TommyLeeJape

Nutkání nahnat do promítacího sálu čechy - vlastence - onanující nad facebookovými příspěvky Pitomia Yotamury a pustit jim Moonlight is too damn high! Ne snad protože by film měl cokoliv společného s problematikou uprchlické krize, spíše protože všichni víme, co se stane když je "negr v létáku". Co by se asi stalo kdyby se museli dívat na to, jak jeden afroameričan druhému: "Adjusting the antenna; Fiddling the flesh flute; Flipping the bishop; Making the bread rise; Peeling the banana; Punching the clown; Tickling the pickle;...". Zůstal by svět stejným místem? Kdo ví. Každopádně jestli souhlasíte, sdílejte Vašim přátelům. Děkuji, že jste si přečetli můj komentář (který absolutně nesouvisí s tímto umě natočeným, leč poněkud pomalu plynoucím filmem) a přeji, ať se Vám ve všem daří!

If you don't like it, go home. If you don't like it, go home. If you don't like it, go home.

Dvě hodiny nefalšované české jednoduchosti. Ano, humor v Babovřescích je tak jednoduchý, až je pro mě složitý. Přesněji řečeno, nevidím ho tam. Zastávám názor, že českých režisérů by mělo být o Trošku míň a za tím si stojím. Na druhou stranu, když mu na to lidi do toho kina chodí... Achjo. Náš národ buď degeneruje anebo mi něco uniká.

Oh my gosh, moje oblíbenkyně Taissa Farmiga a oblíbenkyně všech Emma Watson v roli hloupoučkých, povrchních slečinek žijících s mámou, která je učí nástrahám života na základě filozofie The Secret. To jsem si těžko mohl nechat ujít, že ano? A kupodivu jsem spokojen, yo bitch. Ono je to teda hodně jednoduché, ale na druhou stranu dosti trefné. To "značkové náboženství" v propojení s naší "facebook generací" funguje jako ideální obrázek toho, jak se lidé snaží zaujmout lidi, které často ani nemají rádi. Mít ty nejlepší fotky na fýbýčku, nosit ty nejznačkovější brýle a žít život jako Paris Hilton, co víc si přát? Smutné. No, ale prostě co se týče filmu tak it's chill. P.S. Jako VIPky? Achjo.

Kavin Spacey zde hraje Kalouska po americku. Frank je totiž bezpáteřní čů*ák! Za každou cenu se dostat k moci a držet se! Že jo Mirku? Když vynechám humor, musím říct, že Frank Underwood je opravdu jedna z nejlepších postav, s jakou jsem během mého putování světem televizní zábavy, kdy přišel do styku. Celý seriál je potom bravurně zvládnutý náhled do politického systému Spojených států. Přesněji náhled mezi bandu mocichtivých pánu v pokročilém věku, kterým už nejspíš často správně nefunguje jejich "nářadí", a tak se snaží vyjebávat se svými voliči jiným, poněkud elegantnějším způsobem.

Mňamka! Postava doktora Lectera se ve světě filmu pohybuje již téměř třicet let, takže tuhle novotu považuji za celkem odvážný kousek. Nemluvě o tom, že Mads Mikkelsen se zde pokouší o nemožné, vyrovnat se Anthonymu Hopkinsovi (překonat ho nelze). Nemůžu tvrdit, že by se seveřan nesnažil, akorát prostě postrádá takovou tu šíleně chladnou eleganci, kterou tak dokonale vystihl právě Hopkins. Na druhou stranu je to celkem příjemná změna, proč ne. Seriál určitě řadím před všechny současné detektivní slátaniny, kterým ve většině případu nemůžu přijít na chuť. Občas mi sice připadá, že v tom scénáristé trošku plavou, narazíme i na pár nelogičností a v jednotlivých dílech se určitě dají najít hluchá místa. Ale to jsou zatím jen malinké nedostatky, posazené do ústraní Hannibalovou kulinářskou poezií, během níž se těm skutečným magorům bezesporu sbíhají sliny. Celkem mě zajímá, jestli by doktor se svými pokrmy uspěl v Prostřenu ("A na závěr tady mám čerstvá husí jatýrka s cibulkou." "To vypadá výborně pane Lecter, ale kde je paní Jitka?").

Nejdříve jsem si říkal, jaký je to zbytečný film naprosto o ničem. U závěrečných titulků jsem si ale uvědomil, že se jedná o celkem jednoduchý, přesto ale dojemný příběh ze života. Není to ta klasická kýčovitá romantická komedie, protože je to zde postaveno hlavně na dialozích. Když nad tím přemýšlím, tak to asi není ani komedie. Jediné co je tam vtipné jsou Američané vařící pivo (ekvivalent jsou medvědi hrající hokej).

Andres Muschietti si otevřel hororovou kuchařku, nalistoval stránku 'strašidla po japonsku' a začal vařit jednoduchou, na první pohled vcelku vydatnou Mámu. Bohužel jediné co mě v jeho receptu ve výsledku překvapilo, byla Jessica Kaštan jakožto černovlasá rockerka. Nemluvě o tom, že mi celkový dojem úplně pokazilo zbytečně přeslazené závěrečné sousto, po kterém jsem měl chuť celý pokrm vyzvrátit a předhodit sousedovic psovi. Alespoň tu přílohu ale kuchař trefil docela dobře, nic se totiž nevyrovná strašidlu s troškou malých dětí.

"A máme tu Windows 25, operační systém, který Vám rozumí! A s kterým můžete mít sex." Pokud bude takto vypadat naše budoucnost, nechci být její součástí. Spike Jonze nám zde servíruje povedenou futuristickou jednohubku, která urazí snad jen ty, kteří si pod pojmem sci-fi nedokáží představit nic jiného, než vybuchující vesmírné lodě. A taky trochu ty, které dokáže nasrat ta hromada zbytečných řádku ve scénáři. Já jsem ve výsledku celkem spokojen. P.S. Kdyby byla moje bývalka Rooney Mara, můj operační systém Scarlett Johansson, moje kamarádka Amy Adams a byl bych na rande s Olivií Wilde, asi bych se na všechno vykašlal a začal prodávat cukrovou vatu létajícím tygrům.

Fyzikální zákony neexistují, zákony pravděpodobnosti jsou obrácený vzhůru nohama, Vin Diesel se tváří jakoby neuměl do pěti napočítat. Všechno je to navíc plné stupidních ehm... dialogů? K tomuhle dosti klasickému "fast and furios mixu" navíc přidáme jakousi melodramatičnost, když se banda zlodějů začne nazývat rodinou stojící při sobě v dobrém i zlém. Tato rodina je zde postavena do kontrastu (tak stupidně očividného jako je rozdíl mezi tmou a světlem) s bandou nesmlouvavých, ruských (<- jak jinak) zlodějů, kteří by svoji vlastní matku přejeli, couvli, přejeli, couvli, přejeli, couvli, kdyby to bylo zapotřebí k zisku balíku peněz. Policistu Hobbse, chovajícího se jako umíněné pětileté děcko, tady radši ani rozebírat nebudu. Plusové body dávám za ten nostalgický konec na adrese 1327 a linku kolem Letty. Navíc se řídím heslem: Čím je to stupidnější, tím je to zábavnější! Takže mě těch 129 Kč za lupen ve výsledku zase tak moc nebolelo. (Dokud si to nepřepočítám na pivo... Sakra!)