Filmmaniak

Mnohem víc komedie než horor. Jako komedie je snímek solidní, v hlavní roli se zpovykanou a ignorantskou americkou rodinkou, která se přistěhuje před vánočními svátky do zasněženého Norska s naivní představou, že si tam bude fotit selfie se soby a každý večer sledovat polární záři. Společnost jí dělá kolorit tamních svérázných postaviček, přičemž film si satiricky střílí ze stereotypů obou národů. Jako horor nicméně film zklamává v tom, že zpočátku navnadí na krvavě drsnou podívanou typu Krampus nebo Šílená noc (a ano, v pár okamžicích se toto naplní), ale celkově je ve srovnání s nimi strašlivě vyměklý, skoro až rodinný. Na pořádnou akci se dlouho čeká až do poslední třetiny, která je solidně napěchovaná, ale zas v ní jdou dost stranou logika i dříve nastavená pravidla. Vánoční klasika z toho asi nebude i proto, že spíš než hlučným a přihlouplým hlavním hrdinům, vykresleným ve výsměšně nesympatickém světle, je naopak větší důvod fandit jejich klid a pořádek milujícím protivníkům.

Hodina a půl toporných hereckých výkonů ve filmu, kde žádná postava pořádně neví, co dělá, a ze všech nejmíň to ví režisérka, která pojímá potenciálně zajímavou historku o satanistických vrazích, kteří se vetřou během Vánoc do dívčí internátní školy, strašlivě fádně a nenápaditě. Atmosféra, napětí i dobová stylizace nulové a sporadické pokusy o humor křečovité. Pozitivní ohlasy zámořské kritiky nechápu.

Vesměs standardní a filmařsky rutinní horor o středoškolačce, které dělá problémy (a unáší/zabíjí její kamarády) nechtěně vypuštěný démon. Film zpracovává téma inkluze menšin ve společnosti, potěší několika praktickými efekty a z vod průměru mírně vystupuje důrazem na indickou mytologii a kulturní tradice, což je ale také to jediné, co na něm působí neokoukaně.

Odvrácená strana snu o zachraňování lidských životů vyprávěná z pohledu začínajícího zdravotníka, který je přiřazen v New Yorku jako parťák ke zkušenému paramedikovi, postupně ale přichází nejen o počáteční iluze, ale i o vlastní příčetnost a víru v lidskost. Společně totiž jezdí se záchrankou k těm nejtěžším případům v ulicích Brooklynu, takže jim dělají společnost hlavně pobodaní drogoví dealeři, oběti přestřelek a domácího násilí, předávkovaní feťáci, dlouho uleželé mrtvoly a podobně. Film záměrně ukazuje jen to nejhorší, co může zdravotník (jimž je v závěrečných titulcích vzdán hold) během služby zažít, aby to na něm ponechalo psychické následky. To z filmu činí i díky dravé režii a precizním hereckým výkonům docela intenzivní a strhující podívanou, zároveň ale kvůli tomu snímek vyznívá manipulativně, což v závěru podtrhne i jeho srdceryvné finále.

Laciné, místy nechtěně směšné, často dost nudné a filmařsky skoro amatérské hororové drama o muži, co se snaží dát do kupy svůj život po smrti otce a rozchodu s přítelkyní. A taky je už pár týdnů vlkodlak, což je ale více vytěženo až v poslední (tak špatné, až je to dobré) čtvrtině. Do té doby jde převážně o otupující a repetitivní konverzační film, v němž si hlavní hrdina nezajímavě povídá s různými lidmi ze svého městečka, v němž se snaží vypořádat s korupcí okolo tamního dřevařského podnikatele.

Vizuálně působivá a lehce romantická fantasy road-movie napříč japonským venkovem i velkoměsty, v níž se mytologická rovina plná magických nápadů a inspirovaná reálnými japonskými přírodními katastrofami setkává s civilním a emocemi nabitým příběhem o dospívání, oddané platonické lásce, pocitu viny a rodičovství. Makoto Šinkai se stále drží svých trademarků, aniž by přitom vyvolával dojem, že se opakuje. Poctivě napsané postavy i řada roztomilých detailů a jemný humor dodávají fantazijnímu vyprávění až překvapivou hloubku. Nechybí démoni, kteří v nás probouzí potlačované myšlenky, zlomyslné kočky, jež si libují v destrukci, nejvtipnější kabriolet s rozbitou střechou a také nejlepší třínohá židle v historii kinematografie.

Zdrcující sociální drama o skupině guatemalských dělníků, kteří jsou opakovaně dováženi do kanadské potravinářské fabriky, aniž by znali svá práva a pracovní podmínky, a tak jsou hrubě vykořisťováni až do roztrhání těla v nesmyslně nastaveném a nespravedlivém systému, na němž jsou biti ve výsledku všichni, nejen živořící nádeníci, ale i jejich bezohlední kanadští zaměstnavatelé, kteří musejí plnit kvóty a jsou na levné pracovní síle existenčně závislí. Celá problematika je nahlížena z pohledu chápavé překladatelky, jenž jako jediná vidí pracovníky jako individuální bytosti a zároveň je přítomna i u problémů druhé strany, což činí snímek silně empatickým, aniž by zároveň tíhl k moralizujícím odsudkům. Silné budování děje s postupně gradující intenzitou a emotivním závěrem, navíc na aktuální a společensky důležité téma.

Divácky atraktivní pokus o artový thriller, jenž vyústil jen v bulvárně vyznívající, formálně nesourodé a psychologicky nepřesvědčivé pojednání o přitažlivosti zla a o řadě dalších témat, s nimiž však pracuje příliš povrchně. Pokud měla být jedním z oněch témat i kritika zjevně zaujatých a citově manipulativních soudů, pak nebylo šťastné rozhodnutí pojmout jej z perspektivy asociální a bizarně motivované hlavní hrdinky, která je fascinovaná deviací.

Romantické drama o vzniku partnerského vztahu mezi tanečnicí a překladatelem do znakové řeči, který se jí hned zkraje přizná, že coby asexuál nedisponuje touhou vést sexuální život. Plně realistická anti-teze hollywoodských romantických vztahových filmů vyniká přirozenými a věrohodně smýšlejícími postavami, přičemž nejsilnější je v těch místech, v nichž spolu dvojice hlavních hrdinů interaguje, rozebírá své pocity a snaží se vést společný život. Oproti tomu se pak jeví výrazně méně poutavě každá scéna, v níž se vyskytuje vždy jen jeden z nich, což se týká i výplňových záběrů z tanečních tréninků nebo pasáží s tlumočením písniček. Příjemným bonusem je občasný humor (přespání opilého kamaráda, fast-food jako záplata na emoční bolístky). Každopádně je ale pozitivní, že vůbec vznikl divácky vstřícný vztahový snímek zohledňující v takové míře dosud nepříliš využívané téma asexuality.

Mírně komediální vztahové drama o narcistickém bisexuálním režisérovi nezávislých filmů, který si začne románek se ženou, přestože je ženatý s mužem, svým dvorním hercem. Tím vznikne bizarní situace, v níž se hlavní anti-hrdina snaží udržet ve vztahu se svým životním partnerem zuby nehty, ale přitom je odhodlán nadále pokračovat i v aféře s milenkou a slibovat jí založení rodiny. Film je pozoruhodný právě tím, že jeho dění sledujeme převážně z pohledu sebestředné a sebelítostivé postavy, která je nesnesitelná a okouzlující zároveň, a jejíž drzé a vrcholně neempatické jednání se čím dál víc stupňuje do až absurdně komických rovin. Výsledkem je zábavná podívaná o nezvyklém milostném trojúhelníku, zaměřená na karikaturu toxického muže bez špetky sebereflexe, která ale krom jeho eskalujících nepatřičných výstupů nabízí už jen slabě napsané vedlejší postavy a nadbytečný důraz na explicitní fyzičnost v postelových scénách.