Tarako

Na Islandu museli poslouchat dánský kecy 400 let, já sice jen hodinu a půl, ale i tak jsem se během té doby chtěl nejednou oběsit na pásce z kopírky.

Nepochopitelná hipsteřina s otravně roztřepanou kamerou a jedním uřvaným černochem. Dvě hvězdy za S K V Ě L E J soundtrack, ten zbytek už za moc nestojí a nezachrání to ani pár obřích prasat z pravěku (WTF?).

Konec mě sice moc nenadchnul, ale to, co mu předcházelo je top asijské kinematografie. Gang Sik je neskutečný sympaťák.

Eh..heheh... tak to fakt ne. Jestli někdy úroveň české (československé) "zábavy" klesla na dno, pak se Partičce podařilo zavrtat hluboko pod něj. Ale jo, chápu, že je tenhle pořad určen spíš pro lidi, co si v Krokodýlu nechávají zahrát "Šrouby a matice" a do kina chodí na filmy Marie Poledňákové. Jen mě opravdu děsí, že jich je kolem tolik.

Takovýho sympaťáka, jako byl Denis, jsem na filmovým plátně už hodně dlouho neviděl. Několikrát mi dokázal vykouzlit úsměv na rtech a přitom bylo jedno, jestli se zrovna předvádí před zrcadlem anebo se nesměle seznamuje se svojí thajskou "budoucí ženou". Jinak jde o pomalý, ne však úplně nudný film o hledání štěstí, lásky, svého místa na Zemi, ...což mimo jiné znamená zbavení se svojí otřesné matky. Díky Kimu Koldovi v roli Denise to ale rozhodně stojí za vidění. :)

Uf uf.. a teď bych prosil Medvídka Pů a tolik cukrové vaty, až budu zvracet Skittles. Tohle byl depka film jak sviň.

Dal bych 3* ale bojím se verbala. :))

Jsou filmy, kterým přepálená, skoro tříhodinová stopáž neuškodí. Tenhle to ale není. Slabší 4*.

Dva a půl chlapa = dvě a půl hvězdy

Začátek filmu, respektive cca první půlhodinka, pro mě byl docela oříšek. Popravdě se mi zprvu film nelíbil ani trochu, všechno mi přišlo na můj vkus až moc strojené, zdálo se mi, že herci občas zbytečně přehrávají a nevěřil jsem jim ani ň, prostě ble, tfuj a film jsem vypnul. Pak mi došla zásoba ostatních filmů a mně pro mou lenost nezbylo, než dát Open City druhou příležitost. Začátkem jsem se napodruhé prokousal a zvykl si. Jak se příběh rozvíjel, pronikal jsem do něj čím dál víc, postavy si oblíbil a se zájmem sledoval, co bude následovat. A následoval klasicky korejský epický konec plný umírání, rádoby zvratů a slz. Na druhou stranu jsem se u filmu nakonec dobře bavil a děj si užíval, stejně tak, jako povedené souboje gangsterů, krásu a půvab hlavní "hrdinky" Son Ye-jin a nakonec i soundtrack. Slabší 4.