chezush

Příjemný a nenáročný horor na večer, zabalený do 4 příběhů s několika nedostatky, ale s nádechem nemocniční atmosféry uvnitř blázince. Některé příběhy jsou slabší, ale u jakého filmu si příběhy drží stejnou kvalitu? Závěrečný zvrat je sice už od začátku předvídatelný, ale i tak to určitým způsobem baví... :)

Mé první seznámení s Malickem za slabší tři hvězdy, neproběhlo úplně podle mých představ. Jsem milovníkem poezie a ne vždy potřebuji od filmu příběh. Tvoření příběhu pomocí obrazů, věcí, hudby a postav se režisérovi podařilo převést na plátno, ale.. co to náboženství? Neříkám, že je na náboženství něco špatného, patří to k lidem, k životu.. ale snažit se vyjádřit city pomocí náboženství a celkově ho prosazovat pomocí filmu je něco, co nikdy nepochopím.

Jestli si chcete zkazit večer a zažít nekonečnou nudu, doporučuji si pustit tenhle snímek. Nezajímavé už od začátku a každou minutou horší. Koukat se na mastnou Kirsten, které nikdy nepřijdu na chuť a plýtvání talentu Ryana v sukni a paruce, je bolestivá ztráta času. Divím se sama sobě, že jsem dokoukala takový zbytečný film, který si hraje na něco, co není.

Dlouho jsem váhala, jestli nemám přihodit hvězdu navíc. Nakonec jsem si uvědomila, že Home Sweet Home je jedním z těch hororů, na které za pár dní zapomenete.. nenadchnou, ani neurazí. Zaujala mě kamera a úvod, kde na rozdíl od většiny hororů vidíme vraha, jak se pomalu ''zabydluje'' .. mučení obětí funguje dobře, závěr překvapující, ale bohužel s plno otazníky ve vzduchu. Ne že bych potřebovala na všechno odpověď, ale nějaký náznak motivu tam mohl být. No co, nevadí, stejně na to za pár dní zapomenu...

Chápu, proč někteří lidé tento film neocení a nebudou ho mít v lásce. Tak jako chápu, proč ho někteří budou milovat. Je to těžko stravitelný a náročný film, po kterém si plno lidí řekne ''to byla ale nudná sračka...'' A já jim to nemůžu mít za zlé, protože jestliže někdo nemá rád pomalé tempo, minimum dialogů a přemýšlení nad symbolikou a významy, nikdy tento snímek neocení. Refn se drží svého osobitého, elegantního a násilného art stylu, jen s více pomalejším tempem. Vizuální zážitek také umocňuje střídaní barev s hudbou, nejčastěji červené a modré, díky kterým je vytvořena skličující nálada a atmosféra, zatímco násilné scény jsou většinou ''bezbarvě'' bílé. Je to hodně kontroverzní snímek... ale takové já miluji. Jen těžko říct, jací lidé si v tom najdou zalíbení, protože jestliže čekáte pecku ve stylu Drive, budete nejspíše patřit k těm lidem, kteří závěr okomentují se slovy ''to byla ale nudná sračka...'' Já si z kina odnesla neuvěřitelně zvláštní a silný zážitek.

Uf.. zlý film. Nevím, proč si pořád vybírám tyhle psycho depresivní filmy, po kterých mám zkažený celý den. Občas jsem se sama cítila jako narušený jedinec a vůbec bych se nedivila, kdyby se z té role Leo Bill zbláznil i v reálném životě.. Ale takový je účel, vtáhnout diváky do filmového šílenství a věcí kolem toho. No a když se mu to podaří, zaslouží si dobré hodnocení.

Nemám ráda děti. A lidi. A Klárky. A vůbec, nemám ráda tyhle filmy, které mě emocionálně rozdrtí a kde bych nejraději popadla notebook a hodila s ním nervama o zeď. Zlý a silný film, který nechci dlouho vidět. Takovou bezmoc, depresi a nechuť k lidem jsem dlouho nezažila.

Určitě mě sledují. Nechám je... jen ať vidí, že jsem neškodná. Doufám, že mě sledují. Jen ať se dívají, ať se dívají a pochopí. Řeknou ''ta by neublížila ani mouše'' ♥

Ale jo, vlčí smečka se rozloučila důstojně. Nechápu, že má někdo tendenci porovnávat to s prvním dílem. Jestli čekáte stejnou jízdu jako v prvním díle, budete zklamaní. A zklamaný může být i ten, kdo není milovníkem těchto tří hovad a jejich humoru. Tohle je totiž úplně jiná jízda.. Jízda, která se po většinu času točí kolem Alana a Chowa. Někdo s tím možná bude mít problém, ale mně to vyřazení ostatních postav ze hry ani moc nevadilo. Já se zasmála (miluji lízátkovou scénu!), i když těch vtipů, které zas tak vtipné nebyly, mohlo být méně. Co jim ale vážně neodpustím je má srdcovka Johny Cash - Hurt, kterou dokonale posrali. Každopádně svůj účel to splnilo a na konci mi bylo tak trochu smutno, že tahle jedna velká pařba končí. Vůbec bych se nebránila dalšímu pokračování, protože ačkoliv se to nese ve stejném duchu, pořád mě ty jejich kocoviny baví.

If you ride like lightning, you're going to crash like thunder.. Nebudu lhát a přiznám se hned na začátku, že největším lákadlem pro mě byl Gosling, bez kterého bych se tomuto filmu nejspíše velkým obloukem vyhnula. A je to právě on, kdo film drží pohromadě. Příběh, který je rozdělen do tří částí, tři dějové linie, které se mezi sebou na první pohled liší, ale přesto se navzájem prolínají. Každá část filmu je svým způsobem zajímavá, ale první s Goslingem je určitě ta nejsilnější. Kdyby se film nesl v duchu první části, neváhala bych napálit plný počet. Nechápu, jak někdo může mít tak obrovské charisma, téměř bez dialogů jen s pomocí výrazů obličeje. Zbylé dva příběhy bylo obtížné sledovat, protože tady Cooper nemá na to, aby utáhl celý film, zvlášť po prvním příběhu a výkonu Goslinga. Ztrácí se tempo, atmosféra a vše se tak nějak táhne. Režisér sice zachytil podstatu, kterou chtěl prostřednictvím filmu sdělit ''naše rozhodnutí/činy budou mít následky.. historie se opakuje.. hříchy otců'' .. ale myslím si, že se to dalo sdělit i jinou/zajímavější formou. Jako celek to určitě není špatný film, ale kdyby nebylo první hodiny a soundtracku, určitě bych šla s hodnocením dolu. Takhle musím to hodnocení zvýšit, protože na tom prvním a nejsilnějším příběhu vše stojí.