Sinusiridum

Nemám vůbec ráda filmy o postižených...depresivní ani jinak takto závadné, sorry, prostě to tak je. U tohoto filmu jsem se smála skoro pořád...ne tím třeskutým smíchem, co dokáže vyloudit Stiffler a spol....ale jen tak vnitřně, mile. S vědomím, že to špatně skončí a budu brečet. Přesně tak to bylo. Přesto mě pomyšlení na ten film hřálo hodně dlouho. Pozitivní, emotivní, krásný i když hodně smutný příběh. Výborná terapie pro všechny fňukaly mezi námi.

právě jsem se vrátila z kina...aaaa....nadšení.Strašně (strašně) se mi to líbilo, zatím pro mě film roku :-) plus skvělá hudba...jinak netřeba nad ničím zbytečně rozkládat a psát co už bylo psáno....super zážitek :-)