Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (685)

plakát

Hyeolui nu (2005) 

Tak tomu říkám správný atmosférický historický detektivní thriller se špetkou mystery a nemalou dávkou brutality.

plakát

Geu gyeowool, barami boonda (2013) (seriál) 

Eh, ač tenhle kousek má zajímavou zápletku, scénář nedokázal tématu využít a pro pár dalších nedostatků to balím uprostřed 9. dílu. Hlavní problém budou asi herecké výkony jež obecně spadají do nevýrazného průměru, rovněž většina postav se chová tak podivně a nelogicky až absurdně, že jim to všechno zkrátka nedokáži uvěřit a ani po emoční stránce to se mnou vůbec nic nedělá. Tedy přestože se na velmi půvabnou Song hye-kyo dívá zatraceně dobře, stejně jako u předchozích seriálů jsem již nadále nedokázal najít vůli to dokoukat, ač zvědavost jak to celé dopadne by tu byla. Holt opět promarněná šance a nedotažené dílo.

plakát

O léčivé vodě (2020) (TV film) 

Vydržel jsem asi 40 minut a pak šel spát. Poněkud civilní a nepohádkově působící kostýmy, absurdní zápletka (stačila sklenice vody, netřeba darovat celou studnu ne?), zoufalé herecké výkony i dialogy, princezna vysloveně strašidlo. Mimochodem, jak se z té blonďaté holčičky stala černovlasá kudrnatka? Takové seky by se neměly prostě stávat.

plakát

O vánoční hvězdě (2020) (TV film) 

Po delší době nová pohádka z níž se mi neudělalo nevolno. Ocenit je nutno působivé exteriéry i interiéry, víceméně i kostýmy, hudba též nepatří k nejhorším a celkem dobře funguje což u většiny pohádek neplatí. Ovšem jak už bývá dobrým zvykem, po stránce scénáře a dialogů to žádná valná sláva není, herecky rovněž ne. Princezna měla své kouzlo (zejména v těch plesových šatech), Kotka bych radši nekomentoval. Scény "tam nahoře" byly na můj vkus trochu moc ujeté a šaškoidní, ale tak už to v české tvorbě bývá. Bohužel ani tato pohádka se neubrání tradičním úletům typu výrazu "no jó" či bruslení princezny?! Každopádně jako celek, při té hrůze jaká poslední desetiletí vzniká, obstála přijatelně.

plakát

10 Years with Hayao Miyazaki (2020) (seriál) 

Určitě nejkomplexnější dokument nejen o Miyazakim jež nabízí opravdu detailní náhled do studia Ghibli i Miyazakiho duše.

plakát

Dragon Quest: Tvůj příběh (2019) 

Jestlipak Netflix někdy pochopí, že změnou jmen i názvů lokací se dobré titulky vážně nedělají... Jinak ve všech směrech průměrné dílo.

plakát

Mezidobí (2019) 

Dvě osamělé duše tápající se svých tajemstvích, city i žárlivost, ovšem v ne příliš poutavém podání, ač o propadák se určitě nejedná. Možná to bude i tím, že tato tématika mne nijak netáhne.

plakát

Parangjooeuiboo (2005) 

Přiznávám, že tento snímek jsem si pustil aniž bych tušil, že jsem už vlastně viděl film i seriál v japonském provedení. A nutno přiznat, že obě japonské verze mi sedly více. Nicméně toto dílo má taky své kouzlo, zejména to zanechávání zpráv v dnešní digitální době působí neskutečně mile a romanticky. Jistým nedostatkem tohoho filmu je, že divák již od samého začátku ví, kde to celé skončí. Nicméně Cha Tae-hyeon je na tyto role jako stvořený a jako pojednání o prvních láskách tento kousek obstává celkem slušně. Z mého pohledu na celkově příznivém dojmu (ač tohle dílo v ničem nevyniká) má jednoznačně Song Hye-kyo, něco tak neskutečně půvabného a křehkého už jsem vážně dlouho neviděl, při pohledu na ni se mi doslova tajil dech a napadá mne hodně málo dívek jež by jí v takové roli mohly svou krásou konkurovat. V závěru mi některé scénky připomínaly Lover´s Concerto, ovšem oproti tomuto skvostu nedokázaly zapůsobit tak, aby ze mne vymáčkly nějakou tu slzu což Son Ye-jin s Lee Eun-joo (RIP) dokázaly opakovaně. Objektivně je to za 3*, ovšem jednu přidávám za překrásnou dívku v roli Soo-eun.

plakát

Maria (2019) 

Poněkud neoriginální zápletka a řekl bych že celé je to až moc cítit Netflixem (USA) a tedy způsobem zpracování mi to zcela logicky nesedlo. Agresivní hudba mi lezla vysloveně na nervy, akce byla slušná, ovšem radlo by se říci, že tento snímek není o ničem jiném. A aby se většinový divák uspokojil, nastrčí se tam pár "rajcovních" kozatek v tílkách a máme hotovo, nezničitelná Lily může řádit. Nebýt zemí původu Filipíny, asi bych si to nikdy nepustil.

plakát

Nankjoku monogatari (1983) 

Uf, tohle je opravdu hodně drsná a extrémně emotivní výprava do mrazivých končin kdy asi málokdo neuronil alespoń jednu slzu. Vangelis svou hudbou celému prožitku již jen nasazuje korunu. Rovněž klobouk dolů před filmaři, toto natočit určitě nebyla žádná legrace.