italka63

Pořád nejlepší a pokaždé to obrečím........

Absolutní špička po všech stránkách filmu, byla jsem nadšená, protože sci-fi, to je moje, Keanu skvělý...a ta hudba, prostě paráda, neskutečný zážitek a pět hvězd zcela jasně. Mohu hodnotit jako celek.

Jen jedno slovo - nádhera.....

Nejsilněji emotivní setkání z celé úžasné série.Vynikající.

Další z filmů, který mi byl doporučen a vlastně mezi asijskými jeden z prvních. Jednoduše to zkrátím - nádherný příběh u kterého jsem brečela jako želva a vím jistě, že ne sama.A nebudu už ani citovat tu úžasnou větu, která v něm zazněla, protože každý, kdo film viděl, s ní určitě mohl jen souhlasit.Plný počet bodů, nic jiného nešlo.

Tento film mi byl doporučen a skutečně stojí za toho vidět. Nemá cenu se rozepisovat o tom, co již napsal rejžánek, ale samotný závěr mě absolutně dostal do kolen a každému, kdo není otrlý cynik, musí zákonitě vehnat slzy do očí, jako se to stalo mě. Nemohu dát nic jiného, než plný počet bodů, protože text druhého dopisu si snad budu pamatovat pořád. Silný filmový zážitek, doporučuji každému.

Tohle nebylo dokumentem o dobývání vesmíru.Tohle bylo o lidské touze, neštěstí, zoufalství a o naději a silou se poprat s celým světem, celým vesmírem. Sandra i Ryan to obě zvládly. Určitě vyvolaly spoustu emocí nejen u mně .Víc už asi film dát nemůže.Skvělé.

Tohle byl malý zázrak režiséra Tornatoreho a hudebního génia - pro mně - Morriconeho. Jen jsem se tak dívala, a žasla, abych v poslední třetině filmu byla katastofálně dojmutá a úplně vyvedená z konceptu těžkou nostalgií. Jak už jsem tu kdysi kdesi pravila,můj dědeček s tátou, jako mladým klukem, jezdíval v padesátých letech s putovním kinem a něco podobného zažívali, tu obrovskou soudržnost, očekávání a humor lidí, kteří na promítání přicházeli jako na obrovskou událost, pohostinnost a vděčnost neznámých diváků, kteří je zvali k sobě na večeři a nocleh a vášnivé debaty o stříbrném plátně, tak tohle se na mně valilo, tím spíš, že na dědečka mám pár prchavých vzpomínek, zemřel když mi byly čtyři roky a zbyly jen fotky a příběhy. Ta chudá, nádherná Sicílie, s lidičkami v malém městečku, kde na náměstíčku stojí Bio Paradise a jeden neuvěřitelný, malý kluk do něj utíká za strýčkem Alfrédem, promítačem, aby po jeho ošklivém úraze, při kterém Alfrédovi zachrání život, převzal jeho štafetu. Ale život jde dál a tenhle malý kluk se svojí ovdovělou matkou, kamarády a ostatními sousedy dál dospěl...Obrovské pohlazení pro duši.

Bože, to nejhorší téma, co si lze představit. Někdo ublíží sexuálně, fyzicky a psychicky vašemu malému dítěti. O duši osmileté holčičky, Naději, rodičů, o chování okolí. O zpupnosti. Vynikající hudba, skvělá režie a neskutečné herecké výkony. Od scény s Kokomongem, převlečeným tátou, jsem to málem nedala. Něco více komentovat nemá vlastně žádný význam.

Pecka. Marco vede režisérsky i herecky svoji postavu perfektně a flashbacky z jeho dětství nám pomáhají pochopit jeho osobu. Pro fanoušky Gomorry zkrátka povinnost. Opět skvělá hudba.