Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Oblíbené filmy (10)

Barbar Conan (1982)

U toho prostě musí každý fanoušek žánru pravidelně conanovat!! A i mnozí odpůrci. Pravděpodobně nepřekonatelné. Jsem zvědav, co s tím udělá Marcus Nispel v roce 2011!

Excalibur (1981)

"Anal nasrat, urtvas bethan, diel di ende" umím nazpaměť od třinácti, ale žádný posraný drak ne a ne přiletět, abych si mohl zapíchat v brnění......

Zúčtování (2016)

No konečně!!! Už jsem málem zapomněl, jaké to je jít z kina naplněn absolutním potěšením a s tím hřejivým pocitem u šulínka, pulzujícím radostí, že jsou po všech těch supergejských pičózách, psychodeliktických smaženicích pro artové hnědopichy a trapných fekálních kokotmédiích stále ještě mezi námi fantastičtí scénáristé, skvělí režiséři a totálně prkenní neherci. Ale jebat! Pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „nevadí“. Sice by to třeba takový Éda Norton dotlačil až k extázi, ale zase bych se ztrapnil onanováním na veřejných místech, a tuhle globální dokonalost kupodivu nedokázal zprasit ani Nekrotický Ben, jenž poprvé za kariéru dostal roli, šitou Aspergerem téměř na míru jeho obrně. Tohle člověku připomene, proč vlastně čumí na pohyblivé obrázky a jaké ty dokáží být v povolaných rukou a s perfektním, mnohavrstevným, zajímavým a inteligentním příběhem v zádech dokonalou zábavou. Poprvé za celou mou virtuální existenci mě něco donutilo přehodnotit 10 vrcholných, což mě po vzoru mých největších funoušků kompulzivně ponouká vyhlásit obvyklý ultimativní čelynč: „Dej tomu míň než čtyři a jsi nevkusný velepičus, přechytřelý ufon, vyrachtaná kudlanka, maďarská lopata, esoterický bukanýr, hloupý nezletilý honibrk nebo jen prostě jinačí (čti totální kokot)“. Zařazení se do výše zmíněných kategorií už nechám plně na typu vaší invalidity, ale moc mě neserte, chci, aby to tu do měsíce zaslouženě ukazovalo prdel Forestu Žumpovi!

Rytíři spravedlnosti (2020)

V rámci pohyblivých obrázku naprosto DOKONALÝ průvodce kauzalitou, do perfekce dotažený manuál obsedantních poruch a zároveň tak nějak heteroseksuálně teplý, totálně zábavný a lidský film, kterým Jensen vyhodil na kompost i své už tak geniální Adamova jablka, a jen tak se nepřekoná. Vlastně klidně i velkohubě prohlásím, že takovou sqěle zahranou a pevně porežírovanou scénáristickou jasnozřivost, jejíž hlavní síla leží v především v tom přibaleném miliónu úžasných a vtipných mikrodetailů, překoná jen máloco. Teď zas abych, kurwa, přemýšlel, co vyhodit ze svých VRCHOL 10. Když jeden uváží, co za prvoplánové kýčovité sračky tu vedou homožebříčky, jaké povrchní svinstva soutěží o nejprestižnější filmové ceny a že se dokonce najdou přechytřelí buzeranti nebo totální vypatlanci, kteří jsou schopni tomu dát pouhé tři, je mu až smutno, že tento nesporný klenot světové kinematografie patrně záhy také pohltí žluklé bahno instáčové debility, konzumní hlouposti a rozumbradáčství artových hnědopichů, přičemž ani Foresta Žumpa, Žlutohnědou míli, ba ani Assvendžry asi na smetiště nepošle, byť zaslouženě. Fňuk.

Reklama

Reklama