verbal

verbal

Čuk Rorýs

okres Ostrava
Ježíšův strejda Karel

4964 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 14 28 41 54
    • 16.6.2018  20:57

    Tříhodinový trek ugrofinským lesíkem, při němž se 7. rota venkovských tutenmantáků postupně zoceluje do 9. roty ostřílených porážkových Čuchonů. Tak po hodině a půl začne být to plazení se polomama a střílení na keře plné Rusáků, kterým jsou vidět akorát tak hvízdající kulky, sice kapku monotónní, nicméně i tak se jedná o prudce nadstandartní, výborně natočený, svižný a zcela bezpatosoidní počin, navíc s dokonalou postavou svérázného laponského guerillového sedláka Disciplinuu Jebujainena a roztomile přešťastným koncem. P.S.: Pokud si to nějaký přiteplený ufon dovolí srovnávat s mistrem znuděných proleženin, pánem audiovizuálních nekróz a věhlasným uspávačem hadů Terym Malíkem a jeho komatózními Žvanily z Guadalkanálu, měl by být ihned zabanánován pro bezprecedentní kokotismus, šíření paniky a mimózni kurvení rejtyngu kulantním filmům.

    • 8.6.2018  20:41

    Bezoš se svou éšopově našmelenou šrajtoflí urputně snaží umlátit Netflikse, a tak bezhlavě kupuje kdejaký popsaný hajzlpapír, kterým obalí bandu profláklých držek, načančá jej a přetaví v obří hovno, vhodné leda tak jako blúrej podpoložka pod viklající se hajzl v akci za $1,99 na Černý pátek. Takovou úděsnou sračku by snad nezmák ani Aliexpres s Čenovic Džudynou! Přitom je ve výpravě ta lichva řádně vidět na každém kroku, a ač šestimístné cifry přemluvily pár holyúdských primadon nečíst „scénář“ k zoufale nevtipné a totálně unylé dementní taškařici o oslizlém negrovi, ani ony to prostě nevytrhly. Kromě vynikajícího čtyřicetisedmichromozomálního podkladu, načmáraného prstem od „Nutely“ na stěnu Ústavu pro léčbu genetických malformací, navíc Žžžoel zřejmě přičinlivě polykal a vykouřil svému mantáckému bráchovi první plněstopážní počin. No a brácha samo sebou po pár dost ubohých pětiminutových kraťasech ví o dynamice, vodění loutek a dramatizaci úplně všechno, čili asi tolik jako metař o neurochirurgii. Zákonitým výsledkem je tedy sto deset minut trvající, nudné neinventivní užvaněné nic s mimořádně trapným a obludně přehrávajícím čokoládovým jelimanem v hlavní roli. Nic, o němž patrně ve třech čtvrtinách natáčení zjistili, že nikam nevede, a tak ho raději během posledních deseti minut utnuli způsobem, za který by se nemusel stydět ani několikanásobný premiant postlobotomických kurzů tvůrčího sraní.

    • 7.6.2018  21:22
    Pomsta (2017)
    ***

    Být osmnáctiletá zlatokopecká kurvička nemusí být vždy jednoduché. On se totiž ten ženatý čtyřicetiletý francouzský slizák může jako mávnutím kouzelné šprcky snadno změnit z metrosexuálního sponzorského loudila v odpudivé agresivní hovado a než se nadějete, jsou ve vás naboření i jeho odporní, tlustí a zpocení pedofilní kámoši s vyhnitými chrupy. A to je pak nejvyšší čas oprášit všechny ty maturitní kurzy invazivní sebechirurgie, pohrdaje sepsemi v pohodě rozchodit v hostliní Nevadské poušti perforaci tlustého střeva, ne-li jater, a s neochvějným vědomím, že když pixlou mexického projímadla kauterizuju přední díru, z té zadní už to v žádném případě neteče, dát to šukání těm lačným pedofilům hezky krvavě sežrat. A je z toho brutálně jednoduchá, avšak slušně odsejpající komediální pičovinka se spoustou kečupu a otevřených ran, nad kterou zjevně mohutně přeleštila zdejší kohorta seriózně sadistických paniců (čti hororových expertů), co by kvůli praktické neznalosti děr a počínajícím deviacím ze všeho nejraději té kulantní italské prdelce opíchali krvavou incizi v dutině břišní. Ovšem na tu žabožroutskou MILFku, co tohle uplácala, bych rozhodně narazit nechtěl. To by se jeden lehce nemusel probudit vedle rozparáděné barakundy, ukájející se kaktusem nad tím, že máte tělo v posteli a hlavu ve dřezu.

    • 5.6.2018  21:04
    Dukla 61 (TV film) (2018)
    ***

    Zdař soudruch Buch! Taki fajer v ďuře, to není žadna hola řyť, a vi to dobře předevšeckym každy bulač, co se v sedmej třydě zedeeški mudře rozhodnul něbyť jakymsi tym skurvenym ynžinyrkem a pod heslem „Jak chceš poznať spravny smněr, tuš rob učňa v OKaeR“ zarabi jak pořadny chlop, a ni jak jakasi buzna v kvadru. Jak to raz blafně, v ty pjaty cela grunntštreka ganc plna kuřa, zrazu vedro jak přy prvni dupačce a jeden može enem tak krutiť pajšel a chrchlať brykety, něž dosmerfuju lapiduši z HaBeZetki a daju mu počuchať kyslika. Tagže jak tam něvystrčitě kopyta, je to taka mila pauza, jeden němusi v jednym kuse rubať jak chuj, no ni? Na Dukle to ale bylo tak na pyču, že potym v Haviřově vyletělo plošne Ikve jak Gagaryn v Migu 15. No tragedyja jak cyp! Tuten Ondřyček je syce fajny režyser, dramatyčně znakomity, aji popyči kulisy s atmosferu umi dať do kupy, ale, KURWA!!!, jak robim autentyčny dobovy film, natřyskam ho našyncami, a ni partyjou vyjebanych pražskich pajtašu, bo to je pak pro ucha šlonske parodyja jak cyp! Cosy take, jak dyby stě měli v rubani na předku za řyťu přytepleneho štajgra, kery by na vas přes zapnuty borhamer zgňapal: „Helééé, pííííčo, kopéééj to volééé pořááádně, nebo mě vomejou!“ Chapu teš, že Marta beztak fajně kuři a cela je taka dajna, no jak hubu otevře, chyta vas apetyt struhnuť ju po pysku a zajebať uhlem jak Magdonovu vdovu. A k temu všeckemu už aji teho Mikluša v te pražacke hogofogo kuchyni tak dokurvili, že ma přyzvuk, jak dyby čobol žižkovsku fiflenu za cycki tahal. Tuš tak, něbyť to nadabovane v buzerantske bhutanštině, kera z teho něchcačky robi tak trochu švidratu komedyju, je to na bednu gryfna robota, kere bysem normalně aji pjet puchyřu přymrdal, dyby mi to uši něrvalo.

    • 2.6.2018  23:27
    Odnikud (2017)
    *

    Spolková republika Syrsko – Turecká aka Bundeschalifát nám všem nejenže jde skvělým příkladem národního altruismu a roztomile otevírá Evropu všem těm milým a tolerantním islamistickým mazlíčkům, kteří, ubozí!!!“ doma strádají pod jhem 15. století, jež si díky progresivnímu myšlení a pokrokové víře dodnes cílevědomě budují, ale také spolu s žabožrouty jednoznačně kraluje v audiovizuální mediální propagaci a vyučování Evropy k dobrovolné asimilaci s parazity v duchu těch nejlepších goeblsovských tradic. A tak nejprve nechají Turka natočit film o arménském holocaustu, což je asi tak stejná furiantská taškařice, jako by si neonacisté střihli veselohru z Osvětimi, no a teď ten samý Osman přichází v integrovaných německých barvách s jakože angažovaným a rádoby rozporuplným dramatem z moderního Koránlandu, Mekkce a oáze pravověrných, kde již zcela přirozeně stánky s kebabem vytlačily vepřová kolena a kde je zcela běžné, když vyfetlá blond štětka, Němka jako poleno, vzplane láskou ke zkurvenému kriminálnickému tureckému dýlerovi a plodí s ním Euroosmany, základ budoucí ISIS únie. No, a když se do toho bombovně vloží fuj fuj rasistická ultrapravice, kdovíproč jako vystřižená z Frakce rudé armády, nemá chudák asimilační sluníčkářská smažka nikde zastání, protože šaría se do ústavy teprve zakotvuje a německá justice ještě stále ostudně nefunguje tak, jak by si Angela a Imamstag přáli, tudíž je její svatou povinností vzít rozum do burky a spravedlnost do vlastního pásu s výbušninou. Kromě toho, že je to pátá kolona tendenčního mešitového svinstva a korektní Sorošovy politiky multikulti únie, je to také nuda k posrání, a snad historicky první film, u něhož jsem si nepředstavoval Dianku, jak dělá nahá na čtyřech kliky, a jediné honění bylo hlavou, kterou se mi neustále honilo „Dobře ti tak, pičo!“.

    • 28.5.2018  21:24
    Hmyz (2018)
    odpad!

    Jeník evidentně zatoužil po rekviem snad urputněji než jedna známá egoistická vypitá mrtvola po prezidentském pohřbu. A ostuda je z toho téměř srovnatelná. Dříve solidně čipernému a mile úchylnému dědkovi už totiž stařecká demence zjevně sežrala jak libido a všechny deviace, tak tvůrčí invenci a soudnost, tudíž si to na epitaf přisenilnil s naprosto neuseditelnou, totálně prázdnou, impotentní, otravnou a peklotyčně nudnou pičózou za každou cenu. Pičózou, za níž by ho bratři Čapkové, a já s nimi, akorát tak zhnuseně nechali pochcat Dášenkou, načež by ho přinutili sežrat entomologický výběr těch nejhnusnějších brouků, což by možná jeho osteoporóznímu egu alespoň trochu přiblížilo divákovy pocity z téhle útrpné alzheimerické sračky. Surrealistické jako sny o slintání si na bradu po lobotomii, plné tumoru natolik absurdního, že by si u něj musel hepatitickými prsty násilně zvedat koutky i certifikovaný narkoman, co normálně mívá nezastavitelné záchvaty smíchu při suchém pronesení slova „bagr“, a napěchované metaforami tak sofistikovanými, že by je kromě jako vždy mimózních artových hnědopichů dekryptovali pouze pacienti Centra pro léčbu geriatrických malformací. Prostě snad horší než downí balet podle Karafiáta a trestuhodné plýtvání skvělými herci. Sorryjako, mistře, ale měl jste odejít důstojně při Vyšilování.

    • 25.5.2018  22:23

    Renegátský boreček v kundě z Boženky uteče z pasťáku vedeného agresivní červorybou, proletí se v nabušeném Aston Miléniu, zachrání Matků čuráků ze spárů intergaylaktické mafie a obere negra v ufonském pokru, načež korektně a uvědoměle altruisticky podpoří ekoteroristickou bojůvku škaredých dystopických dětí v boji proti imperiálnímu korporátu. Konec. Chyběl už jen toulec pubertálních šípů, zamilovaný homopýr a pár červených pelerínek. Je to prostě v hajzlu! Dyzny začíná Jirku Lukáše pěkně kopat do prdele a naprudko degenerovat jeho odkaz v plytkou hanrgejsoássvendžrovskou infantilní pičovinu. Ne, že by Hvězdoválky a priori infantilní pičovinou nebyly, nicméně vždycky obsahovaly solidní nálož kreativní fantazie, prvotřídní efixa a některé z nich i vcelku promakanou historku. V tomto kontextu a s přihlédnutím ke zdařilé Lotryni jedna nelze mladické trampoty Sušického Hana erudovaně kategorizovat jinak, než jako semidebilní rychloojebávku pro retardy, za kterou, odehrávat se bez raketek, mimózních oblud a hostilních, impériem sužovaných planet třeba na sprosté zemi, jen s upřímným zakurvováním zaklapnete hajzlový poklop. Rychloojebávku, kterou ten globální parazit a prznitel dětského vkusu zjevně odmítl i pořádně zaplatit, a tak na všech těch vrakovištích prostě zhasli, pořádně rozostřili kamery a efekty uplácali na Atarku.

    • 20.5.2018  22:46
    Deadpool 2 (2018)
    ***

    Tak nám zabili Detpůla, koorvy! A to ani nemoosel do Sarajeva. Asi tak sedm koolí je na dvě hodiny sračkoidního patosoo a toopé homixiády opravdoo málo. Koolí sice fuckt genitálních a třeskootých, ale jinak jim oproti snesitelné jedničce asi oomřel ten brootalně přisprostlý hláškař, a jeho chabá náhražka se vesměs zmohla jen na trapný fekál a tooctově debilní omalovánkoo pro retardy, která kromě dost dobrého Štěstí spíš noodí. Čili něco, jako když se Vám lascivní prsatice okázale snaží nacpat prst do prdele, pročež vy náhle procitnete a zjistíte, že je to jen chloopatý ookazováček vašeho otylého proktologa, jenž se vám s vilně sexistickým oosměvem pokouší velmi, ale velmi pomaloo vyšetřit prostatoo. Jestli to takhle poojde dál, boode trojka o tom, jaxe nový globální, veskrze sympatický a charismatický homixový záporák Džoš jen snaží přes latexový obleček zavést Gájenu Gejnoldsovi Kabel. Hodně hnoosná trojka, a to jen proto, že měl někdo koule vypoostit alespoň těch sedm nevybíravých a roztomile voolgárních vtipoo mezi všechny ty korektně prooderní šosácké kokoty.

    • 17.5.2018  21:20

    „Pitchowina jako swiňa, wakawaka éééé éééé, pitchowina střewa z lewa, dystajmforafryka.“ Být to árijský homix s Kapitánem Homokokotem, neštěkne po tom ani vypelichaná hyena. Ale jelikož jde o negrohomix, tedy sračkoidní, ale jakože děsně kůl, IN a naprosto korektní utopistickou pohádku pro mouchami obsypaná čokoládová miminka s nafouklými bříšky o tom, jak ultrapokroková a technologicky nepřekonatelná Uganda sjednotí všechny černoušky dobré vůle celého světa, postaví jim v Dýtrojtu a jiných ghettech velmi vysoké školy, basketbalová hřiště, odvykací centra a všechny je pak zaměstná na manažerských pozicích, přičemž je k tomu ještě zbaví nenávistných Glumů a jiných zkurvených bílých rasistů, tak na to zdviženou pěst Džády Pičr Kovářové následoval do kina každý, kdo jen o fous překročil povolenou dávku pigmentu, a vydýlovaní prezidenti se jen sypali. A to se ve výsledku jen hodný a zlý KuntaKinte unyle, nudně a naprosto nezáživně poškrábkali drápičkama při kmenové roztržce o Vibrátorium za mohutného potlesku Sdružených barev Benetonu, negři vyhráli, a pokud má být nadále zachovávána rasová korektnost a plnění holyúdských kvót, měl by ihned následovat Žlutý Makak a Hnědý Velbloud!!! Jinak to bylo jen obyčejné plytké a účelové xenofobní svinstvo!

    • 15.5.2018  22:41

    Tímto se zcela potvrzuje má sofistikovaná teorie, že optimální doba mezi dvěma čísly, aby to druhé aspoň trochu za něco stálo, je přesně 23 let. Ryba už může sice být kapku jetá a zteřelá, ale za to konečně řádně zkušená, po těch prvních unyle trapných eskapádách aspoň trochu pobaví a taky vás nenutí se hned za zcela regeneračně nedostačující chvilku opět násilně topořit. Pardon, chtěl jsem říct pitvořit. A tak po otravně dementní pičovině z pětadevadesátého přichází slaboduše zábavná pičovinka, sice plytká jako pupek s kýlou a prvoplánová jako přelíčená šlapka, nicméně tak nějak chytlavá, odsejpající a pěkně udělaná, až jí příliš neuškodilo ani Superanabolonovo gogoneherectví, ani kupodivu ten ultraslizský, peklotyčně trapný a odporně přehrávající rádoby hahanegr s teploušskou fistulí.

    • 13.5.2018  01:12

    „Hele, hošššy, tak tentokrát nepřiletěla z kosmu žžžádná strašššlyvá bubuhlava jako obvykle, ale ňákej Tetanus, jakože fuckt ztepilej fešššák, kterýmu bych z fleku zatrylkoval na pýšššťalu, jen kdyby neměl na bradě ty fujky strie. Tak co s tím provedem, chráníme přeci člověky, ať už si to přejí, nebo ne?!“ pronesl s jako vždy s existenciálně zasmušilou tváří Kapitán Homokokot. „Já, já, já, já …,“ dychtivě vyhrkl Spájdrgej, „… já bych mu třeba mohl vyvrcholit do obličeje, co říkáte?!“ „Rozhodně hlasuji pro fisting železnou pěstí a pořádně turbopohonit!“ naoko ironicky prohlásila Blikající turbokonzerva. „Ježyššš, vy jste ale partičččka tupých buzen,“ zaječel hysterickým kontraaltem do nastanuvšího zádumčivého ticha Homotór, zakoulel očima a odfoukl si z čela dávno ostříhanou melírovanou patku, „kažžždému musí být nad sumce jasnějšššý, že zabere jen to, kdyžžž toho žužu maskulína pořřřádně poklepu kladívěčččkem. Pěkně büm, büm, büm, a máššš to, neřřřáde! A já to musím vědět, jsem přeci Büh Hromüüü, neasi!!!“, přičemž freneticky švihal vysteroidovanou a perfektně depilovanou ručičkou. „Ale piču, tedy pardon, chtěl jsem říct říť,“ vložil se charismaticky do diskuze Butternut Crinklefries aka Mudr. Divný, „takové čárymáryfuchty by toho frikulína štandopéde poslalo za Voldemortem do Bradavic, a tam ať si s ním láme hůlku Hery Potrat, co vy na to?“ „U nás, v ultrapokrokové Ugandě, na takové zkurvené bílé rasisty vždycky poštveme nějakou rozlícenou křováckou molekulární mikrobioložku, nebo je prostě necháme sežrat masařkama,“ přihlásil se xenofobně o slovo kvóty plnící Růžový panter a významně si prohrábl srolovanými ponožkami vycpaný rozkrok. „Drž, kurva, hubu, negře!!!“ zahřměl sborově celý Ústřední výbor Assvenžrů. „Ještě slovo, a mažeš zpátky na plantáž!“ „Taxe, hošššy, hezky uklidníme a budeme zhluboka dýchat nosíky, jo!“ utlumil s konstantním výrazem právě ošátkovaného pyjonýra hrozící buziroztržku Kapitán Homokokot, načež vůdcovsky praštil pěstičkou do rozkošně světle purpurového kávového stolku. „Uděláme to jako vždycky! Prostě se po stopadesáté na toho nevkusnýho zlouna, co je schopnej vzít si k loňskýmu metalickýmu topu s flitrama letošní hnědý gumáky vod Gučččyho, všichni zase vrhnem, ukážem mu, zač je toho Lágrfeld, a vzájemně se swingrsemelem v obvyklým jakože děsně kůl digitálním mrdníku. Všichni ti mongoloidi, dyslektici a pubertální kokotci to budou stejně považovat za úpa novej film! Jen najdu ten svůj hajzlovej poklop a můžem vyrazit. Tak šššup, přepudrujte se, nařaste pelerínky a dem na to.“ *** Miliarda? 90 procent? Za co?! Za kulturně degenerativní, standardně debilní komerční digikoksárnu supergejů, kterou do průměru tak tak vytáhli jako vždy vtipní a šarmantní Strážci gaylaxie?! Z toho jsem, kurva, Grút.

    • 9.5.2018  20:50
    Nikdys nebyl (2017)
    *

    Pomstychtivý jeblý pičus s kladivem a pozitivně diagnostikovanými PTS, PMS, LMD, TMD, ADHD a dalšími psychozkratkami je rozhodně vynikající námět na řádně sugestivní a strhující řezničinu. To by ovšem režisérka nesměla být certifikovaný artový hnědopich a i jako scénáristka by musela více scénáristit a méně fetovat. Tudíž v tomto případě našemu, byť fámózně střihnutému pičusovi tři čtvrtiny filmu prostě jen tak jebe, má halušky nebo čumí do zdi, a během té zbývající čtvrtiny spasí pipinku z bordelu, načež mu někdo, kdoví kdo, vyvraždí okolí a on pak za to někoho, kdoví koho, umlátí mimo záběr kladivem. Konec. Pokud chcete vědět, o co vlastně šlo, popřípadě se u toho i zabavit, a nejste zrovna jeden z těch olupených rozumbradických paniců s rychlou pravačkou a slovníkem cizích termitů v propoceném podpaždí, vřele doporučuji dílo analyzovat zavěšeni na dračím ocasu či s kapesníkem napuštěným ředidlem na nose. Jinak se místo toho raději sto minut ponuďte třeba u počítání krevních destiček v hematomu na pravém ukazováčku, vniklém zběsilým mačkáním tlačítka FFW.

    • 8.5.2018  21:02

    Takový pravověrný křesťan se prostě na ty kozy nevyprcá, i kdyby mu měl hnusně zmutovaný predátorek s přecitlivělým sluchem požrat zbytek Klapzubovic famílie. Ne, on raději v tom hostilním tichu za potlačovaného unylého funění subtilně nasmrká Emilce♥ do gramofonu, aniž by si pořádně zapřirážel, protože jakékoliv hlasitější zapleskání či hek mohou mít za následek rozmrdání na kusy. Pěkně ostrými klepety. Ovšem i bez toho kafilerního vyvrcholení je to u kudlanek běžný standard, a navíc Pyjus I. přece zakázal pod trestem eternálně zaražených rozžhavených vidlí v prdeli šprcky, tudíž ten postapokalyptický otec roku patrně nechráněně zanořil jen proto, že je dement, nebo aby si všichni, i spolu s námi, šmíráky, užili trochu toho lidožravého adrenalinu. Tak či tak dobře udělal!!! Až na tu diskutadebilní premisu, jen aby to mělo o čem být, se totiž jedná o nejlepší hororový počin od dob Štefanovy Mlhy. Strhující, napínavý a zábavný výlet plný roztomilých hluchoněmých vyfikundací do vysněného světa nejednoho pod jhem trpícího domestikovaného samce, světa, kde by ta kráva konečně zavřela hubu a nemohla pičovat kvůli každé prkotiny, ani vztekle třískat dveřma nebo nádobím.

    • 3.5.2018  17:50
    Tvář (2018)
    ***

    V Ryju de Dziuranero stavějí garby widelcowe sochu obrkudlanky, s níž chtějí trumfnout i tu téměř stejnojmennou brazilskou prdel. Při této modlolibé činnosti přijde sympatický klerometalista o xicht a následuje štiplavý, nakysle žluklý popis tváře současných polských vidlí, kde bramborovice teče proudem, faráři si při zpovědích lačně osahávají Ducha svatého a kde je kvůli staletím příbuzenského křížení, tu a tam zpestřeného nějakým tím roztomilým hospodářským zvířátkem, největší mozkovou kapacitou cigánský kopáč Dezider. Popis plný bigotní malosti, pokrytectví, šosáctví, lopatismu a vítězství víry nad rozumem. A to je na stát, kde si i pro potracení týden mrtvého zárodku musíte zaplavat do Baltu, nebo pojít, a kde na vás v případě fyzické či psychické odchylky od katolické matrice bez váhání zavolají exorcistu, vcelku odvážná freska, při níž však vaše hemoroidy opět trochu doplácejí na plíživou rozvleklost. Na tomto místě však musím konstatovat, že i pro erudovaného kritika mého formátu je velice dificilní narativně takovýto konotativně inkonzistentní, teologicko – letorální kompilát uchopit, jakž ostatně i cokoliv jiného, když byl ještě před pár hodinami namrdaný jak sysel z cieszynskiego desetiprocentního zabijáka obrů, piva s denaturákem, které více než decentně popíjel při nočním koncertu vážné hudby v Kině na Granicy . Takže to mohlo být klidně i na čtyři, co já teď, kurwa, vím. No i tak ma szanowna pani Małgorzata jaja i nawet się nie boi Metalike do ścieżki dźwiękowej wpierdolicz.

    • 2.5.2018  11:41
    Nemilovaní (2017)
    *

    Největším problémem všech těhle jakože civilních dramat je jejich zběsilé tempo. Obzvláště, když je navíc natočí nějaký hyperaktivní komsomolec, co si ve volných letech ze všeho nejvíce libuje v depilování si předloktí pinzetou a pokud mu v tom fofru ještě zůstane nějaký ten měsíc, zbožňuje freneticky pozorovat, jak mu tvrdne chleba. To se pak takhle v úvodní půlhodině ani nestihnete pořádně pokochat zcela nedostatečně dlouhým záběrem na mrtvé stromy a najednou vžuuuuum, už sledujete fracka na cestě ze školy. No, je to cukulet jaxviňa, má to domů pouhých pět kilometrů, takže se tam jen tak na dvacet minut bleskově mihne, přičemž zaseklý stativ v těch pomíjivých okamžicích neuroticky švenkuje mezi vchodem do vzdělávacího institutu a moc pěknými kořeny parkových dřevin. Pokaždé na pouhopouhých deset minut!!! Absolutně to dění nestíháte sledovat, srdce vám buší tím přívalem adrenalinu jako o závod a dřív, než byste stihli tisíckrát říct „Kurvacojetozasezanarkoleptickoupičovinu“, počítáte půl hoďky zrnka prachu na stole ve frackově pokojíčku a věnujete se důkladné realitní prohlídce průměrné ruské třijedničky, a to včetně až příliš spěšného popisu výhod nemovitosti a výčtu čtverečních metrů, tudíž absolutně nemáte nejmenší šanci se adekvátně rozhodnout, jestli byste byt nakonec koupili, nebo ne. A takhle zběsile to letí celou dobu, takže onen zcela nepodstatný, poměrně silný příběh v pozadí o tom, jak šeredný táta pojebe flundru, slizká máma z toho chytne hysterák a motorový pekáč, fracka nikdo nechce a tak se zařídí po svém, vás v kontrastu se vší tou ultrahektickou filmovou nádherou nakonec pěkně otráví, neboť si ani nestihnete pořádně vychutnat třeba tu klíčově podstatnou bábu, která patnáct minut důkladně utírá tabuli a pečlivě zamyká učebnu, či jiné veledůležité dějové kudrlinky! Dvě hodiny prostě uběhly jako cévkování ostnatým drátem a dvojka by měla mít aspoň pět, aby si divák řádně užil totálně znekrotizovanou prdel a ochrnutou páteř z kina na hraně v Kině na hranici.

    • 1.5.2018  10:12
    8 hlav šílenství (2017)
    odpad!

    Oj ty nesčastnyj nabljudatěl, što v žertvu žizň dolžen dať, etovo nikto nezaslužiť, eto jesť núžno pajebať!!! A teď sledujte, jaký mám fantastický cit pro rytmiku veledíla vylízaných ruských básnířek a dokážu ji skvěle vizualizovat: Prázdná, přeukrutně dlouhá chodba s dubovými parketami, po ní potácivě kráčí slizká neherecká lesba s dokonale koženým, existenciálně strnulým výrazem typu „Právě jsem viděla žalud!!!“, okovaným podpatkem klepe ve valčíkovém rytmu do podlahy, zasněně prstí obložení stěn a do ťukavého ticha této chodby smrti asi tak tisíckrát procítěně zazní onen osudově gradientní verš výše uvedené prudce lartpourlartové poémy – pajebať, pajebať, pajebať, pajebať, pajebať …. - každé další pajebať tišeji než to předchozí, přičemž každé desáté vkusně doprovodí hasičská kvarta Hóó-Řííí, zahraná na maximálně ohulené varhany. Och, také cítíte to fatální mrazení v klitorisu jako já, holky?! Tak, půlku scénáře mám hotovou, no a v té druhé jen strnulou lesbu stěhováci přenesou do kamenné kobky a na vymrzlý buzerplac, načež vesele „pojebáváme“ dál, až dokud vyděšenému divákovi hrůzou neslezou nehty, totálně nezdřevění prdel a uvaděč konstatuje mozkovou smrt. Na druhé straně ovšem klobouk dolů! Měla-li tato brutálně nehumánní forma audiovizuálního teroru přiblížit publiku pocity utrpení nepochopené jeblé piče ve stalinistickém lágru, povedlo se to fuckt na jedničku. Já trpěl jako zvíře a z fleku bych se místo něčeho takového raději okamžitě nechal deportovat do Gulagu na dvacet …, tak ne, bylo to vskutku úděsné zvěrstvo, takže na třicet let, a cítil bych se tam jako v ráji! Doufám, že to bylo jediné šlápnutí do hovna a další den popičovního festiválku mě z toho včerejšího ukrutného komatu probere.

    • 30.4.2018  11:06
    Nejlepší (2017)
    ****

    Ti Pšontci ale nadělaj. To já jednou zneužíval návykové látky ve větším množství než malém, načež jsem úplně sám vyběhl dvě patra na hajzl, bez zadýchání přeplaval vanu od kohoutku k výpusti, a kdyby mi tenkrát nějaký narkáč nečornul kolo, dospurtoval bych ladně jako první na odvykačku. Tomu říkám silný příběh, což? Už jsme včera začali dávat dohromady i scénář, ale jsem vybíravý, chci to nejlepší a Bubák má na mě alergii, vždycky když mě potká, zduří mu sliznice a začne děsně pčikat. No a jako vždy zádumčivý Ivan v oficiálním festivalovém rozhovoru tvrdil, že jsem jednak skoro nezahratelný a druhak by musel přibrat kvůli roli třicet kilo, aby to bylo jakože realistické, a teď si to nemůže lajsnout, páč prý má na rok dopředu nasmlouvané samé rachitické chcípáky. Já si počkám, nicméně za dva roky v tých akože Kanesoch koktavý rozhovor v turecké angličtině s maďarským pokryteckým pastevcem dozajista odmítnu a budu dělat Zagorku. Každopádně jsem opět padl na už notně otlačenou prdel před kinematografią państwową. Všichni sice víme, že Nejlepší je Sekorův homomravenec, avšak příběh vratislavské ultratriatlonové smažky, ač kapku kýčovitě dofabulovaný, mu směle dýchá na tykadla! Vypadá fuckt skvěle, je úžasně zahraný a má tah jak Polák na wyborówke. Prostě výpravný a zábavný, sportovně narkomanský velkofilm o tak trochu superhrdinovi jménem Pikoman, který je natolik inspirativní, že dneska snad nebudu ani hulit, odmítnu limuzínu a půjdu celých těch 300!!! metrů do kina pěšky. Jestli pak seženu nějaké dvě lesby, směle si po takovém tréningu večer troufnu na biathlon a myslím, že vyhraju.

    • 29.4.2018  09:42
    Tlumočník (2018)
    ***

    Po loňské animální hemoroidiádě beznadějného polského nudila s příznačným názvem Zvířata, vsadilo tentokrát letos nadmíru útulné Kino na granicy téměř na jistotu a zvolilo otvírák, u kterého se divák samým dokonalým rozptýlením nemusel soustředit výhradně na mimořádně rektohostilní sedačky Miczkiewiczovy pomsty dojebaným zádům aka v dalších bezohledech důstojného kulturního svatostánku polského Cieszyna. Geriatrický cestovýlet sanavažida a sanavaeses centrálním Maďarskem za účelem vyrovnání se s Hlinkovými gardami úchvatně pohání koncert naprosto famózního Arnoštka, jemuž neméně zdatně kunduje sympatický naviagrovaný Rakušák, který se ho urputně snaží nadrobit do každé ovce, na níž cestou kluci narazí. Z počátku je to výlet roztomile sarkastický a plyne rychleji než cévkování zkušenou staniční sestrou, poté však téma zvážní, dědci se tak trochu začnou šourat s chodítkem do Kauflandu a Šulík frajeřit, že má drona. Cesta z Martina do Popradu je sice malebná, ale pokud se člověk zrovna psychicky nechystá na maďarský cestopis, tak nějak si ji na plátně projet celou moc nemusí. Chcípající tempo chvílemi vytrhne několik opravdu sugestivně mrazivých momentů z dob desionizace Uher, nicméně dostatečně odhodlaný frajer s nůžkami by to dozajista dostříhal i k silné čtyřce bez funivého poposedávání.

    • 22.4.2018  21:37
    Nepřátelé (2017)
    ***

    Pozor!!! V tomto zvratku lze narazit na funkční bojler! Kristián Žok je zmrdský rasista a vyhlášený sadistický zabiják Amerikoameričanů. To ovšem jen do té doby, než mu nějaká unijní guma dá za úkol eskortovat náčelníka Maligního Tumora, zmrdského rasistu a vyhlášeného sadistického zabijáka Pseudoameričanů, na oddělení indiánské terminální onkologie. Cestou Kristián prozře a náhle zjistí, že je vlastně ve skutečnosti zádumčivým ultrasprávňákem a milovníkem rudochů a za ten jeho permanentně strnulý výraz úsporně huhňajícího vyhlazovače může jen mimořádně svědivý genitální opar. No, kluci se přes dvě hoďky moc príma projedou čarokrásnou krajinou, přičemž zažijí přesně tři krát deset minut mile brutálních a příjemně naturalistických dobrodružství, nejprve s traumatizovanou matkou, co prohrála s Komanči 3:0 na děti, poté s lovci bobrů traumatizovaných matek a nakonec se spravedlivě rozhořčenými rančery, kterým ti zkurvení domorodci pár set let před jejich příchodem bez povolení postavili na pozemku indiánský mumifikátor. S těmi už ale napravený Kristián po bolševicku nemilosrdně zatočí, adoptuje androgynního indiánka a vydá se pateticky odjíždějícím vlakem vstříc zapadajícímu slunci s traumatizovanou matkou a nově nabytým traumatizovaným fakanem vést traumatický rodinný život. Docela škoda, že se to mezi těmi výše uvedenými trampotami táhne pomaleji než rakovina, kdy si hoši při jízdě jen stěžují, jak už jim z toho genocidování vlastně jebe, vyměňují si uznalé pohledy plné vzájemné úcty a kolektivně u ohňů přemítají, jak by mohli z fleku založit Svaz kolonizátorsko – indiánského přátelství. Tak co teď, kurva, jako s tím? No tak tři, dalo se to usedět.

    • 21.4.2018  20:27

    Gudegast se bezskrupulózně vydal na lup a oběť si vybral vskutku směle. Ono totiž vyloupit Nelítostný souboj, jeden z nejlepších žánrových počinů všech dob, přičemž se neobávat, že skončím prošpikovaný vlastníma kulkama a poplivaný roztomilou sadou žalostných vulgarismů na verbalově pranýři, to se dá kvalifikovat minimálně jako pokus o společenskou sebevraždu. Musím však konstatovat, že to frajer k mému velkému přeqapení vcelku důstojně přežil. DzHýt to sice není, tam huhňavý slizák nehonil partičku bukanýrů ze speciálních homojednotek a chybí tomu větší dějová rozmanitost a zkušenější režie, nicméně uplácané je to velkoryse, baví to, odsejpá a v žádném případě neuráží. Žérár Řiťler je mačističtější než MačuPikču, při tom skupinovém honění si šlape zaníceně na jazyk ještě důsledněji, než když hnal bojůvku polonahých fparťanských buverantů do termopylfké foutěfky na kopí roftoužených Perfanů, a jeho nesympatickému testosteronovému kokotovi v kundě z boženky a s umaštěným plnovousem k dokonalosti chybělo snad jen to, kdyby ještě ležérně žvýkal střepy a zastřihoval si bradku hasičskou sekyrou. Nicméně i tak se jedná o dosud nejsugestivnější výkon v jeho panoptiku hormonálně nevyvážených maskulinních megadrsoňů, u kterých si nejedna otylá hospodyňka s gustem mne slimáka jen při představě, že by ji takový krutopřísný ultrabouchač určitě zvládl i úplně sám přetočit na břicho. Ne jako ten proplešlý zženštilý vychrtlý chcípák, co si ho v pominutí míchy před patnácti lety omylem vzala. Prostě solidní, zábavný a dobře zahraný rymejk, kterému slušně rozptýlený verbal odpustil i další, téměř neodpustitelnou do pekla volající čorkařinu, a sice Verbala Negrokinta!

    • 14.4.2018  20:40

    Nejvymakanější politická satira, jaká kdy byla v našich lůzrech a hnojích uplácaná… No satira, ono je to vesměs smutná pravda. Tudíž spíš naše nejvymakanější tragikokotmédie nezvládla dlouhý formát, stejně jako tak tak klipař Najbrt absolutně nedává celovečeráky. A tak se to po nadějně ostrých čtyřiceti minutách téměř standardní qality zvrhlo v dalších padesát rychlovyblité polomongoloidní vaty pro diváky TV Loppatov, jen aby to mělo délku kinofilmu. Takže namísto ždímání již suchého hadru měli raději počkat na budoucí výživná dobrodružství, až se té ostudné vypité egoistické senilní mrtvole na hradě zlomí při státní návštěvě Sovětského svazu játro, nově vzniklé hnutí národního zchytření - NE - rozvěsí hrabivého maďarského zkurvysyna a jeho suitu po kandelábrech a bude se kolektivizovat Agrozmrd. Anebo taky ne a bude zde žít navěky 70 procent vypatlaných, lehce zmanipulovatelných ovcoidních hovad, které tentokrát demokraticky, dobrovolně a pod heslem národ sobě zvolily druhé největší zlo od rocku 1948. Další podobné rádoby satiře se já už ale nebudu smát někde z Kostariky. Tedy pokud jí neanektuje Venezuela.

    • 13.4.2018  21:04

    Takže holky, pokud se někdy rozhodnete skáknout si na chatu omrdat dědka, poučte se, a nikdy se nenechávejte přicvakávat klepetama k pelesti! Ono taková kombinace nitráku s viagrou může lehce způsobit, že seniorovi vašich snů nedopatřením nezduří lemrouch, nýbrž aorta, tudíž místo toho, aby vám ho tam z posledních sil zuřivě nadrobil, je v piči jen obrazně, načež vy skončíte sama, otrávená, neukojená a navíc s pomalu hnijícím starobincem po boku, aniž byste si měla čím sáhnout do nočního stolku pro vibrátor a zahnat tu frustrující prudu. Ač Káje Gugínové pomalu klepe přechod na kundu, pořád by ještě takhle na první pohled stála minimálně za dlouhý, pomalý a intenzivní doprovod do geriatrické ambulance, a sledovat její výkony v posteli stále přináší poměrně vkusný a estetický zážitek, nehledě na to uvolňující rozhýbání artritidy v zápěstí. A tak se Štefanova grafomansky užvaněná předloha dočkala mnohem záživnější audiovizualizace, která by byla dvojnásobně zábavnější, kdyby ti rejtyngoví přizdisráči dodrželi základní premisu knihy, a sice že hlavní hrdinka měla být nahá. Nahá, kurva! Anebo taky ne. Kdo ví, jestli Káje jen nenabalzamovali xicht a dekolt, přičemž měla pod tím kombiné jen krepovou, hnusně povislou kožku, atrofované panděro, nevzhledný páreček tlejících silikonů, olezlou rybu a brutální strie.

    • 8.4.2018  20:52

    A nač nás to dnes, nejdražší pane otče, ve své neskonalé velkodušnosti vlastně berete?“ zeptali se před vstupem do kina mí pečlivě pěstění budoucí dárci orgánů a kostní dřeně. „Inu,“ odvětil jsem výchovně mentorským tónem „tentokráte, má milá antikoncepční selhání, vskutku zbystřete, bude to velmi poučné! Jeden talentovaný obstarožní otyloň před pár lety napsal skvělou a originální knihu, která pojednává o vám podobných nezletilých kokůtcích, kteří nedělali nic jiného, než imrvére vysedávali u mobilů a počítačů, až je málem sežral Epl s Gůglem!“ „No samozřejmě, pane otče, budeme jako vždy nesmírně pozorné a dozajista se důkladně poučíme!“ „Dobrá, dobrá,“ pohladil jsem je spokojeně po hlavách, přičemž jsem se v duchu plácal po ramenou nad nespornou účinností mé výtečné výchovné metodiky. „A jelikož máme to štěstí, a můžeme představení zhlédnout v jediném v našem městě přeživším, nehrabivém a přátelském kinematografu a nikoliv kde??? …“, zeptal jsem se zdviženým prstem a zvídavě nadzvednutým obočím. „… V jednom z těch zkurvených monopolních Sinezmrdů s židácky přebušenými cenami za lupen, kde nám šacujou tašky, abychom do sálu náhodou nepropašovali něco jiného než ty jejich desetkrát předražené koňské chcanky z postmixu!“ zacitovaly zcela pregnantně nositelé mého genetického kódu unisono. „Ano, ano,“ přikývl jsem se blaženě a opět nenalézal dostatek ramen k poplácávání, jaká jsem to názorová autorita „tudíž jsem ochoten vám za ušetřených sto osmdesát korun českých za vstupné koupit jakékoliv oblíbené potraviny a nápoje, samo sebou dle mého vlastního výběru!“ To následné bezelstné nadšení v dětských tvářích se vskutku téměř přiblížilo k pocitu z prasknutí napěchované Mástrkarty. „Jůůůůů!!!“ zaplácaly obě ručičkama a opět sborově dodaly: „A navíc nás dnes žádný nekřesťansky hrabivý holandský buzerant nebude za ty prachy ještě půl hodiny zadarmo vyplachovat pásmem, jak vy s oblibou říkáte, vyjebaných dementních reklam!“. „Pravdu díte, milánkové, ale již nadešel čas přistoupit k vlastní projekci. Tak šup, a nezapomeňte, že tady jim žvýkačky pod sedadla nelepíme, nepoléváme sedačky fantou, neházíme čipsy na podlahu a pečlivě nezašlapáváme do koberce. Tohle je divácky přívětivé kino, čili žádné „Jen ať si ty kurvy za to nehumánní výpalné aspoň pěkně zauklízejí.““ *** „Tak co si o tom jako erudovaný filmový kritik myslíte, vážený pane otče?“ zeptaly se zvídavě mé přestřiky ihned po skončení. „Inu, tenhle pan Klajn sice není kdovíjaký spisovatel,“ začal jsem ze široka „nicméně v rámci jakž takž snesitelné stylistiky se mu povedlo koncipovat fenomenální, nostalgické a svižné porno se skvělým příběhem snad pro každého, kdo se kdy pokoušel se smrtí v očích a džojstykem v ruce sundat z rampy tu „opici, házející sudy“, vyžrat žlutým jedlíkem všechny tečky z displeje, později ukouzlit rozpixelizovaného čaroděje v kobkách D&D či sejmout Hitlera ve Wolfštajnově bunkru, přičemž mu v Unitře duněl VanHálen. Přiznám se, že jsem měl trochu obavy z toho Štefana, protože posledních třináct let točí samé co?“ zapojil jsem je hravě do svého sofistikovaného monologu. „No přece samé otravně nudné, stařecky dementní, odporně kýčovité a nechutně patetické velesračky!“, returnovaly bez zaváhání. „Ano, opět správně, nicméně tentokrát kupodivu vstal z mrtvých, ukázal, že Sci-Fi je prostě jeho kopyto, osmdesátá a devadesátá léta minulého století vrcholem jeho kariéry. A ač v těch dvou a půl hodinách zabral asi jen necelých padesát procent knihy, což asi jinak ani nešlo, uplácal její trikově dokonalou, hlavopatoidní a perfektně dramaticky zvládnutou vizualizaci. I změny oproti předloze jsou naprosto snesitelné, předchozí čtenář se tak dočká nejednoho příjemného překvapení a dokonce úplně nových vytříbených vyfikundací, jako například skvostného přetočení tolik přeceňované Kubricko – Kingovy narkoleptické obrpičoviny, zaříkávání koulí dračí magii z Exkalibru, megahitu Pokroucené sestry a samozřejmě Čakyho! Prostě jsem si v té tmě málem sahal vlhkou rukou na šulínka. Ups, to poslední jste samozřejmě neslyšeli a budete to ignorovat, to upjatí bigotní katoličtí otcové jako já samozřejmě NIKDY! nedělají, byl to jen takový řečnický obrat. Ale dost o mě, jakpak se to líbilo vám? Avšak dejte si veliký pozor, co teď řeknete, otec je na nostalgické vlně a velmi citově rozjitřený!“ „Drahý pane otče, bylo to vskutku úchvatné! Uteklo to snad rychleji než pedofilní kněz před mravnostní policí a my jsme samým vzrušením i úplně zapomínali žrát čipsy! Myslíme si, že Štefan bravurně uctil tolik opulentní literární předlohu vskutku zdařilou a velmi vkusnou kvintesencí, jejíž naraci ad hoc navíc citlivě přizpůsobil mladé degeneraci, ač gró děje směřuje do dob, kdy začínaly uhelnatět plavuně. My rovněž adorujeme!“ „Hm, hm, opulentní, kvintesence, ad hoc, gró, narace, adorace, plavuně … Názorově mi sice děláte radost, avšak pokud se mnou, kurva, budete mluvit jako Zadek99 s Daglesem a Bludmanem, a budete navíc drzé, tak vás těm Albáncům na porno nakonec přeci jenom prodám!“

    • 6.4.2018  20:16

    Hranice mezi bláznivě akčním filmem a na hlavu postavenou mongoloidní pičovinou pro Livingdedy bývá mnohdy velice tenká. Tenhle Žóm Kolem Seru je sice poměrně slušný řemeslník a dosud na ní jakž takž balancoval, avšak teď dostal scénář načmáraný pastelkama velkými kostrbatými písmeny, s ožužlanými rohy a zapatlaný kdoví jestli Nutelou, načež definitivně přepadl do slintajícího davu s rozštěpy a pokřivenýma ručičkama. A tak čím dál tím hůř předstírající děda Nýson, jako vždy ultrasprávňácký okvádrovaný tvrďák nad hrobem, s nímž se Žóm zjevně nechal partnersky zaregistrovat, tentokráte bojuje nejen s obvyklými patetickým hnusem, přiblblými klišé, artritidou, osteoporózou a stařeckou demencí, ale také s excelentními neherci a dokonale obskurní logikou toho postiženého hovada, jež patrně uteklo z klecového lůžka a nedopatřením se dostalo k tužce a papíru. Počítám, že když už bylo v ráži, tak s kompulzivním kousáním se do vyplazeného jazyka spatlalo i ten downí animák závěrečného vykolejení vlaku. Takže stačilo, a ani v nejhorším nemusí být na škodu přestat, zejména, když tahle šablona už má totálně ojeté a zubaté kontury. Prostě Dej si pohov, Lájeme, anebo aspoň příště na konci umři. Ups, kurva, bojler. Tak sorry všem, kdo doufali jako já, že to ten trapně vyčpělý, věkem sešlý, kymácející se rachitický pyjonýr konečně jednou nerozchodí.

    • 4.4.2018  21:34

    Uaneli, Uaneli, jestli šukáš tak, jako hraješ, režíruješ nebo nedejsatan píčeš scénáře, tak se nediv, že tě nikdo nemá rád! Už tak peklotyčně otravná až debilní série Vhovněvězící (Inshitdious) se tímto dílem dotkla absolutního dna nehumánního teroru, jakého se může „horor“ na divákovi toužícím alespoň po trošce zábavy a povyražení dopustit. A tak se nyní, v už opravdu na totálních hovnech postavené, retardovaně narkoleptické historce, opět vydávají traumatizovaná bába a dva naprostí kreténi vymítat. Tentokrát pavučiny a další bordel při sáhodlouhém bloumání totálně nic nedělajícími sklepy rozličných starých barabizen, což trvá 95 procent tohohle martýria. Pak sice na pět minut narazí na pěkně udělaného démonka, co zamyká hrtany, ten se ovšem chová tak, že by mu Lucifer patrně vrazil kopyto do prdele a za trest ho poslal do nebe vytírat světcům hajzly. A ty jsou samé semeno a pocákané časáky s dětským pornem, takže totální humáč i pro čerta!!! Absolutní korunu uplácanou z downích hlenů tomu pak nasadí závěr jako z Broučků, kdy se z ničeho nic zjeví maminka s lucerničkou a pošle toho vytlemeného Karafiáta navěky do piče jen tím, že na něj posvítí. Prostě kvintesence úmorné, mentálně postižené scenáristiky, narychlo uplácané za každou cenu, která vás místo vyděšení spíše xmrti unudí.

    • 18.3.2018  21:18
    Tomb Raider (2018)
    ****

    No konečně zase někdo pořádně porajtoval ztracenou archu! A ani nevadilo, že tahle Hrobkojezdkyně nesplnila kástingové přednosti předobrazu jako pičoidní Endželína a slečnu Záhumenskou tentokrát hraje sympatický kluk. Počítám, že i nad ním určitě pár prudkých heteráků přeleštilo. Asi zvyk z džojstyku. Nevadili ani příliš estetičtí otrokáři, kteří než uvrhli hrdinného ťamanského kapitána do špinavého otroctví v kamenolomu, pečlivě mu depilovali jeho mužatkovský homoknírek. Počítám, že přibrali i koule. Asi vši. A už vůbec nevadilo, že firma SONY vyrábí baterky, které i po sedmi letech zahálení v pohodě přehrají videjko či rozdiktují diktafon. Asi Foršprung durš Technik. Prostě i tak svižně dobrodružná, strhující a skvostně udělaná kulantní zábava na nedělní odpoledne s jako vždy excelentně slizkým Goginsem, jenž s tímhle xichtem snad musí být záporná svině i mimo kamery.

    • 14.3.2018  20:46
    Annihilation (2018)
    ****

    Bojlerový poplach! … a tak se čím dál tím odpornější a topornější Natálka vypravila do zmutované džungle, kde chytla do rozkroku nějakou divnou plíseň. Ale mimicky dokonale to vůbec na sobě nedala znát, konstantně prkenný výraz zpruzené piče už měla i předtím. No, je všeobecně známo, že zdejší přechytřelí velkohubí honiči u počítání vloček při čtyřicetiminutových statických záběrech na padající sníh ve Vilnévových artových velesračkách svižnější a zábavné filmy moc v oblibě nemají. A když tomu navíc ještě chybí nějaká ta sice popkornově dementní, ovšem rádobyfilosofická kudrlinka, která by jim zavařila míchu, je zle a chudák film má okamžitě rejtyng plný lupů a otylého pižma. Ale v jedné věci mají pravdu, u Anihilace je opravdu nutno přemýšlet! Zejména nad tím, je-li hloupý kokot scénárista, režisér nebo autor předlohy, či se všichni tři jen snaží žertovně zabrnkat na citlivou strunu bezpochyby mentálně brilantním, hysterickým maďarským gejům. Tak si to shrňme. Na pobřeží stojí maják, ke kterému vede hostilní lidožravá džungle, z níž se ještě nikdy nikdo nevrátil. A do ní nějaký mozkoun neustále vysílá všechny ty spolehlivě mizivší deltaspešlrendžrsbarety, kteroužto marnou snahu obskurně korunuje tím, že tam nakonec nažene spasit Zeměplacku čtyřčlennou traumatizovanou pičí soldatesku. Čili tomu, aby někdo prostě z druhé strany přistavil k majáku bitevní křížník a namrdal do mutující plísně ten fosfor raketkou pěkně z pohodlí paluby, bránil zřejmě pouze fuckt, že by bylo během pěti minut vymalováno a brutálně by se tu pětkovalo, neboť by zbytek filmu vyplnily jen otravně sáhodlouhé Natálčiny flešbeky, jako tomu bylo s neméně topornou a ohyzdou paní Adamsovou u stejně retardovaně podloženého Erajvlu. Ovšem oproti němu se vám rozhodně nebudou tolik lámat sirky v očích, a ač na hovnech postavený, jedná se o příjemně brutální, atmosférický a vcelku zábavný trek dekompostujícím pralesem, přičemž scénu zmutování uječené krávy v uječenou krávu neváhám označit za naprosto vynikající. A taky moc krásně udělaný trek! Takže rozhodně nedejte na erudované kritiky expertních maďarských pastevců, kteří na to čumí s mongolskými titulky na sračkovitých mobilech při cestě na pracák, jen aby se u filmu mohli vyzvracet jako první a bylo jim pak z toho děsně teplo u šulínka.

    • 11.3.2018  20:37

    V dobách, kdy matičku Rus prudili Mongoloidi, se zrodil historicky první sovětský partyzán. Taky to byl sice napůl mongoloid, protože v mládí dostal po palici bolasem, trpěl akutní anterográdní amnézii a každé ráno mu nějaká lepá kunda musela odrecitovat, co vyváděl předchozí den, aby nedostal záchvat, ale jinak heroická normálka. Sveřepě pobíhal skal a stepí divočinou, hladový a roztrhán, a ukazoval eskadronám okupační Hordy, zač je toho piroh v rektu. Musím říct, že tentokrát Sojuzmultfilm uplácal vskutku zábavnou, krásně digitálně výpravnou a bez zbytečného patosu skvěle odsejpající pohádku o řádné osině v prdeli Batu chána, dokonce i s viditelnými cákanci softwarového kečupu, ve které nevypadají pičoidně ani soubojové zpomalovačky. Kolovrat byl sice dle bylinných zdrojů spíše dvoumetrákové animální hovado než šedesátikilový, vztekle šermující gej, avšak Ilja Mlíčňák je dostatečně herecky zdatný a charismatický sympaťák, pročež to utáhl daleko heterodůstojněji než například ten prkenný, kdovíproč všude protěžovaný Čurila Kenovič předloňského Vikinga. Prostě solidní poppelmeňová zábavička z Východního bloku, která chutná daleko lépe na plátně 3 metry a větším než na nějakém vypáleném noutbukovém displeji.

    • 9.3.2018  23:19

    To takhle ukecáte ke společnému čtení Bible na první pohled dravou, děsně lascivní a dokonale vysostruženou velekundu a nemůžete se dočkat, až už konečně nahá klekne na čtyři a odveze vás do ledničky pro lahváče. Načež ji při unyle funivém noření se do evangelií nedostanete z katolických zad ani heverem a při pokusu o jakoukoliv nekřesťanskou praktiku se zaštiťuje krucifixem a ústy sjíždí leda tak Otcenašeho. Přesně něco takového odborná terminologie definuje jako promrdaný potenciál. A naprosto stejné to máte s tímhle Detvišem. První půlka nomen omen a vy si úpěnlivě přejete být mrtvý, když sledujete nezáživné trampoty katalogové rodinky prkenného Wiliše. Ta druhá sice začne neznatelně přirážet, avšak počet mrtvých negrů, portorikánců a bílých socek, jakož i způsob jejich deratizace, by snad neukojil ani nehonivého řeholníka. K tomu všemu neštěstí zvládne Eliáš Hníth tak tak natočit akorát kečupovité amatérské snafporno, tudíž dramatizace a vedení herců na úrovni ochotnického spolku kvadruplegických mimů a kromě Deonofriovic Vincka jsou všichni koženější než galantérie. I ten ultratoporný Karlík Bronson to před čtyřiačtyřiceti lety kosil daleko přesvědčivěji, špinavěji, záživněji a s grácií. No škoda, kdyby se toho nechytla banda mantáků, mohla to být vcelku nekompromisní Smrtonosná smrt.

    • 7.3.2018  20:30

    Parodovat už tak samu o sobě dostatečně legrační předlohu, to je jako nošení pederastů do sakristie. S trochou fantazie se však z toho rozhodně dal udělat solidní pomešní ministrantí grupáč. Ta ale scénáristům generála Franka zjevně chyběla, a tak prostě vzali Opus Asinusi odpudivého polského ufona a jakoby kolem něj jen nastavěli pár dodatečných kamer, které suše sledovaly, jak ten otřesně ubohý mentální moulinex vlastně vznikal. Kuba sice se vší parádou trefil toho retardéra dokonale, nicméně jeho slizce prkenný bratr pobral snad ještě méně talentu než Tomek se Sesterem dohromady, jeho účinkování by se klidně dalo úspěšně parodovat v Katastrofálním kokotovi 2 a daleko lépe by zapadl mezi to toporné obludárium v originále. Když původní Room podpoříte roomem, lze se u té monstrózně bizarní velesračky i slušně pobavit, toto však byla jen nenápaditá, nudná, zoufale nevtipná a nic zajímavého nepřinášející reportáž z natáčení, byť se skvěle groteskně podaným vrchním dementem.

<< předchozí 1 2 3 4 14 28 41 54
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace