dakarin

Lidé si pletou zalíbení s láskou. K vedení rodiny je potřeba láska, zalíbení nemůže stačit. Řídit se jen na základě citů a emocí je chyba nedospělých... odměnou je jim prázdnota... Radu Muntean jednoznačně překvapil.

... za celkovou vtipnost, nápaditost a um bych dal 100%, však za přílišnou zbytečnou vulgaritu tak u 2-3 scén zase 10% - výsledných 60% je tedy kompromis mírně nahoru. Poctivá nekorektnost mě spíše pobavila, ale samoúčelná oplzlost u mě budí spíše odpor - jsem proti úplnému zboření všech hranic. 

Dal jsem 80% za herecké výkony a zajímavé ztvárnění. Theo byl vyloženě sladký a bezbranný, ale i další zaujali. Scény realistické, poutavé. Ano, s tím zlepšováním světa to není tak jednoduché, ale hleděl jsem na ty aktivity a myšlenky s maximálním možným nadhledem...

Zajímavý počin hodný jisté pozornosti. Netradičně pojaté jako rozhovor zesnulého krále Přemysla Otakara II a mnicha Odorika. Rozhovor nabízí neotřelé pohledy, navštěvujeme různá místa a nahlížíme na historii z různých úhlů. Po celý film je patrné jisté napětí (snad záměrné, nevím) a tíha dávného příběhu. Vše jako by se točilo okolo a vrcholilo nešťastnou bitvou na Moravském poli - film tedy není odpočinková záležitost, spíše vážnější zamyšlení...

...viděl jsem před osmi lety a jednoduše zcela zapomněl :-) jen velmi jemné dejavu. Zhlédl tedy opětovně včera na Primě a hodnotil bych méně kriticky než napoprvé. Dal bych silnější 3 hvězdy, napoprvé to byly "třesoucí se" 3 hvězdy. Nejspíše jsem se povznesl nad logické chyby. Nejvíce asi vyčnívá mimořádně špatná příprava akce od hlavních hrdinů, jež dopadla dobře jen díky ničím nepodložené náhlé změně u kamaráda z dětství (právě zcela mimo logiku uzamčených hlubších citů) a několika šťastných náhod. Rozdíl vnímámí ale stejně "necelá" hvězda ;-)

...tak až nyní jsem viděl o více než generaci starší verzi Opravdové kuráže (2010). Dá se, ale následník přece jen v součtu o hvězdičku výše ;-)

S nadhledem, citem a rozvahou, téměř básnicky, vyobrazen okamžik kapitulace Japonska za 2WW, vyobrazen rovněž okamžik "velkých" mužů. Stojí za zhlédnutí a jemnou úvahu...

Opravdu vynikající konverzační záležitost. Mimořádní herci, ale také mimořádný dabing - ještě ozvěna slavné české školy dabingu. Ani trochu nesouhlasím s filozofickými závěry, ke kterým se ve snímku dokráčelo, ale to mi vůbec nebrání ocenit jedinečnost a vytříbenost tohoto počinu ;-)

...v zemi draka, doslova za devatero horami a devatero údolími, neznali milost ... vyvstává mi na samém konci tohoto snímku, kdy po opakovaném zhlédnutí hledám průsečík vyřčených myšlenek a úvah...

14 mrtvých z deseti expedicí - to je také charakteristika Trou de fer. Slaníž na dno sopky a postupuješ tzv. koridorem, do kterého se postupně vlévají vodopády z okraje vyhaslé sopky. Když tě zastihne déšť, a tím pádem i velká voda, na nevhodném místě, je z toho boj o holý život, ať umíš co umíš. Ti skauti měli každopádně víc štěstí jak rozumu. Ovšem odhodlání, odvahu, vůli a doškrábaná těla jim člověk nemůže upřít. Nádherné záběry méně známých míst.

Tak po delším čase jsem shlédl super herecký koncert Dustina Hoffmana a Roberta De Niro pod taktovkou Barry Levinsona. Co se týče obsahu a myšlenky filmu, tedy co bylo v 97 objevné, dnes předbíháno ve vícero proudech - podívejte, věřím, že mi dáte za pravdu ;-)

Skoro se mi ani nechce věřit, že to dělal Guy Ritchie. Povídá se, že za francouzské klasiky psali po příchodu věhlasu neznámí mladíci - není toto stejný případ. Režie nadbíhá divákovi příliš okatě a spoustu osvědčených známých námětů zpracovává neuměle. Co to je (?) nemá nakonec 'kleopatra' pravdu (?)

...gejzír citů pocitů a vzrušených slov nemusí mít s láskou vůbec nic do činění :-( Kéž filmová víla nade mnou bdí, aby mě tyto filmy míjely obloukem ;-

L.A. - Přísně tajné v novém kabátě, žádný průlom, ale kvalitně provedená práce - vše osvědčené znovu a opět, poctivá filmařská rutina - tady snad může překvapit pouze Dr.House... jinak opakovačka se vším všudy.

Příjemné překvapení ;-) tak jemné, že jsem myslel, že to točila žena - připomělo mi to film "Ztraceno v překladu". Trošku více konverzační a méně akční, také scény týkající se vztahu muž-žena nejdou zbytečně násilně do extrému. Myslím, že film příjemně překvapí i další mě podobné krevní skupiny ;-) svěží, nápaditý ... určitě zkusím ještě něco od Moureta :-)

Výborné pro tuto dobu, pobaví odlehčí. Trošku nekorektní humor, ale dělají si legraci hlavně z chlapů, takže je to povoleno. Nedoporučuji mladším 30 let - jednak protože nemohou mít srovnání, film si neužijí a taky je bude zraňovat větší přímost sdělení autora...

... z mého pohledu se to nikterak nemůže rovnat kompaktnějšímu a vydařenějšímu "Čert ví proč" (rovněž od Vávry). Ve "Škole princů" je patrný tvůrčí potenciál a nadstandardní casting, však příběh nám nedrží a nedrží pohromadě :-( Mumlající princeznu rád odpouštím - taky má své kouzlo a je zajímavým zpestřením. Roman Vávra je přemýšlivý typ - jestli v čertovi, co ví proč, naznačoval pekelným huntováním lesů něco o našem království té doby (2003), potom ve škole princů najdeme vícero různých jinotajů (najděte si ;-)

Pro mě je to Honolulu baby v jiném kabátě --- velmi nápadité, neúnavné kombinace se v kolech neustále vracejí - stylem to připomíná snad až jevištní představení - každopádně tvůrce má co říct, lépe řečeno si hraje s dlouhodobě aktuální látkou --- stejně jako July mi historky hlavní hrdinky přijdou nevěrohodné, ale na konci není nepřiměřeně arogantní, a tak se to dá odpustit. Nicméně každopádně zábavné, oddychové a vcelku milé dílko ... dá se vidět ;-)

Stále se dá i překvapovat v žánru western. Podobně jako film "Pro nic za nic" od tvůrců z Nového Zélandu, jsme i u tohoto snímku svědky, že pouhým jemným přenastavením některých parametrů dosáhneme neokoukaného neotřelého svěžího výsledku. Snímek je přímočarý a tvrdý, výborně zrychluje děj některých pasáží a nemazlí se ani s hrdiny, ani s diváky. Dotýká se morálních témat, avšak prakticky téměř nemoralizuje. Název filmu nikterak nevystihuje obsah, ale titul "Pomsta ... někoho či jaká" je zřejmě příliš přetížený. Takže, suma sumárum, pomstu, touhu po spravedlnosti, lidskou malost a drsné chlapy zde najdete ... vyšší hodnocení si film zaslouží.

Vynikající, vynikající, vynikající. Chce se mi použít anglické slovo "amazing", neboť asi nejlépe vystihuje můj dojem z dokumentu ;-) Nikdy dříve jsem neviděl takovýto ucelený a kvalitní snímek o poválečném socialistickém Rumunsku. Zajímavé rozhovory, super archivní záběry v celku hojném počtu. Jak to Ben Lewis udělal, jak si to vše sehnal a s čí pomocí pochopil a vystihl dobovou atmosféru, to nevím, ale mohu jen ocenit. V 86ém jsme Rumunsko projížděli cestou k moři a zpět... a že se dá jet (!!!) pro svou rozlohu. Opravdu všude hesla, v obchodech 2 druhy konzerv a prázdné regály. Lidé v dokumentu mluvili velice zajímavě, ani dávno po změně neměli potřebu k nějaké příliš jednostranné a jedovaté kritice. Teprve nyní, po tak dlouhé době, mi některé poznatky srozumitelně zapadly do celkového obrazu.