quixote

Česká Válka Roseových z roku 1970? Proč ne? Scénář možná originální není, ale dialogy jsou vtipné a film pobaví. Osobně mě baví i výtvarná stránka: extravagantní kostýmy Brejchové, idylka hájovny s krojovanou paní lesmistrovou, šílené disko na podnikové oslavě. Jako bonus duo Libíček+Jirásková. Je toho dost, co film drží lehce nad průměrem.

Výborně natočený film, který se všechna ta ocenění plně zaslouží. Ty dialogy! Paráda! Oba hlavní představitelé + herečka, co hraje dceru, jsou výborní. Je to tak vynikající, že ani remake z roku 2004, ani muzikál neměli šanci tento scénář "prodat" lépe.

Tak opět něco, co nevyšlo. Slet herců zvučných jmen, ovšem scénář velmi slabý a režie ... škoda mluvit. Po několika shlédnutých dílech ale přece jen kápnu ještě jednu hvězdu: seriál je určitě lepší než Rodinka a ve scénáři se občas objeví dobré místo.

Příjemnému retrofilmu významně pomohla účast Petera O´Tooleho - je tady ve vrcholné formě a je jen trochu škoda, že jeho postava není o maličko propracovanější, tohle téma se dalo zhodnotit mnohem lépe a nápaditěji. Průměrně vtipný film, jehož ne všechny scény a dialogy tvůrcům vyšly, jak si je asi představovali.

Podivně neučesaný a jakoby překotně natočený film režisérky-klasika dětského filmu. Scénář je spíchnutý mimořádně horkou jehlou, postavy jsou podivně napsány (pobožná babička, rozpolcená matka v podání M.Reifové, skoro psychopatický otec-myslivec, prodejce zvířecích kožešin) a výkony některých neherců jsou opravdu na hraně. Dialogy také nic moc, některé detaily (prostřihy na herce, kteří se většinou něčemu diví nebo jsou šokováni) jsou vysloveně amatérské. K tomu několik tradičních pádů, kolizí a recyklovaného situačního humoru. Ani Hapkova hudba není tak dobrá, jako bývala v době jeho dřívější spolupráce s režisérkou. Co se povedlo, je určitě výběr cvičených psích „herců“ , také někteří profíci (V.Jeníková a P.Nový) hrají spolehlivě a totéž se dá říct i o většině dětských představitelů, kteří alespoň působí přirozeně. Jednu hvězdu navíc oběma dámám dávám za to, že se film – na rozdíl od apartních opusů podobného ražení M.Poledňákové – vůbec nepodbízí, naopak se v něm ozývají i temnější tóny, které do dětského světa nerozlučně patří. Haf.

Jedno je jisté: diváky, kteří na fantasy moc nejsou, tenhle film určitě nezíská. Příliš násilí, místy nechutného a samoúčelného, logických děr v ději jako v řešetu, málo opravdu původních nápadů, „stavby“ chrámů a měst sice moc hezké, ale bezduše zkopírované z LOTR. Jasně, jde o blockbuster vystavěný na efekt, ale to neznamená, že se to nedalo natočit daleko líp.

Rozpačitý film, který právem zapadl. Nesmyslné střídání barevného a čb obrazu (to mohl raději zústat celý čb), hodně trapné a křečovité „snové“ sekvence a hlavně papírem šustící dialogy. Kromě Jarky Schallerové nemají herci bohužel co hrát, jen tak existují a "hrají" svým exteriérem. I mistr se holt někdy utne. Tohle opravdu není Kaychyňa v nejlepší formě.

Film drží nad vodou jen vizuál a několik herců. Obávám se, že režisér si Jarryho hru nikdy pořádně nepřečetl!

Geniální Francouz v nedbalkách (a často i bez). Barvitý životopis, který místo souvisle vyprávěného děje předkládá mozaiku výjevů ze spisovatelova bouřlivého života. Více než polovina filmu je dost stereotypní - opakuje s jedna smyčka: milostné eskapády-postupující nemoc-flashbacky z mládí. Teprve v posledních 40 minutách dostává film dynamiku: Maupassantova syfilis se dostává do konečného stádia, je nezbytná hospitalizace. Felliniovský závěr – defilé hlavních lidí Maupassantova života – působí bohužel jen jako prázdná exhibice režiséra, výtvarníka a kameramana. Výprava a herecké výkony jsou bezchybné, nahotinky jsou jako vystřižené z Anglického krále, což samozřejmě nemíním jako poklonu. Po druhém shlédnutí ubírám hvězdičku.

Neurazí, ale ani nenadchne. Někdejší nezničitelná princka Fantaghiró, Alessandra Martines, hraje docela dobře a na roli královny se určitě hodí. Scénář je trochu překombinovaný: kdo se trochu nevyzná v historii, zvláště té francouzské, může ztratit nit a pak už se nechytí. Ještě že ve Francii mají tolik historických lokací, protože produkce do filmu moc neinvestovala: digi triky působí hodně amatérsky a zmateně pobíhajcí nešťastníci narvaní do historických kostýmů (jinak se tady komparzu nedá říct), kteří vrhají odskakující gumové "kameny" se postarají o nechtěně humornou vložku v jinak vážně pojaté romanci.