Iggy

Iggy

Ян Пиздец

Česko
maimuno verishvilo

46 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 10 18 27 35
    • 23.5.2020  00:56

    Příjemný malý film, v němž podstatnou roli hraje kanadský Vancouver, domovské město spisovatele a autora scénáře Douglase Couplanda (Vancouveru věnoval i svou knihu City of Glass, v níž se o filmu několikrát zmiňuje). Vancouver je jedním z hlavních center severoamerického filmového průmyslu, ovšem obvykle ve filmech hraje jiná americká města, sám sebe jen velmi zřídka, takže v Everything's Gone Green máte jedinečnou šanci vidět Vancouver opravdový.

    • 22.3.2020  22:41
    Zeroville (2019)
    *****

    Já nevím, co všichni mají, mně se to líbilo! Oceňovaná knižní předloha Stevea Ericksona je absolutně výborná a její filmová adaptace za ní podle mě nijak nezaostává. Pro mě to jako pocta určité éře Hollywoodu funguje líp než Tarantinovo Tenkrát v Hollywoodu. Filmu jistě uškodila premiéra odložená o čtyři roky kvůli krachu distributora a následné dosti omezené uvedení a minimální kritická recepce, stejně jako obvinění Jamese Franca v rámci kampaně #MeToo.

    • 6.3.2020  10:42

    Filmu podle mě uškodí, že postava Jesuse (John Turturro) pochází z kultovní klasiky Big Lebowski, ale s původním pojetím téhle postavy nemá nový Jesus společného o moc víc než jméno a vzhled. Takže očekávám spoustu zklamaných fanoušků, kteří budou postrádat Dudea i styl bratří Coenů, s nimiž film ale jinak nemá co do činění, stejně jako s bowlingem. Naopak jedná se o adaptaci knížky Bertranda Bliera Buzíci, respektive o takřka doslovný remake jeho stejnojmenného filmu z roku 1974. Trochu jsem u hlavních hrdinů postrádal jakoukoli motivaci, ale vzhledem k stopáži filmu se to dalo snést. The Jesus Rolls mi ze všeho nejvíc připomněl asi Jarmuschovu klasiku Mimo zákon.

    • 16.10.2019  23:07
    Deň radosti (TV film) (1972)
    ****

    Film není vůbec o záchraně železnice na Oravě, ale naopak o jejím zániku, o poslední jízdě zdejší parní lokomotivy zvané Gondkulák. Tu pojal slovenský konceptuální umělec Alex Mlynárčik jako velkolepé umělecké dílo a svého druhu happening. Mlynárčik svými uměleckými akcemi na přelomu 60. a 70. let docela předběhl svou dobu, bohužel se ale až na výjimky nedočkal odpovídajícího přijetí. Hanákův film je pak především unikátním záznamem této akce zvané Deň radosti - Keby všetky vlaky sveta. Blíže k akci samotné viz Chalupeckého Příběh Alexe Mlynárčika nebo Mlynárčikovy vzpomínky Zápisky z cesty A. M.

    • 29.9.2019  12:06
    Momi (2001)
    ****

    Momi (Babička) je první film natočený v jazyce hemšin, starobylém dialektu západní arménštiny, kterým mluví příslušníci etnika Hemšin žijící v regionu Hemşin na severovýchodě Turecka. Hemšinové jsou původem Arméni, kteří byli někdy v 15. století islamizováni osmanskými Turky, dodnes si však udrželi svůj jazyk i některé křesťanské rituály. Z tohoto etnika pochází i režisér Özcan Alper a za film byl na základě kontroverzního tureckého zákona o protiturecké činnosti popotahován soudem jako terorista, který se filmem snaží narušit jednotu Turecka.

    • 22.7.2019  15:43
    The Exiles (1961)
    *****

    Trochu mi to připomnělo Rebela bez příčiny, ale native american style...

    • 27.1.2019  21:13

    Mě tam těch popkulturních odkazů nepřijde zase nějak moc a ani mi nepřijde, že by to bylo příliš „confusing, too cryptic and lacking in answers“ a tím pádem ani označení, že je to takový plytčí Lynch, podle mě není fér, přijde mi to docela srovnatelné. Nejvíc mi to připomnělo Inherent Vice od PTA, které bylo přijato prakticky úplně stejně rozporuplně. Snad jen to rozuzlení (scéna na místě mimo mapy) mi přišlo lehce slabší, to bych klidně vypustil a ukončil to tak nějak nijak, do ztracena, co by ne? A hezky je tu ukázané i současné LA, z kterého většinou vidíme jen jeho studiovou podobu, i když se v něm odehrává snad každý druhý film.

    • 18.1.2019  20:28

    Existenciální groteska? Reklama na Dacii? Domácí video z dovolené na pláži v Rumunsku? Těžko říct...

    • 12.9.2018  21:13
    Shelkovitsa (1979)
    ****

    V Arménii velmi populární a obecně známý sovětský krátký film z dílny arménského studia Hayfilm. Úsměvný film o sousedském sporu dvou početných rodin o to, komu patří morušovník, který odjakživa roste na společném dvorku. Kameramanem filmu byl Michail Vartanov, za sovětů perzekvovaný filmař a blízký přítel Sergeje Paradžanova.

    • 29.8.2018  19:32
    Party Girl (1995)
    *****

    Fascinující záležitost a pro knihovníky rozhodně kultovní film! Hlavní příběh je teda hodně slabý, herecké výkony vyloženě amatérské, ovšem ty knihovnické scény psal někdo, kdo vědel, co dělá, a to nemyslím ironicky. Jsou tam všechna knihovnická klišé a stereotypy, ovšem tak, jak je vnímají sami knihovníci, ne uživatelé (pak se klišé o knihovnících obvykle omezují na tradiční dělání pššt). Takže na rozdíl od zbytku filmu jsou scény z knihovny perfektní a naprosto výstižné. Ve filmu se také dozvíte, proč drží oficiální Lego postavička knihovnice v ruce zrovna knihu Oranges and Peaches. "Librarian, huh? - Yeah, what do you think? - This is a garden and we're all flowers." Party Girl je mimojiné první celovečerní film, který měl premiéru na internetu a vidělo ho tehdy prý několik stovek diváků, na rok 1995 dobrý, myslim.

    • 15.7.2018  14:04
    Hollyweed (TV film) (2016)
    **

    Pokud by to mělo být zcela v mých rukou, jak vyzývá Kevin Smith v úvodu tohohle pilotu, tak já bych další díly asi ani vidět nemusel... Pilot mi teda nepřišel nic moc, buď byl fakt špatný nebo I'm getting too old for this shit, man...

    • 31.5.2018  21:03
    Emak Bakia (1926)
    ***

    Okolnosti vzniku filmu a jeho slavnostní premiéru popisuje Man Ray ve své knize Vlastní portrét. Dandy ve scéně s límečky (Důvod pro tuto výstřednost) je Jacques Rigaut, legendární dadaistický básník a sebevrah, žena v závěrečné scéně pak Kiki z Montparnassu.

    • 4.1.2018  08:55
    Single Man (TV seriál) (2017)
    ***

    Prvních pár dílů bylo náhodou docela slibných, ale závěr to dost pokazil, skoro to vypadalo, jak když tam ta herečka už ani nechtěla hrát a scénář se s tím musel nějak zoufale vypořádat.

    • 2.1.2018  23:02

    John Cage sám o sobě je samozřejmě za 5*, ale tohle je i docela originálně pojatý dokument. Dost podobný, ale nudnější je "I have nothing to say and I am saying it" ze série American Masters, kde je ale zase navíc zahrnutý i nezanedbatelný Cageův vliv na světové houbaření...

    • 10.12.2017  22:46

    Poetry in Motion není zrovna jízda od začátku do konce, ale dokumentární hodnotu má nedocenitelnou. Zajímavé, jak některé básně získávají originálním přednesem, zejména ve spojení s hudbou, na působivosti. Příjemným překvapením proto pro mě byl Amiri Baraka a Helen Adam a vrcholem filmu rozhodně punkový Allen Ginsberg. Největším objevem pak určitě John Giorno, kterého jsem dosud znal jen podle jména a jehož poezii si teď budu muset doplnit. Zaujal i mě jinak neznámý Kenward Elmslie. Hudební doprovod nepřekvapí u Eda Sanderse, Toma Waitse nebo Jima Carrolla (i když ten ve filmu vystupuje bez hudby), kteří jsou nejen básníky, ale i profesionálními hudebníky. Živý přednes se podle mě naopak nehodí pro poezii, jakou dělá třeba Gary Snyder nebo Ted Berrigan (platí myslím pro celou Newyorskou školu), tam přináší tradiční intimní čtení básní z knihy čtenářem myslím stále větší zážitek. Trochu do filmu nezapadá William S. Burroughs, který nečte poezii a ani není úplně tradičním básníkem, a nějak mi tam nesedí ani John Cage. A zbytečně moc místa podle mě zabírá Charles Bukowski, kterého nepovažuju zrovna za nejpovolanější osobu k filozofování o poezii...

    • 7.10.2017  15:12

    V hlavních rolích beatnická legenda Herbert Huncke a jeho reálný spolubydla a parťák fotograf Louis Cartwright. Film je tak nějak napůl hraný, napůl dokumentární, natočený v Hunckeho tehdejším skutečném bytě.

    • 29.8.2017  10:57
    Rick a Morty (TV seriál) (2013)
    *****

    Did you get any of that?

    • 3.8.2017  14:49

    Film je adaptací stejnojmenné básně Franka Bidarta, poměrně slavného amerického homosexuálního básníka původem z Kalifornie, což ho činí blízkým Jamesi Francovi. Setkání s Bidartem a natáčení adaptace jeho básně Herbert White se Franco věnuje v titulní básni své básnické sbírky Directing Herbert White. Asi tolik k tomu, co chtěl tímhle filmem James Franco říci...

    • 19.6.2017  14:23

    Ach jo, u některých filmů by asi bylo lepší zpřístupnit je pouze dostatečně obeznámeným divákům. Takže pokud nevíte, kdo byl David Foster Wallace, filmu se raději vyhněte. Ušetříte tím sobě čas, filmu se zlepší hodnocení a internet nebudete zbytečně zanášet vašimi scestnými postřehy. A nemá cenu cokoli vytýkat režisérovi filmu, protože jak napovídá údaj v závěrečných titulcích "Adapted for the Screen and Directed by", tak film je primárně adaptací stejnojmenné Wallaceovy knihy a většina dialogů, či spíše promluv je doslovně přejata. I když jako psaný text působí Wallaceova kniha mnohem radikálněji. Tak to jen tak na okraj no...

    • 26.4.2017  12:53
    Ali and Nino (2016)
    ***

    Jako samostatný film podle mě Ali a Nino zrovna moc neobstojí, čistě filmařsky to vůbec není žádná sláva, zejména herecké výkony dost pokulhávají (a ty detaily na postavy se silně rozostřeným pozadím napadly koho?), ale zase jako adaptace stejnojmenného románu se myslím povedl. Ali a Nino je považován za jakýsi národní ázerbajdžánský román (proto je jedním z producentů dcera současného tamějšího diktátora Lejla), přestože byl napsán německy a poprvé vyšel ve Vídni roku 1937. Autorem je nejspíš Lev Nussimbaum, původně žid z Kyjeva konvertující k islámu, který prožil své dětství a mládí v Baku, i když autorství románu nebylo dodnes spolehlivě prokázno, podrobněji se tím zabývá např. Tom Reiss v knize Orientalista (česky BB art, 2006). Hlavní předností knihy i filmu není podle mě romantický příběh dvou milenců (i když nehezké české vydání knihy vypadá jako červená knihovna), ale zobrazení života a společensko-politické situace na východním Kavkaze a v Persii. Tehdejší Ázerbajdžán byl kulturně velmi blízký Persii, jejíž společnost považovala za vrchol kultury rozkoše života, hudbu, tanec a poezii a byla na jednu stranu neuvěřitelně kultivovaná a vyspělá, zároveň ale jaksi degenerovaná a naprosto nemohla konkurovat dravé kultuře evropské a barbarským bolševikům. V zobrazení dobových dějinných událostí, života v kulturně a etnicky bohatém Baku, a střetu mezi Východem a Západem a křesťanstvím a islámem je podle mě kniha (film už trochu méně) velmi zajímavá dodnes.

    • 21.2.2017  16:06

    Po zhlédnutí traileru jsem si říkal, že si tenhle film klidně nechám ujít, protože takových už tu bylo a Captain Fantastic není první ani poslední. Ale postupem času mi to nějak vrtalo hlavou, sem tam jsem na něj někde narazil, až jsem si ho nakonec pustil. A nelitoval jsem. Výborně napsaný film o krásách přirozeného života v souladu s přírodou a námi samými, který jsme nenávratně ztratili. Velmi velmi smutno je mi. Proč takhle mohli žít Indiáni po tisíce let, zatímco my jsme museli planetu za pár set let zničit? Možná že by filmu slušela trochu originálnější a nezávislejší forma, když chce umělec sdělit něco nového a silného, měl by pro to ideálně použít i novou a silnou formu. A určitě bych vytkl kýčovitý začátek s lesem, zurčícím potůčkem a skotačícím jelínkem, který (i když se záhy ukáže, že má ve filmu určité opodstatnění) ve světové kinematografii unese podle mě jen jediný film, a tím je Komando s Arnoldem Schwarzeneggerem.

    • 19.2.2017  12:15

    No, tak teď teda úplně nevim... Dokážu si představit, že to ve své době mohlo určité (nutně ale velmi malé) publikum včetně Jima Jarmuscha ohromit, zvlášť při srovnání s dobovou hollywoodskou produkcí. Na druhou stranu třeba francouzská nová vlna přišla se srovnatelnými filmy skoro o dvacet let dřív a předpokládám, že zrovna v newyorských kinech se evropské filmy ještě docela daly vidět. Foreigner mi dost připomíná Godardovo U konce s dechem. Takže ve srovnání se zbytkem světa musela být Amerika na konci 70. let docela opožděná. Nicmémě záběry New Yorku jsou fantastické.

    • 12.1.2017  04:54
    Kosmo (TV seriál) (2016)
    ****

    Víc se mi líbily spíš pozdější díly a hlavně situační gagy kosmonautů a výborná čecháčkovská linie, politická satira (Ministerstvo atd.) zas tolik ne. Nejvíc mě dostal určitě "Polák w niebezpieczeństwie" a slovenský vesmírný modul.

    • 10.1.2017  22:56
    Klusums (2009)
    ***

    Viděl jsem film Ticho na jeho světové premiéře v Rize u příležitosti oslav 4. května. Většina filmu se odehrává a byla natočena v Rižském Národním muzeu umění.

    • 8.1.2017  07:30
    Vinyl (TV seriál) (2016)
    ****

    Výsledek je nakonec docela nevyvážený... Krimi zápletka rozhodně nic nového pod sluncem, mafiáni jen tak na okraj, takže nejzajímavější pro mě určitě byla vznikající newyorská punková scéna. Tam ale zas jako by si tvůrci nebyli jistí, jak moc se jí vlastně věnovat, takže radši přidali ještě i funk, disco a navrch Elvise, protože toho miluje každej. Dost nepřesvědčivá je Richieho víra ve spásu krachujícího labelu díky objevu punkové kapely Nasty Bits (fiktivní kapela inspirovaná především skupinou Dead Boys, jejíž píseň What Love Is přímo hrají; Dead Boys hrají "hlavní roli" taky ve filmu CBGB z roku 2013). Zcela chápu Richieho okouzlení newyorskou punkovou scénou, kterou tu představují především New York Dolls. Punk vnesl svým návratem ke kořenům rock'n'rollu svěží vítr do nudných vod rocku, v němž vládly kapely jako Led Zeppelin nebo Pink Floyd. Ale vzhledem k tomu, že Dolls (a totéž platí pro Ramones, Dead Boys, Heartbreakers a další) byli, kromě úzkého kruhu svých fanoušků, zcela neznámá a taky nevýdělečná kapela, a Nasty Bits jim tu zatím nesahají ani po kotníky, tak by upadající label spasili asi jen těžko. Stejně tak je matoucí naznačená zářná budoucnost teprve vznikajícího klubu CBGB, který se sice stal kolébkou celé jedné hudební epochy, ale rozhodně na tom nevydělal. A ještě bych vytkl velké množství vedlejších postav, které by si zasloužily víc propracovat.

    • 5.10.2016  00:18
    Mezihra (1924)
    ****

    Existuje názor, že Picabia a Duchamp z filmu udělali jakýsi nekrolog za Arthura Cravana, básníka boxera a synovce Oscara Wilda. Cravan, ztělesněné dada, učinil uměleckým dílem především sebe sama. Na útěku před zákopy první světové války se přes Španělsko a USA dostal až do Mexika, odkud chtěl na lodi doplout do Argentiny. Bohužel v listopadu roku 1918 při zkušební projížďce lodí beze stopy zmizel na moři a nikdo ho už nikdy nespatřil. Na břehu nechal svou těhotnou ženu Minu Loy. Ve filmu na Cravana zřejmě odkazuje několik scén: boxerské rukavice, šachisté spláchnutí vodou, papírová loďka, ženské oči prolínající se s mořem a celá scéna s rakví včetně jejího vyvrcholení. Na jednu stranu se mi zdá být celá ta cravanovská interpretace přehnaná, na stranu druhou ty odkazy tam jsou a jsou to jinak docela nevysvětlitelné metafory...

    • 4.9.2016  11:36
    Eva Eva (TV film) (1980)
    ****

    Příjemné překvapení! Ulítlá televizní komedie s písničkami Karla Svobody a nepřehlédnutelným rukopisem Juraje Jakubiska. Najdeme tu jeho typické bláznivé postavy (zejména hlavní hrdina Peter - Juraj Nvota), kostýmy a vlastně celá mizanscéna je pro Jakubiska charakteristická. Děj moc nestojí za řeč, odpovídá formátu dobové hudební televizní komedie. Jediný film co znám, jehož děj se točí okolo výtahu páternoster.

    • 3.9.2016  23:02
    Valimo (2006)
    ***

    Tovární dělníci se jdou po šichtě odreagovat do podnikového kina na Dělníky odcházející z Lumièrovy továrny. Do kina, kde jim mimo jiné běžně promítají Atalantu, filmy bratrů Marxových a filmy s Bogartem. Tentokrát to už myslím Aki Kaurismäki trošku přehnal! :)

    • 3.9.2016  22:52
    Oo aina ihminen (hudební videoklip) (1996)
    **

    Písnička ještě jakž takž, ale klip hroznej. Když tohle minete, o moc nepřijdete.

    • 14.8.2016  14:43
    Bludička (1963)
    ****

    Na okraj bych chtěl poznamenat, že film, stejně jako novější Dag och natt, je za prvé adaptací francouzského románu Bludička z roku 1931. A za druhé, a vlastně hlavně je adaptací života Jacquese Rigauta, spisovatele a předchůdce dadaismu a surrealismu. Rigaut posloužil autorovi románu jako předobraz hlavního hrdiny. Rigaut byl velký teoretik sebevraždy, která je hlavním tématem jeho psaní. Sebevraždu považoval za povolání na plný úvazek a jeho vlastní dokonaná sebevražda v roce 1929 se stala završením jeho životníha díla.

<< předchozí 1 2 3 4 10 18 27 35