Jindrusa

Každému kdo píše, nebo se snaží psát o filmu, se to někdy stalo. Třetí hodina ráno, vy soustředěně hledíte na blikající kurzor a čekáte, že se třeba pohne i jinak než úpěnlivým protáčením vašich mozkových závitů a následných úderů do kláves. A ikdyž už ani pořádně nevíte, jestli píšete o tom utahaném filmu o depresivní matce, nebo o tom utahaném filmu o depresivním vztahu holky a kluka, a pak si uvědomíte, že to byl vlastně jeden film, akorát jste se u něj střídavě probouzeli a usínali.. V takové chvíli slabosti má člověk někdy nutkání, šáhnout pro slovo do seznamu otřepaných nicneříkajících frází. Pro větší čtenářskou ostražitost vám tu několik z nich odhalím.

meditativní exkurze (např. do subkultury sibiřských dřevorubců či čehokoliv)
(výborně se pojí i se slovy jako „procházka","esej", „výprava" a většinou dalších floskulí)
hodí se do komentáře k jakémukoliv filmu který byl pomalý a prostě se tam nic moc nedělo, přičemž ze sebe chcema dělat intelektuály a všem dát najevo, že si toho dění jenom nevšimli

je zrcadlem společnosti
on tak nějak film a umění celkově jsou zrcadlem společnosti né?
uhrančivý vizuál
ten film byl pěkně natočenej a chceme to říct nějak hustě, uhrančivý je vůbec tak hustý slovo, že může udělat hustým prakticky cokoliv
hlubinný ponor do..
když chceme říct, o čem ten film je, přičemž to téma je jen o něco slabší než pro „meditativní exkurzi"
hlubinná sonda do..
jen zdánlivě mělčí než ponor
stimulující esej

když už úvaha, tak proč né esej, když už esej, tak proč ne stimulující

naplnění lidské existence

dá se bezpečně používat u všech existenciálních témat
zádumčivý proud impresí
což mohou být třeba i Krtkova dobrodružství
podmanivá zvuková stránka
no dovedete si teď již představit kvalitní zvuk ve filmu jiný, než podmanivý?
psýčko, schýza
výborně se hodí do komentářů ve stylu čoko-voko připomínajích výstup generátoru náhodných slov

cinefilní pomrknutí

aneb jak ve dvou slovech vyjádřit přízeň skupině s kolektivně sdíleným zájmem a interně jim naznačit své doporučení