Chicony

Velkolepé zakončení jednoho z nejlepších seriálů, který jsem měl možnost vidět. 10/10.

Spoiler na tuto epizodu: Fascinující, ale vlastně ne nijak překvapivé, kolik homofobních komentářů se tady vynořilo. Snad si pisálci podobných komentářů uvědomují, že herní originál je 10 let starý a světe div se, Bill a Frank jsou i v předloze homosexuální pár. Že to seriálová adaptace respektuje a dává těmto postavám jednu epizodu jsem více než ochoten akceptovat. Zvláště, když je celá epizoda svou výstavbou zpracovaná velmi kvalitně a přináší této dvojici až poeticky romantický konec. Je samozřejmě škoda, že tím přicházíme o interakci Billa s Ellie a celkově více prostoru pro něj, ale tato variace měla od "odpadu" velmi daleko.

Paddy Considine zde odvedl zatím nejlepší herecký výkon celého seriálu, který si sám o sobě zaslouží 5*. Jeho příchod do sálu je naprosto epickým obrazem, znovu po vzoru Hry o trůny ukazujícím, že není třeba velké akce a bitev k tomu, abyste měli husí po celém těle a cítili, že sledujete prvotřídní kvalitu. 10/10.

BEZ SPOILERŮ mohu říct, že tohle je fakt scénáristicky velmi špatně postavený příběh, resp. obsahově v této délce nemá co nabídnout. Postavy jednají opravdu nereálně až stupidně, jsou na ně nalinkovány všelijaká side-stories, který působí dost umelě, jen aby měli důvod k oné slavné vraždě Bryceho, a diváci tak mohli podezřívat absolutně kohokoliv. Kdyby tedy scénáristé vzali jen to podstatné, a rozhodli se z toho neudělat nesmyslnou detektivku, kde místo policistů vyšetřuje případ nová studentka, která shodou náhod bydlí u Bryceho a také se ji všechny postavy svěřují víc než svým dlouhodobým kamarádům, tak by z toho snad mohl být dost kvalitní celovečerní dvouhodinový film. Závěrečná pointa a epizody totiž pořád mají spát a drží napětí, zejména pak 12. epizodu jsem si opravdu užil. Bohužel, ve 13. se rozhodli Bryceho scénář, který z něj dělal asi nejsympatičtější a nejzajímavější postavu této řady, spláchnout do záchodu, a tím i celý jeho nový charakter. I přesto mi to po zhodnocení epizod sice vychází na 4 hvězdy, reálný pocit se však blíží spíše 3 - to snad z celkového vztahu k tomuto seriálu a postav jsem hodnotil kladněji. Nejlepšími postavami této řady pro mě tedy rozhodně Bryce, Tyler, Tony a Zach.

Důstojné zakončení pro mě nejlepšího seriálu. Děkuji všem, kteří se na vzniku Game of Thrones podíleli.

Smutné, jak si někteří v zaslepenosti a hate-trainu radši zkazí pocit z epizody, jen aby si mohli opět stěžovat. Pokud někdo tuto epizodu seriozně hodnotíte pod 3*, tak to snad ani sami nemůžete myslet objektivně, nebo jste se dívali na starém telefonu a bez zvuku. Právě vizuální stránka, kamera, celkové technické zpracování naprosto špičkový hudební podkres totiž tuhle bitvu znázorňuje v tak velkolepých barvách, že až zůstává rozum stát a s radostí si ji pustím znovu a odpustím tvůrcům to, že mi tuhle epizodu naservírovali od 4 sezóny dříve, než by si býval seriál zasloužil. Děkuji všem, kteří se podíleli (nejen) na této epizodě. Poctivý kus filmařiny, který se sice vymyká zavedeným standardům předchozích řad (resp, prvních šesti), ovšem dovede nadále doručit vše, pro co jsem vždy GoT miloval - byť se místy opírá o podpůrné berličky, které zde vznikají jako daň za neúměrné zrychlení příběhu.

Jedna z nejhezčích japonských animací jakou jsem měl možnost vidět. Poutavý příběh si šlape cestičku až vtipnými situacemi, ale drží si svou serióznost a s precizností graduje k silnému rozuzlení. Tohle osudové love-story si navíc pohrává s časovými paradoxy celkem srozumitelně a v celkovém měřítku se divák určitě neztratí. Doporučuji i těm, kteří anime stylu jinak neholdují.

"Zapomeňte! Myslíte si, že tady to je šílené? Venku to není jiné. Tady aspoň víte, na čem si stojíte." Deadman Wonderland. Atraktivní věznice, kam má vyjet na představení dokonce i škola plná náctiletých mladíků. Jenže se stane něco, při čemž se Ganta Igarashi dostane na ono představení z druhé strany - coby vězeň. Zjišťuje, že publikum přihlíží nesmyslnému masakru. Trest smrti je vykonáván zvrácenou cestou jakési hry a zábavy pro nelidského psychopata Tsunenaga Tamaki. A to nejhorší prostředí je navíc očím okolí skryto. Vyzdvihovány jsou motivy zoufalosti, utrpení, beznaděje a hlavně absolutního šílenství. Začátek seriálu je velmi kvalitní, ale následuje pár epizod, které ne zrovna sedí mému vkusu, přičemž závěr nabere ještě rychlejšího spádu, ale neměl jsem ten správný pocit dechberoucího konce. Byť závěrečný smutný, ale zároveň trefný zpěv to trochu napravil. Ganta mi bohužel na hlavní postavu nepřišel příliš sympatický, na druhou stranu palec nahoru za Senjiho (Crow), případně i Nagiho (Owl). Opening/Ending? Whatever, nejsem unešen, ale zároveň to mohlo být i horší. Ending shledávám o něco líbivějším. Že jsem všeobecně mírný v hodnocení, tak za 4*, ale 3* by teoreticky více vystihovaly mé pocity ze seriálu. --- "It doesn’t matter whether this world is crazy or not. It doesn’t matter if this absurdity is real. It doesn’t matter how messed up this place may be… I want to survive."

Byť jsem zatím všem Anime dal plný počet, rozdíly tam jsou. A tohle je zatím to nejlepší, co jsem měl možnost vidět. Žádná epizoda není výrazně slabší, vždy má co říct a vždy je to inteligentní souboj, v nichž hlavní postavy chtějí vyhrát - pomocí myšlenek, odhadů svého soupeře a podle toho předem připravených plánů, které jsou divákovi velice často odhaleny až zpětně. Pokud se moc nebudeme zabývat, co geniálního studenta přimělo k okamžitému využívání Zápisníku smrti bez většího rozmýšlení, aniž by na moment zauvažoval o morální stránce věci (zlem ničí zlo) a spokojíme se s vysvětlením "L je nejlepší, ovšem neznámý, detektiv", pak si nemůžeme na nic stěžovat. L je navíc skutečně brilantní postavou, N už o něco slabší, navíc jeho až moc dětský zjev působí trochu směšně ve vedení policie. Přesto jsou všechny charaktery víceméně přijatelné, kromě Amane Misy, která mi z nějakého důvodu přišla protivná. A ještě jedna věc - proč proboha na dvacátém díle změnili slušnou skladbu openingu na takovej uřvanej shit, kterej se ani nedá poslouchat? Vůbec poprvé, co jsem si anime pravidelně zkrátil o open-end... --- "You think I'm evil? I am justice! I protect the innocent and those who fear evil! I am the one who will become the god of a new world that everyone desires! All those who would oppose that god, they are the ones who are truly evil!"

"Nemá smysl se ptát lidí, kým doopravdy jsou. Můžete je jen přijmout a věřit jim. Protože to, kým jsou ve vaší mysli, je jejich pravá identita." Důvod, proč jsem se brzy pustil právě do Sword Art Online je prostý - rozlehlý svět klasických MMO her, jež mi jsou blízké. Byť úvod je do jisté míry rychlý, online svět si neužijeme tolik, jako bychom mohli, navíc se objeví pár epizodek, které bych možná i vynechal. Později se navíc naplno rozvíjí pouze příběhová love-story dvou postav. V ten moment se již MMO prostředí stává pouhým nástrojem v pozadí, stejně tak by se děj mohl odehrávat v jakémkoliv klasickém fantasy světě a víceméně by se nemuselo nic měnit. Proč přesto hodnotit takto? Silná osobní preference. Pořád je to svět, který mám rád, vystaven na love-story, které mi v tomto případě ovšem vůbec nevadí (Final Fantasy <3). Doplněno příjemným opening-ending, které jsem nechával hrát každou epizodu. A hudba v průběhu seriálu je více než dostačujícím doprovodem Kirita na cestách animovaným online světem. --- A person is very strong when he seeks to protect something. I’ll expect a good fight.