Bukiet

Ponechám stranou, jestli to celé mělo být o tom, zda dokážeme v počítači generovanými postavami nahradit živé herce. Myslím že takhle to Sakaguchi nemyslel a jen chtěl ukázat, kam až jsme v době vzniku filmu schopni technicky dojít. Vždyť kam se dnes hrabou postavy z Esence života na „živost“ Gluma z Pána prstenů. Byla to jen reklamní bublina, že jde o první film, který se zcela obešel bez herců, mimo dabing, samozřejmě. Jako zanícený hráč her ze série Final Fantasy jsem se na tento snímek velmi těšil. Čekal jsem složitý „japonský“ příběh, který se bude tajemně rozvětvovat a odhalovat mi skrytá tajemství světa i nitra hrdinů, těšil jsem se na ono v titulu vzpomínané „fantasy“, automaticky jsem předpokládal, že hudbu dodá Nobuo Uematsu. A byl jsem zklamán. Příběh mi ze všeho nejvíce připomínal novou verzi Vetřelců. Před mými zraky se odehrával nijak objevný "americký" SF příběh, v jehož pozadí jsem jen mohl tušit nějakou duchovní spojitost se světem her Final Fantasy. Hudba nebyla vysloveně špatná, ale já čekal známé motivy. A kam se, do háje, poděla Chocoba? S odstupem již ale nehodnotím zas tak přísně. Je fakt, že pro mne, jako fanouška her FF, to bylo dějově strašně jednoduché, na druhou stranu právě to, co tam aspoň trochu zůstalo z poetiky Final Fantasy zase odrazovalo běžného neznalého diváka. Tak se stalo, že tenhle film nějak minul své publikum. Byl to experiment, který nevyšel, ale myslím, že ještě časem dozraje. Pak už nebudeme hloubat nad neživostí počítačových postav, ale nad docela zajímavou myšlenkou filmu.

Pominu-li jiný věk hrdinů a jejich zrychlený příběh, je ve filmu vše jako v knize a přece mám pocit, že něco strašně důležitého tu chybí.

Asi by mně zavřeli, být mladým Hamrem. Za matkovraždu!

Není co dodat, vše už tu bylo řečeno a Korbitch má naprostou pravdu.

Kouzelně blbé. Radím ale nejprve shlédnout Burtonův film Ed Vood.

Asi nejslabší díl série. Největší chybou je zbytečná délka. Téma není dost silné na dva díly. A odpověď po letech pro igi B. : Většina dílů série Biblické příběhy byla vydána, tuším že společností Daway, ještě před televizní premiérou na VHS, takže kdo měl zájem, mohl koupit a vidět.

Stál nad ním a pistoli mu držel u čela. Kamera to sledovala z odstupu a já čekal celou minutu, zda mu tu hlavu prostřelí.

Tento film je hodně těžké hodnotit. Zcela určitě nesplnil očekávání, která většina z nás v mysli chovala. Na druhou stranu byli tvůrci nové trilogie ve zjevné nevýhodě, neboť pro nás měli vytvořit již předem známé příběhy, což je značně svazovalo. Všichni jsme věděli, že nová trilogie SW bude vyprávět o Anakinovi Skywalkerovi, budoucím Darth Vaderovi. A ten byl v původní trilogii hlavním padouchem až do svého konečného vykoupení. Problémem prvního dílu je právě neexistence superpadoucha. Darth Sidious, alias Palpatine jím ještě zdaleka není, neboť jeho budoucí role ještě není zřejmá. A Darth Maul jím není v žádném případě. Když si jeho postavu z příběhu odmyslíte, zjistíte, že se skoro nic nestalo. Quin Qona mohl zabít kdokoliv jiný. V prvním díle se dozvíme jen dvě informace důležité pro budoucí příběhy, zjistíme, že kromě hodných rytířů Jedi jsou i ti zlí, Sithové. A pak nám bude sděleno, že Anakin přišel na svět poněkud zázračně, což v kině s českým dabingem celý sál rozesmálo. V originále už to tak trapně nezní. Protože první setkání s hrdiny ságy probíhá v době Anakinova dětství, přišel režisér s neblahým nápadem natočit tuto epizodu jako film pro děti. Hrozný omyl! Dětský a dětsky jednající hlavní hrdina nikomu nevadil, ale Jar Jar Binks měl zůstat zavřený v Bohnicích a nechodit mezi normální válečníky. Celkový dojem z filmu byl takový, že kouzlo se nevrátilo a efekty nezmůžou všechno. Za to ale asi mohou medichloriany, které způsobují Sílu!

Variace na klasické téma, z níž se bohužel vytratila hlavní myšlenka. Nevěřím, že Peter Pan mohl vyrůst a dospět a proto je pro mne celý příběh nesmyslný. Jinak vizuální orgie a skvělý John Williams.

Nejdříve je tu překrásný starý New York a zápletka kolem natáčení filmu. Taky se tu docela zásadně mihne Velká krize. Poznáváme hrdiny a postavy. Potom se sedne urychleně na loď a někam se jede. A pluje se nekonečně dlouho. Poznávám další postavy, ale nijak mi v paměti neulpí, ostatně všichni časem zhebnou. Hlavní člověčí hrdina se asi zamiluje do hlavní hrdinky. Není to ale moc poznat. Vytahuje se stará a záhadná mapa. Hovoří se o prokletí ostrova, o zachráněném ztroskotanci a podobně. Tyto romantické prvky, které by mě měly navnadit na to, co přijde, mne nechávají úplně klidným a jdou tak nějak mimo moji pozornost. Zjišťuji nenápadně, kolik je hodin, ale to už KONEČNĚ připlouváme k Ostrovu lebek. A tady začíná film! Teda ona vlastně nejdříve v nejlepším přijde interrupce, tedy přestávka, která vás naštve, protože jste hodinu a půl čekali, až se něco začne dít a pak vám náhle rozsvítí světla v sále. Druhá půle je tím, na co jste do kina vlastně přišli. King Kong je úchvatný a Naomi je skvělá. Nakonec jsem vyšel z kina a po cestě domů přemýšlel, proč mne to celé nějak minulo? Proč necítím dojetí z jinak milého a citového příběhu, vždyť opičák se mi líbil a jeho smrt mne měla zasáhnout. Jenže já přemýšlel, jestli, až tohle vyjde na DVD a já si to samozřejmě koupím, budu mít náladu zase tak dlouho čekat, až se něco uděje. Proč mi bylo představeno tak sáhodlouze tolik postav, když si je vůbec nepamatuji? Kam se poděl mladý plavčík, například? A proč o něm musím tolik vědět, aniž bych pochopil jaký to má význam? Proč nefungují scény, které mne měly nadchnout? Osobně si myslím, že filmu by prospělo zkrácení v první části. Velkou chybu ale asi udělal Jackson ve výběru hudby. Samozřejmě nevím, co původně pro tento film složil David Shore, ale to, co nakonec ve filmu zaznívá, je prostě klasicky nijaký James Newton Howard, který sice jinak píše dobrou "velkou" muziku, ale bez větších zapamatovatelných motivů. A film, jako je tento, prostě potřebuje velké hudební motivy, které podpoří kameru a herce. Jinak se všichni snaží, ale divák zůstane citově nedotknut. A tak jsem se cítil po shlédnutí i já.