Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (364)

plakát

Tenkrát v Anatolii (2011) 

První dojem byl silný, krásné statické záběry na ponurou krajinu a v pozadí se odkrývá rutinní vyšetřování a jeho aktéři, kteří prožívají běžné problémy v turecké společnosti. Vizuál je skutečně působivý (kvůli té noční scéně na prašné silnici si film možná pustím časem znovu), ale obsahově mě film nedokázal pohltit, a to jsem se opravdu snažil přijmout režisérův rukopis a dost pomalé tempo filmu. Možná budu po druhé projekci časem moudřejší. Nutno podotknout, že to byl asi můj úplně první turecký film (určitě jeden z prvních). P.S.: Rád bych také zmínil úžasnou práci se zvukem (bouřka, pitva).

plakát

Hunger Games (2012) 

Ve všech ohledech lepší než studený Twilight nebo většina dílů Harryho Pottera. Přesto "romeojuliovský" závěr zanechá pachut v puse a akce by mohla být mnohem přehlednější a brutálnější, ale pak by nebyly tržby takové, jaké jsou, že:-) Jennifer Lawrence je ve své roli silně přesvědčivá a Harrelson místy zábavně sekunduje. Neodvažuji si odhadovat, zda-li byl potenciál knihy vytěžen. P.S.: Za zmínku stojí také slušný hudební doprovod Jamese Newtona Howarda, který absolutně nikdo nezminuje. Více v mé recenzi na realfilm.cz !!

plakát

The Divide (2011) 

Psychologické drama o hnilobném úpadku lidskosti v uzavřeném prostoru pod řežijním vedením francouzského úchyla Xaviera Gense, který se tímto filmem pomalu, ale jistě dostává ze stínu Gaspara Noea. Divide skutečně působí dost nepříjemně a proměna Rosanny Arquetta byla hnusná, šílená, smutná až děsivá. Filmu nedopřeji více jak 3-hvězdičkové hodnocení z jednoho prostého důvodu, a to je scénář. Díry v logice, nefungující vztahy a post apokalyptický svět, o kterém se vůbec nic nedozvíme, což bych ještě zkousl, ale proč tam tedy je vložená ta vyhlídka mimo bunkr, která akorát rozvíří debaty, ale nic nevysvětlí? Ze všech postav je suverénné nejsympatičtější Michael Biehn a jeho "clinteastwoodovská image" s doutníkem a futuristickou puškou zkrátka rulez! Škoda, že se v hlavní roli vyskytuje zrovna toporná Lauren German. Budování atmosféry a úchylných scén Gens zvládá, ještě vymyslet fungující příběh a postavy...

plakát

Hněv Titánů (2012) 

Říkejte si co chcete, ale Hněv titánů je pro mě zatím král jarních blockbusterů. Epičtější než zmatený John Carter a roztřesený Hunger Games dohromady. Příběh druhých titánů se dá odvyprávět ve dvou větách, ale film má tempo, Worthington vypadá sice jako zanedbaný alkoholik ,ale když dojde na ohrožení syna, dokáže se pěkně nasrat. Velká škoda je, že jako vždy nevýrazný Liebesman nevytřískal se souboje s Kronossem víc. SPOILER: Závěrečné spojení sil Liama Neesona s Ralphem Fiennesem ve mně vyvolalo podobné "nerd chills" jako spojení Dwayna Johnsona s Vin Dieselem ve Fast Five. Jasně nejlepší scéna filmu je boj s rozzuřenou chimérou, oproti Hunger games přehledná akce se střízlivou kamerou a překvapivě dlouhým záběrem. Jako tupý výplach s kýblem popcornu ideální.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Momentálně asi nejvíc nadhodnocený film na csfd v posledních týdnech. Nedotknutelní jsou kvalitním filmem, ale nikterak jedním z nejlepších. Samotný příběh se na papíru může zdát jako emocionální vydírání (aspon tak by to bylo prezentováno hollywoodem), ale francouzi této pasti unikli za pomocí sympatické herecké dvojce a hromady černého humoru. Já si k Drissovi a Philippovi bohužel za celý film cestu nenašel. Černý humor mě ani v jedné scéně vyloženě nerozesmál, neustále jsem čekal na větší zapojení Drissovi rodiny do příběhu (s kým to odjížděl jeho nevlastní bratr, nevyřešený vztah s matkou), ale čekal jsem marně. Celý průběh filmu je neskutečně předvídatelný a místy až klišovitý. A to se nechci vyjadřovat k doslova pohádkovému námětu o černochovi, který nic neumí a je akorát samý průšvih a najednou se za oprsklé chování dostane do luxusního domu s nádhernou koupelnou. Emoce fungují ve filmu jen skrze krásnou skladbu od Ludovica Einaudiho, která je do filmu zakomponována hned několikrát. Zkrátka tento silně vyhypovaný film mě míjí obloukem. Už během sledování filmu se mi vybavovaly mnohem silnější a lepší snímky s podobnou tématikou jako Než si pro nás přijde nebo Good will hunting a tuny dalších.

plakát

Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel (2010) 

Moc často se nestává, že by sequel předčil kvalit prvního dílu, ale druhá Elitní jednotka je tím důkazem. Režisér José Padilha vyměnil bojiště ve favelách s drogovými dealery za více politicky orientovaný film, ale na čistokrevnou akci samozřejmě také dojde. Oproti jedničce přibylo dějových zvratů a celkově mi děj druhého dílu přišel napínavější a závěrečná 15-20 minutovka mě totálně zarazila do křesla. Skvělý film! Doporučuju ke zhlédnutí.

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

John Carter není špatný nebo dokonce příšerný film, spíš ho považuji za průměrný mix většiny "lepších" blockbusterů za několik posledních let. Bohužel si Stanton od výše zmíněných filmů nevypůjčil nejdůležitější věc na poli popcornových filmů, a to velkolepost. Osobitý rukopis jednoho z nejvýraznějších tvůrců Pixaru je ve filmu také velmi nepatrný (snad jen naspeedovaný pes je typická pixarovská postava se vším všudy). Vzhledem k obrovským ztrátám Disney si troufám tvrdit, že se dalšího dílu ze světa spisovatele Edgara Rice Burroughse hned tak nedočkáme. Moje recenze na realfilm.cz

plakát

Černobílý svět (2011) 

Není to dokonalý film, není to ani vyloženě oscarový film, ale obsahuje skvělé herecké výkony, hřejivou atmosféru a krásný, skutečně krásný příběh. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby látku zpracoval lepší režisér než Tate Taylor, mohl být film mnohem kvalitnější a silnější, ale Taylorovi hraje do karet fakt, že z prostředí filmu pocházel a jeho zkušenosti, zážitky prostředí a lidí nejspíš otiskl právě do Černobílého světa. Octavia Spencer si svým hereckým umem sošku zlatého plešouna stoprocentně zasloužila. O tom není pochyb a trojice hereček Emma Stone, která s každou rolí herecky roste a roste, Viola Davis, jejíž neproměněná nominace mě mrzí hned z několika důvodů a Jessica Chastain, která hrála mírně prostou, ale o to více upřímně otevřenou slečnu, jen potvrzuje skvělý herecký ansámbl filmu. Škoda závěrečného tlačení na pilu po stránce emocí. Příběh je silný už sám o sobě a režisér nemusel zabíhat do zbytečného patosu. Krizový moment pro mě nastal, když došlo na starou chůvu z dětství hlavní hrdinky. Odzačátku mi bylo jasné, jak to s ní skončí a věděl jsem, že až na ní přijde řada, bude těžké i tady nějakou slzu zadržet...a...nepovedlo se. Přesto bych Černobílý svět doporučil asi komukoliv, protože je to skutečně všestranný film, který sice vzhledem k napjaté atmosféře v dané době působí spíš jako pohádka, přesto líbivá pohádka. Určitě se na to někdy s odstupem podívám ještě jednou!

plakát

Rozchod Nadera a Simin (2011) 

Vážně výborný film, špičkové drama o rozpadu jedné íránské rodiny a hledání spravedlnosti v krutém, arabském světě. Farhadi svůj snímek skvělě zrežíroval, moc se mi líbil takt, jakým vedl své postavy, takže si divák má možnost u každé z postav najít jejich opodstatnění, jejich důvody, proč se zachovaly, jak se zachovaly a žádná, skutečně ŽÁDNÁ postava ve filmu Rozchod Nadera a Simin není černobílá, což je obrovský plus snímku. Pro západoevropského diváka prostředí filmu může být hrozné, kruté nebo nepochopitelné, ale pokud dáte čerstvě ověnčenému filmu Oscarem za nejlepší cizojazyčný film šanci, dostane se vám skvělé podíváné o lidských osudech v naprosto jiných podmínkách se společenským přesashem. P.S.: Nikdy bych nečekal, že sociální drama bude mít napětí jak staré thrillery od Hitchcocka!

plakát

Zahulíme, uvidíme 3 (2011) 

Mě to bavilo. Dostal jsem v zásadě přesně to, kvůli čemu mám tuhle prohulenou dvojku rád, akorát všudypřítomná 3D onanie a "wannabe cool" 3D efekty dost otravují. Opět bude na poli spousta šílených vedlejších postav, opět se tu mihne Neil Patrick Harris a jednu speciální hvězdu filmu daruji pro Dannyho Trejo, který filmu dodal ten tolik toužený třetí rozměr :) Trojka neurazí, ale ten příjemný nádech jedničky už to trochu postrádá.