Bukiet

Šel jsem na tento kousek z donucení přátel. Bylo nás, ubožáků, v kině sedm. Po čtvrt hodině odešli první dva a po dalších pěti minutách jsem zdrhnul i já. Přiznávám se, tenhle film jsem zbaběle nedokoukal až do konce. Snad mi někdy bude odpuštěno, že jsem nechal kolegy v kině samotné. Dobře jim tak!

Mám rád mangu a anime a bohužel ti pitomí Pokémoni do tohoto ranku taky patří. Celou dobu prudili v televizi a nešlo je aspoň na chvíli nezahlédnout. Film jsem viděl na HBO při nějakém záchvatu masochismu, kdy jsem očekával stejný blivajz jako u seriálu, ale v delší stopáži a nutně tedy vedoucí k mé sebedestrukci. A přežil jsem to a dokonce se i mírně bavil. Za to, že to snad bylo první japonské animované dílko uvedené v našich televizích dávám hvězdičku. Za přežití pak druhou. A doufám, že někdy budu moci v TV sledovat i hodnotnější japonské anime seriály a filmy.

Srdeční záležitost. Poprvé byli spolu, i když se seznámili až v dalším filmu! :-)) Nekritických pět hvězd.

Nemám rád Santu Klause a nemám rád Vánoce. Jsem asi tajný Grinch. Ale tohle mě docela dostalo. A mám rád animáky! Když to sečtu, a vezmu v potaz, že to nemá děj a nebylo to o ničem , ale mělo to atmosféru a stejně jako druhdy s Petrem Panem, jsem se nachytal, že šeptám: "Já věřím, já věřím", nemohu jinak, než dát tolik, kolik jsem dal.

Řval jsem smíchy při scéně, kdy pošťák mine chlapce s dopisem v ruce a vrací se, aby si psaní za jízdy vzal. A na závěr této nejvtipnější scéně filmu dokonce udělali sošný pomník.

Nejlepší film co u nás v osmdesátých letech vznikl a dosud nebyl překonán.

Příjemný seriál ze sportovní školy o mladých pro mladé. A Heath Ledger tady poprvé hraje gaye. :-))

Áááách! Původní seriál patří k těm, které si vždy rád vychutnám. Kdykoliv nechtěně natrefím v TV na Strážce vesmíru, vždy fascinovaně hledím na celý díl až do konce, zhypnotizován blbostí děje jako králík hladovou kobrou. Ale tohle veledílo trvá pětkrát déle než jeden díl seriálu a i jako hloupý králík bych musel nakopat pitomé kobře, která by mne tak dlouho hypnotizovala. Zas tak velký masochista nejsem.

Altman byl vždycky moje kafe.

Tímhle filmem mne Trier dostal. Ale neodpustím mu, že mne chtěl trapně stejně dostat i s Tancem v temnotách. Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Ale u tohohle filmu jsem dlouho nechápavě hleděl, nevěda, zda jsem se nezbláznil, a nakonec jsem si pobrečel jako malý kluk.