TommyLeeJape

TommyLeeJape

okres Olomouc
trošku cynik


32 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

    „Whose motorcycle is this? It´s a chopper baby. Whose chopper is this? Zed´s. Who´s Zed? Zed´s dead baby, Zed´s dead!" Pro mě srdcová záležitost, GENIÁLNÍ! Tímto filmem si mě Tarantino získal a díky tomuto filmu se na každý jeho nový výtvor těším jak dítě na Ježíška. Pulp Fiction dělají herci, kteří geniálně hrají geniálně napsané postavy, které jsou zasazené do geniálních (často absurdních) scén, plných geniálních dialogů, které jsou plné geniálních, nezapomenutelných a kultovních hlášek. Když k tomu ještě přidáme skvělou hudbu a originální mozaikové poskládání děje, vyjde nám z toho takřka geniální film, kterého genialitu nemusí pochopit úplně každý. I když mám film raději v originálním znění, za zmínku stojí i bravurní český dabing (tleskám pane Vydra)! Bohužel se asi oprávněně obávám, že tuhle laťku Quentin už nepřeskočí. (Nicméně u Panchartů skákal hodně vysoko)

  • poster

    Klub rváčů (1999)

    Jsme nezajímavé děti historie vychované televizí k víře, že jednou z nás budou milionáři, filmové hvězdy a rockové hvězdy, jenže nebudou. A my si na tento fakt teprve zvykáme. Tak nás moc neser! Abych dokázal lépe porozumět tomu s čím tady mám co do činění, přečetl jsem si vynikající knižní předlohu Chucka Palahniuka. Kritika prázdné, konzumní společnosti od člověka odkojeného televizí, jehož schizofrenické druhé já se snaží nastolit pořádek a očistit svět výrobou mýdla (jak příhodné). Kdybys měl dost mýdla mohl bys vyhodit do vzduchu celý svět. Ačkoli se scénář v několika místech odlišuje od předlohy, to jak dokázal Fincher přenést tolik komplikovaných myšlenek na filmové plátno, je pro mě do dnes velkou záhadou. Nejenže dokonale zachytil celou podstatu knihy i s její absurditou, ale také naprosto bravurně navigoval herce (což mu samozřejmě ulehčily skvělé herecké výkony), kteří své postavy ztvárnily opravdu dokonale. Psát něco víc o tomto filmu (nebo knize chcete-li) považuji za naprosto zbytečné, protože už jenom fakt, že bych dokázal formulovat svoje myšlenky o tak krásně a složitě popsané kritice společnosti... to by byla urážka tohoto skvostného díla. Neříkáš nic, protože klub rváčů existuje pouze mezi hodinami kdy klub rváčů začíná a kdy klub rváčů končí.

  • poster

    Big Lebowski (1998)

    „That rug really tied the room together!" Tady si bratři Coenové asi dali pár bílých rusů než se vrhli na psaní scénáře. Rozhodně nemůžu říct, že by se to nevyplatilo. Být originální je jedna věc, ale být originálně originální (je blbost já vím), na to jsou experti právě Coenovci. Vždycky když začne film nepatrně zpomalovat a hrozí, že by spadl do propasti nudy, objeví se naprosto geniální postava Johna Goodmana, mého nejoblíbenějšího válečného veterána vůbec, která Vás totálně rozseká (nesnáším ten výraz, ale tady jde výjimečně použít). Varování: Po filmu se dostaví nutkavý pocit hrát bowling, namíchat si Dudeův drink a poslouchat zpěv verlyb ve vaně s jointem v ruce (v daném pořadí).

  • poster

    Requiem za sen (2000)

    Requiem for a Dream byl moje první a hned zároveň nezapomenutelné setkání s mistrem Aronofskym. Film do mě pumpoval tolik emocí, až jsem si připadal, že se v průběhu jeho sledování sjíždím jak nějaký feťák. Někdo říká, že jediné co ho zaujalo je ten šokující závěr. Já jsem si ale užíval (teď si ani nejsem jistý jestli je tohle slovo zrovna vhodné použít) tu geniální režii už od samého začátku, přičemž závěr díla pro mě byla jen ta pověstná třešnička na hodně naturalisticky pečeném dortu, který je poléván opravdu syrovou smyčcovou polevou (přeberte si to jak chcete). Kniha Huberta Selbyho (jakkoliv může být skvělá) jako varování před světem drog fungovat nebude, protože mladí lidé prostě nečtou (a ti co čtou jsou dost chytří na to, aby se od drog drželi dál). Ale těchto 102 minut by mohlo před totální sebedestrukcí zachránit nejednoho zmateného teenegera, kterému dáte do ruky placku (dývídýčko) s tímto filmem se slovy, že se jedná o nejdrsnější porno jaké kdy viděl.

  • poster

    12 opic (1995)

    Dvanáct opic jsem viděl několikrát a při posledním shlédnutí jsem se definitivně utvrdil v tom, že je to asi nejlepší sci-fi s time travel tématikou jaké bylo kdy natočeno. Napoprvé je to pro šedou kůru docela makačka, což je také jeden z důvodů proč se opice vyhřívají v mojí topce. Když se na film podíváte po druhé, všechno se to zjednoduší, věci do sebe začnou zapadat a vy (tedy alespoň já) na plno pochopíte, s jak geniálním dílem máte co do činění. Nakonec do rovnice dosadíte vynikající dvojici Pitt - Willis, a za rovnítkem Vám vyskočí minimálně 90%!

  • poster

    Návrat do budoucnosti (1985)

    Tolik štávy se z oblíbeného tématu (cestování časem) nepodařilo vymačkat snad nikomu. Pro mě je celá trilogie naprostým vrcholem všech filmů s touto tématikou. Jednoduše - M.J. Fox v mích očích navždy zůstane Mártym McFlyem a Christopher Lloyd zase tím potrefeným DOKTOREM Emmetem Brownem - ať si každý říká co chce.

  • poster

    Fargo (1996)

    „There's more to life than a little money, ya know. Don'tcha know that? And here ya are. And it's a beautiful day. Well. I just don't understand it." Fargo se nelíbí každému, to je jasné. Pro mě je to ovšem zážitek nevídaný. Já jsem si ty nekonečně bílé zasněžené pole bez obzoru zamiloval. Na co ale hlavně nezapomenu, je výkon Frances McDormand, která si za svou roli po právu odnesla oscara, což mě strašně těší.

  • poster

    V Bruggách (2008)

    "Of course you can't see! I just shot a blank in your fucking eye!" Skutečně komorní gangsterka, která mě tak dostala, že se ji ani neodvážím zdlouhavě komentovat. Fantastico!

  • poster

    Donnie Darko (2001)

    Dear Richard Kelly, I have reached the end of your movie and... there are so many things that I need to ask you... Filmy jsou různé. Pobaví, postraší, překvapí... Každý si najde to svoje. Já osobně stavím nadevše filmy složitější, s komplikovanou myšlenkou, ty které Vás donutí pořádně rozpálit šedou kůru mozkovou. A jelikož se Donnie Darko téměř celý odehrává v paralelním vesmíru, dostáváme zde mnoho prostoru pro přemýšlení, takže ho bezesporu můžu zařadit právě do této kategorie. Navíc oceňuji i ten fakt, že ani urputné týrání mozkových závitů Vám nemusí k pochopení stačit. Aby jste si příběh dokázali v hlavě správně poskládat, potřebujete Donnieho 28 dní 6 hodin 42 minut a 12 sekund vidět vícekrát nebo si nějaké informace o filmu vyhledat externě, a to já rád. Ovšem pozor. Scénárista/režisér se u podobných snímků pohybuje na velice tenkém ledě. Ono není zase tak složité natočit nepochopitelnou slátaninu, na placku nalepit nálepku "mysteriózní" a během premiéry se tvářit jako doktor filozofie. Tady se naštěstí něčeho takového obávat nemusíme. Nevím jak to v tak mladém věku Kelly dokázal, jen se modlím, aby se mu to v budoucnu podařilo podruhé.

  • poster

    Hráči (1998)

    Jelikož mi poker není cizí a Matt Damon s Edwardem Nortonem jsou jedni z mých oblíbených herců, nemohl jsem se tomuto filmu dlouho vyhýbat . A docela mě překvapilo, že překonal všechna moje očekávání. „Underground poker“ se mi prostě líbil! Hra samotná zde sice není úplně na prvním místě, ale hráčská vášeň jde z filmu přímo cítit. Závěrečný "heads up" mě skoro až vtáhl přímo ke stolu.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace