Bivoy

Bivoy

Hana Märzová

okres Domažlice
studentka


10 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 7.1.2012  21:42
    Jana Eyrová (2011)
    **

    Já jsem Janu Eyrovou nečetla, a proto jsem se těšila, že mi film ten příběh zprostředkuje. Nevěřím ale, že by tak populární kniha mohla být tak bez vášně a bez opravdovosti. Nevím, čím to bylo - možná zčásti českým dabingem, ale nedokázala jsem tomu filmu porozumět. Hlavní postavy mě nedokázali přesvědčit, že cítí to, o čem mluví... Nechápu, jak se jakákoliv - byť nezkušená - dívka může zamilovat do tak zlého, odporného a bezohledného chlapa a nechápu, proč pokaždé, když se stane něco záhadného, ta holka jen stojí a mlčí? Proč se neptá, nesnaží zjsitit, co se děje? Jediné vysvětlení, které mě napadá, je, že je hlavní hrdinka silně psychicky narušená, což by vysvětlovalo i to její neustálé hroucení se... Teď mě tu nejspíš budou pravověrní milovníci této knihy a filmu pranýřovat, ale nemohla jsem si pomoct! Film je rozvleklý, nesoudržný a studený. Jediné, co ho zachraňuje je krásná výprava (Thornfield je kouzelný) a jako vždy výborná Judi Dench.

    • 5.1.2012  16:42
    Lovci hlav (2011)
    ****

    No jo, tihle seveřani musí mít všude spoustu krve a vyhřezlé mozky a z každé strany tam musím vyskakovat někdo s nožem nebo pistolí... to jim neberu, proti gustu žádný dišputát :-) Jen ten Roger mohl být míň chladný, aby ho člověk měl aspoň trošku rád...

    • 3.1.2012  23:53

    S citem natočený film doplněný krásnou hudbou a vyšperkovaný skvělými hereckými výkony, jehož (snad trochu natažený) konec dojemnější snad ani být nemohl, odhaluje absurdnost ve vztazích mezi služebnými černé pleti a jejich bílými zaměstnavatelkami. Přesto film není "jen" o (tehdejších) nerovnostech mezi lidmi různé barvy pleti. Ty totiž tvoří pouze jakési pozadí nebo rámec pro příběh o tom, kam až může dojít lidská nenávist a pomstychtivost a jak s ní naopak dokáže zatočit lidská dobrota a ochota bojovat za dobrou věc. Ve chvíli, kdy vás film rozpláče, odpustíte mu i jistou dávku naivity. Ta je v Černobílém světě představována především absencí záporné postavy černé pleti, která by vyvážila, z pochopitelných důvodů idealizované, hlavní postavy moudrých služebných.

    • 29.12.2011  14:24
    Café (2011)
    **

    Proč to nemohlo zůstat u obyčejné kavárny, kterou její tajemný majitel provozuje za velice zvláštním účelem? Proč jsme se nemohli prostě setkávat se všemi těmi zajímavými lidmi, jejichž osudy se propletou v té kavárně a o nichž se ani nedozvíme nic jiného, než to, co se právě v té kavárně řekne nebo odehraje? Proč nemohla mít kavárna jen lehce magický nádech alá Amelie z Montmartru? Proč nemohlo zůstat jen u nejasných pochyb, zda to vše je skutečnost nebo výplod spisovatelovy mysli? Proč se tam vlastně musela objevit ta protivná malá vševědoucí holka v podání protivné malé vševědoucí Madeline Carrol?... Celou tu hrůzu a šílenost jsem přežila jen díky skvělé hudbě a několika poměrně sympatickým (byť snad ne dobře hrajícím) hercům.

    • 29.12.2011  00:22

    Průměrná, poměrně nápaditá romantická komedie. Jennifer Love Hewitt jako protivná slepice a Sigourney Weaver jako její panovačná matka mi sice občas lezly na nervy, ale Gene Hackman jako starý nechutný kuřák byl prostě neodolatelný :-D

    • 27.12.2011  13:27
    Uprchlík (1993)
    ****

    Nemám ráda Harrisona Forda, ale tahle role mu sedla. A Tommy Lee Jones zahrál postavu policisty posedlého "spravedlností" naprosto dokonale... skoro jako by z oka vypadl Javertovi z Bídníků... teda, až na ten konec.

    • 13.12.2011  22:16

    Ve většině rolí mě Jim Carrey irituje, ale tahle komedie mi - říkejte si, co chcete - prostě sedla. Možná někdo namítne, že je naivní a pohádková, ale romantické komedie takové přece vždycky aspoň trošku musí být. Pro mě je to zkrátka jeden z těch milých filmů, které si člověk pouští vždycky, když si chce zvednout náladu... A samozřejmě, Morgan Freeman je tu jako vždy boží :-)

    • 13.12.2011  22:08
    Yes Man (2008)
    ***

    Námět zajímavý, zpracování nic moc. Carreyho vtípky jsou úsměvné, ale často poměrně bezduché. Navíc mě dost překvapil závěr, kdy podle mého názoru měla být celá ta yes filosofie ukázána jako scestná - vždyť vedla k pasivitě, jen trošku jiného druhu než říkání ne.

    • 12.12.2011  21:46

    Film, který dokazuje, že je možné natočit Paříž bez Eiffelovky a romantický film bez klišé. Přesto se zde bohužel nevyhnu srovnání s předchozím filmem, který byl přece jen dynamičtější a jiskřivější. Tady se pod slupkou štěstí a romantiky skrývá smutek dvou lidí, kteří vlastně stále žijí minulostí a mají pocit, že propásli svoji šanci. Bohužel je jejich povídání hlavně v první půli filmu, než dospějí k tomu, jak se doopravdy cítí, poněkud rozvleklé. Navíc tady téměř úplně chybí interakce s jinými lidmi, kteří oživovali procházku Vídní (věštkyně, herci...). Ovšem, jsem ve věku, v jakém se Jesse a Celine procházeli Vídní, takže mi asi ještě chvíli bude trvat, než dojdu do Paříže a budu schopná ocenit i jejich "zralejší" rozhovor.

    • 12.12.2011  16:47

    Přesně to, co by si člověk přál prožít... Souznění duší dvou lidí, kteří se ještě před pár hodinami neznali a kteří na sebe za pár hodin zase zapomenou... nebo ne? Přesně odměřený příděl naděje, kterou na konci spolu s hlavními postavami obdržíme, nás donutí si tuto otázku klást stále znova... A to minimálně do té doby, než se podíváme na to, jak to bylo Před soumrakem.

    • 4.12.2011  23:12
    Santiniho jazyk (TV film) (2011)
    ***

    Na televizní film poměrně vydařené... Světlo, hudba a mystika. Jen mi asi trošku unikaly souvislosti mezi reklamní agenturou a Santiniho stavbami. Jako by ve filmu chyběl nějaký článek řetězu, který v knize snad byl. Ovšem Urbanův Santiniho jazyk jsem nečetla, tak nemohu soudit. Spíš k pousmání byly lhostejné reakce hlavního hrdiny v podání Davida Švehlíka na brutalitu prvních dvou vražd. Až sekyra v hlavě kněze v něm vyvolala jistý úlek :-D

    • 30.11.2011  20:06

    Nemůžu se rozhodnout, jestli se cítit povznesená Maudinou chutí do života nebo zhnusená porušeními všech možných stereotypů. Myslím, že mi bude chvíli trvat, než stávím všechny ty "vtipné" sebevraždy, krádeže a vášeň mezi stařenkou a mladíčkem. Poselství filmu je poměrně jednoduché: radujte se ze života, užívejte si ho a nebojte se milovat navzdory všem! Ale způsob, jakým je to poselství podáno, je v dnešní době prvoplánových romantických komedií velice těžké přijmout. (Nemůžu uvěřit, že je ten film 40 let starý!!!) Skvělá hudba a úžasný výkon Ruth Gordon jako Maude.

    • 18.11.2011  00:36

    Kromě posledního záběru bezchybný film. Kamera naprosto přesně vystihuje a podtrhuje emoce a náladu ve filmu, hudba na začátku jednotlivých kapitol je skvělá.... a to světlo všude! A to ani nemluvím o výkonu Emily Watson, které jsem i ta nejšílenější hnutí mysli naprosto věřila. Působivé, šílené, hluboké a romantické.

    • 16.11.2011  12:22

    Takový milý film, na který se rádi podíváte se svojí drahou polovičkou. Ovšem, jak už tomu u takových milých filmů bývá, má Půlnoc v Paříži tendenci sklouzávat k povrchnosti, a to především v té "nemagické" části: nic nám zde nevysvětlí, jak spolu mohli vydržet beznadějný romantik a "praktická" žena, a ve chvíli, kdy se kolem začne motat "praktický" muž a následně i romantička, je jasné, jak to dopadne. V této části filmu je děj naprosto schematický. Jakmile se ale přeneseme do 20. let, všechno najednou získává šmrnc a hloubku. Woody Allen mě potěšil tím, že nezůstal u oslavy minulosti, ale vytáhl z ní i myšlenku a poučení. Půlnoc v Paříži je silným nadprůměrem mezi romantickými komediemi, ale průměřem mezi Allenovými filmy. Nemůže co do hloubky a propracovanosti charakterů soutěžit s Manhattanem (na nějž je jakousi variací). To je ovšem dáno i tím, že Owen Wilson, i když se snaží seč může, jen stěží někdy zahraje postavu "Allenovského typu" lépe, než sám Woody Allen. Výsledkem jsou * * * * podpořené i skvělou dobovou hudbou.

    • 30.10.2011  11:02

    Pokud nebudete čekat nic víc, než jednoduchou lehkou komedii s naprosto nepravděpodobnými postavami, zahranými ovšem skvělými herci, kterými Polívka i Macháček určitě jsou, tenhle film vás nezklame. Způsoby, jakými se hlavní hrdina Ondřej dostává ze všech možných prekérních situací, jsou překvapivé a vtipné. Na mnoha místech si přitom tyto vtipy drží svoji úroveň a nezklouzávají k naprosté prvoplánovitosti.

    • 5.10.2011  09:24
    Alois Nebel (2011)
    ****

    Nebýt té zvláštní techniky animace, zbyde z toho taková ta typická česká psychárna téměř bez děje, sem tam s vtipnýma narážkama a s chlastáním. Ale nevadí, několik z nás to má celkem rádo a ve světě si nás snad zapamatují aspoň jako schopné animátory. Trošku zvláštní se mi zdálo, že vedlejší příběh Nebela a Květy vrcholící tím, jak Nebel hledá Květu v bouřce, byl mnohem poutavější a napínavější než hlavní dějová linie, zdlouhavá a plná nejasností. Ve chvilce pozvednutí sekyry se mi nezatajil dech (jak by asi měl v nejdůležitější chvíli filmu), ale spíš se mi v hlavě znovu vynořilo "Proč?". A to přitom mám jisté povědomí o dějinách naší země. Je ale vůbec možné, aby ten film pochopili v zahraničí (nebo dokonce v zámoří)? Čtyři hvězdičky aspoň za pokus o něco nového... a taky samozřejmě za Krobota a Rodena.

    • 26.9.2011  22:31
    Čapkovy kapsy (TV seriál) (2011)
    ***

    Protože jsem Čapkovy povídky nečetla, oceňuji seriál jako pohodlnější způsob, jak se s nimi seznámit. Ne všechny mě ale nějak zaujaly - spíš naopak: čapkovský humor převedený do televizního seriálu ne vždy funguje, a tak jsem se místy docela nudila. Je to ale "kus od kusu" - každá povídka je úplně jiná a například "Případy pana Janíka" byly - z velké části díky hereckému výkonu Arnošta Goldflama - úžasně vtipné a čapkovsky vlídné.

    • 19.9.2011  21:58
    Nuda v Brně (2003)
    **

    100 minut může být někdy hodně dlouhých. Jak název napovídá, je to nuda. Pokud točíte film téměř bez děje, je třeba dát divákovi něco jiného, co by ho u filmu udrželo až do konce. Tady tím něčím snad mělo být skvělé herecké obsazení (Donutil, Budař, Liška a další), jenže ani to celou tu nudu nevyvážilo. Chyběl mi nějaký hlubší smysl nebo zajímavější zpracování, které prostě nemůže vzniknout jenom tím, že natočíte film černobíle. Dvě hvězdičky jsou za skvělé herce a vtipnou písničku.

    • 13.9.2011  19:54

    Western a sedm statečných mám opravdu ráda, takže jsem si nedokázala představit, že by něco mohlo být lepší - zvlášť ne film o samurajích, který trvá tři a půl hodiny. Ale ono to lepší je. V Sedmi statečných je celý příběh jaksi rozmělněný, lehčí, je to opravdu jen slabý odvar té hloubky, které dosahují některé momenty v Sedmi samurajích. Z nich nejlepší je snad závěrečná scéna a záběr zbylých samurajů u hrobů zemřelých v kontrastu se zpívajícími rolníky. Snad nejvíce mě ovšem na Kurosawově filmu potěšil fakt, že samuraje a jejich život nijak neidealizuje - ukazuje jejich dobré i špatné vlastnosti a vykresluje zvláštní povahu každého z nich. A právě díky tomu se člověk vydrží na film dívat tři a půl hodiny bez toho, aby se třeba jen minutu nudil.

    • 12.9.2011  12:14

    Pokud jste jako já citlivější povahy a příliš sugestivní filmy s vámi dokážou zamávat, rozhodně se na tohle nedívejte sami! Já jsem měla co dělat, abych po tomhle filmovém zážitku usnula, jak se kolem mne všude míhaly šílené fantatstické postavy, a navíc jsem si neustále v hlavě rozebírala, co tím chtěl básník říci? Nakonec jsem dospěla k závěru, že - pokud se vůbec Lynch něco snažil říci, pak jedině to, že film je iluze a hra. On, pan režisér a scénárista, si může dělat, co ho napadne, a my, diváci, musíme věřit zároveň všemu a ničemu. I přes skvělou režii, kameru, střih a výkon Naomi Watts, mi ale do pěti hvězdiček stále chybí příběh.

    • 6.9.2011  23:09

    Na to, že country moc nemusím, se mi to docela líbilo :-) Spaceková hraje ráznou a poněkud naivní zpěvačku naprosto skvěle a přesvědčivě. Jen ten rozjezd filmu byl trošku zdlouhavý a konec poměrně předvídatelný - klišé s odchodem z branže spojeným s prášky nebo alkoholem je už trošku moc časté - jako ve WALK THE LINE, ale asi se tomu lze jen těžko vyhnout. Nejlepší scéna je rozhodně ta, kde Lorettini rodiče svolí k jejímu sňatku s Doolittlem a pootevřenými dveřmi ložnice rodičů je vidět na terasu, kde se oba mladí šťastně objímají.

    • 5.9.2011  00:09

    Nebýt té poslední scény, dala bych čtyři hvězdičky, ale nemám ráda, když film neskončí v té pravé chvíli - člověku to úplně zkazí celý dojem.

    • 5.9.2011  00:07

    Na můj vkus trošku moc upovídané. V mnoha až samoúčelných konverzacích (neustále se někdo s někým chodí "projít" a musí si s ním "promluvit" a podobně) je vždy všechno vysloveno a do detailů rozebráno. A přitom by vše působilo mnohem přirozeněji, kdyby alespoň něco zůstávalo nevyřčeno. Přece by stačilo jen ukázat Sarah jako rezignovanou ženu v domácnosti a postavit vedle ní její dceru hledající svoji první lásku a své místo v životě a bez nějakého vysvětlování by muselo být jasné, že se ty dvě zrovna moc neshodnou. Jinak - když pominu klasickou přemoudřelou americkou holčičku - bylo herecké obsazení skvělé. Především vztah mezi Carterem a jeho babičkou byl velmi uvěřitelný - byl vtipný a přesto nesklouzával k pustému zesměšňování staré ženy. Takže zůstávám na klasických ***

    • 31.8.2011  21:49

    Klasický zamotaný příběh podle královny detektivek. Roli v něm samozřejmě hrají nejasné narážky na dávnou minulost, které se jen postupně spojují do jednoho celku. Narozdíl od jiných detektivek podle Agathy Christie, jsou v tomto příběhu všechny postavy nejen několikrát dobře představeny, ale navíc jsou velmi dobře rozlišitelné a zapomatovatelné. Geraldine McEwan je - jako obvykle - s tím svým štrikováním a neustálým vyptáváním naprosto odzbrojující.

    • 24.8.2011  17:30

    Snad první opravdu hraný film. A stále stejně vtipný jako před sto lety!

    • 2.8.2011  15:41

    8 1/2 převedená do Allenova stylu, jak napoví hned první scéna ve vlaku. I přes zdánlivou zmatečnost filmu je tu - narozdíl od 8 1/2 - všechno hezky vysvětleno a podáno divákovi na zlatém podnosu společně s vtipnou glosou. Proti tomu nelze nic namítat, pokud Fellinimu stejně jako já moc nerozumíte. Ty, kteří ale znají Woody Allena, tu možná zarazí jistá roztříštěnost filmu a snad až plochost hlavních charakterů a banálnost vyznění filmu. V Annie Hallové člověk naprosto chápe, proč je život hlavního hrdiny určován vzpomínkami na onu osudovou ženu, v Manhattanu se zas hlavní hrdina z naprosto jasných důvodů vrátí k mladičké milence. Tady ale ani jeden ze Sandyho vztahů nemá patřičnou hloubku a jeho konečné rozhodnutí pro jednu z žen jako by nemělo důvod. I tak ale film zůstává vtipný a inteligentní, jak tomu u Allena bývá. Co vše fanoušci po Sandym chtějí a co mu nabízejí je prostě neuvěřitelné!

    • 1.8.2011  22:06

    Celkem vtipná parodie, která ale ničím nepřekvapí a hezky si jede v názvem vyznačených kolejích. Člověk tak jenom čeká, čím vším ještě "supermanka" po svém milém hodí a co vše mu ještě ze žárlivosti rozbije. Pokus o uvaření rybičky byl jednoznačně nejlepším kouskem ;-)

    • 31.7.2011  23:55

    Film se mi úžasně trefil do prázdninové dobrodružné nálady, takže se možná nechávám s těmi pěti hvězdičkami trošku unést. Ale co naplat, Robert Redford, i když není můj nejoblíbenější herec, vystihl "divokého" zálesáka skvěle. K tomu pak nádherná, povětšinou zasněžená krajina a atmosféra podtržená úžasnou hudbou. A navíc ukázka toho, že návrat k přírodě nemusí být tak snadný a romantický, jak si můžeme myslet. Hory jsou kruté a indiáni taky.

    • 28.7.2011  11:51
    Na dotek (2004)
    ****

    Opravdu tématem tak trochu telenovela (jak píše POMO), ale zpracováním a hereckým obsazením posunutá do trošku jiné, vyšší roviny. Vztahy dvou dvojic se znovu a znovu převrací a hroutí a nakonec se vždy ukazují jako prázdné, ačkoliv se dříve zdály být tak plné vášně a lásky. Nakonec film vyznívá – řekla bych – poměrně beznadějně. Ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, nenašla jsem mezi čtyřmi hlavními postavami jedinou, která by se alespoň jednou nezachovala nějak zle nebo nízce. Hvězdičku jsem ale ubrala za něco jiného – při poslední scéně „miluji tě – nemiluji tě“ jsem si uvědomila, že film je v podstatě jen sérií takových scén, i když dobře postavených a zahraných. A to neustálé opakování vět typu „před pěti minutami jsem tě miloval, ale teď už ne“ člověka nakonec trošku zmáhá.

    • 28.7.2011  11:51

    Člověk nemá vždycky náladu koukat na něco závažného a dramatického – občas to zkrátka chce nějakou ne příliš náročnou romantickou komedii, která má šmrnc a která jak zahřeje u srdce, tak i pobaví. Takových filmů je jak šafránu, ale tenhle mezi ně zaručeně patří. Billy Crystal a Meg Ryan jako Harry a Sally jsou úžasně roztomilí, vtipní a místy mírně naivní. A především, náramně se doplňují. V průběhu let se různě potkávají a jak plyne čas, mají k sobě čím dál blíž… Jak jejich přátelům, tak i divákům musí být jasné, kam to celé povede, jen Harry a Sally si nechtějí přiznat, že k sobě patří. Kromě vtipně postavených dialogů a skvělých hereckých výkonů hlavních hrdinů ve filmu potěší i skvělá hudba, nejčastěji v podobě písní Franka Sinatry.