vteco

Mimozemský symbiont z pavoučího univerza dostal pod křídly Sony nový samostatný film, bez Spider-Mana, bez nápadu, bez soudnosti. Má očekávání byla prakticky nulová, po špatných recenzích jsem šel pouze na Toma Hardyho, ale i tak jsem byl zklamán. Ač to tak v traileru nevypadalo, charismatický Brit se na roli Eddieho Brocka absolutně nehodí. Proč? Protože pubertální vtipy, které jsou vesměs spíše "na sílu" a grimasy, jež by se hodily ideálně do animovaného seriálu pro školáky opravdu nejsou Hardyho parketou. Ruku v ruce s tím jde tragický scénář, který od úvodních minut postrádá logiku a během pár vteřin dokáže sám sebe úplně zesměšnit (scéna s holčičkou, jež chtěla položit otázku) nebo z jedné informace vyždímat snad 3 minuty času neustálým omíláním a opakovaným vysvětlováním. Tady už vystrkuje růžky asi největší minela celého filmu, kterou je PG-13. Venom v dostupném ratingu? Je to tak. O kousání hlav, trhání těl a podobných neodmyslitelných brutalitách, jež k tomuto (ne)přátelskému symbiontu patří, se pouze mluví. Nepomohou tomu ani akční scény, které jsou vesměs mdlé a nepřehledně sestříhané, přičemž se odehrávají buď v kouři nebo ve tmě a vůbec nevyužívají možnosti, které samotný Venom nabízí. O závěrečném souboji odehrávajícím se v noci na kovovém podlaží, přičemž mezi sebou bojují dvě postavy, jedna černá a jedna tmavě šedá, se asi moc říci nedá. Bylo příjemné vidět závěrečné titulky. Jakožto fanoušek komiksových filmů jsem schopen mávnout rukou nad mnohými chybami, jsem zvyklý na opravdu špatné záporáky, tupé dialogy, odfláknutý origin, ale někdy prostě přijde film, který podleze všechny tyto již nízko položené laťky naráz, a tím je právě Venom. Bohužel nemám co pochválit či vyzdvihnout. [25%] | Kino

Má očekávání byla poměrně střídmá, z trailerů jsem i přes prověřená a zvučná jména předpovídal "pouze" nadprůměrnou podívanou. Tu jsem také částečně dostal, ale pouze v rámci základní dějové linie, která je přeci jen poměrně jednoduchá, nepříliš prokreslená a nedokáže ničím výrazně překvapit. Na druhou stranu je příběh se Spielbergovskou precizností přehledně odvyprávěn a vzhledem k tomu, jak je do jeho kostry napasován nádherně zpracovaný virtuální svět OASIS, obsahující neuvěřitelné kvantum pop-kulturních odkazů (150+), které zaručeně potěší každého nerda, geeka nebo fanouška starých i nových videoher a milovníky Kubrickova Osvícení, jsem ochoten veškeré neduhy v rámci dějové linie oželet. Přispívají k tomu také dokonale nasnímané akční pasáže, přičemž automobilový závod patří k tomu nejlepšímu, co jsem za poslední roky viděl. 140 minutová stopáž není přehnaná a působí jako nepřetržitý balzám na duši s úsměvem od ucha k uchu a neustále se pohybujícími zorničkami po celé mizanscéně, které kmitají tak rychle, dokud nenaleznou další Easter egg v podobě obyčejného plakátu, nálepky, postavy, zbraně nebo motorky, což evokuje až drogový pocit uspokojení a radosti z úspěšně prověřené pop-kulturně encyklopedické znalosti. Když k tomu Steven přidal ještě Železného obra, mou nejmilovanější animovanou postavu, tak jednoduše nemůžu s hodnocením níže. Z Ready Player One se s největší pravděpodobností stává klasika, kterou čeká ještě spousta opakovaných projekcí a radosti z objevování nových přehlédnutých Easter eggů. Díky Stevene. [90%] | Kino

Ve výsledku působí Annihilation na první pohled jako celkem inteligentní sci-fi se zajímavým a nepřehlédnutelným filozoficko-ekologickým přesahem, který je podkopán nepřesvědčivou režií několika liniového narativu včetně jeho propojení, vrtkavou nosnou zápletkou nebo slabšími vizuálními efekty. Výlet do nitra Shimmeru tak spíše neuspěl a krom úctyhodné práci se světlem a barvami, z čehož plyne i výzva divákovi k zapojení své fantazie, nabízí pouze poměrně průměrnou sci-fi podívanou s nepříliš důrazným přesahem, ale naštěstí krásnou Natalie Portman a oživením v podobě ženské skvadry bez hláškujících svalovců. [55%]