Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Romantický
  • Animovaný

Recenze (1 240)

plakát

Můj soused Totoro (1988) 

Na mě prostě filmy od Mijazakiho působí jako uklidňující kouzlo. Překrásná animace a roztomilé postavičky mi vždycky zaručeně pomůžou na všechno zapomenout a vydat se s nimi do jejich kouzelného fantastického světa. To, že příběh není žádné veledílo mi vůbec nevadí, stačí, když je v něm božský Totoro...

plakát

Tajný život mazlíčků (2016) 

V prvních minutách jsem se rozplývala nad krásným animovaným New Yorkem a řehtala se nad perfektně dotaženým chováním a pohyby domácích mazlíčků. Pokud nějakého z nich vlastníte, rozhodně vás pobaví, jak moc se tahle zvířátka podobají těm vašim. Roztomilý, vtipný, trefný... takový je začátek filmu. Pak už jde jenom o tisíckrát ohraný příběh o tom, jak se jedna parta zvířátek snaží zachránit druhou partu nejen před útulkem. Dětem tahle story bude stačit, dospělým už spíš ne. 3*

plakát

Komorná (2016) 

Věřím, že Komorná bude pro spoustu diváků něco úplně nového. Důležitější než příběh, který má sice vynikající zvrat, je naprosto originální, až na hraně dokonalosti se pohybující zpracování. Nejlepším na celém filmu je podle mě rozdělení příběhu na tři části a precizní kamera. Vlastně ani nemůžu říct, že si s tím kameraman vyhrál, to by znělo tak nějak nedoceněně. Tohle nebylo žádné hraní, byla to hodně zkušená práce, natočená s jistotou. Další věc, která hraje velmi důležitou roli a přidává celkovému dojmu, jsou kostýmy. I díky nim a vlasovému stylingu byly některé záběry tak famózní. Nemenší zásluhu na tom mají samozřejmě také herci, kteří sehráli pod vedením režiséra Parka něco neuvěřitelného. Jediné, bez čeho bych se klidně obešla, jsou poměrně dost dlouhé erotické scény. Těžko říct, jak by na mě s jejich absencí působil zbytek filmu, a jestli by bez nich příběh neztratil na váze. Každopádně jich bylo až moc. A taky byly dost podrobné a možná až příliš otevřené.///Jelikož Komornou pořád nemůžu dostat z hlavy, zvedám po měsíci hodnocení ještě o jednu hvězdičku výš.

plakát

Samchongsa (2014) (seriál) 

Po docela pomalém začátku se rozjíždí parádní podívaná plná zvratů, akce a napětí. Kromě pěkně promyšlených intrik v paláci se děj točí kolem postupně vznikajícího přátelství mezi mušketýry a taky kolem vztahu prince a princezny, který se pro mě stal nakonec asi nejzáživnější částí seriálu. Bavil mě ale i soundtrack a kamera. Z herců jednoznačně vyniká Lee Jin Wook. On se kluk nezdá, ale má v sobě obrovské charisma. I ostatní postavy zahráli herci minimálně hodně dobře. Takže když pominu konec, který mě prostě úplně nenaplnil, jsem nad míru spokojená. Silné 4*

plakát

Saikometeuri (2013) 

Jestli něco nesnáším, tak je to násilí na zvířatech. A platí to i pro film. Ač na korejské kinematografii většinou obdivuji, že se s tím nemažou a nejsou k divákovi tolik ohleduplní, jako západní kolegové, pokud jde o týrání zvířat, tam jsou podle mě otevření až moc. A občas dokonce překračují hranici. Tyhle scény jsou mi naprosto proti srsti a několik minut mám potom sevřený žaludek a pokažený zážitek z filmu. Dobře, plytký scénář postavený na hloupém a nelogickém chování postav, už není sám o sobě dobrým základem. Normálně bych to neřešila, ale když detektiv s fotkou v ruce hledá budovu, vedle které (mimochodem a náhodou) zrovna stojí, a najít ji dokáže, až když mu ji ukáže malá holčička, říkáte si, že tady docela ujeli. Jenže pak dojde na další (vlastně úplně zbytečnou) scénu s otcem holčičky, a vám dojde, že holčička je vlastně jediná inteligentní postava z celého filmu. A abych jenom nekritizovala, je taky parádně zahraná. To s Kim Bumem je to jednou nahoru, a potom zase dolu. Když vedle něho nestojí opravdu schopný režisér, moc tomu nedá. Přitom už nejednou dokázal, že to v sobě má. Kang Woo Kimův výkon naopak patřil k těm pozitivnějším věcem na filmu. 2,5*

plakát

Druhá slečna Oh (2016) (seriál) 

Vážně bych pro jednou nemohla dostat možnost dát šestou hvězdičku? Vážně ne? Když on si ji Eric a všichni, co na seriálu makali tolik zaslouží. Tam nebylo nic, prostě nic, co by mi nesedělo. Všechno bylo přesně tak, jak má. Vtipné, romantické, bláznivé, šílené, milostné scény... všechny tak božsky bezprostřední. Jako sama hlavní hrdinka. Ji a její šílené rodiče nejde nemilovat. To samé platí pro všechny spolubydlící a pracovníky Do Kyunga. Ti perlili téměř v každém záběru. K tomu má seriál fantastickou kameru a střih. Flashbacky jsou tady taky krásně udělané. Díky různým detailům jsou opravdu záživné a ani trochu nemáte pocit, že jimi tvůrci jen natahují epizody. No a třešničkou na dortu je Ericův nejkrásnější hlas. Ten bych mohla poslouchat pořád. 100%... ne 89%, celých 100%!

plakát

Hwasango (2001) 

Úplně na rovinu, je to šílená kravina a všechny ty skvělé herce bych mnohem raději viděla v jiném filmu, s jiným dějem a klidně i v jiném žánru. Jenže když spolu v něčem hraje Jang Hyuk a Shin Min-ah, nemůže to být úplně k ničemu. Za ně a Kong Hyo Jin je první hvězda. Ta druhá je za hodně kvalitní bojové scény. K příběhu a trapným vtipům se vyjadřovat nebudu. A proč to má celé dvě hodiny, nepochopím. 2*

plakát

Geurin rojeu (2005) (seriál) 

Herecky naprosto bravurně zvládnutý seriál. Go Soo neskutečně válí, a to hlavně ze začátku. Nevím, jak to cítí on, ale klidně bych to nazvala jeho životní rolí. Myslím, že v jednom díle ani jednou nepromluvil, přesto z něho šlo cítit tolik emocí. Lee Da Hae se mi taky moc líbila. U ní mám pocit, že čím starší seriál, tím lépe hraje. Neboli, dřív do toho dávala mnohem víc. Když si ji srovnám tady a v Chunu nebo v Iris 2, je to jako bych koukala na dvě úplně jiné herečky. Stejně výborná byla i Kim Seo Hyeong v roli Cha Yoo Ran. Ta ukázala tolik tváří, že se skoro nechce věřit, že jde pořád o tu stejnou ženu. A pak je tu hlavní záporák, kterého ztvárnil další muž mnoha tváří, Lee Jong Hyuk. Tak, jak jsem ho v A Gentleman's Dignity milovala, tak jsem ho tady nesnášela. A mohla bych jmenovat další a další herce. Téměř bez výjimky všichni tvoří unikátní podívanou. Co se týká scénáře, jde o skvěle vypracovaný příběh o pomstě, který diváka rozhodně nešetří. Čekejte, že to nebude procházka růžovým sadem. Bude se brečet, trpět, skučet bolestí, ale nakonec si s velkou pravděpodobností řeknete, že to za to stálo. Atmosféra je tady taky docela vychytaná. Jak už jsem někde psala, přirovnala bych ji trochu k Phoenixovi, a trochu k Time between dog and wolf. Z čeho mi ale po pár dílech začalo trochu hrabat, byl hudební doprovod. Na seriál téhle délky měli podle mě použít víc písniček. 4*

plakát

Doba ledová: Mamutí drcnutí (2016) 

Tenhle rok je mezi animáky konkurence, ve které jen s bandou vtipných postaviček rozhodně neobstojíte. Chce to příběh. Nejlépe takový, který bude bavit malé i dospělé zhruba ve stejném poměru. O to lepší musí být, když v něm už po několikáté hrají ty stejné postavy. Je sice fakt, že tvůrci mají pořád dost fajn nápadů, jak mučit veverku, honící se za svým vysněným oříškem, ale nezačíná to být trošku ohraný? Bude to chtít minimálně nějak oživit. Jinak animace je skvělá, jenže to už je v posledních letech téměř samozřejmostí. 3*

plakát

Kniha džunglí (2016) 

Překrásné zpracování Knihy džunglí. Zatím asi nejpovedenější, co jsem viděla. Klučina, co sehrál Mauglího byl vynikající, ale i zvířata s ním drží parádně krok. Pořád je na co koukat. Trošku zbytečná mi tam přišla jen opičí pasáž. Především bez té zpívající opice bych se obešla. A těch pár minut je pro mě nakonec důvodem, proč nedám plný počet. Přesto doporučuji a ráda si pustím znovu. 4,5*