Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (80)

plakát

Vlastníci (2019) 

Film o tom jak zábavné může být se koukat na věci, které zažívat je tak nezábavné. Dramatická část za mě trochu předčila tu komediální, ale obě by si zasloužili mírně ubrat. Drama by mělo zacházet méně do extrémů, aby bylo uvěřitelnější a prostě víc ze života. A vtípky byly až moc na jistotu tzn. že se tvůrci až moc ujišťovali, aby to každý opravdu pochopil, až to místy začínalo být lehce trapné. Ale jinak pohodová česká konverzačka, která se vryje pod kůži.

plakát

Mandalorian (2019) (seriál) 

This is the way! I have spoken.

plakát

Joker (2019) 

"Aby ses stal komikem, není potřeba abys byl zábavný?" Zcela nový přístup ke komedii: hlavní hrdina se na plátně směje skoro celý film až se za břicho popadá, zatímco v sále kina panuje naprosté ticho a nesměje se vůbec nikdo. Až z toho mrazí. Z hlediska kinematografie absolutně "must see" film, z hlediska osobního života si říkám, že bych byl možná raději kdybych ho býval nikdy neviděl, protože ten nový pohled na zlo v každém z nás se dostává pod kůži. Zlo zde není jen zlem, proto aby měli klaďáci s čím bojovat, má své opodstatnění a z toho hlediska je zde popsaný zrod jednoho z nejzajímavějších záporáků naprosto unikátní, surový a uvěřitelný. Není to nejlepší komiksák jen proto, že to prostě v žádném ohledu komiksák není. A vtip je v tom... ...ale ten byste nepochopili.

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

Geniální pocta a skoro až remake v úplně novém kabátě všech těch Once upon a time klasik. Tarantino udělal nejen úplně jiný film v rámci jeho tvorby, ale snad dokonce úplně nový žánr. Takový, co brouzdá od drama někdy skoro až k dokumentu a vyústí v akčně komediální smršť. Takový žánr, co vůbec nebere ohled na diváka a prostě mu předkládá co chce a jak chce. Pro mě je to především film, který má čas. Nebojí se věnovat dlouhou stopáž obyčejným chvilkám běžného života (a tak se celý děj odehrává v podstatě pouze ve dvou dnech vzdálených od sebe půl roku) a všechny ty chvilky zachycuje v naprosto dechberoucím vizuálu. Pitt a DiCaprio herecky i scénáristicky jedna z nejdokonalejších dvojic frajerů všech dob a právě jejich postavy mě nejvíc vedli k zamyšlení. Brad jako muž, který dělá jen to, co považuje za správné a nikdy v žádné situaci nikomu neustoupí ani o centimetr. Muž jakým bysme si všichni přáli být. A mnohem úspěšnější Leo, muž jakým většina z nás je. Správný chlap, co touží být tím dokonalých mužem a pak se hroutí, když v tom selhává a o to víc lpí na své image. Celý film je tak pocta nejen filmové tvorbě sladkých šedesátek, ale pro mě především pocta všem těm obyčejným chvilkám života, kterým často nevěnujeme pozornost a přitom mohou být krásné, zásádní a při správné shodě okolností mohou i změnit historii... první Tarantinův čistě optimistický film.

plakát

Solo: Star Wars Story (2018) 

Bylo to příjemné, zábavné, člověk se dozví něco nového z historie legendárních postav, ale to mi u Star Wars přeci jen úplně nestačí. Dějové to posunulo příběh asi jako jeden díl Clone wars... Speciálně cením objasnění dlouho diskutované otázky, jak to bylo s oním chvástáním Hana Sola, že dokázal zajet Keselský závod po 12 parseků. Na druhou stranu je fakt, že tím Star Wars universe ztratili trochu tajemna a ukončilo to věčné geekské diskuze a terorie a toto nepodstatné téma :). Alden Ehrenereich se ujal jednoho z nejobtížnějších úkolů k jakému se herec může dostat a totiž hrát, místo ikonického herce jeho ještě ikoničtější postavu a uspokojit fanoušky, kteří od něj čekají, že to nezvládne. Myslím, že se toho zhostil výborně, byla tam duše Hana Sola i jeho typické grimasy a přesto to nepůsobilo jako parodie. Ze všech filmů z předaleké galaxie, nejslabší a nejméně podstatný kousek, ale i tak to bylo lepší než jakýkoli Star trek! :-D

plakát

Babovřesky (2013) odpad!

Fakt je to tak blbé jak dle hodnocení vypadá :D

plakát

Interstellar (2014) 

Počátek interstellaru zaujal a všechno se krásně rozjelo, potom se to všechno začalo velkolepě komplikovat, jakoby se Nolan pokoušel předvést divákovi dokonalý filmový trik, což by bylo fajn kdyby to nepřestalo dávat smysl a konec filmu byl odborně řečeno nedomrlý. Shrnutí hodnocení: O něco málo lepší než Počátek, ale to je bohužel asi tak konec...

plakát

Gravitace (2013) 

Brilantní zpracování až příliš jednoduchého děje, který přináší mnoho zajímavých situací, ale žádnou zajímavou zápletku. Oceňuji hlavně technické zpracování, ale jako film mě Gravitace příliš nepřitahuje :)

plakát

Mlčení (2016) 

Asi hlavně díky hudbě (která prakticky není) a příběhu o šíření a poznávání pravdy (která praktická je) a kvůli kontrastu se všemi těmi filmy, které teď skutečně "frčí" (o superhrdinech a super obyčejných lidech), působí Silence neuvěřitelně skutečně. A hodně k tomu pomáhá výborná trojka hlavních herců, zasazených do oné pro nás nepochopitelné Japonské kultury, kterou si japonci brání za každou cenu a důsledky si ponesou ještě staletí poté... Divák si projde s jezuitským knězem Rodriguesem cestu z křesťanské evropy, plné víry a ideálů do japonska, ve kterém příchází konfrontace s nepochopením, strachem a pochybnostmi, odkázán pouze na svou víru a trýznivé Boží mlčení. V hlavě mi běží myšlenky, jak bych asi v podobných bezvýchodných situacích jednal já a jestli se vůbec dá najít správné řešení až si uvědomím, že spíš než jako Rodriguez si často připadám jako Kichijiru, který neustále chybuje a vrací se k Bohu v touze po odpuštění. Ticho prý panovalo po celou dobu natáčení, Boží mlčení deptalo hlavní postavy a zároveň k ním mluvilo, tak že měli sílu jít dal, ale až na úplném konci jsem si uvědomil, proč si film zaslouží své jméno. Nikdo se nezvedl během titulků, nikdo si hned nezačal líčit své dojmy a teorie, v celém sále se rozhostilo naprosté a hutné mlčení. Sílný film o drsné době, vyvolává spoustu otázek a velký dojem. Některé doby a místa se zdají být naprosto neúrodnou bažinou pro šíření pravdy o Ježíši Kristu, žadnej ji tam nezalívá a one přece roste :) čím to je? Pro mě osobně nejpůsobivější film Martina Scorsese (a že už na mě tento režisér zapůsobil mnohokrát).

plakát

La La Land (2016) 

Zpracování příběhu na neamerické téma avšak v holywoodském podání, aneb jak jít za svými sny, nevzdát se, dosáhnout jich a stejně si nakonec uvědomit, že splnění těch snů vůbec není všechno, je vcelku vkusné a originální. Ještě lepší je však barvité zpracování onoho příběhu, výborná kamera, choreografie, barvy a hlavně parádní jednozáběrové scény, jakých se v současném filmu vidí asi tak poskrovnu, jako je tradičních jazzových kaváren v 21. století... Romanticky naivní a naivně romantické jaká má láska být, ale s vykreslenými chybami které v lásce děláme, až se kvůli tomu za našich snů stane skutečnost a ze skutečnosti, kterou během lásky zažíváme naopak sen, který už nelze vrátit zpět. A všechno to vygraduje v závěrečné scéně. Nejprve jsem se bál, že to bude klasická rekapitulace děje, která je pro film asi tak hodnotná, jako klavír v písničce "I ran", ale nakonec té scéně říkám ANO. Jedna z nejpůsobivějších muzikálových scén vůbec! A v neposlední řadě výborná Emma Stone v ženském herecké koncertu, jaký jsem dlouhá léta neviděl, její zde asi tak jen sparring partner Ryan Gosling a ve vedlejší roli dobře sekundující Jenda Legenda. Ale ne že by se tomu nedalo nic vytknout, na to že to byl muzikál, tak na mě silně nezapůsobila snad žádná píseň (neříkám melodie!) a např. scénu z hvězdárny bych raději vystřihl, protože ruší a bourá muzikálově (do té doby) skutečnou linii děje. Takových slabších, ale přesto poctivých a zasloužených pět hvězd.

Ovládací panel
5 bodů