sochy.zirafka

Tváří se nenápadně do okamžiku, kdy si přečtěte obsazení. Říkáte si: Pane jo, to musí být silný scénář, když se na něj nalepí tolik velkých jmen. Ale zdání klame, jak už to u podobných projektů bývá. Polopovídkový způsob vyprávění příliš prostoru velkému hraní nedopřeje, a ač se občas nějaká situace vyvrbí v komickou eskapádu, svět zůstává ve svých kořenech. V zásadě jediný významnější posun pro postavy mi jednoduše nestačí k tomu, abych se s nimi sžil. Pro mne je to spíše exhibice, při které tým vyběhne plný sil na hřiště, jen aby zjistil, že hraje jiný sport, než bylo domluveno.

Kousavá satira na téma Delusions of Grandeur broadwayských divadelních herců? Strhující psychologická sonda do duše zkrachovalého akčního hrdiny toužícího po "něčem smysluplném"? Kritika filmového diváka? Políček kritikům? Nebo si z nás Iñárritu jen dělá legraci? Ať už to je cokoliv, funguje to skvěle ve všech směrech, a já jsem rád, že jsem měl tu čest.

Drogy jsou fajn. Adventure time způsobuje nevolnost, zmatení, vyvolává otázky o psychické stabilitě autorů a po několika dílech i diváka. Racionální člověk by se rozhodl další díly nesledovat. Ale na to už je pozdě. Závislost propukla v plné intenzitě. Nevhodné pro děti.

NE!

Tak ještě jednou, procítěně. V knize Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky, je tolik námětů, že vystačí na deset filmů. Kam zmizela obří bitva mezi armádou Balrogů vedenou Melkorem a legiemi elfů pod vedením Feanora? Kam se poděli dva modří Istari? A co rozvrácení Thangorodrim? Stejně jako Jackson a spol. si mohu vymyslet jakoukoliv hovadinu a do filmu to nacpat. Bez ohledu k tomu, zda to v knize bylo, nebo, nedej Tolkien, zda to dává smysl. Proč? Protože můžeme. Máme tu technologii.

Úžasná podívaná, ale jako adaptace předlohy začíná Hobit pokulhávat. Proč, boha jeho, odcházím po třech dílech s pocitem, že ten první byl rádoby prolog, který představil Gandalfa, Bilba, Thorina a ten neduležitý trpasličí kompars do počtu třinácti kusů, jen aby mi násilím vecpal pár fascinujících výjevů, které mne po LotRu už nikterak nerozněžní, a k tomu pár zbytečných akčních scén, o které se nikdo neprosil? Působí to jako... Kousek másla namazaný na příliš velký krajíc. Hádanky ve tmě, Neočekávaný dýchánek a spousta balastu. Chápu, film je cílen na mladší generaci, u které má úspěch. A já už mám asi tu smůlu, že jsem četl knihu.

Hm, hm. Ten film je tak dobrý, že i přes všechen odpor, který v sobě mám proti něčemu tak nesmyslnému, jako jsou závody F1, a následně i přes silnou nevoli si film s touto tematikou promítnout, překonat očividnou snahu o zahlcení divákových smyslů nepolevující smrští rychlé akce, rychlejších dějových posunů a ještě rychlejších vozů nejspíše poháněných testosteronem, musím hodnotit vysoko. Proti svému přesvědčení, snad. Tak rychle, než si to rozmyslím.

Emil byl sice fajn, ale kvůli němu jsem na failm nekoukal. (Ano, šlo mi o vtip.)

Originál je špatný, remake je špatný. Farrell sice hrál dobře, ale na upíra se fakt nehodí. Příliš evokuje jistého nejmenovaného pána, který se blýskl v jiném upířím... Exkrementu.

Plně souhlasím s komentářem Bachyho. Fincher neměl být odejit. I tak byl ale návrat ke konceptu děsivé jedničky výborný a s odmyšlením konce bych hodnotil plným koncem. Bohužel to udělat nemohu, neboť a) film by byl čistá kopie, b) ten konec tam prostě je. Pro mne osobně je trojka konec vetřelčí ságy. Haf. (79%)