkým nákupem a že mu bude nesmírným potěšením odnést mě domů. Sem si říkala, co je to zas za úchyla, co mě chce obrat o důchod nebo mi nedejbože v sedmdesáti zrevidovat bobra, ale nakonec se ukázalo, že je to jen Svatej Denzl, děsněj pyjonýr, ochránce slabých a utlačovaných, vdov a sirotků, bývalý speciální jednotkář s traumatem hledající vykoupení tím, že bude sveřepě pomáhat každému, kdo mu pípne na radaru, ať už o to stojí, nebo ne. Tak byla bych blbá, že, nezneužít takovýho ebenovýho fešáka. Domů jsem se sice dostala o tři hodiny později než obvykle, protože milej negr ještě musel cestou kompulzivně sundat ze stromů celý stáda vyděšeně mňoukajících koťátek, vynosit dva autobusy postiženejch dětí z hořícího azylového domu, převést asi milión slepců přes přechody a jen tak mimochodem vyhladit holejma rukama ten otravnej, mohutně ozbrojenej genk terorizující už léta všechny seniory v okolí, a to vše se mnou na zádech, chodítkem přes rameno a bandou těžkejch tašek v rukách, ale stálo to za to! Když jsme dorazili, tak mi ten čokoládovej samaritán během chvilky ještě nahodil fasádu na barák, zryl zahrádku, pohnojil záhon s rajčaty a přes celou zeď v obýváku mi namaloval naprosto věrnou kopii Poslední večeře, načež ještě jen silou svého charismatu a sugestivně výchovnými motivačními proslovy přesvědčil kohortu negerskejch výrostků, aby přestali čorkařit, čichat toluen a radostně dokončili základní vzdělání, což jim v budoucnu umožní jít na Harward a rozšířit již tak početné zástupy černopanterních intelektuálů. Než poté zmizel úplně sám zatočit s nemilosrdnou a dokonale vycvičenou partičkou síajej vrahů, přinutil mě podepsat prohlášení o mlčenlivosti, protože zásadně, ale fuckt zásadně pomáhá výhradně nezištně. A jestli to prej nikomu nevykecám, tak mi vyléčí alzhajmra a zbaví mě osteoporózy, až se vrátí, protože si dlouholetou nemilosrdnou četbou medicínské literatury zmáknul domácí doktorát z geriatrie. A to až řádně nadrtí Bibli, rád by se nechal i vysvětit na kněze!!! *** Strašná sračka a pícnina pro hovada!!! Tupější než voliči Endyho Babitche, průhlednější než podprda pouliční štětky a slizce patetičtější než Vladko zpívající Neublížil som. Oproti jedničce to sice kapku slušněji odsejpá, ale jinak Denzlův čokobohatýr jen sekl s prací v oddělení řeziva, pomocí Ubru teď likviduje živnostáky prohnilým taxislužbám a z toho altruismu už mu dočista jeblo. A ono není divu. Už jen prokousat se bez psychické újmy kompletní bibliografií přeceňovaného ultranudila Hemingveje v jedničce byl téměř nadlidský úkol, který mohl nejednu gumu lehce dostat na hranu naprostého mentálního vyčerpání a přivodit jí pomalou otravu unylou grafománií, ovšem to pořád není nic ve srovnání s tím, příčetný přežít jedinou kapitolu Prousta. Oproti tomu je i sebevivisekce tupými nůžkami naprosto bezbolestný a zcela netraumatizující zážitek. A tak ten pomatený megafilantropický kokot a yntelechtuán od hnědých baretů celý film frajersky chodí s Hledáním ztraceného času v podpaždí, jež jej očividně obohacuje víc než kvantová fyzika řeznického učně, tváří se jako hybrid Matky Terezy a doktora Švajcra, trousí existenciální moudra pouťových mluvků, nesmlouvavě spasí každého, kdo mu zkříží cestu, i když kladou odpor, a občas dá někomu na piču, avšak pouze v krajním případě, kdy nezaberou úlisná domlouvání, pseudofilozofické filipiky či kýčovité mentorování. Pročež to celé močopudné martýrium vyvrcholí trapnou, špatně zdramatizovanou i natočenou vybíjenou v ekomementivní fujavici. Ale jako audiovizuální dávidlo velmi účinné.

    • 7.8.2018  22:43
    Den 12. mann (2017)
    ***

    Myslím, že z fyziologického hlediska opět ne, soudruzi. Tohle by nedal sebenemrznoucí Nor, ani kdyby byl od přirození antiseptický a chlastal Fridex. A tak nám ten skutečně skutečný příběh cestou někde nabobtnal do záškodnického ledního medvěda. Ale jebat. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „ambivalentní determinace je ad hoc na místě“. V těchto zkurvených vedrech, kdy jeden netouží po ničem jiném, než se plazit Arktidou do Švédska, je to milý vizuální nanuk, který aspoň na chvíli vychladí spečené sítnice. Hezky natočený, kulantně zahraný, akorát po hodině začne být to neustálé plazení prokládané „Hajtla! Osopo, nefiděla ste tu irgendwo partyssan?“ „Filetuju sledě.“ „Osopo, ich hab‘ gefragt, jestli fy tu nefiděla partysan!“ „Až je nafiletuju, dám je do sudu.“ „Áááá, sut! Prochledat!!! Nichts? Verdammt, tak dem na další farma.“ dost napiču. Tedy pardon, nevím, co to se mnou dneska je, chtěl jsem samozřejmě říct „naračně monotónní“. No a vy začnete roupama přemýštet, co by bolelo víc, jestli kdybyste si zahradnickýma nůžkama ustřihli na noze neomrzlý malíček, nebo omrzlý. Nic, přežil jsem to se všemi třemi prsty, tudíž roztomile vymražená trojka.

    • 4.8.2018  20:34

    Totální huhňavý vypatlanec, notorický krimoš a agresivní narkáč, který na první pohled vypadá, že se už ve čtyřiceti zázračně naučil podepisovat třemi křížky, prý úplně sám napsal knihu „Motlidba přet daunem aneb Jaxem sy faině zašukal v tajském krymu u kykboksu“. A prý je to bestceler. Aspoň to tedy tvrdí prestižní knižní portály jako například bestasswipes.com či mongoloidpublishing.org a distributor filmu. Nepochybuji, že prvopis musel být stylistický a gramatický veleskvost, jenž po trnité cestě rektem spatřil světlo hajzlové mísy po sebevraždách několika korektorů a sugestivním vyhrožování nakladateli vyvražděním rodiny. Představuji si to asi takhle: Den (ňáke čýslo od jedné do třý, do víc neumym). Tak určytě … Je to peklo ale mám, novího kámoše. Menuje se Nastawprdel Wrashmiihotam. Je moc mylý a řýkám mu Tamtam, bo by mi ty jejich jména zaulzovali jazyk a blbje by se mi pak dělal kykboks. Tamtam, chápete, ne, jako ten afryckí víropce mobylů, dzzzzzzz. Tamtam mně má prí rát! Furt sy povýdáme. Syce mu pyču rozumým páč, furt, řýká něco jako เมื่อไหร่ที่คุณจะเจาะฉัน? ale aspoň je sranda! Učým ho rači lývrpůlskou mongolšťynu, aby my, rozumněl. De mu to. Neska se mně třebas úplně sám zeptal, jestli mi může ukázat svůj Mujtaj. Konečně sme se dostaly k tomu kykboksu, a, taxem natšeně souhlasyl. No povym vám, ňyc moc. Bil žlutý, krátki, moc my nechutnal a ani to kdovýjak nebolelo. Taksem mu hnet nato předved i muj Mujtai a on řýkal, že sem fak dobrej a prí my ho pomůže eště zlepšyt abi, bil tvrtší a nejlepčý, bozme kámoši, neasy … Den (ňáke čýslo višý neš tamto přetťym).. Tak určytě … Chce to bít fak charakter mýt, pevnou vůly, a bít zásadoví tvrďák a samozřejmně umnět kykboksovat abi clovjek, přežyl v thajskí base! Třeba zrovna neska ráno se do mě a Tamtama obul dost hustej genk smradlavejch pokérovanejch opyc zrovna dyž, sme čychali ředidlo. A že prej buď vás brutálně znásylňýme a nebo, dáme kykboks! Chudák Tamtam se hnet celej rosipal a viděšeně ho do mně vrazyl. Teda vlasně chtěl sem řýct do mě, vrazyl. Ale já sem inačí drsoň, zviklý s lyvrpůlské basi, kde sem od šesnácti pravidelně seděl a boksoval, a srát do hlavi sy nenechám. Taksem na ně hnet vletěl prdelí z otočki a fšech osumnáct totálně rozmrdal. A kdyš uš nemohly a válely se pozemi, eště sem je rači vikouřyl do bezvjedmomí abi, mněly přýště respekt zmrďi. Vyděl to ředitel a hnet řýkal že, semu děsně lýbí můj Mujtaj a že mně pošle na turnai! … *** No já vám tedy nevím. Thajský krym je sice vyhlášený humáč, ale tenhle exkurz do opičího výběhu, jak si tu někteří citliví gejové vyděšeně zakrývají oči, zase tak brutální a explicitní opravdu nebyl, a i kdejaký sto let starý Půlnoční expres je mnohem sugestivnější. Navíc je to mimořádně špatně natočeno, dramatické asi jako čumění do mraveniště a děj, pravděpodobně poplatný předloze, skáče jako zfetovaná štětka. K tomu všemu se tenhle mentální mulinex snaží o jakési patologické morální poselství a předkládá nám chudáka vyrachtaného psychotického mukla, násilníka a zloděje, který jen díky nezlomnému duchu a ukrutné touze thajsky boxovat přežije peklo nejhnusnější bangkokské věznice, jde děsně do sebe, a dneska je to úžasný kůl frajer, hotový otec Tereza, co urputně pomáhá závislákům, sundává koťátka ze stromů a ochraňuje vdovy a sirotky. Ani hovno! Stačí trošku zabrouzdat na internetách, kde mimo jeho mnoha vysoce kultivovaných a rétoricky vycizelovaných projevů naleznete na různých fórech také názory bývalých mazlíčkových spoluvězňů z velkobritských nápravných ústavů, kam byl pravidelně od šestnácti umísťován za násilnou a majetkovou trestnou činnost, popisující jej jako šikanující psychotické hovado a parodii na člověka. Takže si myslím, že by bylo daleko spravedlivější a globální bezpečnost posilující, kdyby takový asociální animální dobytek raději v tom Thajsku pošel nějakou hnusnou smrtí, než aby jej někdo ještě v podstatě glorifikoval v bulvárně demagogických pohádkách, a to dle jeho vlastní prášilovské masturbace. Chudák pyjonýr ani nestihl premiéru své sebepropagace, protože zrovna sedí za to, že třikrát za sebou vykradl souseda. Tolik k chození do sebe a překrásné nápravě! A tak jediným pozitivem na tomto hnisajícím strupu je skvělý výkon Jeníka Kapusty, který je pro takovou roli od přirození dokonale slizký a v rámci Stanislavského metody prý dokonce před natáčení podstoupil šestiměsíční intenzivní kurz fetování.

    • 3.8.2018  20:39

    Má to snad úplně všechno! Plutónium, Ajfelovku, bandu třípísmenných agentur, dvojité agenty, trojité agenty, jasné zmrdy, skryté zmrdy, Kašmír, sexy špionku, hnusnou špionku, výpravu jako kráva, tisíc statických i pohyblivých kamer a samozřejmě trpaslíky, ale … Představte si, že na vás jednoho večera začne z druhé strany baru pomrkávat totální kunda. Vysoustružená jako z masturbačního katalogu plnými rty vykrouženými do lascivního O pomalu vysrkává z oliv ančovičky, sem tam si objedná banán, který si bez kousání zasune do jícnu a polkne, přičemž vás s lačně přimhouřenýma očima fixuje pohledem, občas si špičkou jazyka olízne nos a její zrychleně se vzdouvající 95D jakoby se každou chvíli chystaly samovolně vyklouznout z přecpaného dekoltu. Pro jistotu se ohlédnete, jestli za vámi náhodou nestojí nějaký podměrečný, urputně dobarvovaný a chirurgicky z posledních sil udržovaný obstarožní sájentolog, a když se přesvědčíte, že tomu tak není, kvapně koupíte dva Kedlubnové bollsy a rozhodnut risknout, že se ráno neprobudíte s ukousnutou hlavou a uzlem na čuráku, se to vydáte prozkoumat zblízka. Pak však po jejím hysterickou dickcí proneseném půlhodinovém monologu o nutnosti zastavit globální oteplování a zachránit všechny mouchami obsypané africké děti s hrůzou zjistíte, že je úplně blbá, z huby ji smrdí tak, že v okruhu dvou metrů padají k zemi blijící masařky, a navíc si při svém zaníceném vyprávění co pět minut nahlas bublavě usrala. A tak se raději se svým pepermintovým likérem vrátíte zpět na svou stranu baru, ještě chvíli se pokocháte pohledem na to výstavní zpracování, snažíc se zapomenout na všechny ty „bonusy“, načež se otráveně odeberete domů pustit si péčko. Po dokonalé, hutné a inventivní Imposibilní pětce Kryštofovi evidentně zřídly spermie, nicméně rozjetá mašinka Tomáš urputně tlačila na poslední předdůchodové promo, a tak prostě jen zoufale naházel do generátoru nenápaditých, tisíckrát omletých klišovitých pičovin „špionáž, agenti, akce, jaderný, pár tupých zvratů, auta, motorky, vrtulníky, hodně cestovat a Gimli“. Ovšem následně vyplivnutého Bonda z Ereboru, který si názvem i scénářem říká o Folaut, naprosto fantasticky natočil, což je třeba ocenit alespoň dvěma hvězdami. A ta třetí je za ty noční můry, které musel během natáčení zažívat chudák Supergej. To bylo co půl hodiny: „STOP!!! No tak, pane Clavin, zase se zapomínáte! Pokrčte se v kolenou a pořádně nahrbte, ať vedle vás Tomík i v těch vycpaných botách na podpatcích nevypadá, jako by zabloudil v jahodách, a že byste ho i stojícího na špičkách zabil jen tím, kdybyste se pečlivě nedíval, kam šlapete … „

    • 1.8.2018  20:55

    Taky jsem se už jednou chystal točit film na mobil. Jelikož však nejsem marketingově zmanipulovaný snobský pičus a péro prodlužovat nepotřebuju, jakož i táhnout s marnivými kokoty za jeden davově psychotický provaz a živit zlodějské parazitické konglomeráty, co vám prodají nikam nepřipojitelnou a paměťově nerozšiřitelnou zpomalenou I-sračku s hostilním operákem za cenu dvou mnohem výkonnějších a uživatelsky přátelských mobilů, mám Nokii 6230. Aby to bylo fuckt qalitní, pozval jsem na natáčení čtyři kurvy. Přišly ale jen dvě, taxem si řekl, že 2K video bude nakonec úplně stačit. Samozřejmě jsem si k tomu napsal nesmírně sofistikovaný scénář s hlubokým filosofickým přesahem plný zvratů, zvratků, zrady, nenávisti, skvrn od jogurtu, drobných hlodavců, patriotismu a rodinných hodnot. V podstatě to byl květnatý, ukrutně dramatický a akční příběh o děsně sympatickém chlápkovi v krizi středního věku, kterému pomalu slízají vlasy, sem tam ho píchne u srdce, a tak opravuje hospodyňkám pračky a doufá, že se z toho ještě nějak vylíže. Pak mu však náhle nějaká školačka zlomí péro, on se děsně trápí, je smutný, pláče za zvuků molových houslí, pročež se raději dobrovolně přizná k pedofilii, a nemilosrdný establišment ho zavře do ústavu, kde jej před chemickou kastrací brutálně zneužívá neukojitelná multiotvorová dozorkyně, co vypadá jak Monika Belůči. Nebojte se, vše skončí šťastně! Závěrem našeho hrdinu fuckt vykastrují a on radostně odchází vstříc zapadajícímu slunci s hřejivým pocitem, že už nikdy nebude muset trpět za nebo pod nějakou nenasytnou barakundou a konečně se bude moci naplno věnovat víře a Bohu. Paráda, ne, co říkáte? Následně jsem ale zjistil, že to prostě neuprstím. Všude totiž doporučovali točit videjka s třiceti snímky za vteřinu a já, když jsem měl zrovna chvíli volné ruce, jsem ten čudl od foťáku stihnul zmáčknout tak maximálně třikrát. Snažil jsem se sice trochu uvolnit kloub na ukazováčku kombinačkama a injektoval jsem si do něj wédéčtyřicítku, jenže následek byl pouze ten, že dodnes musím držet cigáro mezi prostředníkem a prsteníkem. Vypadá to sice děsně kůl, ale už jsem si párkrát tím ochrnutým ukazovákem málem vypíchl pravé oko. Ale abych to zkrátil. Po dvou hodinách rozcvičování prstu to obě kurvy přestalo bavit, otráveně odešly a mně se na 0K točit nechtělo, tudíž jsem se na to vysral. To tadyhle Štefan je jinačí kabrňák, ten to i s mnohem horším přístrojem dotáhl do konce! Jak všichni víme, I-Svinstva mají napiču optiku a ještě horší kompresní algoritmus, takže to celé vypadá hůř než z mojí Nokie, a navíc jakoby všichni čuměli do lžíce. Což ale v tomto případě rozhodně není až tak na škodu, poněvadž to z už tak peklotyčně odporné Klér Fuj udělalo cosi, co i otrlý divák nevydrží kontinuálně delší dobu sledovat, aniž by mu nemrzla záda, nezmítal jím celotělový třas, nezalézaly mu koule do břicha a hrůzou neodvracel zrak. A tak Džobsovo perpetum mobile na ždímání hloupých povrchních snobů udělalo z minimalisticky výborně napsaného, skvěle zdramatizovaného a výtečně civilně zahraného psychonapínače navíc i horor s monstrem, a to je třeba ocenit. Galakska, Pédesítka nebo Ikspérie by to určitě kvůli kvalitním čočkám a vytuněné kompresi až takhle děsivě nezmákly. Čili musím chca nechca připustit historicky první pro pro předraženého I-Zajícevpytli. Vypláchlý pičus, nevypláchlý pičus, chystáte-li se natáčet hrozná videa, je to prostě to pravé!

    • 31.7.2018  21:52

    Prostě takový normální Juráč, kde je nejhnusnější obludou Howardoceratops, který se zase celou dobu urputně snaží sežrat Marka Taclíka. Opravdu nevím, co ta místní Assvenžry pětkující partička pižmo dštících kokotích paleontrozumbradů v podstatě od fantasy konceptu druhohorních ještěrek na izolovaném ostrově jako čekala? Strašlivou mluvící bubuhlavu z kosmu a kohortu létajících brontobuzíků v pitkáčích a pastelových pelerínkách? Už od počátků se celý Parkosvět vyvíjí jedině tak, že každý díl prostě tasí nějakého nového Zprdelesaura, hrozivějšího, pažravějšího a ajnštajnovatějšího než kdy předtím, chudák Téčko už je tak jen ňuňavý domácí mazlíček, Raptoři aportují, dávají pac, šukají vám nohu a sem tam si cvičně spočtou nějakou tu kvantovou rovnici, no a hloupí býložravci jsou jen do počtu, aby mohli smutně kvílet a pateticky chcípat za monumentálního fidlingu. Nic víc, nic míň. No a co, pořád je to skvěle udělaná, svižná áčková zábava, neopírající se o slaboduché omalovánky pro debily.

    • 30.7.2018  21:40
    Gotti (2018)
    **

    No jako bych včera nekurvoval u Eskobara. A bác ho! Máme tu další naprostou zbytečnost, protože Goťťák byl už dříve vyčerpávajícím způsobem zpracovaný daleko lépe, svižněji, sysluplněji, záživněji, ostřeji, s lepšími a vhodnějšími herci a scénářem, který uplácal opravdový scénárista, a ne jako svou neumětelskou prvotinu a zároveň requiem Leoš Červený, od počátku své rádoby kariéry mrtvá nesympatická výplň podřadných vedlejších rolí v televizních mafiánských odpadech. Travič, který už zase pár let taky urputně šlape hovna v různých céčkových žumpách, se zřejmě domníval, že by si mohl opět napomádovat skráně nebo vyrazit s negrem na hambáč, a vysomrovat nějakou důstojnější roli pro sebe i svou vypláchlou sájentologickou starou, ale zase vedle, a asi bude muset při auditu poprosit taťku Habárda. Ono si jen narvat držku vatou a dělat huhňavého Vincka Vegu na to brutální vypatlané hovado z Naší kozy holt nestačí a Armán byl v té zmiňované povedené verzi mnohem přesvědčivější. Asi proto, že si nikdy nesahal do rozkroku kožených kalhot a nedělal „ú-ú-ú“ na pičoidní barbíny. Čili prostě jen další nic moc ždímání dávno suchého hadru se standardní plejádou škatulově proházených profláklých xichtů z céčkových taškařic o Smolíkovic kočce a přehrávajícím gogotanečníkem v hlavní roli.

    • 29.7.2018  22:20
    Escobar (2017)
    ***

    No, myslím, že pomalu stačilo. O Pavlíkovi už je teď snad víc filmů než těch s Hitlerem a sledovat totéž jen s jinými držkami a trochu posunutým úhlem kamery, k tomu všem v dost softpornovém provedení, to jednoho po sté již docela otráví. Paní Křížové by sice i přes blížící se mumifikaci pořád stálo za to poklikat na kastaněty, i když skvěle předstírá povrchní slizkou zlatokopeckou pizdu, a Šavi taky vystřihnul toho kolumbijského cigoše s grácií sobě vlastní, nicméně S-bar je již kompletně vypit a snažit se přehrát famózního Benedikta Býkovského nebo Wágnera Moulu, to je jako pokoušet se upíchat nymfomanku po Siffredim. Takže tři za marnou snahu na vyčpělém námětu a doufám, že Eskobar resurekšn už nebude!

    • 29.7.2018  22:12
    Kaashmora (2016)
    odpad!

    Zase některých z těch místních erudovaných adminů, co se tu do úmoru dřou, aby se za jejich mzdu mohol ujo HOMO pozrieť do Dyznylendu, někde nedůsledně z tamilštiny přeložil žánrovou anotaci, a tak z ní vypadla ta podstatná část. Správně tam mělo být Fantasy / Horor / Trapná pomatená cigánská pičovina. Tedy vlastně pardon, Tříhodinová trapná pomatená cigánská pičovina! A větší děs než něco takového už je snad jen jihokorejská romantická komedie nebo rakovina. A tak se v Kašmore, more, Roman Žiga rozhodne, že se vysere na očekávanou kariéru čorkaře, bo už ho nebaví furt někde zdrhat s rádiem z Taty nebo s kolejnicí přes rameno, a začne ojebávat gadža jak ten Kaprfíld. Ne, není to o sklízení mědi, jen dělá s celou Stojovic famílií za pomocí fikaných triků jakože zaháněče duchů. Což v praxi na plátně znamená, že první dvě hodiny opravdu zpomaleně větrá prdy, všichni se tam chovají jako totální čuráci a co dvacet minut si střihnou nějaké to krutohusté pásmo cigánských plísní a kanců, nebo zarepujou Lambádu. V údajném hororu, podotýkám! A pak se všechno v ještě větší zlo obrátí. Při svých nekalých rejdech Roman totiž narazí na echt supernaturální dilinu, konkrétně v podobě fuckt směšného archivního kokota s žertovně poletující hlavou, který je navíc děsně zpruzený, protože na něj 700 let srali pastelkama načmáraní netopýři. A to víte, takový rytíř Brtník z Pandžábu, to není žádná holá prdel! Děsně se pitvoří, strašlivě vrčí a hrozivě koulí očima na své rozverně vznášející se hlavě a já, nevěda, jestli se mám zoufalstvím smát nebo vzteky brečet, jen čekal, kdy si dupne, zanotuje „Vy kurvy cigánské vylezte z mechu, je celá plechová, rozkraďte střechu...“ a než bys řekl „paragrafdvěstěpět“, začne jim do toho ukrutného strašení děsně pršet a všem těm přehrávajícím romským buzíkům to k dovršení té hrůzy ještě rozmáčí oční stíny. Takže pokud nechodíte třikrát denně do sběrny s volně se povalujícími kanálovými poklopy, neberete sociálku na pět a více společenských parazitů nebo negrilujete v Chánově psy, vyhýbejte se této kulturně obskurní velesračcce s efekty od programátorů Tetrisu důsledněji než hnědočech osmihodinové pracovní době.

    • 24.7.2018  20:39
    Ghostland (2018)
    ***

    Sahat barbinám na kundu je dozajista oblíbenou kratochvílí nejen leckterého zmutovaného vyžraného potrata s rozštěpem, ale zjevně také celé kohorty zdejších tak zvaných největších hororových expertů. Což se vlastně může mnohdy i překrývat, protože přesně takhle si některé ty latentně sadistické panice zpoza monitoru představuju a jsem přesvědčen, že nejsem daleko od pravdy. Na základě jejich narušených textových projevů pak vždy úplně živě vidím, jak jim přes tu díru v horním rtu u podobných spektáklů tečou sliny na ztvarohovatělé pneumatiky, přičemž freneticky honí své mikrošuliny rukou od prasečí krve, až se jim potí pleše, a tou druhou kombinačkama mačkají hlavu křečka, jehož jim na pětatřicáté narozeniny koupila neméně otylá maminka s vyhnitým chrupem, kterou tenkrát v zoufale nemrdaných čtyřiceti konečně alespoň znásilnil bullteriér. Teda až na LIVINGDEADA, který se již několikrát přiznal, že u toho „jen“ prstí ségru. Na něj byl ale snímek očividně příliš komplikovaný, protože postavy mluvily v souvislých větách, děj měl dvě roviny a do tolika už jeho mitochondrie neumějí napočítat. U těchto filmů tedy vždy dochází ke vzácné symbióze, neboť dizertačku by si každý začínající patopsycholog levou zadní zmáknul i na panu Logié, načež by nařídil okamžitou hospitalizaci. Ten má sice svá nejlepší Mučednická léta již za sebou, avšak stále umí posmerfovat obskurně bizarní atmosféru s hlavou a patou, plnou explicitního násilí a zjevných náznaků sexuálních deviací alá Nemrtvý Robert, kterou navíc dokáže i solidně natočit. O originalitě sice už nemůže být řeč, protože náš úchylný žabožrout evidentně nepokrytě nakupoval tady a tady, nicméně i tak jeho taškařice o tom, jak Elis Kůpr a prasátko z Lůnyťůns hodinu a půl roztomile týrají Gilmórovic piče, rozhodně nenudí a dokáže navodit fuckt divné pocity, až jeden přemítá, jestli by někdy taky nebylo dobré mít rychlou ruku a v kleci nějakého toho drobného hlodavce.

    • 23.7.2018  20:58
    Plán útěku 2 (2018)
    odpad!

    Slájovi už ten odulý mongoloidní baset tak tak drží na přední části hlavy a začíná nemilosrdně stékat i navzdory celokariérní fasciální nekróze. Spolu s ním jej satanžel opouštějí i zbytky soudnosti při výběru gerontorolí a pomalu míří za Štefanem a Žánkládou do hnijícího rumunského masového hrobu padlých akčních hrdinů. Zkurvit skvělou jedničkou nadějně nastartovanou sérii není evidentně nic složitého. Úplně stačí, aby scénárista začal čichat ředidlo, produkce se ujala Armáda spásy, Padesáticentový přednášející lidoop si v tom střihnul famózní kreaci toporného, tupě čumícího negra, no a k dovršení žumpy to celé svěřit do velmi nepovolaných rukou Štefana Cé Mlynáře, jenž by byl schopen režijně zprasit i příjezd lokomotivy. K tomu si připočtěte téměř neutuchající, mimořádně dramatickou hudbu vykradenou z Horny housewives anal adventures, děj a dialogy jako z nočních můr zfetovaného downa, a dostanete otřesně natočený, příšerně zahraný a obskurně sysluplný zetkový mentální mulinex, který by se dal lapidárně shrnout jako dva trapní ťamani, obklopení výkvětem přehrávajících ochrnutých debilů, dělají v kulisách z Atarka hodinu a půl postižené kungfu, do čehož jim jednou za dvacet minut vběhne Sláj, zapózuje, jakože drsňácky něco ukrutně dementního zamručí a nakonec všichni kdovíjak utečou. Strašné svinstvo, během něhož co pět minut přemýšlíte, jestli se dodívat nebo si raději vrazit do očí pletací jehlice, abyste už nic podobného nikdy nemuseli sledovat!!! A ještě horší je, že se po tomhle bublavém úplavicovém prdu hned chystá trojka. Ta se sice vypadá, že ji svěřili do méně retardované péče, nicméně i tak ji budu pracovně nazývat Debil’s stejšn a před požitím na ní pro sichr nechám vychcípat pár ochutnávačů. Slán neSláj, děsím se každého, kdo tomu dal více než jednu hvězdu.

    • 21.7.2018  23:41

    Ahojky! Jmenuju se Dylin OuBukva a slizkej nesympatickej řiťopich jsem byl už před Apokalypsou. Než přišla, předstíral jsem zpěv v chlapeckým multikulti homokvartetu Ásdajrekšn, kde se mnou na pódiu zatínali břišáky i další tři budoucí hrdinové patovlny, jmenovitě teda ňuňavej ťaman Blaf – Ni Miho, kůl negr Lishme Chocowoco no a Láďa, znáte to, takovej ten malej, na první pohled sice rádoby sympatickej týpek, u kterýho ale při bližším zadívání se nevíte, jestli mu čumíte do xichtu nebo na prdel, a nasazujou ho mezi nás s touhle zmutovanou tlamou jen proto, abychom my, progelovaní fešáci, řádně vynikli. A tak jsme si jen jezdili po turné, dělali s těma kolotočářskejma vodrhovačkama na téma „kolik dementních, existenciálně lyrických kombinací lze vytvořit ze slov lavjů, misjů, kráj, forevr a majhárt“ hustokrutopřísný borečky, až se z nás vypatlanejm dvanáctkám lepily chlupy na plyšovejch hračkách. A pak to přišlo. Zpočátku plíživě. To se takhle pár v mládí šikanovahejch zakřiknutejch šerednejch starejch paniců a hnusnejch otylejch prasnic, na který by nikdo nehráb ani tyčí na dobytek, rozhodlo neumětelsky ventilovat si svý mindráky v postapokalyptický brakový patotvorbě. Vznikl tak retardotvornej metrix přechytřelejch superdětí, který sveřepě a uvědoměle zachraňujou chcípající svět, ať už o to stojí či nikoliv. A najednou bác ho! Pandemie celosvětový debility, všichni rozumní dospělí zdechli, než bys řekl „kulturní degenerace“, zbyli jsme jen my s klukama, pár vyrachtanejch pypek, voliči ANO a Babiš. Ta morálně pokřivená maďarská hrabivá kunda se celou dobu schovávala v Pičím hnízdě, skákala šipky do miliard z evropských fondů a cákala kolem sebe pesticidy, aby to nechytla. Pak vylezla, zjistila, že už ji nikdo nezabrání to tu totálně vyplundrovat a dojebat, a hned zřídila ještě nepřátelštější sebeobohacující teroristickej establišment než předtím, EET i když doma vytáhnete prachy z prasátka a padesátiprocentní dépeháčko na vzduch, protože předtím nekalými machinacemi násilně ovládla První atmosférickou a.s.. A to už se člověk dvakrát rozmyslí před každým nádechem. A navíc nás Endy začal s klukama dost brutálně honit, protože záviděl, že my máme díky mentálnímu statutu přirozenou imunitu a on musí spoléhat na asociální demokrady a rudé zrůdy. No vopruz, to vám povím. Furt dokola běhat jak čůrák ňákýma neinventivníma pojebanýma labyrintama v řepce se zmutovaným ministrem spravedlnosti a kohortou lidožravejch stranickejch náměstků za prdelí, tvářit se při tom děsně kůl a odhodlaně, být za všech okolností dokonale vystajlovanej a s leskle napomádovaným hárem, zásadně nekrvácet z ran a až na žužu flíček na namejkapovaný držce nebejt ani trochu zasviněnej vod toho žlutýho bordelu, to jednoho za chvíli fuckt votráví. No a tak jsme si s klukama řekli jakože dost, že teda už potisícáte vokamžitě předčasně dospějem, zatnem bříšáky, pořádně se nagelujem a vymyslíme fuckt fikanej a děsně uvědomělej plán, poplatnej naší nový přemoudřelý dospělosti, kterej spočívá v tom, že do toho hnízda nekalejch rejdů prostě naběhnem a navzdory všem léčkám, nástrahám a křivejm zradám zase vyhrajem a ten svět teda zachráníme. Načež budem předstírat, že jsme děsně hetero a necháme se při zapadajícím slunci nafotit s partičkou těch vypatlanejch nezletilejch pičinek, který z nás beztak budou úpa hotový a při naší akci nadšeně pištět. Jsme prostě borečci. Se vsadím, že o nás jednou i natočej film, stejně debilní, nudnej, od Hangrgejsů tisíckrát vomletej a zbytečnej jako miliontá špatně napsaná předloha vo tom samým hovně, ale naštěstí přežilo dost mongoloidních dětí, který to nakonec zaplatěj a ještě budou chtít nášup. Co na tom, že ve čtvrtým díle už budem starý třicetiletý buzny, vo který by náctiletá kravka nevopřela ani Brávíčko, pár filtrů a žužumejkap jako kráva z nás ty sedmnáctiletý šviháky v poho znova udělaj.

    • 20.7.2018  21:18

    Rampa MekSteroid je prostě v kurzu a je třeba si zvyknou, že než konečně atrofuje a promění se ve vytahaný pytel přičmoudlé krabaté povislé kožky, bude holt se svou topornou gogotanečnickou grimasou prknit v každém druhém akčňáku jako kdysi Árný. Třeba tadyhle v Rampáži soutěží s lidoopem, kdo je větší gorila, přičemž jej animovaný primát přehrává na celé čáře jak v mimice, tak v posuncích. Scénář to má samozřejmě poplatně obsazení příliš metaforický, filosoficky hluboký a existenciálně komplikovaný, než aby se dal laicky simplifikačně determinovat, nicméně při plném zapojení základních neurovegetativních funkcí snad může i středně pokročilý filmový teoretik alespoň částečně demaskovat některé velmi sofistikované jinotaje, a to zejména, že se kluci v první polovině jen tak maskulinně pošťuchují v milostné úsečce a posléze v trojúhelníku, a jakmile si vyjasní, kdo bude po závěrečných titulcích nakonec šukat tu životem zklamanou čokoládovou zooantropovložku, pevně se semknou a jako jedna gorlila dají při masové mrakodrapové demolici na piču zmutovanému vlkovi a geneticky modifikovanému kroukoušovi. No a k těm mentálně méně obdařeným, co k pochopení díla nemají muňky, bych rád podotknul, že se jedná o naprosto neškodnou, hezky vizuálně potuněnou a poměrně zábavnou obludí scifikokotinku, čili rozhodně není třeba odpadovat, dštít panické pižmo s lupy a veřejně ukazovat, jaký jste nabubřelý samolibý homodebil, co si svůj mikropenis honí výhradně u VonTrýra.

    • 16.7.2018  22:19
    Mrakodrap (2018)
    **

    Kráčející Steroid uplácal sqostně efektní a skvěle vypadající videjko. Škoda jen, že je určeno výhradně pro retardované Číňany a jiné mongoloidní entity a američtí soudruzi do něj bez skrupulí pomleli ingredience, které se dají seškrábat jen ze dna té nejzatuchlejší holyúdské žumpy. Jmenovitě nejžluklejší scénáristickou debilitu, zahnívající patos, plesnivějící rodinné hovnoty, hnisavý kýč, mokvající davy v přímém přenosu nadšeně aplaudujících ťamanů a samozřejmě koňskou dávku aplikované fyziky a fyziologie pro žáky se sedmačtyřiceti chromozomy. Ne, tohle už nebylo mile přestřelené béčko, nýbrž sice oku lahodící, avšak obskurním kokotismem přepatlaná hyperkomerční megapičovina. Ale dost nabubřele erudovaných filmově teoretických termitů. Kdybych měl své pocity přiblížit laickému prudérnímu publiku, je to něco, jako by vás přeblafla skvěle vydyzajnovaná, ale totálně tupá bloncka, která s plnou hubou náhle úplně zapomněla polykat, načež ji mozkožrout zašimral v nosohltanu a ona vám s pištivým chcichotáním vyprskla do xichtu vaše vlastní sperma. A kdo ví, čí ještě. Počítám, že ve dvojce bude Dvejn Superanabolon hrát hrdinného kvadruplegika, kterému zákeřní tenoristé jeho protézou zlomili páteř, a on je poté, aby zachránil vlast, rodinu a bandu lozkokošných štěňátek, skoky mezi výškovými budovami vzdálenými přes 100 metrů totálně rozšmelcuje jazykem ovládanou kriplkárou za bouřlivého potlesku klaky severokorejských sirotků. A to vše během zemětřesení a s útočící Godzilou v zádech.

    • 2.7.2018  20:25
    Máš ji! (2018)
    ****

    Hrát si s klukama na honěnou nemusí vždycky nutně skončit výronem v podvrtnutých jehlovkách v první lajně na gájprajdu. Ne, může z toho být i vkusná heterozábava, při které nikomu z partičky zarputilých honičů ani nevadí, když máte babu. Na holyúdské poměry překvapivě netrapná, originální, vtipná a kultivovaná kokotmédie, u níž se pochichotáte, i když jdete do kina s tumorkem. Kokotmédie s dokonale přesně posazenou paní Rybářovou, roztomile ozdobnou Anabelkou, aby si i nedezorientovaný divák užil trochu toho honění, a hodně toporně rozpačitým Jeremiášem, který se na tuhle roli prostě nehodil, ať už si místní homoklika vzdychá s rukou v rozkroku, jak chce.

    • 16.6.2018  20:57

    Tříhodinový trek ugrofinským lesíkem, při němž se 7. rota venkovských tutenmantáků postupně zoceluje do 9. roty ostřílených porážkových Čuchonů. Tak po hodině a půl začne být to plazení se polomama a střílení na keře plné Rusáků, kterým jsou vidět akorát tak hvízdající kulky, sice kapku monotónní, nicméně i tak se jedná o prudce nadstandartní, výborně natočený, svižný a zcela bezpatosoidní počin, navíc s dokonalou postavou svérázného laponského guerillového sedláka Disciplinuu Jebujainena a roztomile přešťastným koncem. P.S.: Pokud si to nějaký přiteplený ufon dovolí srovnávat s mistrem znuděných proleženin, pánem audiovizuálních nekróz a věhlasným uspávačem hadů Terym Malíkem a jeho komatózními Žvanily z Guadalkanálu, měl by být ihned zabanánován pro bezprecedentní kokotismus, šíření paniky a mimózni kurvení rejtyngu kulantním filmům.

<< předchozí 1 2 3 4 15 28 42 55
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace