3KAVKY

Viděl jsem tento film v letním kině a komáři byly tu noc velmi otravní, možná tedy mé hodnocení není příliš objektivní. Film byl, dle mého, velmi rozpačitý. Pohrával si výraznými dramatickými prvky, jako je milostný trojúhelník, tajemné finanční spiknutí, rodinné vztahy atp., ale co z toho? Film disponuje všeho všudy jedinou dramatickou scénou, která prostě vyšumí do závěrečného výstřelu. Rozpačitost tohoto snímku podtrhuje hláška ze samého závěru filmu, kterou vykřikl jeden z diváků: "To byla blbost!". Nikdo mu neoponoval. Všichni se jen dívali do země a přemýšleli, jestli to není náhodou pravda. Blbost to ale není. To by to nebyla už druhá adaptace poměrně známé knihy. Jen to bylo takové hezky opentlené nic.

Filmům zřejmě 3D škodí. Mnoho akce pro nic. Tintin je toho zářným příkladem. Druhý den po shlédnutí v kině si nedokážu vzpomenout prakticky na nic, co by bylo spojeno s obsahem filmu. Ale matně si pamatuji, že to nejspíš vypadalo dobře na plátně, ale protože to nemám spojené s žádnou konkrétní scénou nebo jen záběrem, nevím to jistě. Film mě v tomto ohledu zklamal a zároveň donutil přemýšlet akorát o tom, zdali honba za vizuálním požitkem, který má jepičí život a po deseti minutách spíše vadí, je dobrá cesta jak zapůsobit na diváka od deseti let výše. Škoda, a to ty filmy Spielbergovi ještě před pěti, sedmi lety docela vycházeli. Jako bych ani na Tintinovi nebyl a jedinou památkou na něj mi zůstala prázdná portmonka.

Problém tohoto snímku je, že se zde vše tak nějak jen nakousne a nedořeší. Jinak grafický to je dobře zpracované, to všechna čest, i hudba se mi líbila, jen by to chtělo nějaké řešení alespoň nějakého toho méně závažného tématu, kterého se zde tvůrci dotkli. Konec ja pak velmi tichý a nic.

U K-ON!! jsem se bavil o poznání méně, než u předchozí série. Je to hlavně způsobené tím, že postavy se nevyvíjeli a jejich problémy se točily okolo těch samých pytlovin, co v K-ON! Z roztomilé a rozpustilé legrace se pak stalo roztomilé a rozpustilé něco, co už jsem viděl, třebaže Yuin trik se vznášejícím se pomerenčem byl opravdu originálně pitomoučký.

Nespravedlivě ukončný, vynikájící vesmírný epos se sice pomalým začátekem, ale neustálou akcelerací. Fantastická vizuální stránka, sympatičtí herci a velmi kvalitní příběh. Pánové z BBC, zabili jste neuvěřitelně ambiciózní projekt po pouhých 13 epizodách.

Nejsem příliš velký fanda okatého vkládaní 3D animace do klasické. Působí to násilně a to téměř vždycky a výsledný dojem nikdy neni lepší. Překvapil mě také takřka totožný, ne-li stejný hudební motiv se starším Innocence. Za neoriginalitu jedno malé bezvýznamné minus. Navzdory tomu, jsem velkým příznivcem GITS a tohle je opravdu příběhově kvalitní film.

Odpadem jsem hodnotil i lepší filmy, než je Panoptikum. Nemá smysl si lhát do kapsy, tenhle film byl určitě zamýšlen jako Céčko. Jinak to totiž není ani možné. Postavy se chovají divně a zmateně a celý film je jedno velké hororové klišé.

No dokoukal jsem to, ale nadšený nejsem. Japonci často zaměňují hloupost mladých dam za roztomilost a v tomto seriálu je to až do nebe volající. Všechny dívky v seriálu jsou jedním slovem pitomoučké. V polovině už tak krátkého vyprávění je nasilně natlačené vysvětlení nevysvětlitelného stavu nácky Misuzu vsazené do dávné historie Nipponu a po skončení dvoudílné vložky, úplně hloupě zmizí z dění Yukito a je nahrazen havranem! No toto!? Ani vyhrocený závěr ve mě neprobudil sebemenší emoce. Přidáme-li do kotlíku nic moc hudbu, včetně openningů a endingů, nedovolím si hodnotit mírně. Gaou!

Po zdařilé úvodní písni, mě překvapila poněkud netradičně pojatá úvodní epizoda stylizovaná do bolvárního diskuzního pořadu o upírech. Je to zvláštní úvod, ale když se trochu popožene dá se celkem lehce zvládnout. Následující epizody jsou kombinací zábavy a nudy za což může rozpolcenost postav. Maličká Mina Tepesh se chová občas jako marnivá, mnstivá a nelítostná mrcha. Tyto charakterové rysy jsou ty zajímavé a očekával bych je od královny upírů, jenže ona se často mění nezajímavého rozmazleného fracka po sínové křivce v každém díle několikrát. Akira je, pořád nevím jestli zvěromág nebo vlkodlak, veskrze nevýrazný. Závěr série shledávám jako nezdařilý, neuzavřený a pozitivně patetický. Hlavní přednosti tohoto seriálu jsou hudba, která je poměrně zdařilá a dokáže navodit atmosféru a moderní animace, která lahodí oku.

Kanon je bezpochyby velmi kvalitně zpracovaný seriál, ve kterém se mísí komediální a dramatické prvky ve skvělém poměru, kde z počátku humorných situací naleznem více a postupně s odkrýváním tragických vzpomínek Yuuichiho přecházíme do romatického dramatu. Velmi se mi líbí gradace seriálů v tomto duchu. Ale musím říct, že oproti novějšímu Clannadu je to slabý dramatický odvárek. Přesto, že je jasně patrné, že Clannad je v podstatě přeskládaný Kanon (jak přes kopírák jsou postavy Ayu z Kanonu a Fuko z Clannadu). V Clannadu je však podstatně lepší atmosféra souznění postav a jejich osobních tragedií, podpořená lépe umístěnou a melodicky výraznou hudbou. V Kanonu se o tomto nedá vůbec mluvit. Kanon v mých očích Clannad neporazil i přesto, že jim dávám stejné hodnocení.