chezush

Franco, Franco.. ze všech knih na světě sis musel vybrat tu, kterou jde stěží přečíst, natož zfilmovat. Jedna velká táhnoucí se nuda, nezajímavé dialogy a přemlouvání se k dokoukání. Ale za tu odvahu Ti jednu hvězdu dám.

Vezmu-li v úvahu fakt, že se jedná o nezávislý horor, tak to ve finále nedopadlo úplně nejhůře. Bavila mě ta nevědomost ohledně tunelu a musím se přiznat, že jsem se při jedné scéně slušně lekla, což se mi většinou nestává. Co mě ale trochu mrzí je to, že se z toho po čase vyklubalo drama, díky kterému se film stává nudným. Škoda. A LIVINGDEAD by si měl nejspíše pouštět soutěže krásy, když mu vadí velký zadky a gatě. Velký zadky se dají shodit, gatě se dají převléknout, ale debilita bohužel zůstává na celý život.

My body. My pad. My ride. My family. My church. My boys. My girls. My porn. Don Jon je přesně ten slizký typ chlapa, kterého většina lidi nenávidí. Má svou rutinu, v posilovně zvedá činky, doma u něj nenajdete jediný drobeček, při řízení všem nadává do kreténů, jednou týdně se sejde u stolu se svojí rodinou, v kostele se vyzpovídá ze svých hříchů, zajde si do klubu, nabalí si nějakou kočku, ohodnotí jí prsa a zadek, odvede si jí domu, rozdá si to s ní a pak.. no a pak si pustí porno. Don Jon totiž není milovníkem žen, Don Jon je milovníkem porna. Pro někoho příliš upřímné, hrubé, sprosté nebo trapné, ale pro mě svěží a oddychová satira, na dnešní moderní lásku a vztahy, u které jsem dokázala vypnout a bavit se. Nevím, jak to Joseph Gordon-Levitt dělá, že ho mám s každým dalším filmem radši, ale jestli to takhle půjde dál, tak budu patřit mezi ty pubertální hovada, která si lepí jeho plakáty z Bravíčka na zeď. Ten chlap totiž umí snad vážně všechno.

Natočit remake je poměrně riskantní záležitost, protože ač chcete, či ne, vždy tu bude originál, který bude lidmi porovnáván. Po Carrie jsem nechtěla, nebo neočekávala, že originál předčí, ale alespoň jsem doufala, že si zachová nějakou důstojnost. Bohužel, jak už to tu mnohokrát zaznělo, tento remake není nic jiného, než mainstreamový horor pro teenagery. Kouzlo knihy, originálu a příběhu se v podání Chloe, ne příliš oku lahodících efektů a scénáře vytratilo. Chloe je zde asi největší kámen úrazu, ačkoliv mi jako herečka nevadí, tady mě vyloženě štvala. Její obličej přes celé plátno, její postoj, chůze, ublížený výraz, nic z toho jsem jí nevěřila. A to už vůbec nemluvím o jejím ''orgasmovém'' výrazu, když něčím pohybovala. Eeeee.. Naopak musím pochválit šílenou Julianne Moore, ze které šel strach a která tvořila většinu atmosféry filmu, i když mě tak trochu mrzí, že nedostala toho prostoru více. Působilo to na mě, jako bych koukala na nějaké teen drama ze školního prostředí, což je škoda, protože se z toho vztahu mezi matkou a Carrie dalo vytěžit nejvíce. Celkově mě to převedení do dnešní doby hrozně vytáčelo a ve chvíli, kdy v průběhu filmu a na plese zazněly pop/disco písničky, můj pohár trpělivosti přetekl. Klidně si nechápavě ťukejte na čelo, ale já jsem z kina odcházela znechucená. Doufám, že už se Carrie nedočká žádného dalšího zpracování, a že se Stephen King po zhlédnutí nepokusí o sebevraždu.

Popravdě si vůbec nejsem jistá, co si o Simonovi myslet. Sem tam to zadrhává, ale jako znepokojivý thriller to působí vcelku dobře, už jen díky té nepříjemně pochmurné atmosféře a psychopatovi v roli Corbeta. Co ale postrádám, je jakékoliv vysvětlení ohledně psychické poruchy, ačkoliv je to tak trochu svým způsobem ironické, protože vše vidíme z pohledu a myšlenek Simona. Tak či tak, nikdy nevěřte každému úsměvu. A neprocházejte se po noční Paříži. A nespěte s cizinci.

Keep calm and watch Vladko :D

Čas od času se stane, že se pro někoho obětuji a zajdu s ním do kina. No, tahle oběť byla vskutku příjemná, protože jsem nečekala, že by se z filmu s mou ''oblíbenkyní'' Jennifer Aniston vyklubala koukatelná komedie. Žádné přehnané a vynucené vtipy, které by na vás film chrlil ve zběsilém tempu, což je pro mě velice příjemná změna. Pěkně pozvolna a černě. Ovšem nebýt nováčka Willa Poultera, u kterého stačila jen pouhá přítomnost, aby na sebe strhl veškerou pozornost, šla bych s hodnocením nejspíše dolu. Ale tak či tak, pohled na nateklé koule mi v hlavě zůstane ještě hodně dlouho :D

Marně hledám důvod, proč bych měla přihodit jednu hvězdu navíc. Někdo věří ve fitness a já... já se akorát nestačím divit. Dvě hodiny ve společnosti tupých hromad svalů, snažících se prostřednictvím nevkusného humoru spolu se zabíjením, které je založeno na skutečné události, rozesmát diváka. Ona je totiž hrozná sranda zabíjet nevinné lidi a obdivovat vrahům svaly. Docela mě zaráží, kolik lidí nad tím mávne rukou s argumentem, že je to jen popcornovka, u které musíte vypnout mozek. To je sice pěkné, ale mám takové podezření, že na následné zapnutí mozku většina lidí zapomíná. Důkazem je tenhle film v červených barvách.

... Am I dead? Dvě a půl hodiny psychedelického, halucinogenního a neonově artového orgasmu! Tenhle filmový trip zvládne jen málokdo.

Ach ty konspirační teorie.. Ne že bych byla naprostý skeptik, ale znáte to, lidé věří rádi tomu, co si přejí, aby bylo pravda. O dost horší je, když se to vymkne kontrole, jako v případě hlavních postav. Dokument v dokumentu o lidech, kteří se rozhodnou prozkoumat a ponořit se do různých konspiračních teorií, které jim postupem času začnou lézt na mozek. Bohužel přesně tahle část, o které jsem si myslela že zaujme, mě paradoxně po celou dobu nejvíce nudila. Ne že by to sledování bylo vyloženě mučení, ale pár zvratů a akce bych určitě s radostí přivítala. Co mi ovšem tu nezáživnou část vynahradilo a dalo důvod ke 3*, je posledních 30 minut. Někdo možná bude nesouhlasit, ale určitě stojí za to si počkat a prokousat se k poslední půl hodině. Aneb bacha na zvědavost, často vede k posedlosti a je dost pravděpodobné, že tím někoho naserete.