Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (282)

plakát

Hra o trůny (2011) (seriál) 

Tohle je prostě paráda. Seriál, u kterého člověk žere každou větu a každou postavu nějak prožívá. Buď se mu hnusí, nebo jí fandí anebo se nemůže rozhodnout. Po dokoukání 4. série nemám pochyb, že jde o naprostý vrchol televizních produkcí. Párkrát jsem si až říkal, jak je možné takhle velkolepě vypadající televizní podívanou zafinancovat. Po mírně slabší třetí sérii čtyřka dorovnává jedničku a překvapuje počtem zvratů a nemilosrdným kosením hlavních postav. Už se nemůžu dočkat páté řady. Edit 2020: Tak pátá série byla nakonec druhou nejhorší po té finální, takže jsem se tehdy těšil marně. Vata, vata a na konci jedna slušná bitka a kopa laciných cliffhangerů. Šestá série je naštěstí opět velmi povedená podívaná, byť propracovanosti prvních čtyř už nedosahuje. To samé platí i pro sedmičku, ačkoliv už je to hodně eye candy velkolepá zábava. Osmičku budu raději mlčky ignorovat, nechci ubírat z celkového hodnocení hvězdu...

plakát

District 9 (2009) 

Nejlepší čistokrevná scifárna za poslední roky. Závěrečná řežba v mimozemském mech-suitu je jednou z nejpůsobivějších akčních scén, co pamatuju. Akce obecně jde Blomkampovi od ruky. Ne že by byla nějak extra velkolepá, ale je prostě efektně, v mezích žánru "reálně" natočená a hlavně nejde jen o slepence půlvteřinových záběrů na nesouvisející výjevy z řeže, ale o přehledně natočené minipříběhy, ve kterých se neztrácí hrdinové, záporáci ani napětí. Zářná ukázka toho, že nějaký Bay a Sommers se s můžou jít zahrabat, i se svými šestinásobnými rozpočty. Mimozemské masky a kvalita CGI jsou na film za 30 melounů k neuvěření. Blomkamp možná nenapsal nejoriginálnější scénář, dokonce se dopustil i několika slušných logických kopanců, ale forma, kterou ho převedl na celuloid si zaslouží uznání. A fakt, že občas to v ději zaskřípe, nemůže zdaleka přebít silně pozitivní pocit z filmového zážitku, jaký tu dlouho nebyl.

plakát

Casino (1995) 

Propracovaná, elegantní, svižná sonda do nečistých praktik kolem jednoho vegasského kasina. Tři hodiny filmu bez jediného hluchého místa, tomu se říká filmařský kumšt. Obzvlášť když si uvědomíte, že takový filmový kolos je zaměřený na pouhé tři hlavní postavy. Je nošením dříví do lesa rozepisovat se tu o hereckých výkonech, proto raději zvlášť pochválím kameru a skoro geniální (jak já to slovo nesnášim) scénář ve kterém nechybí humor ani dostatek obligátního fuckování. Prostě klasika na poli gangsterek.

plakát

REC (2007) 

Zombiárna, která imho nechává Romerovo Diary of the dead daleko za sebou, protože namísto neustálého kritizování médií a nadávání na "zlé zkažené lidstvo" jednoduše děsí. Kdo chce, jistě si najde nějakou tu kritiku i zde, ale ta je spíš přirozenou součástí děje, nebrzdí film a neodvádí pozornost od toho hlavního - ZOMBIES. Během celkem klidné první půle jenom sem tam vyskočí nějaký ten ohnilec, aby okousal nedůležitou postavu, a film vás uspí zdánlivě klidným průběhem dění. Nedobrovolný pobyt hlavních hrdinů v domě s několika nemrtvými se však během okamžiku zvrhne v neskutečně napínavou naháněčku, která hlavně v samotném závěru důkladně prověří sílu vašeho svěrače.

plakát

Mlha (2007) 

Darabont vzal běžné prvky béčkových survival hororů a svým mistrným režijním citem stvořil "áčkové béčko", které vás nenechá vydechnout díky tíživé atmosféře beznaděje a tajemna. Výsledek není úplně dokonalý. Triky jsou okatě počítačové a chování postav taky není docela uvěřitelné, ale čert to vem. Ve svém vlastním vesmíru to ale funguje bezchybně. Není to klasický horor u kterého byste se nepřetržitě báli, The Mist vám poskytne dokonale depresivní filmový zážitek, svět ve kterém vládnou záhadné nepřátelské bytosti a člověk je pouhým žrádlem. Pro mě nejsugestivnější filmový zážitek posledního roku. 90%

plakát

Úžasňákovi (2004) 

Dokonale vyvážený animák pro děti, odrostlejší i pro komiksové fanatiky. Skvělá animace, výborná parodie zaběhnutých superhrdinských klišé a Mr. Incredible je prostě machr.

plakát

Grindhouse: Auto zabiják (2007) 

Tarantino se vrací se vší parádou a po rozpačitých Kill Billech si u mě napravuje reputaci. Auto zabiják je maximálně stylový a atmosférický film, který se určitě nebude líbit všem, ale to je spíš otázkou přístupu a diváckých očekávání a nijak to nesnižuje jeho neoddiskutovatelné kvality. Děj je tu trochu vedlejší (o čemž svědčí i absence nějaké hlavní postavy - Kurt má na plátně možná pět minut) a je rozdělený na dvě půlky, z nichž ta první je formálně propracovanější (a podle mě o chlup lepší), ta druhá zase vygraduje v parádní závěrečnou auto naháněčku. Dialogy jsou typicky skvělé. Mohly by být možná trochu vtipnější, ale jsou tak lehce napsané a přirozeně přednesené, že se u toho prostě nudit nedá (v tomhle směru nechápu na co si všichni stěžujou). Třešinkou na dortu jsou pak moc pěkné herečky. Moje sympatie si získaly hlavně Sydney Tamiia Poitier (dcera Sydney Poitiera) a blonďatá Rose McGovan, která zářila už v Planetě Teror.

plakát

Clerks 2: Muži za pultem (2006) 

Nejlepší Smith! Dokonale mě to pobavilo, rozesmálo a v závěru hluboce dojalo. Film, kterému nemám co vytknout. Dokonce i ta Rosario Dawson, kterou jinak nemusím je tu skvělá.

plakát

Přichází Satan! (1976) 

Nejlepší horor se satanskou tématikou. Kam se hrabe Exorcista. Donner natočil bravurně vygradovaný příběh plný napětí a tajemna, který si mě každou minutou získával víc a víc. Scéna na hřbitově a veškerá odhalení, ke kterým hlavní hrdina dospěje mají správně šokový charakter a drsný osud některých postav mě velmi překvapil. Skvěle zahraná a mistrně zrežírovaná ukázka hororového umění, které už se dnes bohužel nevidí.

plakát

Phantasm (1979) 

Don Coscarelli je skvělý režisér a navíc má to, co většině dnešních filmařů chybí - hlavu plnou originálních nápadů a nadšení pro věc. S minimem finančních prostředků natočil tento parádní horor o dvou bratrech, kteří svádí boj s tajemným Dlouhánem v podání charismatického Anguse Scrimma - pro mě jeden z nejlepších hororových záporáků vůbec. Doslova jsem hltal každou větu, kterou v sérii pronese. Zbytek hereckého obsazení také nijak nezaostává, hlavně Reggie Bannister je každým dílem v sérii zábavnější. Coscarelli si vytvořil vlastní svět se slušnou dávkou tajemna, který si nejde nezamilovat. Skoro bych řekl, že je to taková pohádka pro dospělé a slovo kultovní je tu rozhodně na místě. Filmu jen trochu ubližuje ten pomalý rozjezd, kdy se nás režisér snaží vystrašit pár lekačkami, ale právě v tom selhává (stejně jako celá série) - hlavní devizou Phantasmů není děsivost, ale tajemná atmosféra a propracovaná mytologie. I tak má tenhle kousek místo v mojí hororové Top 5 jasné.

Ovládací panel
11 bodů