Matty

Matty

Martin Šrajer

okres Opava
píšu, co vidím

homepage
Twitter: Tae_suk

1966 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Můj strýček (1958)

    Nejprostší a přitom tak důmyslný film o tom nejdůležitějším a přitom tak opomíjeném.

  • poster

    Rent: Filmed Live on Broadway (divadelní záznam) (2008)

    Oproti filmu více humoru, více postav, více písní (některé z nich naleznete mezi vystřiženými scénami na bonusovém DVD). Zůstala husí kůže (vrací se se vzpomínkou na společný poslední song) a úžasný pocit, který trvat věčně, jsem spokojený do konce života. Chytře postavená scéna bez nutnosti velkých úprav, důmyslná práce se světlem a obdivuhodné nasazení herců, jejichž obrovský zápal pro věc – chci tomu věřit – nebyl hraný. Zejména nenucenost představitelky Maureen (Eden Espinosa) je nakažlivá. Se sny raději nakládám opatrně a považuji za vysoce pravděpodobné, že blíže k Bohémům nikdy nepřičichnu, ale stejně – moci být přímo tam, sedět, poslouchat, tleskat… Tleskat. 100%

  • poster

    Strážci - Watchmen (2009)

    Abnormálně vypiplaná záležitost, která si diváky nebude hledat snadno. Film budí dojem, že je v něm všechno (akce, brutalita, filozofie, politika, sex) a pakliže v něm něco schází, pak jenom vinou naší nepozornosti/neprozíravosti. Ač jde samozřejmě o dojem prvotní a povrchní, budu potřebovat ještě pár zhlédnutí (a minimálně jedno přečtení komiksu), abych Strážce „pobral“ v celé jejich šíři. Co se dalo očekávat, špičkové je vizuální zpracování. Co se dalo očekávat již méně, velmi dobré jsou také herecké výkony. Přestože každý druhý ztvárňuje egoistického magora a máme tudíž pramalou šanci se s někým ztotožnit, ztvárňuje ho jako člověka, kterého chcete poznat blíže. Obzvlášť zásluhou Jackieho Haleyho jsem byl zároveň nesmírně rád, že nemají moc vystoupit z plátna. Ambivalentní pocity byly ještě silnější než u Temného rytíře. Třeba takový Komediant, übersígr, vrah Woodwarda, Bernsteina i naprosto neškodné těhotné vietnamské dívky, mi byl sympatický vražednou upřímností, jež mu nebránila na plnou hubu říct, co jsou lidi za nevděčnou sebranku. Nemohu posoudit, jak věrný zůstal v tomto ohledu Snyder předloze, ale těší mě, že nekompromisním přístupem vychází maximálně vstříc mladým, resp. mladším divákům (sám má přitom přes čtyřicet): Brutalita je enormní, často zbytečná, sex fetišistický a bez lásky, humor černý jak mysl Rorschachova. Kdykoliv má tu možnost, neodpustí si Snyder popkulturní odkaz, z nichž se největší procento týká filmů: hotelový pokoj z úvodu má číslo 300, hořící budova je uhašena podobnou „fintou“ jako mrakodrap ve Skleněném peklu, americkému prezidentovi ve „war roomu“ radí muž s výrazným akcentem, atp. (Nejspíš nešlo o režisérův záměr, ale při pohledu na Dr. Manhattana přemítajícího nad účelem podprsenky se mi vybavil Wall-E :-) Vadily mi pouze některé hlášky z výprodeje (–Teď poslouchejte –Ne, vy poslouchejte) a nenápadité využívání písní – když posmutnělé připomenutí časů minulých, pak The Times They Are A-Changin', když Vietnam, pak Jízda valkýr, když ta největší slast, pak Hallelujah (což bylo alespoň vybráno vtipně). Ale vytýkat filmu, který lze na té nejvyšší úrovni vnímat jako promyšlené apokalyptické podobenství, zrovna tohle, zavání rejpalstvím. POZNÁMKY K DC: Režisérský sestřih, zhlédnutý bezprostředně po přečtení komiksu, mě navzdory dvaceti minutám navíc strhnul a bavil ještě víc. Je přehledný a srozumitelný, nikoliv však doslovný. Motivace některých postav (Sůva, Ozymandias) jsou jasnější a neboť s nimi strávíme více času, je snazší se orientovat, kdo je kdo, s kým a proti komu. Od plného hodnocení mne odrazují akorát slabší triky a slabší herectví Malin Akerman. 95% (více) Zajímavé komentáře: Renton, Adrian, DaViD´82, genetique, Niktorius, HoneyBunny, Jordan, mm13, Chlupis, lakikaki, Phillo, fauxthum, ScarPoul, rcorp, Triple H, Rabina, Botič, Avathar, AntonG., kazatel, melkor323, Jajar

  • poster

    Hanebný pancharti (2009)

    Dvě a půl hodiny cinefilních her a hrátek. Úžasné je, že pravidla valné části z nich pochopí i necinefilové. Apendix: Po dalším zhlédnutí nejen nejlepší Tarantinův film, ale ze všech hraných filmů vzniklých za posledních cca 20 let také ten, jehož sledování jsem si nejvíc užíval. 100% Zajímavé komentáře: Renton, movie, Eddard, FlyBoy, El Loco, Theatis, marvan, keoma26

  • poster

    Strom života (2011)

    Filmový ekvivalent světla v temnotě.

  • poster

    Frigo jako Sherlock Holmes (1924)

    Groteska s tempem, při němž by se zadýchal i dnešní Bond. Můj nejoblíbenější Keaton. 95%

  • poster

    3-iron (2004)

    Průzračně čistý film. Na konci jsem oněměl. 100% Zajímavé komentáře: Jossie, kiddo, Radko, Martyr, wipeout

  • poster

    Mechanický pomeranč (1971)

    „Co teda jako bude, he?“ To jsem já, Alex a můj tragický příběh o jedný strašný nemoci, kterou mě ti soďácký bračny nakazily. Se svýma třema frendíkama – to jest Pítrsem, Džoržíkem a Dimem, který byl opravdu tupej – jsme drinkali plus-mlíko a decidovali, na kom zrobíme trochu poctivýho ultranásilí. Venku byla zima jak v prdeli a většina bajatů a ptic dala před sojlovatými stríty přednost teplu svých houmů. Jenže, ach, bratři moji, návštěva jednoho takovýho houmu plného ketek, kde jsem ztolčokoval ouldanou tabatěrku se my stala osudnou. Přeguljal jsem se něčím, co bylo čuděsně horibl. Byl to konec ultranásilí. Když mě banda ouldanejch neduživců ztolčokovala, až mi z fejsu začala stříkat rudá blažka, začal jsem fírovat, že to bude moje smrt. Radši se nechat mlátit než mít pocity na zvracení a cítit tu příšernou bolest. Ale chorošný píply z vlády – ti kteří mě „nakazili“ – přispěli k tomu, že se hepenulo co se hepenout mělo a já už sem nebyl balnoj. Vyléčili mě! 100% Zajímavé komentáře: Eodeon, Pacco, Ony, Tayen, Baudelaire, MacGyver

  • poster

    Klíč k určování trpaslíků podle deníku Pavla Juráčka (2002)

    Iniciační dílo pro ty, kdo Juráčka zatím přečteného nemají, neocenitelný klenot pro diváky, kteří ve světě jeho deníků pár měsíců strávili. Kombinace hraných a dokumentárních záběrů vyvolává pocit, že sledujeme autentické vzpomínky, respektive rodinný film (čemu přispívá i obsazení jeho syna do hlavní role). Film natáčený v určité době a v určité náladě, jejímuž navozování vydatně pomáhá hudební stopa s opakujícími se motivy a potenciálem zaklít vás do stejně neutěšivého, snově reálného prostoru, v němž byly deníky psány. Čtené slovo nabourává pro rodinné filmy příznačnou idyličnost zachycených obrazů, poskytuje k nim korekční komentář, prozrazuje, co se skrývalo za neškodným zevnějškem. Ne všechny hrané záběry svým charakterem na druhou stranu odpovídají rodinnému filmu a nabízí se rovněž otázka, kdo materiál pořídil, pokud před kamerou vidíme všechny členy rodiny - jde tedy spíše o Juráčkovy oživené vzpomínky, jimž byl coby nejadekvátnější přiřknut právě formát amatérského filmu. Vzhledem ke komplikované, totálně nezařaditelné povaze Pavla Juráčka považuji za Šulíkův mimořádný úspěch už to, že dokázal výjimečnost této Osobnosti nové vlny (a české kultury vůbec) alespoň nastínit. K lepšímu pochopení sáhněte po monumentálním Deníku. Pak se k dokumentu vraťte a žasněte dvakrát tolik. Mi naskočila husí kůže po prvních slovech. Tak výstižných, nezjednodušujících a smutkem prodchnutých, jako většina toho, co Juráček napsal. 90% Zajímavé komentáře: Jordan, Nick Tow, vypravěč

  • poster

    Šílený Max: Zběsilá cesta (2015)

    Muži v řetězech. Tak zábavné, jak jen film o bandě psychopatů, kteří se nahánějí pouští, může být. V největší zradě Šíleného Maxe zároveň spočívá jeho hlavní síla. Titulní hrdina je přinejmenším polovinu filmu zpacifikovanou a zpasivněnou vedlejší postavou, která příběh sice svými slovy uvede, ale rozhodně neovlivňuje jeho směr (oproti dvojce není rozsah vyprávění zdaleka tak úzce vázán na Maxe - o jedné z jeho akcí jsme naopak „drze" zpraveni jen velkým výbuchem kdesi v dáli). Za volantem sedí, v doslovném i přeneseném významu, ženy. Krásné, spoře oděné (jako většina postav, takže bych film neosočoval z dvojího standardu), ale nemilosrdné, jde-li o muže, kteří jsou automaticky – a z větší části oprávněně – vnímáni jako hrozba. Výjimku nepředstavuje Max, který by ani nemusel mít na tváři masku a na rukou řetězy, aby byl jej někdo zaměnil za zvíře ovládané pudy. Zatímco jeho cíl shrnuje od začátku do konce jedno slovo („přežít“) a Miller zapojuje maximum stylistických prostředků, abychom jeho přežívání prožívali na vlastní kůži („úlevné" utnutí hudby). Motivace divoženek mají oproti tomu větší hloubku a vybízejí k mnoha otázkám, jež si u akčních blockbusterů zpravidla nekladete. ___ Všichni muži ve filmu jsou do jisté míry posedlí fyzickou sílou, destrukcí a dominancí. Dominancí nad ženami i nad svými stroji, které je očividně dostávají do rauše stejně účinně jako čerstvá krev. Zbožštění a fetišizace výkonných vysokooktanových mašin, s nimiž by jejich řidiči nejraději splynuli (přestříkání úst sprejem na disky kol) jsou místy tlačeny za hranu té nejujetější komiksové stylizace (stejně jako jména postav, mezi nimiž chyběli už jen Poblijus Tupus a Pyjus Čůrus), která se trochu rozchází s realistickým základem zobrazovaného světa a syrovou brutalitou násilí. Film je někdy trochu víc a jindy trochu míň přepálenou operou na čtyřech kolech, s masivními explozemi a souboji s motorovými pilami namísto árií. Stejně jako byly operami svého druhu Leoneho spaghetti westerny. Srovnatelně intenzivní dojem nepřerušované akce, která vám dává čas sotva na vydechnutí, jsem měl posledně u jihokorejského pseudo-spaghetti westernu Hodný, zlý a divný (Šílený Max by pro své tempo a šílené nápady zasloužil podtitul Hodně zlý a divný). ___ Ženy na druhé straně v návaznosti na myšlenky ekofeminismu zosobňují péči, tvoření a snahu obnovit vazbu člověka k přírodě (v jednom z kritických okamžiků jim životy zachrání strom). Nechtějí měnit pravidla stávajícího světa, ale vybudovat (nebo možná lépe „nechat vzklíčit“) svět nový, založený namísto válčení, kontroly a kořistění na ochraně, spolupráci a starostlivosti. Jejich největším bohatstvím nejsou zbraně ani benzin, ale semena rostlin. Film není v hájení alternativního životního principu militantně radikální – namísto úplné odluky od mužů navrhuje jako řešení částečnou syntézu –, ale stejně to chtělo pořádnou kuráž, udělat z návratu velkého akčního hrdiny pekelně divokou feministickou jízdu. (Nebýt obraz nemile tmavý, o 3D bych vyjma jednoho záběru ani nevěděl.) Apendix: Věřím, že analytičtější text o střihu dokonale rytmizovaných akčních scén a využívání postav jako orientátorů, díky nimž je akční běsnění navzdory skokům přes osu stále bezproblémově přehledné, sepíše někdo povolanější. Rozšířená verze komentáře zde. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, JFL, Madsbender, ORIN, Arbiter, Havenohome, ScarPoul, rikitiki, Triple H

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace