Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (7 403)

plakát

Absťák - Pseudozávislost (2021) (epizoda) 

Známky závislosti u pacientů? Kdepak! „Jde o pár míst v Západní Virginii. Je to kulturní. Tihle horalové jsou závislí na kdečem!“ Nadrtit a šňupnout. Jestli se to provalí, tak je konec. Jeden rok dobrých prodejů nesplatí utracených 40 milionů dolarů. Je potřeba dalšího, nejlépe agresivního experta, který zázrak ještě lépe „osvětlí“. Většina symptomů závislosti jsou PŘECE projevem neléčené bolesti. Oni mají naštěstí řešení. Lékem na pseudozávislost je navýšení dávkování. Jak jinak. Symptomy samy časem zmizí. Ale co je ještě víc šokující? Studie o závislosti by vydala na 50 stránek, přitom tenhle sloupek měl pouze pět vět. Ovšem právě tenhle „článek“ využívají prodejci léku jako studii, aby přesvědčili lékaře, že závislost na opioidech je minimální. Rovněž je jako studie citovaný lékařskými fakultami po celé zemi a v prestižních magazínech. Betsy vydržela dva dny a je jí na umření. Doktor Finnix na tom není o moc lépe. Graduje to solidně. Zatím nejlepší díl.

plakát

Absťák - Pátá vitální funkce (2021) (epizoda) 

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Hlavní příčina? Lékaři začali ve velkém předepisovat prášky proti bolesti i pacientům, kteří je nepotřebovali. Prodej medikamentů na opiové bázi masivně propagovaly farmaceutické firmy. Taková Purdue Pharma by mohla vyprávět. Její OxyContin zažívá závratný prodej. Holt je trošku (ale jen maličko) návykovější, než tvrdili. Roste tak i počet loupeží v lékárnách, lék by navíc měli předepisovat pouze specialisté. Lékařská komunita momentálně opioidy přijímá, ovšem agentka DEA (Úřad pro potírání drog) Bridget Meyer, která vede tlak v různých vládních agenturách, věří, že kartel našla. Jedna skupina chce k „zázraku“ omezit přístup, druhá hodlá navyšovat dávkování. A dál manipuluje celý proces. Zranění Betsy se lepší a dá se očekávat snižování dávky. Záhy ovšem způsobí neštěstí v dole. A její rodiče se tradičně snaží mnohé zachránit jediným (zoufalým) způsobem, který znají – modlitbou. Tým okolo Ricka (který představuje nejmladší časovou rovinu) dosáhne vydání materiálů, které dokumentují marketing, výzkum a distribuci léku. Jen je přiveze krapet víc dodávek. A doktor Samuel dostane po dopravní nehodě individuální dávku. Čeho asi?

plakát

Absťák - Průlomová bolest (2021) (epizoda) 

„Naše práce je prodat!“ A ve videu hovoří lidé, co sdělují všechno, jenom aby neřekli název OxyContin. Lék je na trhu pouhé tři roky, ovšem už došlo k nárůstu předávkování a kriminality hned v několika oblastech, kde byl jako první uvedený do distribuce. Holt lékař jenom zdvojnásoboval dávku. A takový maloměstský lékař Samuel Finnix (Michael Keaton), který „zázrak“ předepsal po zranění zad Kaitlyn Dever, se ani nenadál a už je součástí mašinérie, kdy mu na konferenci posluchači hlasitě aplaudují. A zástupci rodinné farmaceutické společnosti si i přes mnohé překážky mnou ruce.

plakát

Absťák - První lahvička (2021) (epizoda) 

Hned úvod dialogu má přinést výjimečnou informaci: na OxyContin si vytvoří závislost méně než procento lidí. Vzápětí přijde od doktorů totožná otázka: „Jak je to možné?“ Odpověď spočívá v systému postupného uvolňování, takže se z něj dotyčný nemůže rychle dostat do rauše, opojení, chcete-li. Užívání opioidů se za oceánem zcela překvalifikovalo a lékařská komunita je začala všeobecně přijímat. Minisérie Dopesick nám hodlá v dialogově velmi obsáhlém provedení odkrýt, jak se postupně stal lék proti bolesti obrovským strašákem. Celé se to odehrává v několika časových rovinách, což může být na začátku trochu matoucí. A ač to začíná pomalu (a i lehce nudně), splétá to jednotlivé linie dohromady a pevně ustanovuje ústřední téma – závislost ničící nejen životy, ale i celé komunity.

plakát

Město na kopci - Poslední show starosty Curleyho (2019) (epizoda) 

Tři hlavní linie, které se opakovaně protínají: mravně závadný agent FBI, jeho protipól v podobě černošského státního návladního, který chce měnit zkorumpovaný systém, a dva bratři, kteří nemají problém při loupežných přepadeních vystřelit na ostrahu. Čekal jsem otevřený a trpký závěr. A zhruba takový jsem dostal. Hank Signa si „užil“ pohřeb se všemi poctami a Jackie, který nedokázal stát stranou, si užívá zájem médií. Jenny se opře do vlastní matky a Jimmy do vlastního bratra. Celou dobu to bylo mezi třemi a čtyřmi hvězdami. A zhruba tak jsme se i rozloučili. Bez druhé série se obejdu.

plakát

Město na kopci - Hluchý věštec pompejský (2019) (epizoda) 

Po Clayovi se slehla zem, mladší z bratrů Ryanových straší ve sklepě. Je tím pádem Jimmy vhodným parťákem na další šichtu? Jedná se o loupežné přepadení, o kterém FBI nemá vědět, ale o kterém Jimmy vyzvoní, co může. Jenny Rohr promluvila o svém dětství a hodlá definitivně opustit Jackieho. A zřejmě i někoho dalšího. Kevin Bacon obdařil svého křiváckého Jackieho ďábelským úsměvem, zároveň je na něm ale cosi fascinujícího a přitažlivého. Samozřejmě tempo a množství linií/postav nepatří mezi divácky nejvděčnější, nicméně tím, že se vyprávění zaměřuje i na partnerky a další příbuzné hlavních hrdinů, daný svět sympaticky rozšiřuje.

plakát

In Search of the Last Action Heroes (2019) 

Zdaleka to nebylo jen o Slyovi, Schwarzeneggerovi nebo Willisovi, kteří vdechli nový život akčním filmům. Zatímco první dva drtili protivníky (takřka) bez škrábanců, Bruce byl jízlivý, z masa a kostí a bez bot a svým způsobem definoval další éru moderního akčního hrdiny. Nešlo ovšem jen o vysokorozpočtové projekty. Všechna ta mile úsměvná osmdesátková béčka sehrála svoji roli a vedle akčních ikonických projektů (Rambo, Terminátor) si svou pozornost zcela jistě zaslouží. Sympatický (fanouškovský) projekt překvapí výběrem mluvících hlav, protože vidět vedle sebe třeba režiséra Zúčtování v Malém Tokiu a Komanda (Mark L. Lester), skladatele obou Terminátorů (Brad Fiedel), kopající blondýnu, která pod vedením kvalitních choreografů předváděla zatraceně slušnou sbírku úderů (Cynthia Rothrock), chlapíka střílejícího po lidech CDčka i hladové jehly (Matthias Hues) či průměrného scénáristu několika kousků a režiséra za mě skvostného Dvojitého zásahu (Sheldon Lettich) je docela zážitek. Ještě odněkud mohli vyskočit takoví Bolo Yeung, Henry Silva, David Bradley, Gary Busey nebo Michael Dudikoff… Přesto to nějakou výraznou informační hodnotu nemá, je to takové uskákané, bez nějakých pojítek. Každopádně úžasná léta.

plakát

Mosty (2022) 

Kromě divadelních zkušeností má za sebou prakticky jen epizodní práce na zlomku seriálů, takže třeba v oceňované Služce poukazovala na komplikovaný americký sociální (i justiční) systém. Teď Lila Neugebauer celovečerně debutuje a podařilo se jí získat pořádný herecký kalibr. Jennifer Lawrence se nikdy nebála výzev (ostatně 4 nominace na Oscara, 1 cena), tentokrát představuje v komorním nenuceném dramatu ženistku vracející se z Afghánistánu s poraněním těla i mozku a posttraumatickým syndromem. Ono už doma to nebylo před jejím odjezdem na misi růžové (drogově závislý bratr, nezodpovědná a odtažitá matka), každopádně ona to nehodlá vzdát a po boku podobně zlomeného nového kamaráda se pokusí nastartovat lepší příští. Neugebauer, ač tedy musíme naprosto oželit jakoukoliv originalitu, netlačí na pilu, nenechává hrdinku brečet doma do polštáře, ale možná i trochu po vzoru nezávislých kousků z 90. let nechává postavy prostě jen tak tiše sedět, popíjet pivo a sem tam vypustit něco osobního nebo ze života. I když na druhou stranu nějaké vypjaté emoční (samozřejmě v mezích předkládaného) scény s Lawrence bych se nebránil. Každopádně je to opravdové, všední, milé. Tři až čtyři hvězdy.

plakát

Jan Koller: Příběh obyčejného kluka (2022) 

Příběh neobyčejný v tom, že se vyučil jako montér traktorů, začal makat v JZD, aby o pár měsíců později vytlačil ze sestavy fotbalové Sparty prominentního Horsta Siegla. Příběh ale jinak uchopený zcela obyčejně. A velmi repetetivně. Minimálně v tom, že neustále slyšíme, jak byl Dino skromný, jedinečný a bez hvězdných manýrů. Což je samozřejmě chvályhodné a ve Smetanově Lhotě jsou za to zajisté rádi. Ještě předtím, než čeští fotbalisté na mezinárodní úrovni děsili nejednoho soupeře, neodhadla Sparta potenciál tohohle dlouhána, kterého si vytáhla z divizního klubu (což je samo o sobě neuvěřitelné). A Janu Kollerovi se začalo dařit až v Belgii. Vynikl a do podvědomí českých fanoušků i odborníků se dostal hlavně právě díky reprezentaci. Jenda solidně zmapuje svoje klubová zastavení (Dortmund na něj nezapomněl), zajde nakoupit do Penny, občas se pokusí o vyvolání emocí (ale prostě to nikdy neuhodí), ale především nikdy nejde společně s tvůrci na dřeň, hlavně nikoho neurazit (zákulisí celého toho kolosu). Pořád je tam ale cítit jakási obyčejnost. V dobrém smyslu. Navíc si kdykoliv velmi rád připomenu památné EURO 2004…

plakát

Český Slavík 2022 (2022) (pořad) 

Každý předem ví, co může očekávat... tím bych asi začal. Jinak každý druhý se poplácal, jak to vlastně dělá hezky. Dav uctívačů hlasu Lucie Bílé se po ročním kralování Ewy Farne semknul, Kabáti vydali desku, takže vytlačili optimistické popové bandy, naopak Ztracený se neztratil. Jiné než klasické kategorie zbytečné, když si pro ně stejně nikdo nepřijde, viz hip hop a rap. Prostě Český slavík chce mnohé postaru (kdyby Mistr ještě žil…), nechce překvapovat, nechce být zapšklý… Dykova poznámka (roky koncertoval, vydával desky a nic) trefná. Moderátoři se svou milou dávkou nekorektnosti nezklamali.

Ovládací panel
160. nej uživatel Česko
136 bodů