Tenhle film byl tak špatnej, že jsem musel odejít z projekce, odejít z Thermalu, odjet z Karlových Varů a vysrat se na letošní Filmovej Festival. A ti ostatní tady, kteří tento film hodnotí 3-5 hvězdičkami, jsou důvod, proč si příště výběr filmu dobře rozmyslím a jestli vůbec nějaké příště bude. Protože na KVIFFu je strašidelný převis poptávky nad nabídkou. Skutečnost je taková, že z tohohle filmu se hojně odcházelo a jen v mém okolí 4 lidi spali.
Je to art jako blázen. Chvílemi prosvítá nějaká hlavní příběhová linie. Třeba hned ze začátku filmu se dozvídáme od náhodného pána na večírku, že je režisér a film pro něj znamená hlavně emoce. Takže budiž, emoce nás provází celým filmem, ale jsou to často dost zmatené a zoufalé emoce. Ovšem Belmondo je Belmondo. Oblíbená scéna: sehrané divadýlko pro američany na pláži "Suuuure. Yeaaaah, Suuuure, Communist."
Příběh to byl trochu zvláštní, těžko pochopit člověka, co dobrovolně opustí rodinu. Přece je to ta nejdůležitější věc v životě, otřepaně řečeno. Ale pořád je to film s Belmondem a s ním by byl dobrej snad i Kameňák nebo Waterloo po česku.
Podle mého je tento film, víc než jaký jiný, jako ledovec. To nevyřčené, to naznačené. Jaký je životní příběh Tommyho Wiseaua? Co se mu stalo, že natočil takový film? Ano, některé repliky ve mně vyvolaly bouřlivý smích. Ale celkově mám z toho znepokojivý dojem. Na tom obdivném kultu je něco zlého a škodolibého. Spíš mám pochopení pro ty, co hodnotí "odpad". A doufám, že si to Tommy se svou IRL Lisou vyříkali.
Inspirativní povídání o úspěchu obrovského nerda, jeho díle a rodinném zázemí. Vše je krásně sestřiháno, jsou tu zaznamenány často protichůdné názory, takže si člověk může udělat vlastní názor. Líbí se mi, že před kamerou panovala uvolněná atmosféra a mluvilo se otevřeně o choulostivých věcech. Na film jsem narazil díky profesoru Jordanu Petersonovi. Prostě i ten největší loser může dosáhnout svýho štěstí.
Co se dalo napsat o genialitě Gary Oldmana, kouzlu Jeana Reno, zručné režii, dynamickému příběhu, to bylo napsáno. Co bych ale ještě chtěl dát na stůl je: přepálenost, nereálnost, braní smrti na lehkou váhu, úchylnej vztah hlavních protagonistů. Dětští herci jsou pro film vždycky risk a i když je talent Natalie Portman očividný, tak mě stejně pár cringe momentů překvapilo.
Je to docela dobrá kaše, jen je hodně nastavovaná vulgaritou a trapnostmi. Stejně jako u celovečeráků Sachy Barona Cohena se střídají scény, které diváka rozesmějí (některé vtipy hodně povedené) s těmi, co diváka šokují a znechutí.
Pojal jsem podezření, že nemá moc cenu hledat originalitu v současných kinech, nýbrž ve filmech starých několik let, v tomto případě 80. Jak zpívají Beatles: Co lze být uděláno, už bylo uděláno. Jen kroutím hlavou nad tou inbrední romantikou mei bratrancem a sestřenicí - i když svůj příběhový účel plní.
Ve své době určitě rozvířil vody, ale z dnešní perspektivy je to řídké a pomalé. Je tu sice dost dobrých vtipů, ale často jsou neuměle podané nebo mají zbytečně rozmazanou pointu. Řekl bych, že se tu Woody Allen teprve rozkoukával. Jeho další filmy jsou rozhodně lepší.
Je jasné, proč je tento film v české současnosti tolik citovaný. Nabízí úplně jinou perspektivu na mediální politickou kampaň. Kvůli poselství doporučuju.
Hodně věcí se tu povedlo. Povedlo se kvalitativně navázat na sedmičku a je tu spoustu nových věcí, které mi sedí. Ale kromě všech těch hovadin ve jménu social justice, zbytečné délky, neprobarvených postav a nadbíhání skalním fanouškům (v originále "fan service") je tu jeden hlavní problém, společný i pro prequels. Tenhle příběh je zbytečný a nikdy ho neměli vyprávět.
Určitě je podle nejednoho měřítka mnoho lepších filmů. Kamera, střih, masky žádnej zázrak... spoustu jednotlivých částí je "over-the-top". Vedlejší postavy jsou dost plochý - až snad na jedinou výjimku - Cindyina otce, který na konci prozře a pochopí Cindyino poselství a neskryté hlubší poselství celého filmu. Doplní tak snad jeden z nejhezčích "character arců" - Grinche, který je pro mě jeden z nejvíc "relatable" fiktivních postav vůbec. S každým rezonuje něco jiného a pro mě je Grinch taková vánoční pohádka, že nepotřebuju vidět žádnou jinou.
Silná amosféra, šarm nočního New Yorku, rebélie proti establishmentu. Řekl bych, že je to taková americká Foglarovka. Rozhodně dobrodružství, který, po zhlédnutí filmu, jako bych sám prožil. Cenim si taky komiksový stylizace, ten film vlastně moc nezestárnul.
Ve srovnání s Forrestem Gumpem je tu hlavní hrdina, s kterým je dost těžký se sžít, protože je zkrátka nelidský. Sice není retardovaný mentálně, ale možná trochu retardovaný sociálně, což se možná na švéda hodí, ale sympatický mi to neni. Prostě lepší je kniha a ani ta mi moc nedala.
Krásně podaný příběh! Inspiroval a pohladil. Dotkl se mě už v prvních minutách a já věděl, že na konci budu brečet jako děcko. Z umělecké stránky je to držák. Přestože se Japonci v některých ohledech chovají úchylně, jejich animáky si dokážou najít cestu k mýmu srdíčku #subjektivninazor
Na jednu stranu je to kvalita - ten seriál se dá sledovat pořád dokola a kvalitu si drží od první do poslední série. Na druhou stranu je to "epitomy of blue pill garbage" neboli lživá pohádka pro dospělé napsaná gejem a tlustou židovkou. Český dabing bohužel zabil velkou část vtipů.
Černý Tulipán je představen jako odvážný bojovník, svůdce a dokonalý alfa samec. Bohužel je hned v úvodu filmu nahrazen svým beta/podpantoflákem dvojníkem (učebnicový Bait & Switch). V tomto místě je změněn celý narativ - tvůrci začínají tlačit svou levicovou politiku, která se jede až do konce. Vrchol je, když původní černý tulipán, najednou cynický a zklamaný vším, obětuje svůj život za ideály svého bratra.
Zprvu jsem byl nadšen, jak film vizuálně připomíná hru Hotline Miami. Ten pocit se ještě ke konci filmu vrátí, ale mezitím ho naprosto rozbije segment koukání se do očí a držení se za ruku se single mámou.
Tomuhle filmu se zřejmě podařilo všechny přesvědčit, že člověk podává nejlepší výkony pod stresem. Já to teda nežeru. NAOPAK! Ve stresu je přirozený "fight or flight", ne hrát krásnou hudbu. A když už jsme u krásný hudby - mlátit do bubnů co nejrychleji to jde rozhodně není krásný.
Tohle byl fajn film s několika silnými vtipy, při kterých bouřil celý kinosál. Pro mě však nejde překousnout druhá polovina, kde se příběh stočil na silně blue-pill polemiku - Kumail své vyvolené nadbíhal, vyklopil celé své srdce, ubrečeně po ní tesknil - a ona mu nakonec padne do náručí. No možná se tak stalo ve skutečnosti, ovšem s tím, že skutečná Emily je pravděpodobně o dost méně přitažlivější, než Zoe Kazan. KVIFF 2017
Vynikající! Samozřejmě hlavně díky Al Pacinovi. Film trvá před 2 hodiny a člověku to ani nepřijde. Možná ale ve srovnání s italským originálem ještě přehodnotím. Konec amerického remaku byl sladký a hollywoodský. KVIFF 2017
Nechápu, proč je tahle role tak úžasná. Kde je ten důvod. John Wayne jako Ethan je vykreslen jako bezchybnej hrdina, všechno ví, všechno zná, skoro bych řekl, že postrádá lidskost. Pět let života věnovat jen honbě za pomstou - to mi nepřijde rozumný. Pokud film beru jako celek - jako oslavu dobývání západu, v tom je zase jeho přednost. Divák se podívá všude možně a scény jsou to krásný. Ovšem pochybuju, že by někdo zabydloval Monument Valley, jen kvůli krásnejm západům slunce. KVIFF 2017
Bez okolků napíšu, že to byla trochu nuda. Sice do natáčení šlo očividně hodně pozornosti, ale pro mužského diváka se tahle sonda do žárlivé, trochu opuštěné ženské duše netráví snadno. Problémy, které hlavní protagonisté řeší, mi přišly jednoduché - prostě neseď pořád doma a najdi si něco, cokoli. Kdyby to byla aspoň hezká ženská, aby bylo na co se koukat. KVIFF 2017
Robert Patizon se u mě naprosto vykoupil - zahrál na jedničku zločince, kterého bych označil za génia. Lže, krade, samozřejmě každým krokem směřuje hlouběji do problémů, přestože se snaží jiné problémy vyřešit. Klín klínem, násilí násilím, pád do náručí spravedlnosti byl nevyhnutelný a tím víc to bylo napínavý. KVIFF 2017
Tak zmatený film jsem dlouho neviděl. Jakoby režisér schválně mlžil - možná se snažil o umělecké vyznění, ale mě tohle nebaví. Rozhodni se o čem chceš vyprávět a vyprávěj, režisére. KVIFF 2017
Je to asi to nejlepší, co momentální vlna komiksových filmů přinesla/přinese, ale vlastně je to zas trochu jinej kabát navlíknutej zas na tu starou stejnou příběhovou kostru, jakou maj i Avengers, Transformers, Deadpool apod. Zapomněníhodné.
Především Jim Carrey je pan Herec a celý film nese na bedrech. Laciný fórky jako vulgarity a střílení do mrtvý krávy tu jsou, ale co mě na filmu opravdu baví, je samotný téma potlačený agresivity a vnitřní boj/schizofrenie - podle mě skvělý téma, protože žijeme v korektní společnosti, v který si prostě nikdo svý problémy otevřeně neřeší. Agrese povolena leda ve sportu nebo ve hře. Jim Carrey tohle zobrazil bravurně.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Moje komentáře
Benga v záloze (2010)
Docela zapomenutelná komedie, jejíž místo je v jedenáct večer na Nova Cinema.
Sklenka na rozloučenou (2018)
odpad!Tenhle film byl tak špatnej, že jsem musel odejít z projekce, odejít z Thermalu, odjet z Karlových Varů a vysrat se na letošní Filmovej Festival. A ti ostatní tady, kteří tento film hodnotí 3-5 hvězdičkami, jsou důvod, proč si příště výběr filmu dobře rozmyslím a jestli vůbec nějaké příště bude. Protože na KVIFFu je strašidelný převis poptávky nad nabídkou. Skutečnost je taková, že z tohohle filmu se hojně odcházelo a jen v mém okolí 4 lidi spali.
Bláznivý Petříček (1965)
Je to art jako blázen. Chvílemi prosvítá nějaká hlavní příběhová linie. Třeba hned ze začátku filmu se dozvídáme od náhodného pána na večírku, že je režisér a film pro něj znamená hlavně emoce. Takže budiž, emoce nás provází celým filmem, ale jsou to často dost zmatené a zoufalé emoce. Ovšem Belmondo je Belmondo. Oblíbená scéna: sehrané divadýlko pro američany na pláži "Suuuure. Yeaaaah, Suuuure, Communist."
Cesta zhýčkaného dítěte (1988)
Příběh to byl trochu zvláštní, těžko pochopit člověka, co dobrovolně opustí rodinu. Přece je to ta nejdůležitější věc v životě, otřepaně řečeno. Ale pořád je to film s Belmondem a s ním by byl dobrej snad i Kameňák nebo Waterloo po česku.
Pokoj (2003)
Podle mého je tento film, víc než jaký jiný, jako ledovec. To nevyřčené, to naznačené. Jaký je životní příběh Tommyho Wiseaua? Co se mu stalo, že natočil takový film? Ano, některé repliky ve mně vyvolaly bouřlivý smích. Ale celkově mám z toho znepokojivý dojem. Na tom obdivném kultu je něco zlého a škodolibého. Spíš mám pochopení pro ty, co hodnotí "odpad". A doufám, že si to Tommy se svou IRL Lisou vyříkali.
Crumb (1994)
Inspirativní povídání o úspěchu obrovského nerda, jeho díle a rodinném zázemí. Vše je krásně sestřiháno, jsou tu zaznamenány často protichůdné názory, takže si člověk může udělat vlastní názor. Líbí se mi, že před kamerou panovala uvolněná atmosféra a mluvilo se otevřeně o choulostivých věcech. Na film jsem narazil díky profesoru Jordanu Petersonovi. Prostě i ten největší loser může dosáhnout svýho štěstí.
Leon (1994)
Co se dalo napsat o genialitě Gary Oldmana, kouzlu Jeana Reno, zručné režii, dynamickému příběhu, to bylo napsáno. Co bych ale ještě chtěl dát na stůl je: přepálenost, nereálnost, braní smrti na lehkou váhu, úchylnej vztah hlavních protagonistů. Dětští herci jsou pro film vždycky risk a i když je talent Natalie Portman očividný, tak mě stejně pár cringe momentů překvapilo.
Prezident Blaník (2018)
Je to docela dobrá kaše, jen je hodně nastavovaná vulgaritou a trapnostmi. Stejně jako u celovečeráků Sachy Barona Cohena se střídají scény, které diváka rozesmějí (některé vtipy hodně povedené) s těmi, co diváka šokují a znechutí.
Tetička (1941)
Pojal jsem podezření, že nemá moc cenu hledat originalitu v současných kinech, nýbrž ve filmech starých několik let, v tomto případě 80. Jak zpívají Beatles: Co lze být uděláno, už bylo uděláno. Jen kroutím hlavou nad tou inbrední romantikou mei bratrancem a sestřenicí - i když svůj příběhový účel plní.
Seber prachy a zmiz (1969)
Ve své době určitě rozvířil vody, ale z dnešní perspektivy je to řídké a pomalé. Je tu sice dost dobrých vtipů, ale často jsou neuměle podané nebo mají zbytečně rozmazanou pointu. Řekl bych, že se tu Woody Allen teprve rozkoukával. Jeho další filmy jsou rozhodně lepší.
Vrtěti psem (1997)
Je jasné, proč je tento film v české současnosti tolik citovaný. Nabízí úplně jinou perspektivu na mediální politickou kampaň. Kvůli poselství doporučuju.
Star Wars: Poslední z Jediů (2017)
Hodně věcí se tu povedlo. Povedlo se kvalitativně navázat na sedmičku a je tu spoustu nových věcí, které mi sedí. Ale kromě všech těch hovadin ve jménu social justice, zbytečné délky, neprobarvených postav a nadbíhání skalním fanouškům (v originále "fan service") je tu jeden hlavní problém, společný i pro prequels. Tenhle příběh je zbytečný a nikdy ho neměli vyprávět.
Grinch (2000)
Určitě je podle nejednoho měřítka mnoho lepších filmů. Kamera, střih, masky žádnej zázrak... spoustu jednotlivých částí je "over-the-top". Vedlejší postavy jsou dost plochý - až snad na jedinou výjimku - Cindyina otce, který na konci prozře a pochopí Cindyino poselství a neskryté hlubší poselství celého filmu. Doplní tak snad jeden z nejhezčích "character arců" - Grinche, který je pro mě jeden z nejvíc "relatable" fiktivních postav vůbec. S každým rezonuje něco jiného a pro mě je Grinch taková vánoční pohádka, že nepotřebuju vidět žádnou jinou.
Warriors (1979)
Silná amosféra, šarm nočního New Yorku, rebélie proti establishmentu. Řekl bych, že je to taková americká Foglarovka. Rozhodně dobrodružství, který, po zhlédnutí filmu, jako bych sám prožil. Cenim si taky komiksový stylizace, ten film vlastně moc nezestárnul.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2013)
Ve srovnání s Forrestem Gumpem je tu hlavní hrdina, s kterým je dost těžký se sžít, protože je zkrátka nelidský. Sice není retardovaný mentálně, ale možná trochu retardovaný sociálně, což se možná na švéda hodí, ale sympatický mi to neni. Prostě lepší je kniha a ani ta mi moc nedala.
Zvedá se vítr (2013)
Krásně podaný příběh! Inspiroval a pohladil. Dotkl se mě už v prvních minutách a já věděl, že na konci budu brečet jako děcko. Z umělecké stránky je to držák. Přestože se Japonci v některých ohledech chovají úchylně, jejich animáky si dokážou najít cestu k mýmu srdíčku #subjektivninazor
Přátelé (TV seriál) (1994)
Na jednu stranu je to kvalita - ten seriál se dá sledovat pořád dokola a kvalitu si drží od první do poslední série. Na druhou stranu je to "epitomy of blue pill garbage" neboli lživá pohádka pro dospělé napsaná gejem a tlustou židovkou. Český dabing bohužel zabil velkou část vtipů.
Černý Tulipán (1964)
Černý Tulipán je představen jako odvážný bojovník, svůdce a dokonalý alfa samec. Bohužel je hned v úvodu filmu nahrazen svým beta/podpantoflákem dvojníkem (učebnicový Bait & Switch). V tomto místě je změněn celý narativ - tvůrci začínají tlačit svou levicovou politiku, která se jede až do konce. Vrchol je, když původní černý tulipán, najednou cynický a zklamaný vším, obětuje svůj život za ideály svého bratra.
Drive (2011)
Zprvu jsem byl nadšen, jak film vizuálně připomíná hru Hotline Miami. Ten pocit se ještě ke konci filmu vrátí, ale mezitím ho naprosto rozbije segment koukání se do očí a držení se za ruku se single mámou.
Whiplash (2014)
Tomuhle filmu se zřejmě podařilo všechny přesvědčit, že člověk podává nejlepší výkony pod stresem. Já to teda nežeru. NAOPAK! Ve stresu je přirozený "fight or flight", ne hrát krásnou hudbu. A když už jsme u krásný hudby - mlátit do bubnů co nejrychleji to jde rozhodně není krásný.
Wind River (2017)
Sníh, pomsta, bolest, vítr, indiáni, pomsta, střelba, rodina, pomsta, lov, závist, odplata, pomsta, oko za oko. Zub za zub. KVIFF 2017
Pěkně blbě (2017)
Tohle byl fajn film s několika silnými vtipy, při kterých bouřil celý kinosál. Pro mě však nejde překousnout druhá polovina, kde se příběh stočil na silně blue-pill polemiku - Kumail své vyvolené nadbíhal, vyklopil celé své srdce, ubrečeně po ní tesknil - a ona mu nakonec padne do náručí. No možná se tak stalo ve skutečnosti, ovšem s tím, že skutečná Emily je pravděpodobně o dost méně přitažlivější, než Zoe Kazan. KVIFF 2017
Vůně ženy (1992)
Vynikající! Samozřejmě hlavně díky Al Pacinovi. Film trvá před 2 hodiny a člověku to ani nepřijde. Možná ale ve srovnání s italským originálem ještě přehodnotím. Konec amerického remaku byl sladký a hollywoodský. KVIFF 2017
Stopaři (1956)
Nechápu, proč je tahle role tak úžasná. Kde je ten důvod. John Wayne jako Ethan je vykreslen jako bezchybnej hrdina, všechno ví, všechno zná, skoro bych řekl, že postrádá lidskost. Pět let života věnovat jen honbě za pomstou - to mi nepřijde rozumný. Pokud film beru jako celek - jako oslavu dobývání západu, v tom je zase jeho přednost. Divák se podívá všude možně a scény jsou to krásný. Ovšem pochybuju, že by někdo zabydloval Monument Valley, jen kvůli krásnejm západům slunce. KVIFF 2017
Slepá (2014)
Bez okolků napíšu, že to byla trochu nuda. Sice do natáčení šlo očividně hodně pozornosti, ale pro mužského diváka se tahle sonda do žárlivé, trochu opuštěné ženské duše netráví snadno. Problémy, které hlavní protagonisté řeší, mi přišly jednoduché - prostě neseď pořád doma a najdi si něco, cokoli. Kdyby to byla aspoň hezká ženská, aby bylo na co se koukat. KVIFF 2017
Dobrý časy (2017)
Robert Patizon se u mě naprosto vykoupil - zahrál na jedničku zločince, kterého bych označil za génia. Lže, krade, samozřejmě každým krokem směřuje hlouběji do problémů, přestože se snaží jiné problémy vyřešit. Klín klínem, násilí násilím, pád do náručí spravedlnosti byl nevyhnutelný a tím víc to bylo napínavý. KVIFF 2017
Cesta do Ralangu (2017)
odpad!Tak zmatený film jsem dlouho neviděl. Jakoby režisér schválně mlžil - možná se snažil o umělecké vyznění, ale mě tohle nebaví. Rozhodni se o čem chceš vyprávět a vyprávěj, režisére. KVIFF 2017
Strážci Galaxie (2014)
Je to asi to nejlepší, co momentální vlna komiksových filmů přinesla/přinese, ale vlastně je to zas trochu jinej kabát navlíknutej zas na tu starou stejnou příběhovou kostru, jakou maj i Avengers, Transformers, Deadpool apod. Zapomněníhodné.
Já, mé druhé já a Irena (2000)
Především Jim Carrey je pan Herec a celý film nese na bedrech. Laciný fórky jako vulgarity a střílení do mrtvý krávy tu jsou, ale co mě na filmu opravdu baví, je samotný téma potlačený agresivity a vnitřní boj/schizofrenie - podle mě skvělý téma, protože žijeme v korektní společnosti, v který si prostě nikdo svý problémy otevřeně neřeší. Agrese povolena leda ve sportu nebo ve hře. Jim Carrey tohle zobrazil bravurně.
Stážista (2015)
Je to příjemná chuťovka, sice s předvídatelným příběhem, spoustou klišé-momentů, s obecně blue-pill poselstvím, feministickým laděním...