Carver4

Mučení má mnoho podob. Od natahování těla na skřipci přes pálení boku až po sledování Kameňáku. Poslední uvedený příklad si dovolím označit jako jednu z nejhorších útrap. Jsem přesvědčen, že kdyby v dobách inkvizice pustili člověku nařčeného z čarodějnictví alespoň pět minut Troškovo děsivého počinu, obžalovaný by se rázem přiznal i k tomu, co nikdy nespáchal. Chcete-li vidět peklo z křesťanských představ, stačí celý život páchat zlé skutky. Chcete-li však vidět peklo filmové, musíte shlédnout Kameňák. Démony (a zároveň oběťmi pekelného knížete Zdeňka Trošky) jsou zde herci se svými trapnými dialogy. Jsou opravdu tak trapné, že film nezachrání z hlubin podprůměru ani příběh, který byl vcucnut černou dírou kamsi do neznáma. Celý film tak vlastně není ničím jiným, než špatně sestavenou skládačkou, které navíc chybí několik dobrých kousků, jež by činily sto minut utrpení alespoň trochu snesitelnými. Pan Troška ovšem není žádný troškař. Jeden Kameňák nikdy nestačí, a proto se rozhodl natočit ještě další dva. Pokud bychom natočení druhého dílu přirovnali ke šlápnutí z bláta do louže, pak bychom museli natočení třetího dílu přirovnat ke šlápnutí z louže do toho, čím je celá slavná Troškova trilogie. Na závěr bych film rád doporučil jak všem příznivcům hardcore masochismu, kteří odložili bičík a jali se poohlédnout po něčem lepším, tak i kriminalistům ve snaze donutit rybu zpívat, ale především početnému stádu českých maloměšťáků, pro něž se Kameňák jistě stane novou modlou.

Po druhém zhlédnutí měním hodnocení ze 3* na 5*. Příběh, postavy, dialogy, prostředí, triky, hudba - všechny tyto díly pomyslné skládačky tvoří dohromady něco výborného. Na jakýkoli díl Pána prstenů to sice dle mého názoru nemá, ale přesto se jedná o film, který by měl každý vidět. A ne pouze jednou.

Něco na způsob Truman show až na na to, že sledovat reálné chování člověka mi přišlo o dost zajímavější. Jedná se tak o opravdu podařený psychologický dokument o někom, s kým se možná dost lidí ztotožní. A co se týče uvěřitelnosti: myslím si, že celé to bylo dost propracované na to, aby to Steve dokázal považovat za skutečné.

"My father said the army makes all men one. But you never know which one. He didn't know Roland Bozz." A to je sakra velká chyba neznat tohoto vojína. Proč? Protože "je to rebel!" Zatímco totiž ostatní vojáci bojují s Vietcongem, Bozz vede svojí soukromou válku s mašinérií zvanou armáda. Nepřáteli mu jsou proto jak výcvikoví instruktoři, z nichž si dělá srandu, tak i někteří ostatní spolubojovníci jako například vojín Wilson, který je jeho přesným opakem. Bude to právě Bozzův konflikt s ním, jenž vyvrcholí na konci filmu. Ovšem ještě než se tak stane, čekají vás desítky příjemně strávených minut plné skvělých hereckých výkonů (z nichž nejlepší výkon podává Colin Farrell alias Bozz), výborných scén a nezapomenutelných hlášek. Na závěr by ještě bylo dobré říci, že tento snímek je silně antimilitaristický a pokud jste "zelený mozek", pak by se vám nemusel zas až tak líbit.

Člen policejní zásahové jednotky, ten tvrdý chleba má. A že ten chleba je tvrdší než kámen, který kolikrát přiletí na pozdrav od rozvášněných fanoušků. Poldové však nesmí být o nic měkčí, protože jejich práce jim to nedovoluje. Na hrubý pytel totiž musí přijít hrubá záplata a v ACAB to platí dvojnásob. Nezáleží na tom, proti komu se zrovna zasahuje - ránu tonfou si občas zaslouží všichni bez rozdílu. A že v tomto filmu je to zachyceno velmi dobře. Ovšem tento snímek není jen o zákrocích a pomstě vůči chuligánům a podobné verbeži; jsou v něm také zachyceny pohledy na životy policistů jakožto obyčejných lidí se svými starostmi a nejen to. Divák může vidět i výsledek nepodařené imigrační politiky a s tím související trestnou činnost. Ačkoli film natvrdo a tudíž velmi hezky ukazuje, jak to vypadá v současné Itálii (a dost možná i ve zbytku Evropy), tak k lepšímu dojmu mi tu chyběl silnější příběh. I tak se ale jedná o dosti povedenou záležitost, která rozhodně stojí za zhlédnutí. A na závěr bych chtěl ještě podotknout, že rubačka, během níž hrála na pozadí moje oblíbená písnička Where is my mind, neměla chybu.

Film sice nese název Město bohů, ale s nadsázkou lze říci, že v Cidade de Deus by žádný bůh nevydržel. A možná, že dokonce ani ďábel ne. Je to totiž hodně drsné místo, kterému vládnou ještě drsnější lidé. A o nich je tento snímek. O synech městské džungle, jejichž poutavé příběhy smrdí drogami a střelným prachem. Ovšem jinak tomu být ani nemůže vážení: tady jsme totiž ve slumu Ria de Janeira. Očekávejte proto dramatické vyprávění bez jakýkoliv příkras s výbornými hereckými výkony, skvělou kamerou a poučením, že násilí někdy plodí jen další násilí.

Trošku drsnější film o dětech, které přestanou být dětmi, neboť jejich nevinnost je rázem pryč po tom všem, co spáchali. A co se týče závěru, z toho člověka bude právem mrazit v zádech a jen těžko na něj zapomene, ostatně možná jako na celý snímek.

Kdo chce vidět pořádnou sračku, tak ten se může buďto kouknout do záchoda poté, co měl průjem, anebo zhlédnout tohle. Jedná se o opravdu příšerně natočený film. Nějaké poselství ohledně rasismu tam možná je, ale to se raději kouknu na mnohem lepší snímek "Horem pádem" či zhlédnu něco ze zahraniční tvorby. Pro mě jasný odpad!

Jeden z nejdepresivnějších snímků, který jsem kdy viděl. Tento protiválečný film je přesným protipólem k Hollywoodským filmům o válce, neboť na rozdíl od nich zcela naturalisticky ukazuje, jak můžete skončit, jdete-li do boje. Rozhodně doporučuji zhlédnout.

Výborné strhující drama, které se nebojí ukázat, čeho všeho jsou lidé schopni, jde-li jim o život.