duddek

Autenticky diktátorský Brodský ("Ne tak našišato!" :), kterému už sice ke konci trochu dochází dech, když se do věcí začne pouštět sám, ale i tak je to skvělá podívaná. "Tak takovéhle sklo!" -"Radši dvě." :))

Tenhle animák už je spíš pro odrostlejší... A prakticky jediné vtipné místo je postavené na jazyce ("How to Exercise"), což dobře ilustruje ústup ze slávy.

Daffy nemá co dělat, tak se vydá otravovat Porkyho. Chvílemi jejich vyvádění připomíná dva medvědy od Kolína (přičemž Porky je ten menší). Nejlepší pasáž přichází, když Daffy zazvoní u prutu potřetí.

Zapomnětlivý "Charles M. Wolf" se snaží polapit zajíce, aby doma v jeskyni měli co uvařit. Připravený kotel mezitím bezútěšně zeje prázdnotou. Bugse vlk zaujme a začne si z něj různě střílet - ale zároveň mu je nápomocný a solidárně mu napovídá. Vyniká dlouhá scéna, kdy se vlk snaží stopovat doutnák. :)

Adaptace tehdy 85 let starého díla Martina Kukučína: zimní, předvánoční příběh "kapcáře" Adama Krta z Adamoviec (kapce jsou vysoká soukenná obuv, nošená zvl. v zimě), který jde na trh a za utržené :) peníze má pořídit něco adekvátního. Smlouvá o jalovici, až nakonec uspěje u "kmotra" Trnky. Jenže tehdy to teprve začíná... a v této tvrdě matriarchální společnosti snad ani nelze nečekat, že za vším bude žena, když se jim kráva najednou ztratí. A je Krt následně vyhnán z domu a Trnka ho musí dlouze hledat... Asi je potřeba být trochu Slovák, aby to člověk plně docenil (třetí hvězda je čistě za idylický závěr). :) P. S. Překvapilo mě, že už tehdy měli perníčky se zrcátkem (hodně podobné tradičním záhřebským licitarům) a dělali andělíčky ve sněhu (Krtova žena Eva v jedné vidině).

Těžko si představit neodolatelnějšího kapitána lodi, než je Junior z firmy Shell. :) "Water polo? Isn't that terribly dangerous? -I'll say. I had two ponies drowned under me." A Daphne výtečně tančí. "Oh, Daphne, how can I ever repay you? -Oh, I can think of a million things. And that's one of them! :)) *spoiler* Takhle krásně bezstarostné závěry už se dneska nevidí...

Černovlasý klouček se ve snu stane superkovbojem s poslušným koněm, který ho olizuje, a popasovává se s agresivními indiány i bandity. Místy to ale vypadá spíš jako nácvik slovíček pro nejmenší ("needs a hat, needs a hat, needs a hat")... i když právě hudba je asi na celém animáku to nejpovedenější, jak už píše BadoXXII. A pak ještě pozoruhodné (a inspirativní!) chycení okolostojících indiánů do lasa.

Praha roku 1603. Ta Praha, jejímuž vlivu se tak snadno podléhá... Rozhovor "strýčka Guilléna" (pohřbeného později na Malé Straně u sv. Tomáše), jednajícího vždy v zájmu svého Španělska, s Annou Maríou Manrique de Lara y Mendoza, vdovou po Janu V. z Pernštejna, jejíž tchyně (María Manrique) mimochodem přivezla do Čech sošku Pražského Jezulátka. Anna María, jež předtím strávila deset let v nenaplňujícím manželském svazku (jejich syn Vratislav Eusebius byl jinak posledním žijícím Pernštejnem) a nyní již byla šestým rokem vdovou (bylo jí už dost přes třicet), se až příliš často scházela s Karlem z Lichtenštejna, což s ní španělský velvyslanec přišel probrat - a že to byl rozhovor vydatný. V inscenaci se to nezmiňuje, ale Lichtenštejnova zákonná manželka Anna z Boskovic si opravdu vytrpěla hodně: "služka upustila Annina malého syna, takže na místě zemřel". Co je proti tomu tady nějaká mužova nevěra... Na můj vkus je to příliš konversační (najedenkrát nelze všechny ty repliky pojmout - když jsem se nad jednou zamyslel ("Říkáte pět náboženství... Co my víme, jestli by jich nemělo být osm. A jestli devatenáct náboženství je dost na chválení boha."), hned mi unikly další tři...), možná to působí až trochu nevěrohodně, jak pohotově obě postavy reagují, chce to se opravdu soustředit. "-A ono to nešlo. -Ale on to zkoušel."

Je to tu samé srovnání se Spalovačem mrtvol... Tak já se musím přiklonit k Modlitbě, zapůsobila na mě mnohem víc. Skvělé herecké výkony (včetně one-hit wonder Lenky Fišerové a také Trautenberka či pana Tau v rolích, v jakých byste je nečekali) v tomto příběhu naděje a bezmoci korunuje Jiří Adamíra, který místy (zvláště ve vlaku) připomíná vizáží Daniela Craiga.

Nikdy by mě nenapadlo, že existuje loutková kovbojka - a hle, tato navíc vznikla notnou dobu před zlatou érou westernu. A nepostrádá žádné pro žánr charakteristické prvky! Největší sympaťák je hrdinův nelítostný stopovací bělouš... o zábavu se stará i párek supů úřadujících při sebemenším náznaku zdechnutí. Drsná scéna. A taky se ukáže, že než slovo i meč je někdy silnější takový zapálený doutník...