castor

castor

Michal Kočí

okres Žďár nad Sázavou
..úspěšně proplouvám..

114 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 34 67 99 132
    • 25.5.2017  12:50
    Město bohů (2002)
    ****

    Děti se místo se stavebnicemi a panenkami baví s noži a bouchačkami, gangsterské bosse uctívají, budoucnost neřeší. Tohle barvité povídání o drogové scéně a krutosti dospívání bylo tehdy událostí nejen na festivalových přehlídkách – uchvátilo i běžné diváky, kteří ocenili syrově naléhavý příběh plný beznaděje a smutné pravdy. Jen by mě zajímalo, kolik z těch mladých neherců dnes žije nějakým standardním životem.

    • 24.5.2017  16:19

    Už jen to, že film představil charismatického Ira Cilliana Murphyho mezinárodnímu publiku, je výhrou. Uznávaný Danny Boyle se nenechal zlákat klasickými cestičkami a za docela drobné peníze obchází pravidla hororového podžánru. Zombie se nešourají jak opilí hlemýždi, ale docela jim to běhá. Výsledek má dynamiku i solidní tempo, Boyle točí nepříjemně, nesází na utrhané ruce nebo litry krve, celé je to depresivní, vyprázdněný Londýn pak velmi působivý. Psychologické, syrově nasnímané. Kluci se holt vyblbnuli.

    • 23.5.2017  13:55
    Modelky s.r.o. (2014)
    odpad!

    Nedostatek soudnosti? V tuzemských vodách velký problém. A režisér Tomáš Magnusek ho sakra má. I Troška je o třídu lepší. Minimálně. Magnusek prostě vyzvrací na papír cosi, co zapáchá totální absencí „něčeho“ uchopitelného, o ději nemluvě. Magnusek se musel v těžké pubertě, která asi ještě neskončila, snad s někým vsadit, že bude točit dál a dál, dokud na to budou prachy. Fuj, opona, vstupné nevracíme. Já ani nevím, o čem to bylo. Dvě bývalé kamarádky jsou dnes módní rivalky, přetahují se o kšeft, přičemž koukáme na modelku s chlapským hlasem, musíme v detailních záběrech sledovat předlouhé scény bez pointy, sledujeme trio modelek, které se jen chichotá a balí docela ošklivé chlapíky. Scénář napsal David Laňka, který se smutně předvedl už u předchozích Jedlíků, jeho počin ze světa modelingu znovu nedává prakticky vůbec smysl. Nehraje tu nikdo: většina to neumí, zbytek vydělává na nájem. Bože.

    • 22.5.2017  15:17

    Nadávání na poměry, které u nás panují, se stalo už jakýmsi folklórem. Rádi si zařveme, velmi rádi k „zaručené pravdě“ i něco přihodíme. Všichni jsme nejlepší fotbaloví trenéři, všichni víme, jaké pětky postavit na led, jak vyřešit vládní krizi. A na filmy jsme taky machři. Stále ještě „mladík“ Jan Pachl jím ale skutečně je. Rozvrátil pravdu, že politické thrillery u nás moc neumíme. On je umí. První setkání s Radimem Kraviecem bylo fajn, sice jsem lehce nadhodnotil, ale s tímhle osobitým hovádkem, které je buranské i inteligentní, jsem se bavil. Dvojka jede sice na nižší rychlost, ale na tuzemské poměry je pořád kvalitní. Afričan začíná tam, kde jednička skončila, je méně akčnější, má stejně vybroušený styl, jen slabší děj. Hlavní hrdina není jen egoman, ale vnímáme jeho celistvější obraz i zápal bojovníka, který se nechce vzdát. Samozřejmě nějaké zásadní psychologie nebo vývoje se nedočkáme, ale mně to stačilo. Necítil jsem se trapně, nebylo mi zle z dialogů, nekroutil jsem hlavou nad zvraty, což je na český biják pochvala. Trio Hynek Čermák, Predrag Bjelac a Filip Čapka výborné. Snad se režisér a scénárista Pachl nevyčerpal. Těším se příště.

    • 22.5.2017  15:01
    Frida (2002)
    ****

    Emoce střídaly „prázdné“ scény, úžasné nápady zase rutinní pojetí. Jedno ale zůstalo po celou délku: výtečný výkon Salmy Hayek, která dosud „jen“ kroutila zadkem a špulila svoje mexické rty. Nelehká role, letitá posedlost dostat tenhle projekt na plátno, klobouk dolů. Neobyčejný osud vášnivé i nezávislé mexické malířky je naštěstí nad všemi těmi životopisnými nudnými povídačkami, které ani zdaleka nepřekročí obraz konkrétního lidského tvora, a jsou jen rutinním řetězením životních událostí. Frida má kromě výborných herců (vyčnívá ještě Alfred Molina coby charismatický nevěrník) i velmi nápaditou vizuální podobu, je sytě barevná, je pečlivě uchopená. Spokojenost.

    • 21.5.2017  15:58
    One Man Show (TV pořad) (2008)
    ***

    Začátky neznám, dřív jsem nesledoval, nevyhledával. Ale Kazma „dospěl“, má nápady, prachy, velký ego a hlavně kuráž. Co jsem viděl, bylo značně nevyrovnané, ale samozřejmě největší pouták Karel z Prostřena, který žije se slepicí, spí v rakvi i s důchodkyněmi a občas si ze vzteku demoluje byt, je na oba palce nahoru. Justin Bieber zrovna tak.

    • 19.5.2017  14:14
    Síť (1995)
    ***

    Pokud jeden můj kamarád z vysoké školy nenávidí Cameron Diaz, tak já to mám podobné se Sandrou Bullock. Například zlatý plešoun za Zrození šampiona byl totálním přehmatem, páč tahle star jen roky variuje to, co jsme u ní už viděli, jen občas krapet změní žánr. Tentokrát coby lovkyně počítačových virů odhalila něco, co neměla. Za trest ji virtuálně smažou, takže se jí zhroutí život. Ve výsledku nejde o úplně pitomou zápletku, jen provedení tápe, dnes už samozřejmě vše vypadá úsměvně, ale tehdy to byl solidní strašák. I slušný hit.

    • 18.5.2017  21:27
    Predátor II (1990)
    ***

    Špatně to dopadnout nemuselo a oproti jiným si myslím, že ani nedopadlo. Vlhkostí a nebezpečím prolezlý prales vystřídalo Los Angeles, kde mlžný přízrak sleduje válku drogových gangů. Policie nachází zohavená těla, Danny Glover už toho má po krk. Režisér Stephen Hopkins logiku děje zrovna neřeší, postavy posílá do scén, hlavně, aby to pořádně burácelo a krev stříkala všude okolo. Postavám nedopřeje ani krapet vývoje, scénář nepohrdne okatými berličkami a jakmile divák přečká dialogovou vatu, užije si místy nápadité akce. A že ji není málo.

    • 16.5.2017  17:35
    8. míle (2002)
    ***

    Rap ho drží nad vodou. Navíc mu možná pomůže to někam dotáhnout. Průmyslový Detroit, nevlídné prostředí, zkrachovalé existence, temná budoucnost u lisu v automobilce. Navrch v rapovém battlu to také není nejrůžovější. Je potřeba třísknout do stolu a něco změnit. A že to velkohubý Eminem sakra někam dotáhl. A ani jeho herecký debut nedopadl špatně, ba naopak. Leccos utáhne psíma očima, leccos rezignací v lepší příští. Navíc se spojil se zkušeným Curtisem Hansonem, kterého všichni velebili za L. A. – Přísně tajné (odkud si vzal Kim Basinger), a který není laciný, dokáže ze scén vydolovat emoce i nějakou tu pravdu, takže ve finále dobré. A slušně dynamické a živočišné. Brittany Murphy moc fajn. Tři nebo čtyři, vyberte si.

    • 15.5.2017  17:58

    Vždycky se mi líbilo, jak respekt budící Dominic Toretto mluví o tom, že rodina je číslo jedna. Jenže při všech těch zběsilých honičkách po frekventovaných ulicích musel zákonitě někomu navždy vzít strýce, dceru nebo otce.. Ale to jen rýpu. Většina z osmi dílů tak nějak splývá dohromady. Tam poslali logiku na hodně dlouhý výlet, tam vsadili na hvězdného záporáka, tam už úplně vypustili míru a limity, tam to bylo dějově hodně mělké. Ale tahle parta tady pořád je a oproti ultrahlučné a ultraabsurdní sedmičce je to palec nahoru. Tudíž tady nemáme tak šílenou bezmozkovou jízdu, ovšem troufám si tvrdit, že kdyby vypadl kterýkoliv člen týmu, může se jet dál v dalších pěti pokračováních a ty monstrózní tržby budou přesto pokračovat. Hranice mezi hrdiny a záporáky jsou nesmírně tenké, takže Dwayne Johnson se špičkuje s Jasonem Stathamem, každopádně je to fajn. Pouliční závody jsou dávno pryč, jede se na vyšší rychlost a vyšší hlučnost/destrukci. Kdo na to přistoupí, bude se bavit. Řemeslník F. Gary Gray příjemně překvapil. PS: Hackerky jsou dneska zatracený kočky.

    • 14.5.2017  08:38
    Eurovision Song Contest 2017 (TV pořad) (2017)
    **

    Co si myslet o soutěži, ve které rozhodují ve velkém národní poroty, u kterých jsou patrné historické i jiné sympatie? Co si myslet o soutěži, kterou vesměs odzíváme, protože těžko zapamatovatelné a nenápadité popové songy (pár výjimek samozřejmě je) nikterak nezaujmou?

    • 13.5.2017  18:13
    Test (2003)
    ***

    Je nabídka a nabídka. Když má někdo šanci dostat se k CIA, není to jen tak. Colin Farrell zrovna dostal diplom, vydělává si na baru a čeká na příležitost. Coby o programátora se o něj zřejmě porvou nějaké zajímavé počítačové firmy, on však zamíří úplně někam jinam. Mimochodem i proto, aby se dozvěděl něco o svém mrtvém otci. Začíná tvrdý trénink, který až tak drsný není, jen se nám tvůrci snaží namluvit, jak dotyčný musí být odolný hlavně psychicky. Všechno je test a nikdy není dobré komukoliv důvěřovat. První půlka je zajímavá, druhá už tolik ne, protože se vydává svižnější cestou, jenže bez napětí nebo výbuchů. Bojuje se tady nad počítačovou klávesnicí nebo po žhavé noci. Herci se snaží, ale závěrečné zvraty už ani oni nedokážou zakrýt. Je to (místy) inteligentní, zručně natočené, ale tak nějak prázdné i nezapamatovatelné. A brzy to celé vyšumí. Navíc těžko říct, pro koho tenhle kus vlastně byl.

    • 12.5.2017  10:23

    Hoši, pojďme si trochu zablbnout ve vesmíru, když má Houston zase problém. Dnes páprdové, kdysi hvězdy NASA. A stanou se jimi znovu. Někdejší testovací tým musí znovu do akce, protože sic se doba výrazně změnila, stařičký satelit se vymknul kontrole a chystá se zřítit na Zemi. Navigační systém je potřeba opravit a to neumí jen tak někdo. Kvalitní ruční přístup ze staré školy zajistí kvarteto, které tak bude brzy zase na koni. Clint Eastwood zřejmě bouchl do stolu a naznal, že dost bylo těch hezounů, co při západu Slunce pronášejí polotrapné věty a pak udělají hrdinský čin, který zachrání celou planetu. Slibný námět lehce sráží „důchodcovské“ tempo, laskavě vtipná první polovina potěší, patetická kovbojka ve vesmíru už je trochu slabší. Technicky je to fajn, herecky pochopitelně rovněž, Eastwood si zřejmě splnil další ze svých snů.

    • 12.5.2017  09:38

    Třikrát -z-. Zbytečné, zívající, zoufalé. Jeffrey Dean Morgan určitě někdy opanoval nějakou tu anketu o nej hřebce, protože charisma má tenhle chlapík na rozdávání, ale jeho hvězda bude vždy vykazovat nižší svítivost, protože jeho blbě vybírané role nestačí ani k prachobyčejnému odreagování. Úplný průšvih to ale zase není.

    • 11.5.2017  17:59
    Provedu! Přijímač (TV seriál) (2017)
    ****

    Díky dokumentárnímu cyklu si můžeme osahat oblast, která u mnohých vyvolává smích, u jiných vyloženě pohrdání, další se naopak dmou pýchou nad svou uniformou. Sáhnou si na dno svých sil, nejen fyzických, a určitě je unikátní sledovat armádu zevnitř, poměrně podrobně a bez zásadních příkras. Netuším, jak velké omezení dokumentaristé měli, ale na výsledku to není vidět. Vyškov válí. Podobně bych rád nahlídl i pod pokličku jiných organizací.

    • 10.5.2017  21:43

    Abych pravdu řekl, v devadesátých letech jsem o ničem takovém neslyšel. Urazil ji, jednou se pomstí. Sic u toho bude divák tak trochu trpět, protože takovýhle výplach se jen tak nevidí. Vyjmenovávat logické přešlapy by bylo zbytečné, dialogy jsou komické, mnohé scény na sebe nenavazují, tvůrci postavy posílají do situací jen, aby to pořádně burácelo, nedopřejí jim krapet vývoje nebo alespoň smysluplného jednání a celé je to amatérsky roztomilé. Kouzlo videodistribuce mělo svou sílu, tenhle brakový výplach se tváří zatraceně vážně, trpí i neuvěřitelnými prodlevami, než se něco stane, přitom to celé netrvá ani 80 minut.

    • 9.5.2017  17:43
    Mr. Church (2016)
    ****

    Snažím se vždy vytěsnit, že se Eddie Murphy pitvořil v nespočtu přihlouplých komediích a navždy pro mě bude detroitským poldou Axelem Foleym, africkým princem Akeem, Oslíkem ze Shreka, samolibým frajírkem z Dreamgirls.. a jsem rád, že nově i Henry J. Churchem. Znovu tak přesvědčivě vyměnil image nějakého nablblého šoumena za milého chlapíka, který se jednou objeví coby kuchař v rodině umírající matky a její dcery a už z ní nezmizí. Nečeká na vděk, jedná přímo, sám sebe neumí pochválit, jen to soukromí by si rád ohlídal. A postupně si získává všechny, včetně diváka. Samozřejmě nic pro cyniky. Tvůrce Řidiče slečny Daisy Bruce Beresford se látky chopil se sobě vlastní inteligencí a řemeslnou jistotou, nevydírá, nepřekvapí, ale mile baví. Fajn i s vedlejšími rolemi. Jednoduché, ale funkční.

    • 8.5.2017  10:24
    Tvoje tvář má známý hlas (TV pořad) (2016)
    **

    Proměny povedené, o tom žádná. Jenže natáhnout osm imitátorských písniček přes celý večer, to dá hodně úsilí a hlavně divácké trpělivosti. Tedy mluvím o divácích, kteří nedřepí denně u Ulice nebo nefandí „kuchařům“ z Prostřena. Trénink, kecy, kecy, zpověď, vystoupení, porota, kecy, kecy, chytání se za srdíčka, posílání polibků, poplácávání po ramenou. Jen se střídají paruky, vrstvy make-upu a dost slabé (prázdné) vtípky Ondřeje Sokola. Povrchní estráda, kde osobně ocením spíš výkony herců než zpěváků.

    • 8.5.2017  09:22

    Jean-Claude se zase jednou mstí. Tuhle disciplínu už má dokonale zmáklou z předešlých filmových zastavení, tentokrát dostal i trochu prostoru, aby předvedl, že nějaká zajímavá herecká poloha pro něj není sprostým slovem. Ba naopak. Aktuálně to odnese jeho žena – sociální pracovnice – která vezme doslova pod svá křídla asijskou emigrantku. Po půlhodince je hotovo a začíná hon na obou stranách – oni jdou po něm, on po nich. Škoda, že Van Damma nenapodobili i ostatní ve štábu. S kvalitním scénářem nikdo nepočítá, ale režie mohla některé scény udělat zapamatovatelnějšími, sráží je i pitomej střih. Docela fajn béčko, už to je samo o sobě velká pochvala. Dvě až tři hvězdy.

    • 6.5.2017  09:41
    Brimstone (2016)
    ****

    To, co měl rozhodnout Bůh, udělala němá porodní bába. Nejen tím poštvala proti své rodině reverenda kázajícího trest pro všechny hříšníky. Sic dojel do města teprve nedávno, ona záhy rozpoznala jeho krutou duši. Moc dobře totiž věděla, co zlého v sobě nosí. Zdaleka totiž nešlo o jejich první setkání. Bohužel. Záhy přijde na řadu hornické městečko, kde se pánové dočkávají (prý zaslouženého) rozptýlení, a divákovi začne leccos docházet. Aby mu to tvůrci v dalším dějství zase rozvrátili. Tahle deprese má nakonec čtyři kapitoly. Holandský režisér Martin Koolhoven představuje syrovou vizi moderně pojatého westernu s výraznou dávkou brutality, možná lehce připomíná kousky Paula Verhoevena, když ještě natáčel ve své domovině. Tvůrci si všímají postavení žen, otírají se o náboženský fanatismus, hodně vsázejí na atmosféru a zejména postavy. V každé epizodě sledujeme, jak je Dakota Fanning (potažmo nesmírně talentovaná a toho času čtrnáctiletá Emilia Jones) skvělá herečka a démonický Guy Pearce skvostným záporákem. Divím se, že tenhle Australan ještě nemá na polici nějakou prestižní cenu. Tvůrci s námi manipulují, nabízejí řadu motivů a nápaditých scén (ač místy jen černobílých), až se divák musí radovat. Samozřejmě je diskutabilní množství násilí, nicméně vyloženě samoúčelným bych ho nenazýval. Koolhoven si získal sakra respekt.

    • 5.5.2017  14:40
    Zvíře (2001)
    **

    Roba Schneidera si nejprve pamatujeme, když byl Kevin podruhé Sám doma, pak začal těžit ze štěků v Sandlerových komediích a nakonec několikrát „bodoval“ ve vlastní sólovce. Jeho hrdina touží stát se policistou, po nehodě ovšem začne zjišťovat, že se s ním dějí zvláštní věci. Rostou mu chlupy, zlepší se mu čich. Asi je patrné, kam se vtipy ubírají. Za kamerou rutinér, před ní pak herci pronášejí dialogy, které jako by psala banda puberťáků. Ač několikrát se mi trefili do noty, to bych zase kecal. Colleen Haskell z televizní reality show roztomilá.

    • 4.5.2017  22:04

    Scarlett Johansson by si měla začít sakra hlídat, do jakých projektů se pouští. Asijská manga a anime jdou úplně mimo mě. Blockbustery v posledních letech chtě nechtě hloupnou, kolikrát se smíří s průměrem, tady to není jinak. Zápletku moc neřeším, respektive jsem se (asi svou chybou) ztrácel a spíš se soustředil na akci než na děj. Scarlett tak má na kontě další fádní roli, divák pohled na nejmodernější vizuální efekt, ale ten se lehce omrzí. Chybí nadhled, chybí humor, místy je to až moc umělé. Ale zmiňovaná akce si sedla, častokrát doslova lahodí oku. Tři hvězdy jsou tak akorát.

    • 3.5.2017  17:40
    Aftermath (2017)
    ***

    Další z kusů inspirovaných skutečnými událostmi potvrzuje, že Arnold Schwarzenegger už zdaleka není tahákem a končí u něho průměrné látky. Zároveň se nás snaží přesvědčit, že charakterní herectví pro něj není sprostým slovem. A má docela pravdu. Drama o muži, který při leteckém neštěstí přijde o těhotnou dceru a manželku, sleduje jeho vyrovnávání se s krutým direktem, stejně jako zhroucení letového dispečera, který měl zrovna službu. Letecká společnost nabízí odškodné, Arnold čeká spíš obyčejnou omluvu. Snímek, jehož rozpočet by v 90. letech nestačil ani na Arnoldův honorář, se vrací do události roku 2002, kdy s jinými jmény i souvislostmi připomíná jedno fatální rozhodnutí: zřejmě pod vlivem pracovního vytížení i údržby systému na přístrojích. Letos sedmdesátiletý Arnold navazuje na předchozí štaci v Maggie – je zamyšlený, zlomený, strhaný, což příjemně narušuje jeho hvězdnou auru. A mimochodem zraje jako víno. Samozřejmě 90% diváků by si přála, aby vzal do ruky sekyru a rozmlátil několik kanceláří letecké společnosti. Není to průšvih, ale zítra oněch 90% diváků nebude tušit, o čem to vlastně celé bylo. 55%

    • 2.5.2017  11:21
    Orel Eddie (2016)
    ***

    Jít si za svým, neotáčet se za neúspěchy. Vzít si z nich jen to dobré a pospíchat za další výzvou. Nevyšlo to už mnohokrát, na skokanském můstku nicméně nějaká šance na vysněnou olympijskou účast je. Zvlášť když Velká Británie pamatuje ve své olympijské historii jediného (neúspěšného) skokana. Postrach můstku přichází na scénu. Velkým plusem je to, že nejde o typickou životopisnou nudu, kterou nás tvůrci každoročně několikrát zásobují. Ano, tenhle neúnavný optimista skutečně „skákal“, ale je radost sledovat, jak se drápe nahoru. Celé je to stylové, velmi sehrané a má to (alespoň v první hodince) velmi slušné tempo. Omlouvám se, obrýleného Tarona Egertona jsem jaksi nepoznal, jeho bezprostřednost je nicméně kouzelná. Stejně jako zprvu neochotného a chlastajícího kouče (a hlavně Australana, který sníh asi moc nezná) Hugh Jackmana. Chemie mezi nimi funguje, navíc jim nahrávají vděčné vedlejší postavy. Zhruba v polovině se to ovšem přehoupne do předvídatelných vod (už předtím to přitom bylo na hraně), kdy jen sledujeme, kdy, kde a s jakou pompou skočí, kdo mu hodí nějaký ten klacík pod nohy a jak bude nakonec i taťulda u televize slzet dojetím. Je fajn snít, páč se to dnes trochu vytrácí. Ale tři hvězdy jsou tak akorát. Na mě prostě až moc šablon.

    • 30.4.2017  18:47
    Single Lady: Jízda v Óčku (TV seriál) (2017)
    ***

    Viděno úplně náhodou, ale docela bavilo. Tahákem je pochopitelně Jana Plodková, která je uvolněná a přesná, samozřejmě nelze čekat, že se o komerčním médiu dozvíme něco „skutečného“ a tohle specifické prostředí nějak důkladněji prozkoumáme.

    • 30.4.2017  14:01
    Já, pomsta (2016)
    **

    John Travolta chce pomstu. Zbytečně mu pro pár dolarů odkrouhli manželku, policie (pro diváka nesmyslně) selhala, náš hrdina zavzpomíná na staré časy, hned při první vyjížďce nočním městem potká vraha a začne střádat plány. Požádá kámoše jasnovidce, ten mu obratem sežene jména a ksichty ostatních kumpánů. John vleze do prvního baru a hle, hned na jednoho narazí. Proboha, disciplínu pomsty známe z předešlých filmových zastavení zatraceně dobře, režisér Arnoldova Likvidátora Chuck Russell mohl leckteré okopírovat a poslat Travoltu, který by si to sakra zasloužil, na poctivou řežbu. Neposlal. Nakonec je to prolezlé až do nejvyšších pater, takže úvodní mord nebyl náhodný. Ale to je vlastně úplně jedno. Náš hrdina se přesouvá z bodu A do bodu B, likviduje zlé feťáky a dealery, kteří mu ochotně skáčou do rány, a my jen vzpomínáme, jak úžasné to bylo, když si vzal tvář Castora Troye. Přitom samotný Travolta se snaží, celou tuhle rutinní thrillerovou báchorku táhne. Navíc vše se odehrává v poměrně přehledných scénách (dřívější Tarantinův kameraman Andrzej Sekula), celé je to mile staromódní, takže i opatrná pochvala je na místě. Horší je ovšem druhá polovina, která jede na neutrál, nijak nepřekvapí a přináší jednu blbou scénu za druhou. Škoda, na tři zářezy se to sápalo.

    • 29.4.2017  21:29

    Při tom závěrečném vyložení karet a následné rvačce se mi tajil dech. Filmový svět prostě potřebuje v roce 2014 takové napínáky. Děj nestrhne, režie je těžkopádná, vztahy mezi postavami mdlé. Televizní a prázdné.

    • 28.4.2017  14:00

    Zlatým písmem se to do romantického žánru nezapíše, ale zase to berme tak, že se podíváme pod pokličku tehdy, kdy už manželství po letech nemá co nabídnout. Žádná limonáda, žádná Popelka, která se dočká svého prince. Systém flashbacků místy ruší, dramaturgický záměr je lehce rozkolísaný, pointování situací se mnohdy nepovede. Rob Reiner si prostě vybral hodně průměrný scénář, herci se snaží, ale sráží je limity jejich dialogů. A také to, že když chceme být dramatičtí, nemůžeme vzápětí na sílu tlačit nějakou veselou příhodu. Slabší tři hvězdy.

    • 27.4.2017  13:30
    Fakulta (1998)
    ***

    Přerostlé hispánské dítě bylo svého času velmi nápadité a velmi energické. V poslední dekádě minulého století jednoduše několikrát příjemně překvapil. A ač se Fakulty chopil hlavně proto, aby mu Miramax umožnil zrealizovat jeho vysněné projekty, pořád nabídl řízné ingredience plné černého humoru. Ano, jde o omleté téma, ano, Rodriguez si leccos nepohlídal a ano, občas jeho režie nepůsobí kompaktně. Obětí ale naštěstí rychle přibývá, herci jsou i v malých rolích solidní, řada scén je ukázkových. Scénárista Kevin Williamson byl tehdy sakra v kurzu. Ostatně stejně jako Josh Hartnett. Slušný úlet.

    • 26.4.2017  14:29

    „Ty si jako spojuješ prcání s prckem?“ Viděno úplně náhodou, ale docela bavilo. Tahákem je pochopitelně Jana Plodková, která je uvolněná a přesná, samozřejmě nelze čekat, že se o komerčním médiu dozvíme něco „skutečného“ a tohle specifické prostředí nějak důkladněji prozkoumáme.

<< předchozí 1 2 3 4 34 67 99 132
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace