Bingos

Bengr měl jakous takous výpovědní hodnotu, autenticitu a nezaměnitelný a odzbrojující drajv tiktokového feedu. Adikts je přes drzý a sympatický námět dost nudná a úmorně kostrbatá slátanina. K tématu závislosti to nepřihazuje nic navíc, postavy sou emocionálně ploché, nedotažené karikatury a z pohledu čistě televizní zábavy to u mě selhává taky. Jako za ty prachy asi dobrý, na ČT asi dobrý, muzika a vizuální styl fungují, ale ve výsledku celkem sračka. Nejsem objektivní, zvládl sem akorát dva díly, ale fakt mě to míjí...

Já nevím vole, aby se všichni neposrali... Je to placatá popcornovka, kterou nejvíc shazuje to, že se bere moc vážně, ale asi nemám takový problém hrát tu hru taky. Kulisy sou v pohodě (i když vsadím botu, že nevedou ani za roh a že většina věcí je tam na efekt...na druhou stranu nevěřím, že v původních Star Wars tomu bylo jinak, než se na to vrhla armáda nerdů a udělala z toho encyklopedii). Ve zkratce taková Heavy Metal estetika bez výrazné hloubky, smyslu pro humor a krapet nudná - za to se nestřílí. Myslím, že lidi mají Snydera spíš plné zuby, protože mu reálně hrozí ztráta soudnosti - s tím se přít asi nebudu - to ale eště z Rebel Moon nedělá něco co by výrazně zaostávalo za průměrnou kvalitou současné popkulturní akční produkce. Na dvojku se klidně mrknu hlavně z toho titulu, že je to konečně po neutichajícím rutinním dojení Disney značek aspoň něco nového.

Z kraje nejsem typický komixový nerd a před spaním si čtu spíš knížky než DC wikipedii. Postavu Swamp Thinga však znám a mám o ní celkem slušné povědomí a především, Ságu o Bažináčovi od Alana Moora považuju za snad nejzásadnější dílo odrostlého komixu a vlajkovou loď nakladatelství Vertigo. Po startu internetové kabelovky DCU pro mě byl blížící se Bažináč velmi očekávanou událostí. Za druhé: slabá místa v scénáristické kostře samozřejmě nehodlám přehlížet, ale jinak seriál vyloženě naplnil moje očekávání, takže ač moje pětihvězda není úplně objektivní, mám to tak v povaze a stojím si za ní. Nekonzistentnost vypravěčského přístupu vážně občas zamrzí. Na to, jak je dílo temné a nekompromisní, je někdy zbytečně polopatické a moc často sahá do zásoby scénáristických berliček a deus ex machina. Možná že se snaží násilně smáznout co nejvíc havěti co nejmenším počtem úderů, stejně jako si myslím, že celá záležitost je tak trochu experiment, která nemá adekvátní mustr, protože vlastně nemá obdoby. Ale to je právě největší klad seriálu. Každou vteřinu přichází s něčím novým. A protože postrádá tu drzou vypravěčskou suverenitu, může to paradoxně spoustu lidí odradit. Titans pokryl potřebu po zábavně drsné a krvavé akci, což je něco, co se hodí k nedospělým hrdinům. Doom Patrol pokryl zas touhu po metahříčkách, co se ani na chvíli neberou vážně. Swamp Thing je dospělý a bere se velmi vážně. Konflikt hromady disfunkčních pseudoantagonistů a hrstky protagonistů (které by spočítal na jedné ruce i nešikovný tesař) zaplní hlavní fokus čočky kamery, ať se vám to líbí nebo ne. Atmosféra, která vztyčený varovný ekologický ukazováček zasazuje do bažiny emoční lability, starých traumat, nedorozumění, chamtivosti a ješitnosti ředěné sem tam kapkou empatie a lásky – no prostě do velmi lidského koktejlu, ta jako by vypadla ze stránek komixů. Do toho je existenciální konflikt proměny Aleca Hollanda/Bažináče katalyzátorem, nikoli hybatelem děje, což by měl být nový kánon pro komiksové originy. Horor, který není prvoplánová přehlídka lekaček a gore efektů, ale temně zelený, plíživý a znepokojivý pocit někde v zadní části páteře. Postavy, které jednají nelogicky, ale ne vinou scénáře (teda většinou), ale prostě protože jsou iracionální, emocionální a komplexní. A mohl bych jet dál. Herecké výkony, Citace předlohy - ať už vizuálními obrazy, názvy epizod, drobnými odkazy, do očí bijícími odkazy nebo vyloženě šířkou univerza (která zahrnuje i tak "céčkové" postavy, jako je Blue Devil), Dunící audio, Digitální i praktické efekty, Znělka (bože jak ta je dobrá) a tak dál. I ten koncept, že každá epizoda měla svůj mirkopříběh, který se sléval do přemostění celé série, je parádní, jen nedobroušený. Zkrátka a dobře první série Swamp Thing je ještě neusazená, ale stříká z ní velmi svěží a tak potřebný přístup ke komiksové látce i k hororovému žánru, stejně jako hmatatelná píle tvůrčího týmu. Jen to potřebuje další prostor. A ne! Odmítám se smířit s tím, že tohle jen tak vyšumí do prázdna z nějakých doteď ještě ne zcela uspokojivě vysvětlených důvodů. Tohle musí mít pokračování. Jakékoli. HEŠTEK SEJF KURVA SWOMFINK!

Výrazně slabší čtyři, než u předchozích dvou dílů, spíš takových 3 a půl, ale furt jeba!

Pamatuju si videoklip, kde někde v sauně rapuje šesnáctiletý cápek ve flanelce a masce z Kačera Donalda do mikrofonu zabořeného v kundě oplácané holky ve škrabošce. Klip se jmenoval 'Drtič Sanic 3000' a jeho hlavní distribuce byl videoserver redtube.com. Zatímco Řezníkovy klipy šly od té doby kvalitativně strmě nahoru, předchozí trojice jeho středometrážních filmů si držela poctivou technickou úroveň psího hovna. Prostě k tomu seděla a dala krásně vyniknout té přehlídce prasečí a výborných gagů, kterou snímky prezentovaly. Každopádně ambice natočit film, co i jak film vypadá a multifunkčí nízkonákladový štáb teď vysekli za nějakých čtvrt mega Márty Hárd jak zmrd, který si může vytřít prdel s čímkoli na úrovni současné české kinematografie. Konstantní nápor fórů, které sou skvěle vypointované, sympaticky přes čáru a neustále strkají vztyčený fakáč do análu všem přitepleným šablonovitým komediím, nemá jedinou hluchou vteřinu a krom parodie je vlastně i celkem trefnou satirou. Každý film ze stáje ZNK byl vždycky takovým bonusem ke zbylé produkci, ale tohle už je vyloženě plnohodnotná filmařina, která je zapotřebí jak sůl.

Rodinné hodnoty vítězí nad sebenekalejšíma zlobotama. Vždyť je to pěkné. A ta kakaová rytířka štěstěny potahala oči. A ty puberťácké / krvavé fóry prostě asi neomrzí! Občas se vykrádá jednička, ale ono to nejspíš už není moc kam sunout. Takže rodinné hodnoty a dětské pinďoury a pohoda. Fakt jsem se bavil...

Poměrně důsledná, zároveň však bezduchá adaptace. Chyběly mi výrazné vnitřní monology, postavy jsou dost zploštěné, takže mi na nich takřka nezáleželo (jakkoli jsem si je v knížce zamiloval). A pouze na (dost přímočaré) zápletce se tenhle příběh vystavět bohužel dost dobře nedá, přičemž si nic jiného na plátno neodnesl. Civilní, chladnější atmosféra ve výsledku v klidu, ale těch pár vedlejších linek to úplně zabilo. Ben Foster tam sednul, bloncka daj daj. Ergo celkem příjemná, ale i zbytečná jednohubka.

Byl jsem na Brněnské premiéře, kde se promítal přenos z Pražské premiéry, kde se promítal film o filmu, který byl o zkoušce adaptace Čapků. Meta na entou. Adaptace samozřejmě svérázná ala Zelenkovi Karamazovi ala Kafkárna ala Švakmajerovina ala entomofobická chuťovka. Filmy o filmu moc nesleduju, takže zákulisí animačních kouzel (i když byly v poměru stopáže dost upozadněné) mě fakt bavilo. A celý zážitek, kterému vévodilo charisma pana umělce, působil ve výsledku jako celkem dojemný Švankmajerův epitaf. "Já jsem vám to říkal!" Hmyz mi udělal radost...

Béďův herecký koncert si dost krade celou show, ale sadistický despota Hugo byl taky parádní. Jinak to začíná jako Trainspotting přechází to v společenskou satiru až to vyústí jako dost hluboká a temná psychologická sonda završená osobní katarzí. Silné. Proč u nás Aubyn nevychází?

Na internetu nikdo neví, že jsi pes. Takže si můžete pár hodin chatovat s chlapama na lesbické seznamce, do krve se mlátit vulgárníma, machoistickýma urážkama s tloupu osmiletých spratků nebo si všelijak jinak pilovat svůj virtuální obraz. Ale pokud máte joo štěstí, třeba se vám podaří dát se dohromady s roztomilou zrzkou, co má ráda Joy Division. Ready Player One je vlastně podobný námrd jako Lego Movie, sází stejná esa - vymazlené akční sekvence, bezchybnou animaci a neustávající hypertlak v podobě pomrkávání na diváka a odkazování na popkulturu. A stejně tak je bez přesahu, zajímavějšího příběhu nebo něčeho co by mě vyloženě vytrhlo. Sympatický lunapark, nic moc víc.