flawi.f

Typická akční jednohubka - nic proti, mám tenhle typ filmů vesměs ráda. Neměla bych vlastně ani nic proti Kongovi, kdyby to ve finále nebyla jen monstrózně natočená nuda. Film bez špetky šmrncu, charismatu, s bandou protivných herců - a to tě mám, Samueli, jinak fakt ráda! 2* za monstra a těch pár akčních scén.

Mrzí mě, že to musím říct, ale....bylo to zklamání. Co se týče vizuální stránky, tomu nejde vytknout nic, veškeré záběry byly pastvou pro oči. Co mi ale citelně chybělo, tak byl jakýkoliv příběh. Bylo to vlastně pořád jedno a to samé pořád dokola. Záběr na bandu vojáků běžící/plavoucí na nějakou loď - střih - záběr na Hardyho v masce - střih - záběr na Marka Rylance v jeho jachtě - střih - záběr na Kennetha Branagha chodícího po molu sem a tam - střih - bombardování lodi s vojáky, akce, úprk - střih - Hardy v masce - střih - a takhle pořád dokola. Za začátku jsem pořád tak nějak čekala, kdy "to přijde", ale poté, co se tenhle vzorec zopakoval asi po 3x jsem nějaké čekání na "to něco" vzdala. O postavách se nedozvíte absolutně nic a to včetně jejich jmen. Možná by stačila jediná dějová linka, která by byla zaměřená na konkrétního vojáka/y, se kterými by mohl divák soucítit a vytvořit si k nim vztah. V podobě, v jaké ten film je, tam jsou herci pouhými komparzisty. Střídání dějových a časových linek mi tady přišlo úplně zbytečné a ničemu to nepomohlo, jen to diváka mátlo. Pokud jde o zvuk je pravda taková, že si člověk skutečně připadal jako by byl uprostřed válečné vřavy. Bohužel, na moje uši to byl, hlavně ke konci,už skutečně nápor na hraně snesitelnosti a asi nikdy jsem si ticho u závěrečných titulků tak nevychutnávala.

Už dlouho mě něco takhle nesebralo. Jsem pár minut po shlédnutí, je mi fyzicky zle a nejsem ze sebe schopná vyplodit kloudnou větu.....podívejte se na tento dokument a pochopíte.

Sons of Anarchy považuji za svojí srdeční záležitost - a to i přesto, že rozhodně to nebyla láska na první pohled :-) Přiznám, že skrz první tři řady jsem se musela občas až prokousávat. Pamatuji chvíli, kdy jsem "synáčky" snad na měsíc úplně položila k ledu s tím, že tohle není můj šálek čaje a zřejmě se k tomu nevrátím. Ale prostě nějak mi to nedalo a dala jim druhou šanci. Díky bohu, že jsem to udělala! Úderem prvního dílu čtvrté řady se spustí tak neskutečná smršť, že jsem se nestačila divit a jela jeden díl za druhým. Když to vezmu zpětně, tak Sons of Anarchy na to jde pomaloučku, polehoučku. O dramatické chvíle není nouze ani v těch prvních sériích, ale rozhodně se to nedá srovnat s tím, co přijde. Zákon gangu - ačkoliv by se mohlo zdát - není seriálem, který by primárně stavěl na akci, je to hodně (možná hlavně) o vývoji téměř všech postav, které se v seriálu objeví. Nikdo nezůstal takový, jaký byl na začátku. Sledovat přerod postav - na pozadí gangsterských válek, půtek, intrik, zrad, krveprolití, rodinných sporů, nenávisti, lásky - to je pastva pro oči! Sons of Anarchy - seriál, který gradoval a gradoval, vyloženě až do posledních vteřin posledního dílu, kdy jsme naposledy s Jaxem sedli na tu vymazlenou motorku, za zvuků písničky Come join the murder , se vydali vstříc fantastickému finále.....

Odzbrojující atmosféra v té nejčistší podobě - to je Taboo. Všudypřítomná drsnost, špína, krev, zkažené zuby,děvky, rádoby naškrobenost "těch vyšších", bezohlednost, intriky, nepředvídatelnost, tajemno, očekávání co bude následovat - geniální! Na pozadí toho všeho se odehrává příběh, který je výborně napsaný, má hlavu a patu, není nouze o šokující momenty, ale nedokážu ho považovat za to hlavní, co seriál táhne. Přála bych si dozvědět se více o hlavních postavách, jejich osud, proč jednají tak, jak jednají, proč se dostali tam, kde jsou. A co bych chtěla vědět úplně ze všechno nejvíc, tak detaily Delaneyho afrického dobrodružství. Můžeme se jen pídit a domnívat, co všechno zažil, v seriálu nám to bylo prezentováno jen formou pár vteřinových flashbacků a snových vizí. Doufám, že tuto roušku tajemství nám tvůrci odkryjí v druhé řadě. Ale buď jak buď, i přesto je ten příběh skvělý. Jen ho zastiňuje již zmíněná atmosféra a pak herecké výkony. Tom Hardy je ďábel, který dal vyjádření slovem "hmm" naprosto jiný rozměr.

Young Pope se mi strašně špatně hodnotí, protože jde o velice specifický, řekla bych až zvláštní seriál. Asi bych si to netroufla kdekomu ho doporučit, protože vím, že tohle je záležitost pro velice úzkou skupinku diváku. Tím se teď nechci stavět do pozice, že já patřím do té skupiny "vyvolených", kterou tento seriál oslovil. Protože se přiznám, že né jednou jsem si kladla otázku "proč na to vlastně vůbec koukám?" "co se to tam teď odehrává?" "co tím chtěl básník říci?" Seriál klade důraz především na vizuální stránku. A to je možná věc, která mě na tom tak fascinuje a hypnotizuje. Co záběr, to je jednoduše pastva pro oči. K tomu úžasná hudba a mě se tajil dech. Co se týče příběhu....ten je takový - opět mě napadá - zvláštní. Určitý vývoj ten příběh má, stejně tak postavy, ale není to asi to hlavní, co ten seriál táhne. Je tam dost skoků od něčeho k něčemu, kolikrát se nedozvíme proč došlo k tomu a tomu, ale prostě k tomu došlo, je tam spousta náznaků, nevyřčeného, proložené flashbacky, snovými sekvencemi, že dohromady je to holt mišmaš :-) A je - opět řeknu zvláštní - že u Young Pope mi to absolutně nevadilo a hltala jsem každou scénu, každý záběr, každý díl. Ani ty debaty o Bohu mi nevadily....Co nesmím opomenout - herecké výkony. Jude Law se pro tuto roli vyloženě narodil! Co jsem též hltala jak malinu, tak tu nevyzpytatelnou a nepředvídatelnou auru, kterou vyzařoval. Pokaždé, když se objevil na scéně, když začal mluvit, tak jsem jen s napětím očekávala, co se stane...a vždycky se stalo to, co jsem absolutně nečekala. Scéna jeho slovního "souboje" s italským premiérem je už teď pro mě legendární a patří mezi nejvíc wtf momenty v historii seriálů :-) Na závěr - kdo si k Young Pope najde cestu, věřím, že bude okouzlen. P.S. - Sexy and i know it - to byla scéna jak víno :-D

Co se týče zpracování, vykreslení depresivní, bezvýchodné, "špinavé, hnusné" atmosféry a hereckých výkonů, nedá se Pustině vytknout absolutně nic. S klidným svědomím se může hrdě postavit mezi seriály světové produkce. Ovšem i přesto všechno se nemůžu ve finále ubránit menšímu zklamání a to z jediného důvodu a tím je příběh. Pustina měla fantastický nástup. První dva, tři díly mě uvedly v úžas. Musela jsem mít další a další díly. Bohužel, zhruba v polovině příběh ustrnul na mrtvém bodě. Některé díly byly prakticky o ničem, vyšetřování zmizení Míši nikam nevedlo. Tento zásek u mě způsobil, že už mi pak bylo snad i jedno, co se s Míšou stalo a kdo je pachatel. A finální rozuzlení mě už potom z té jakési letargie nevytrhlo. Buď jak buď - když člověk vezme v potaz českou seriálovou tvorbu, tak Pustina je absolutně jiná liga a obrovským krokem vpřed. Pustina a Případy 1. oddělení jsou bezesporu tím nejlepším, co mezi českými seriály za poslední roky vzniklo. P.S. - čeští tvůrci - umíte to, takže už žádné Ulice, Ordinace, Ohnivá kuřata atd. :-)

Síla.....

Naprostá spokojenost! Sice má film trochu rozvláčnější a rozpačitý začátek, ovšem tohle bohatě vynahradí druhá půlka. Závěrečnou, tísnivou, dechbberoucí a svým způsobem smutnou scénu v kostele budu mít v hlavě dlouho.....Pomyslná šestá hvězdička za Cilliana a Jamieho :-)

Ten závěr, ta Durstova poslední věta....z toho mě bude tutově ještě pár dní mrazit! Takto strhujícím způsobem zpracovaný dokument se vidí málokdy a opravdu stojí za to ho vidět.