RasputincZ

Intenzivní scénáristický i herecký duel mezi Jaroslavem (Piotr Garlicki) a Jakubem (Zbigniew Zapasiewicz), který doplácí na nevýrazný příběh. Z plného hodnocení tak musím snížit na lehce nadprůměrný kompromis.

Nejlepší klasický noir, který jsem viděl. Spousta lidí tvrdí, že za nejklasičtější, nejzákladnějších a nejdůležitějších film noir hnutí je považován Maltézský sokol, ale Pojistka smrti je pro mě ještě o jeden level jinde. Nenapadá mě jediný malý detail, který bych filmu mohl vytknout k nesmrtelné dokonalosti.

Spolu s Kabinetem doktora Caligariho nejlepší němý film, jaký jsem kdy viděl. Geniální forma. Spojení hned několika filmařských vlivů té doby (expresionismus, francouzský impresionismus) spolu s neskutečně bolestivým herectvím Marie Falconetti vytváří skutečný opus magnum Dreyerovy filmařské tvorby. A nerad bych zapomněl na hudební doprovod Richarda Einhorna. Rozhodně se vyplatí vidět!

Perfektní thriller. Korejci vendeta filmy prostě umí a potvrzují to léta. Bin Won má obrovské charisma a umí ho prodat. Kdyby bylo ve filmu víc ačkních scén, které jsou mimochodem brilantní, bylo by to za plný počet. Závěrečný souboj s noži je bezkonkurenční. Spolu s A Bittersweet patří Man from Nowhere mezi nejlepší korejské thrillery a nejlepší revenge movie, které jsem v poslední době viděl. Rozhodně doporučuji ke zhlédnutí!

Želvy mohou létat jsou silným a těžce stravitelným filmem. Ghobadi se opět soustředí na surovou výpověd svých postav, na což se opravdu nekouká dobře. Příběh je zajímavější a podle mě silnější než v případě dalšího režisérova filmu Čas opilých koní. Určitě si snímek nepustím v nejbližší době znova a Bahman Ghobadi pro mě patří mezi stěžejní režiséry iránské kinematografie a jsem upřímně zvědav na jeho další počiny.

Aneb jak Jeremy Irons stylově ukradl celý film pro sebe a naprosto zaslouženě...

Skvěle natočené, chytlavý scénář a promyšlená režie, ale já to řeknu naprosto jednoduše. Mně se ten film prostě nelíbil. Ačkoliv hudbu Mychaela Danny zbožnuju, tentokrát mě minul. Kdyby Lee točil historické drama nebo něco s indiánskou tématikou, určitě by jeho hudba skvěle zapadla do kontextu díla, ale do rodinného dramatu nikoliv. Další problém jsem měl s velkým množstvím postav, které mohly být určitě víc rozvinuty a jejich motivace také nebyla vždy nejjasnější.. Nabízí se srovnávání s dalšími rodinnými dramaty jako například veleslavné a velenaivní American beauty, které ovšem není zdaleka tak povrchní jako Ledové bouře. Právě plochost jednotlivých postav mě skutečně překvapila. Až budu hledat solidní rodinné drama, určitě sáhnu jinde. Například k Co žere Gilberta Grapea. Zklamání, a to vysoké hodnocení mi zůstává záhadou.

Tentokrát si to už neodpustím. Nejnovější Resident Evil je totální píčovina. Anderson je kokot, který si dal za úkol zpitvořit a zničit jednu z nejkultovnějších her všech dob v čele se svojí paničkou Millou Jovovich. Úpadek od velmi solidního třetího dílu ke kokotské čtyřce byl šokující, ale film měl stále aspon náznak příběhu a nějak se vyvíjel. To se ovšem stěží dá říct o posledním dílu, který kraluje v akčních sekvencích, které by byly retardované i na dnešní počítačové hry, do toho kouzelník Anderson přidává šroubované dialogy, které můžou rozbrečet nebo rozesmát zoufalstvím. Never more. Moc bych si přál, aby Anderson dostal přes prsty a v životě už na kameru nesáhnul. P.S.: Chytřejší dialogy a zajímavější scénář mají i pornovidea na brazzers.com lístek na film si může koupit jedině sebevrah nebo skalní, opravdu skalní fanoušek série.

Silná symbolika, krásná animace a originální námět o existencionálních pravdách, které se, at si to připouštíme nebo ne, týkají nás všech...

Knihou nezasažen, ale po filmu zatraceně spokojen :) Asi se zde nedá mluvit o nejlepším filmu, co velmi kreativní a inspirativní režisér Fritz Lang natočil, přesto obsahuje Ministerstvo strachu prakticky všechny charakteristické pilíře, které by měl kvalitní noir thriller obsahovat. Sympatického hrdinu jak vystřiženého z filmů Alfreda Hitchcocka, navíc Ray Milland byl dle mého názoru velmi dobrý herec silně připomínající Jamese Stewarta. Ačkoliv námět není nikterak novátorský, pečlivě budovaná atmosféra, hra s napětím a závěrečný twist s akční dohrou dělá s Ministerstva strachu velmi solidní noir detektivku, kterou by měl vidět každý fanoušek žánru.