Matty

Sebepoznávací cestu hlavní hrdinky sice sledovaly i předchozí filmy Andrey Arnold, ale tentokrát je poprvé vepsaná přímo do nekonvenční struktury filmu a projevuje se jak volbou prostředí, tak muzikálovou segmentací vyprávění pomocí delších hudebních předělů, kdy si společně s protagonistkou užíváme přítomný okamžik a nepřemýšlíme nad tím, jak bude film (a cesta) pokračovat. Zatímco vnitřní osvobození Star probíhá pod povrchem, výraznou proměnou prochází americká krajina, kterou protagonistka se svými kumpány projíždí Z drsné, v nepříjemných detailech snímané reality života těch, kteří nemají co ztratit, jsme stejně jako Star opakovaně vytrháváni poetickými záběry zapadajícího slunce nebo ze země šlehajících plamenů na ropném poli. Star ovšem na rozdíl od jiných filmových tulaček není bezbrannou kořistí mužů. Rychle si osvojuje pravidla tržního kapitalismu a začíná sebevědomě nabízet to, co má, aby získala to, po čem touží. Samozřejmost, s jakou opakovaně nastupuje do aut cizích mužů, přesto vyvolává nervozitu a otázku, kdy na svou důvěřivost doplatí. Přestože si širé americké pláně, kterými hrdinové projíždějí, říkají o širokoúhlý obraz, Arnoldová zůstala věrna zúženému akademickému formátu. Většině záběrů díky tomu dominuje samotná Sasha Lane, jež zároveň určuje, koho a co uvidíme. Spárování energické hrdinky s pohybem kamery filmu dodává bezprostřednost a živelnost, jež ještě sílí během autentických erotických scén a dalších momentů, kdy se Star nechává vést svými pudy. Přes svou živočišnost je American Honey zároveň nemilosrdným portrétem země, ve které lze všechno proměnit ve směnný prostředek a v níž svého snu dosáhnete jedině tehdy, dokážete-li prodat sami sebe. 90%

Jen dle prvního dojmu hraje Clara Bow slovníkovou definici dívky, která To má a která To chce (koncept „The It girl“ vešel ve známost právě až díky tomuto filmu). Sexuální objekt zosobňující To, po čem každý heterosexuální muž touží, z ní dělají hlavně muži, kteří ji nedokážou přijmout jinak než jako roztomilého diblíka. Dlouhodobější vztah s podobnou dívkou pro zábavu je pro ně nemyslitelný. Kdyby se stala jejich manželkou nebo matkou jejich dítěte, ztratila by To, nebyla by již více nedosažitelným zosobněním tajných tužeb bez vlastní subjektivity (Id by se proměnilo v Ego, chcete-li). Proto Cyrus ztrácí zájem, když ji vidí jako matku (byť falešnou, což ale neví). Odmítnutá Lou se ale do jeho života vrací jako neodbytná myšlenka (na To), jako špatné svědomí, aby vykonala pomstu převrácením rolí. Kořistí se nově stává dosavadní lovec. Lou si uvědomuje, že její moc spočívá v tom, že může odmítnout, po čem muž touží, nebýt jeho holkou (ať v práci, kde od něj za své rozličné služby dostává peníze, nebo mimo ni). Teprve oboustranné poznání, že to jde i bez Toho (It-less), z nich dělá svobodné bytosti, neovládané chtíčem, nenucené hrát očekávanou roli, a schopné plnohodnotného vztahu. Dvojsmyslnými mezititulky, množstvím odhalené (ženské) kůže i otevřenou tematizací sexuality jde o prostopášnou zábavu, která se hravě vyrovná předkodexovým filmům zvukové éry. 75%

Putování literárními krajinami Anny Kareninové. Portrét ženy, která se ke světu vztahuje primárně skrze slova, jimi se snaží postihnout realitu, a nejintenzivnější dialogy s druhými vede na stránkách knih, přesto portrét, jehož síla tkví ve slovech stejně jako v obrazech. 16mm kamera kontrastně k intelektuálnímu zaměření protagonistky akcentuje materialitu věcí a tělesnost lidí. To, co nelze konceptualizovat, ale jedině zakusit smysly, prožít. Přes tuto intimitu, posílenou využitím úryvků z cestovatelského audiodeníku Kareninové, režisér enigmatické překladatelce ponechává mnohá její tajemství. Možná naopak vytváří nová, když ji nežádá, aby své vztahy, zvyky nebo způsob práce zevrubně vysvětlovala. Na čem jí záleží, čím a jak žije, je z filmu i tak zřejmé díky tomu, jak je naladěn na její rytmus a dikci, a jak je vystavěn okolo knihovny Petra Kabeše, ke které se opakovaně stáčí pozornost a jejímž odstěhováním vyprávění logicky také končí. Neobyčejný film. Nejen ve srovnání se všemi konvenčními dokumentárními portréty známých osobností, které se své aktéry a aktérky snaží vpasovat do předpřipraveného narativu a role.