Caminzind

Zklamání. Příběh totiž začíná excelentně, diváka zaujme a skoro nenápadně v něm stupňuje napětí. Ona velkolepě budovaná komorní atmosféra se však po necelé hodině ukáže být vlastně jedinou devizou snímku, když se s narůstajícím horrorovým balastem (kočka ve větrací šachtě, umrlci, přítelkyně, halucinace?, tajemné symboly pod kůží, lebka...) nutně odhalí scénáristická plytkost. Režie je zde hodně ambiciózní, možná až moc, ale nakonec ji nezbyde než celou druhou polovinu snímku zakecávat kupící se otazníky dalšími a dalšími přídavky nadpřirozena. Ze zajímavého projektu se tak klube jen další umně zpracovaný duchařský brak, na kterém tou nejoriginálnější věcí nakonec zůstanou jenom ty zvonečky. Kdo by to po tom začátku čekal. 66%

Odvrácená strana měsíce, jak už tento nesouvisející název napovídá, je tak trochu póza skrytá za pojednáním o "volném pádu" úspěšného právníka. Tohle jednoduché klišé už všichni známe. Korporace, halucinogeny, vlci, lesy, jeskyně, temné pudy, všemožné odvrácené strany a podobné mysteriózní šablony pak nahrazují seriózní a smysluplnou anamnézu hlavního hrdiny, o kterém se tak nedozvíme zhola nic. Celý snímek, prost uvěřitelného příběhu, se proto stává jen jakousi soustavou na sebe naskládaných estetických prvků a zkratek s vycizelovanou atmosférou. Nic víc. Na druhou stranu však musím přiznat, že jsem ho dal jedním dechem, což nemívám ve zvyku. 63%

Psychologicko-romantická ujetost, ve které stojí za pozornost hlavně dlouhé nohy té půvabné Lotyšky. Za každou z nich uděluji jednu hvězdu.

Znáte to, parta mladých lidí, která vás začne iritovat již od prvních záběrů tím, jak jsou všichni strašně nad věcí, vysmátí a přitom jsou tak tuctoví a nudní. Ano, je to až tak hloupé, a je hloupé, že tohle divák musí po tisící podstupovat. Pak hodina decibelů řevu, kdy 3/4 lekaček spočívá jen ve vrážení postav do kamery. A nakonec všichni pochopitelně zařvou naposled, což snad není spoiler. Tento ostudný sequel ke slavnému dílu z konce milénia má všeho nadbytek. Přibylo kamer, postav, strašáků, řevu, avšak nedostatek talentu a ambicí se tímto tvůrcům vykompenzovat nepodařilo. Jedinou chvályhodnou věcí tak zůstává střih, který však se zvukem a s až příliš čistým snímáním posouvá tento horror mimo rámec found footage. 32%

Thriller ze stejného ranku jako letošní The Neighbor a Hush, u kterých je ovšem hodnocení střízlivější. Don't Breathe se jeví jako dílo preciznější, s lepším rozpočtem, stylovější a konzistentnější (ikdyž jen o trošku). A navrch má i pořádné tempo a spád. Bohužel scénář je dost naivní a vlastně nic nového mimo ranec známých klišé nepřináší. 63%

Prezident opět ve formě. Svým proslovem, ale i díky unikátní atmosféře Vladislavského sálu dokázal večeru vrátit důstojnost. Kdo by to čekal po tom komickém záchvatu pražské kavárny, který jako obvykle trval cirka 10 dní. Já tedy ne.

Ani thriller, ani horror, nýbrž psychologicky irelevantní lehce surrealistické drama. A pěkně nudné.

Asi nějaká artovka. Začalo to na třech, skončilo na dvou hvězdách. Některé jednotlivé scény stojí za pozornost, jako celek však film nic nepřináší. Můj názor. 51%

Přecitlivělý apokalyptický midcult, který nemá z čeho čerpat skutečné emoce, načež je nucen je nasimulovat skrze hudební motivy. Patricia Rozema je totiž příšerná vypravěčka. A to na celém snímku není to nejhorší. Nejhorší je, že děvčatům spadl internet a zbyly jim poslední dvě žvýkačky. Tohle celé bylo prostě k smíchu, a ten průser šel cítit doslova od první minuty. Abych to teda celé trochu rozvedl: Drama tohoto příběhuje je odvislé od faktu, že hlavní postavy (na přání autorky) jsou neschopní idioti, ukrytí před světem v lesích, ačkoliv jejich civilizační, tj. technická závislost není o nic menší než je u obyvatel měst. Logicky tedy jejich adaptabilita na prostředí, které si zvolili ke svému životu nemůže být vyšší než u průměrného městského blba, jakým mohu být třeba já nebo vy. OK, já to respektuji, Patricia Rozema je kravka, proto i její postavy mají být kravky. Ale co může čekat od diváka, který v příběhu bude hledat hrdiny, se kterými se chce ztotožnit? Anebo jinak, polopatě, a teď asi BACHA NA SPOILERY: Jak může hrdinka nechat vybít autobaterii, když na ní tolik závisí jejich přežití? Jak můžou nemít zajištěnou dostatečnou zásobu benzínu, když je pro ně tak strašně složité se dostat do civilizace jinak než autem? Jak zvládnou půl roku škudlit pár litrů benzínu, a pak ho div neprohýřit kvůli nějaké sentimentální dívčí jízdě? Navíc, když ví hovno, co se stalo se světem? Jo, sentimentu je tady plný kýbl, za to akce a rozvahy v předvečer vlastního zániku opravdu pramálo. A dále: Jak jim může (15 měsíců od výpadku) spadnout kvůli bouřce celý barák na hlavu? Jak můžou výpadek elektřiny vydávat (v době solárního boomu) za globální problém, zatímco pozitivní zprávy (viz Boston) jsou pro ně pouhé zvěsti? Jak si mohou být jistí svým bezpečím doma, když se nakonec stejně vydají kamsi do neznáma, navíc s kojencem na krku? (A jo vlastně, jedna kravka ucítila kouř z nedalekého tábořiště.) Jak může někdo tohle natočit a chtít při tom moji účast? Já nechodím na takové naivní kryptolesbické přednášky o tom, jak i ženským rostou koule. Mimochodem vážně to není sci-fi. 23% Jinak slušná kamera.

Chválím rozuzlení tohoto snímku, avšak toho klišé bylo moc (foťák, dětský pokoj, pomatená manželka, cosi se na poslední chvíli podělá...). Navíc film je utahaný, k čemuž se přidává i neinvenční hudba, z velké části dokonce vyrabovaná už nevím ze kterého gialla. Vůbec celé to zapáchalo retrem, chyběly tomu emoce a všechny postavy byly jako v transu. 60%