Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (131)

plakát

Zkrocená hora (2005) 

O.K. Ang Lee opět nezklamal. Tedy budu dělat jako že Hulka nenatočil, ano? Ale už kdysi dávno natočil smutnou komedii Svatební hostina a teď je tady tenhle film. Film, při jehož sledování 96% většina musí udělat to, co, podle Harveye Fiersteina musí dělat u VŠECH filmů menšina 4% - přeložit si jej. A kupodivu většina zjistí, že i když film je o menšině, není to vlastně pravda, protože se příběh týká všech. Láska je jen jedna, není menšinová, nebo většinová. Musí být jen opravdová. A tenhle film je v tomto velmi otevřený, možná až krutý. Ale není to alegorie, jako vynikající X-Men 2. Je to příběh lásky gayů, který by bez gay tématu postrádal smysl, protože párek straightů by takovou romanci prožít nemohl. Nikdo z většiny nemusí žít ve strachu a posměchu jen pro svůj cit, tohle znají jen gayové (a lesbičky, samozřejmě). V letech minulých to bylo jistě mnohem horší, než je tomu dnes, ale dnešek se může proměňovat právě i díky takovým filmům jako je Zkrocená hora.

plakát

Final Fantasy VII: Advent Children (2005) 

O.K. Jsem FFF, takže tenhle film je i pro mne. Kdo nehrál hru asi nic moc nepochopí, protože je zde spousta vedlejších postav. A samotný děj jen lehounce odpovídá na některé nedořečené otázky z příběhu samotné hry. Berte to spíše jako poctu nejoblíbenější hře ze série Final fantasy, než jako regulérní film. Tož, ale je to stejně bomba!!

plakát

Battle Royale (2000) 

Tohle Japonci umí. Mládežnická vyvražďovačka a ještě k tomu chytrá. Některé motivy vám sice dojdou až na podruhé, pokud tedy budete mít nervy na druhé shlédnutí. Ale hlavně až do konce jsem si nebyl jistý, jak to vlastně skončí, což mi v amerických hororech nefunguje.

plakát

Kung-fu mela (2004) 

Pokud máte rádi akci a humor, tak je to film pro vás.

plakát

Občanská výchova (2004) 

Výborný film se skvělým začátkem, kdy pronikáme do tajemné činnosti dvou mladíků, pak střední část s motivem vznikající lásky Jana k Petrově dívce Jule, následována pro mne moc hloupou scénou s nepovedenou vykrádačkou, kdy se stalo to, co u filmů nesnáším, totiž když se hrdinové chovají nelogicky a já předem vím, jak všechno bude postupovat dál, no a na závěr podstatná část filmu v horské chatě, kdy přibyl ještě čtvrtý do party, zámožný pan Hardenberg a dochází ke konfrontaci názorů nadšeně revolučně mladistvých a zkušeně kompromisních postarších, přičemž naštěstí film nechává na divákovi, aby si sám řekl, co je jeho parketa. Film má výborné herecké obsazení, zejména Daniel Brühl je příjemným překvapením. V Good bye, Lenin hrál sladkého klaďase, kterému jsme odpustili to milosrdnou lež a manipulaci, kterou provedl umírající matce, ale tady v tomto příběhu se za milým obličejem a úpřimnýma očima skrývá docela drsný fanatik revolucionář. Skvělým protihráčem mladým zločincům je Burghart Klaußner, který v roli oběti mládežnické revoluce přináší krásný obraz muže, který někde cestou životem ztratil mladistvé ideály a stal se voličem CDU. Není to pro mne film stoprocentní, ale je o něčem, o čem můžete diskutovat s přáteli. To už se mi u českého filmu dlouho nestalo a proto Němcům tento malý film závidím.

plakát

Star Wreck VI: In the Pirkinning (2005) 

Bože, proč finský amatérský film vypadá lépe než jakýkoliv současný český profesionální film? Bitvy jsou dokonalé, ale příběhu by mohlo být i více. První půle filmu mne nenudila, naopak. Ovšem naprostá bomba je finština. Už při prvním shlédnutí jsem se naučil svou první finskou nadávku!

plakát

Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (2005) 

Člověk by měl vždycky vědět, na co jde, než na to jde a podle toho si pak příběh filmu prožít. Letopisy Narnie jsou sedmidílnou fantasy ságou určenou pro mladého čtenáře a nesou v sobě zakuklenou křesťanskou zvěst, protože Lewis v době psaní konvertoval ke katolicismu. Proto jsem šel na film s lehkou nedůvěrou. Ne že bych se nedokázal stát na dvě hodiny dítětem, to mi problém nedělá, ale neměl jsem moc náladu na křesťanské plky. Popravdě, když jsem ale před takovými patnácti lety celou Narnii četl, došlo mi o co jde až někde u třetího dílu, prostě mi chvíli trvalo, než jsem si dal rovnítko mezi lva Aslana a Ježíše Krista. U dětských filmů je největším problémem výběr dětských hrdinů a musím konstatovat, že zpočátku mi čtyři sourozenci připadali neslaní nemastní, ale postupem děje jsem si uvědomil, že vlastně zcela naplňují moji představu z knih. I nejstarší Petr alias Mirek Dušín mi nakonec byl sympatický. Měl jsem strach, že filmaři budou chtít nějak konkurovat Pánu prstenů, ale docela v pohodě se drží zpátky, což je také ve shodě s knihou. Ono to srovnávání Pána prstenů a Narnie je vlastně stále přítomné už od vzniku obou děl. Knihy totiž vznikaly skoro vedle sebe, neboť Tolkien s Lewisem byli přátelé a kolegové a dokonce si svá dílka navzájem četli a kritizovali. A oba měli odlišné názory a jiné přístupy. Tolkien se vždy bránil vykládat Pána prstenů jako alegorii, kdežto Lewis Narnii napsal nepokrytě právě jako alegorický příběh křesťanské víry. Naštěstí z filmu to křesťanství zas tak moc nečouhá, lev Aslan je ohromný a těch pár biblických hlášek se dá přejít. Moralizování v příběhu je také na místě, protože ve shodě s autorem předlohy. Pokud jde o triky, ty mají kolísavou úroveň, zejména zadní projekce jsou zhůvěřile zmastěné, ale zase animovaná zvířata jsou skvěla. Hudba je na solidní úrovni, vzhledem k dětskému divákovi až na velmi solidní úrovni. A pan Tumnus byl rozkošný! Zkrátka: Dvě hodiny jsem byl dítětem, které nezlobilo a nenudilo se, ale křesťanem se kvůli tomu taky nestanu.

plakát

King Kong (2005) 

Nejdříve je tu překrásný starý New York a zápletka kolem natáčení filmu. Taky se tu docela zásadně mihne Velká krize. Poznáváme hrdiny a postavy. Potom se sedne urychleně na loď a někam se jede. A pluje se nekonečně dlouho. Poznávám další postavy, ale nijak mi v paměti neulpí, ostatně všichni časem zhebnou. Hlavní člověčí hrdina se asi zamiluje do hlavní hrdinky. Není to ale moc poznat. Vytahuje se stará a záhadná mapa. Hovoří se o prokletí ostrova, o zachráněném ztroskotanci a podobně. Tyto romantické prvky, které by mě měly navnadit na to, co přijde, mne nechávají úplně klidným a jdou tak nějak mimo moji pozornost. Zjišťuji nenápadně, kolik je hodin, ale to už KONEČNĚ připlouváme k Ostrovu lebek. A tady začíná film! Teda ona vlastně nejdříve v nejlepším přijde interrupce, tedy přestávka, která vás naštve, protože jste hodinu a půl čekali, až se něco začne dít a pak vám náhle rozsvítí světla v sále. Druhá půle je tím, na co jste do kina vlastně přišli. King Kong je úchvatný a Naomi je skvělá. Nakonec jsem vyšel z kina a po cestě domů přemýšlel, proč mne to celé nějak minulo? Proč necítím dojetí z jinak milého a citového příběhu, vždyť opičák se mi líbil a jeho smrt mne měla zasáhnout. Jenže já přemýšlel, jestli, až tohle vyjde na DVD a já si to samozřejmě koupím, budu mít náladu zase tak dlouho čekat, až se něco uděje. Proč mi bylo představeno tak sáhodlouze tolik postav, když si je vůbec nepamatuji? Kam se poděl mladý plavčík, například? A proč o něm musím tolik vědět, aniž bych pochopil jaký to má význam? Proč nefungují scény, které mne měly nadchnout? Osobně si myslím, že filmu by prospělo zkrácení v první části. Velkou chybu ale asi udělal Jackson ve výběru hudby. Samozřejmě nevím, co původně pro tento film složil David Shore, ale to, co nakonec ve filmu zaznívá, je prostě klasicky nijaký James Newton Howard, který sice jinak píše dobrou "velkou" muziku, ale bez větších zapamatovatelných motivů. A film, jako je tento, prostě potřebuje velké hudební motivy, které podpoří kameru a herce. Jinak se všichni snaží, ale divák zůstane citově nedotknut. A tak jsem se cítil po shlédnutí i já.

plakát

Polární expres (2004) 

Nemám rád Santu Klause a nemám rád Vánoce. Jsem asi tajný Grinch. Ale tohle mě docela dostalo. A mám rád animáky! Když to sečtu, a vezmu v potaz, že to nemá děj a nebylo to o ničem , ale mělo to atmosféru a stejně jako druhdy s Petrem Panem, jsem se nachytal, že šeptám: "Já věřím, já věřím", nemohu jinak, než dát tolik, kolik jsem dal.

plakát

Jsem už dospělý (1985) (TV film) 

Nenápadný televizní snímek o tom, že téma comingoutu se netýká jen čtyřprocentní menšiny, ale i jejich rodičů a přátel.

Reklama

Reklama