Iggy

Těsně po premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu v září 2016 se stal profil filmu v databázi IMDb terčem podvodných hodnocení kvůli kontroverzní otázce arménské genocidy v Osmanské říši, kterou moderní Turecko stále odmítá veřejně uznat. Záhy po festivalové premiéře se na IMDb objevily desetitisíce negativních hodnocení (1 hvěza z 10) s cílem poškodit pověst filmu. V reakci na to se začali mobilizovat odpůrci popíračů arménské genocidy a začali film hodnotit plným počtem bodů (10 hvězd). Začátkem dubna 2017, stále před oficiálním uvedením filmu do distribuce, kdy mohlo film reálně vidět jen pár tisíc festivalových návštěvníků, měl film na IMDb již více než 110 tisíc hodnocení, z toho 53% negativních (1 hvězda) a 45% pozitivních (10 hvězd) a jen minimum jiných hodnocení.

Námět filmu The Inner Life of Martin Frost použil Paul Auster už dříve ve svém románu "The Book of Illusions" z roku 2002 (česky "Kniha iluzí", 2005). Hrdina románu David Zimmer píše knihu o zapomenutém herci a filmaři z němé éry Hectoru Mannovi a při tom narazí i na Hectorův film o spisovateli a záhadné dívce s názvem The Inner Life of Martin Frost. Protože má být film v románu zničen, tak je jeho děj popsán velmi detailně, a to včetně filmařských detailů.

Film je adaptací románu Borise Viana, do češtiny překladaného jako „Naplivu na vaše hroby“ z roku 1946. Vian ho napsal po neúspěších svých prvních textů během 15 dní jako výzvu, že dokáže napsat komerční bestseller. Spolu se svým nakladatelem vydali knihu jako překlad z angličtiny fiktivního spisovatele americké drsné školy detektivek Vernona Sullivana v roce 1946.

Francouzský spisovatel Boris Vian napsal scénář k filmu podle vlastního románu už v roce 1948. Kvůli sporům se scenáristou se ale produkce filmu odmítl zúčastnit a na předprémieru filmu natočeného proti jeho vůli se dostavil až po přemlouvání. Během prvních minut dopoledního promítání byl raněn mrtvicí a při převozu sanitkou dne 23. června 1959 zemřel.

Ve filmu vystupuje mimojiné Yves Klein, jeden z nejvýznamějších výtvarných umělců 20. století. Krátce po promítání filmu na festivalu v Cannes 11. května 1962, jehož se účastnil, prodělal Klein infarkt a po dalších zdravotních komplikacích o měsíc později na jeho následky dne 6. června 1962 zemřel.

Součástí filmu byly původně ještě dvě další filmové povídky, a to „Apocrypha“ ruského režiséra Andreje Zvjaginceva a režijní debut herečky Scarlett Johanssonové „These Vagabond Shoes“. Z konečné verze byly ale po promítání na festivalu v Torontu vystřiženy a vyšly až jako bonus na DVD filmu, jehož součástí původně měly být.

Film byl původně součástí povídkového projektu New Yorku, miluji Tě! (2009). Z konečné verze byl ale po promítání na festivalu v Torontu společně s příspěvkem Andreje Zvjaginceva Apocrypha vystřižen. Obě filmové povídky vyšly jako bonus na DVD filmu, jehož součástí původně měly být.

Film byl státem Izrael oficiálně vyslán do soutěže o Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, ale protože se v něm mluví převážně anglicky, byl Akademií diskvalifikován. Místo něj tedy Izrael nominoval film Beaufort (2007). Angličtina ve filmu slouží jako dorozumívací prostředek mezi egyptskými Araby a izraelskými Židy.

Jednu z milostných scén z filmu Jen jednou se miluje sledují v kině Perhan a Azra, hrdinové Kusturicova snímku Dům k pověšení (1988).

Milostná scéna, kterou Perhan a Azra sledují v kině, je z jugoslávského filmu režiséra Rajka Grliće Jen jednou se miluje (1981), v hlavní roli s Mikim Manojlovićem.

Na konci slavného "zpívání v dešti" převezme od Gene Kellyho deštník muž, jímž není nikdo jiný než Harry „Snub“ Pollard, kdysi poměrně úspěšný komik němých grotesek.

Ve filmu zazní písně "Catholic Boy" a "People Who Died", jejichž autorem i interpretem je autor literární předlohy filmu Jim Carroll.

Autor autobiografické literární předlohy filmu Rváčův deník a předobraz hlavního hrdiny, básník a rocker Jim Carroll, si ve filmu zahrál cameo roli Frankieho Pinewatera, muže který ve feťáckém doupěti (přibližně 63. minuta filmu) zasvěceně vypráví Jimovi o své zkušenosti z kostela, která mu připomněla rituál přípravy heroinu.